Server Gamesindustry.biz hostí online konference Develop:Brighton, jejíž součástí byl hodinový rozhovor se zřejmě nejznámější postavou Bethesda Softworks – designérem a producentem Toddem Howardem. Došlo v něm nejen na historii dvou zásadních sérií, Elder Scrolls a Falloutu, ale také na budoucnost Bethesdy v rámci Microsoftu.
Jak vypadaly Howardovy kariérní začátky? Skromně. Tehdy v Bethesdě pomáhal s vydáním The Elder Scrolls: Arena na cédéčkách, potom, co už hra vyšla na disketách. Posléze se na plný úvazek přesunul k vývoji Daggerfallu, kde vývojáři poprvé představili systém vylepšování schopností jejich používáním, což tehdy bylo revoluční. A jejich hry to zásadně ovlivňuje dodnes.
Dobové recenze Areny a Daggerfallu chválí svobodu a možnosti otevřeného světa. Na druhou stranu se tehdy Bethesda ocitla v problémech, protože mimo nich vydala také řadu dosti nepovedených titulů. „Dělali jsme špatné hry, dělali jsme chyby a vývojářský tým se tehdy smrskl asi na 6 lidí. Neměli jsme se čeho bát. Mysleli jsme si, že firma zkrachuje, takže když jsme dostali šanci vyvíjet Morrowind, řekli jsme si: ‚Co nejhoršího se může stát?‘“
Třetí Elder Scrolls slavily obrovský úspěch a navíc se díky nim tituly od Bethesdy dostaly i na tehdejší konzolový trh, což bylo pro budoucnost firmy klíčové. Morrowind se skvěle prodával na Xboxu, což firmě umožnilo investovat víc peněz do vývoje Oblivionu a do jeho vlastní verze pro PlayStation 3. A hlavně splnil Howardovi jeden jeho osobní sen – získat značku Fallout.
Po úspěchu Morrowindu si Bethesda mohla dovolit rozšířit své pole působnosti a postapokalyptické zasazení bylo tím, ve kterém se tým cítil komfortně. Držitelem práv k Falloutu byl tehdy Interplay a jejich získání nějaký čas trvalo. „Je to jeden z mých oblíbených okamžiků v mojí kariéře. Prostě jsem jednou na klávesnici našel nalepený papírek od našeho viceprezidenta Todda Vaughna: ‚Fallout je tvůj.‘“
Fallout 3 je pro Howarda dosud patrně nejoblíbenějším projektem. „Mám je samozřejmě rád všechny, ale tenhle má speciální kout v mém srdci. Bylo to pro nás všechny tak nové, a když děláte na Falloutu, máte spoustu možností. Je jen málo nápadů, které do Falloutu nějak nemůžete zakomponovat. Je to mix post-apokalypsy s dramatem, temnou komedií, béčkovým filmem, a když je namícháte ve správném poměru, dá mu to jeho speciální vlastní identitu,“ pochvaluje si Howard.
zdroj: Archiv
Očividná podobnost herních mechanik Elder Scrolls a Falloutu asi neunikla nikomu, kdo měl možnost si zahrát obě dvě série, podle Howarda mezi nimi jsou ale drobné, byť podstatné rozdíly – a nemluvíme o zasazení. Fallout podle něj vypráví konkrétnější příběh s naschvál těžšími rozhodnutími. Je důležité, ke komu se přidáte a kdo přežije. Dá vám na začátku jasný cíl, ať už najít otce či unesené dítě, kdežto postavy Elder Scrolls nemají žádné předchozí vazby, který by vám stály v cestě při tvorbě vlastního příběhu.
Přestože je Fallout 3 Howardovým oblíbencem, za krále celého studia je považovaný Skyrim. Ani sám Todd Howard si ale není jistý, proč vlastně pátý díl Elder Scrolls tak uspěl: „Kdyby to bylo tak snadné říct, bylo by snadné jeho úspěch replikovat. Bylo to nicméně ke konci cyklu konzolí, takže ke hře mělo přístup velké množství lidí. Úspěch je dost často založený na přístupnosti.“
Zároveň přiznává, že se Bethesda tehdy zřejmě strefila do globálního trendu, kterým je fantasy. HBO tehdy vysílalo první sérii Hry o trůny a Skyrim mohl svému publiku nabídnout něco, co Westeros nemohl – interaktivitu.
Přestože Skyrim příští rok oslaví už desáté narozeniny, zůstává stále nezměrně populárním. Howard říká, že medián hráčského času je 170 hodin, za což zčásti vděčí velmi aktivní modderské komunitě. Jedním dechem ovšem dodává, že Bethesda na modderech nezávisí, ale nemůže jim upřít, že jsou pro firmu požehnáním a díky nim je Skyrim takřka nekonečný.
Jednou z výhod značky Elder Scrolls je podle něj i fakt, že od počátků experimentuje s procedurálním generováním, které je v současnosti velkým buzzwordem. Ty nejdůležitější prvky ve hře jsou ale stále vymodelované lidskou rukou.
Podle Howardových náznaků se o cosi zásadního v souvislosti s procedurálním generováním Bethesda pokouší i v případě The Elder Scrolls 6.
To stejně jako chystaný vesmírný Starfield poběží stále na stejném enginu. Příprava na jeho příchod na nové konzole si ale prý vyžádala dokonce větší úpravy, než přechod mezi Morrowindem a Oblivionem.
Na výše zmíněnou filozofii úspěchu tkvícího v přístupnosti došla řeč i v rámci otázky na odkoupení rodičovské společnosti Bethesdy, ZeniMaxu, Microsoftem. Právě souznění ohledně toho, že by hráči měli moct hrát kdykoliv a kdekoliv, prý přechod pod Microsoft značně usnadnilo.
zdroj: Vlastní
Howard přikývl i na otázku, že by bylo těžké představit si Elder Scrolls 6 coby exkluzivitu pro zařízení s operačním systémem od Microsoftu, když má Skyrim pověst hry, kterou si můžete zahrát na čemkoliv – a s kýmkoliv. I s hlasovou asistentkou od Amazonu, Alexou.
Ačkoliv byl pro většinu vývojářů i hráčů odkup Microsoftem šokem, Howard tvrdí, že z byznysového hlediska nejde o až tak překvapivou akvizici. Bethesda si i přes změnu majitele uchovává velkou autonomii a nějakou formu partnerství s Microsoftem měla prý každá z her, na níž kdy pracoval.
Velkým lákadlem je pak podle něj také Xbox Game Pass, a to i z vývojářského hlediska. Představuje potenciál především pro značky, jejichž předchozí díly zaznamenaly kritický úspěch, ale horší prodeje. Jmenovitě třeba Prey nebo Dishonored. Právě předplatné má umožnit financovat i tituly, které by samostatně byly ztrátové.
Howard v tom vidí menší tlak na vývojářské týmy, které nemusí řešit, jestli se jejich hra bude dobře prodávat a dostanou šanci udělat pokračování. Hráči zase mají mnohem větší prostor k experimentování a předplatné jim dává prostor vyzkoušet hru za nízkou cenu.
Záležet prý podle něj bude hlavně na vyváženosti a rozmanitosti nabídky. Přirovnává herní průmysl k tomu filmovému, kde některé filmy vydělávají primárně v kinech, pak na discích a na streamovací služby se dostávají až nejpozději, ale jiné jdou rovnou do televize, kde jim plynou zisky z reklam.
Xbox Game Pass by podle něj mohl přinést podobnou revoluci, jakou do seriálů přinesl Netflix, HBO, Apple a podobně. „Některé typy komedií či velkorozpočtových dramat vymizely, protože si na sebe nevydělaly. Televize se přiklonila k reality shows, které bych přirovnal ke spoj3 hrám. Je to levné, je to návykové. S rozvojem předplatných ale vidíme investice do kvalitních dramat či historických seriálů. Je to rentabilní a spokojení jsou jak tvůrci, tak konzumenti,“ vysvětluje Howard.
Od příští generace si Howard slibuje primárně to, že hrát hry od Bethesdy bude moct opravdu každý. Bez ohledu na to, jaké zařízení vlastní, nebo kde na světě se zrovna nachází. Ať už na Xboxu, PC nebo skrze streamovací Project xCloud.
