„Na světě je tolik věcí, které nepotřebuji,“ pravil kdysi Sókratés a inspiroval tím nejen Díogena, ale dost možná i dnes velmi populární minimalismus. Lidí, kteří už nechtějí být otroky svých věcí, je dnes spousta nejen mezi městskými liberály bez hypoték, zato s avokádovým toustem. Ale co když je to naopak? Co když naše věci nechtějí být našimi otroky, a ten telefon, o kterém se domníváte, že vám ho kdosi odcizil, prostě jen nehodlal nadále trpět neustálé doteky vašich nenechavých prstů?

Krása některých her leckdy působí jako z úplně jiného světa. Přestože nejsem žádný velký fanda japonských kreslených příběhů, jejichž vizuální stránku přijala za svou kouzelná adventura Forgotton Anne, jsem v tomto případě jednoduše unešený. A ztracený ve svých představách, podobně jako se zapomenuté předměty ztrácí v tajemné říši, jejíž správu máte na starost.

Ano, je to Jízdní řád, ale už to vlastně není Jízdní řád. V následujících týdnech uvidíte v tomto formátu několik změn a experimentů, které začínají tím nejprostším, tedy změnou názvu na ten, který vše jasně říká. Zkusíme také, zda vám sedne kratší stopáž videa, v němž si, jako obvykle, můžete prohlédnout hry, které vyjdou v následujícím týdnu. Klidně se ale s námi podělte o názor a řekněte, zda vám v takovém přehledu něco chybí. Za videem jako obvykle stojí Honza Vondrášek, který jej sestříhal a namluvil.

Každá éra má svého hrdinu. Legendární válečník či mocná kouzelnice bojují proti silám temnot, odhodlaní konečně zničit zlou čarodějnici Mormo. Pak nevyhnutelně selžou, zemřou, zmizí z lidské paměti, a další rek se zjeví až za sto dlouhých let. Taková je premisa veselé rubačky The Swords of Ditto, kde se sami nebo s kamarádem snažíte napříč érami porazit zlo. Milovníci kreslené grafiky a akční kooperace se dočkají už v dubnu.

V dnešní době není nic jednoduchého oslnit zhýčkaného herního redaktora pěknou grafikou, ale roguelike Slasher’s Keep to zvládá s nebývalou grácií. Její ručně kreslené zbraně i příšery vypadají na obrázcích skvěle a v pohybu ještě lépe. Teď jen doufat, že se dostatečnému počtu lidí trefí do vkusu i herní mechaniky. Ty jsou založeny na celkem jednoduché premise – někdo vás zavřel do basy, vy musíte utéct skrz sérii náhodně generovaných úrovní a snažit se u toho neumřít.

Od hry jménem Four Horsemen bych čekal epicky apokalyptickou tematiku ve stylu série Darksiders, ale to bych byl tedy opravdu hodně vedle. Studio Nuclear Fishin‘ Software totiž pod tenhle název skrylo kombinaci vizuální novely a simulátoru života, v níž se ujmete role náctiletého přistěhovalce do cizí země. To před vás staví fascinující volbu: budete se držet svých vlastních tradic a odmítnete zapadnout, nebo se radši pokusíte integrovat, jak nejlépe to půjde, a vykašlete se na vlastní původ?