Pilíře země od Kena Folletta jsou moje nejoblíbenější knížka o stavbě středověké katedrály ve fiktivním anglickém městečku, a celkem vysoko se nacházejí i v obecnějších kategoriích. Proto jsem The Pillars of the Earth bedlivě sledoval od chvíle, kdy jsem se o existenci téhle atypicky vypadající point-and-click adventury dozvěděl. A dobře jsem udělal, protože ačkoli je na hře studia Daedalic jasně vidět chybějící tříáčkový rozpočet, výlet za mnichy, šlechtičnami a staviteli katedrál je pro každého dějepisného someliéra jednoduše pohlcující.

Od posledního článku ohledně vylepšeného enginu jsme si od Mount & Blade II: Bannerlord dali menší pauzu. Vzhledem k tomu, že TaleWorlds vypouští jeden update každý týden, se nám nahromadilo poměrně dost zajímavých informací. Řeč bude o hradech, jejich obléhání, animacích štítů a multiplayeru.

Dlouho jsem váhal, než jsem poprvé spustil adventuru The Pillars of the Earth. Koneckonců jsem dopředu věděl, jakými krvavými, depresivními, ale i grandiózními cestičkami se vydá její příběh, protože jsem před lety přelouskal slavnou románovou předlohu Kena Folletta. Nakonec jsem ale první dvě epizody doslova zhltnul a hra se i v neúplném stavu dostala do seznamu toho nejlepšího, co jsem loni hrál. No a teď přichází završení trilogie. Třetí epizoda je konečně venku.

Trvalo to dlouho, některé lidi to stálo asi hodně nervů, ale Ubisoft nakonec vyhrál. Francouzský vydavatel oznámil dohodu s Vivendi, které nyní z firmy odstoupí – prodá všechny své akci a zaváže se, že žádné další nebude po dobu pěti let kupovat. Těch zhruba 27 procent akcií Ubisoftu, které vlastní Vivendi, si mezi sebe rozdělí rodina Guillemotů s investiční skupinou Ontario Teachers‘ Pension Plan a čínským obrem Tencent.

Další vývojářský deníček z Mount & Blade II: Bannerlord se nevěnuje ani herním mechanikám, ani různým frakcím okupujícím Calradii. Tentokrát se dozvíte něco málo o enginu, který tuhle veleočekávanou hru pohání.

Toužili jste se při hraní některého z Total Warů inkarnovat do polního velitele jednoho ze svých oddílů a vrhnout se vstříc bitevní vřavě ve stylu Dynasty Warriors anebo Mount & Blade? Tedy nejen komandýrovat své muže pěkně z bezpečného obláčku kdesi nad kolbištěm, ale rovnou být tím, kdo se na hrotu zteče sám řítí do klubka nepřátel prolít krev jako první a ideálně je přitom obklopen desítkami dalších živoucích velitelů s úplně stejnými ambicemi? Přesně z tohoto kotlíku nám parta z Booming Games, kde se mimo jiné shluklo i pár veteránů série Halo, navařila dost netradiční multiplayerovou krmi jménem Conqueror’s Blade, kterou se mi podařilo před nedávnem okusit.