Upřímně, Sony už v tomhle filmovém traileru tak trochu překročila pomyslnou čáru snesitelnosti reklamy. Je logické, že pokračuje ve filmové sérii Resident Evil, která si získala spoustu fanoušků i přesto, že s herní předlohou nemá kromě jmen nic společného. Čtvrtý díl byl jasným pokusem s novým typem 3D kamery a zároveň marketingem, zda dokáže nízkorozpočtový snímek s větším rozpočtem (ano, je to protimluv) zaplatit svou existenci na cenách lístků do IMAXu.

Stahování dem na Nintendo eShopu se u nás spustilo v prosinci minulého roku a objem dem, které...

Je to jeden z charakteristický rysů Nintenda, který jedna skupina nenávidí a druhá miluje. Každé vydání nového hardwaru s sebou přináší vlnu nových dílů profláknutých sérií. Můžete si o nich myslet, co chcete, ale je těžké se ubránit faktu, že kvalitu a vysokou míru zábavy se daří udržovat v mnoha z nich. Mario Kart patří ke stálicím již od doby Super Mario Kart z devadesátého druhého. Její hratelnost se za ta léta téměř nezměnila a jistým znovuzrozením pro ni byl příchod prvního handheldu DS. Nyní by měla pomoci třetím rozměrem obdařenému 3DS, které zatím žádným extra dlouhatánským seznamem skvělých her neoplývá.

Jak se pozná, že byla akce typu Press Start úspěšná a z pohledu návštěvníka povedená? Rozhodně ne podle toho, že to napíšeme v článku. Dokáže to hlavně zvýšené množství návštěvníků a natěšené výrazy na jejich tvářích. A ty jsme před začátkem druhého Press Startu viděli skoro u všech, ať už to byli hráči, novináři nebo lidé, pro které hry nejsou denním chlebem ani obvyklou zábavou, ale stejně by se o nich velmi rádi něco dozvěděli. Tato skupina je ostatně pro pořadatele celé akce, Pavla Dobrovského a Bohdana Heblíka, tou, na kterou se dramaturgie Press Startu soustředí v prvé řadě a stejně tomu bylo už v případě prvního dílu.

Premiéru druhého letošního dílu herního pořadu Re-Play můžete sledovat dnes (sobota) od 13...

Vybrat hru roku je přeci tak jednoduché! Všichni máme svého jasného favorita, přinejhorším dva až tři a vybrat vítěze není zas tak obtížné. Jenže si představte, že se s těmi svými dvěma a někdy i třemi favority sejde banda zhruba pěti lidí. Najednou je těch hlásících se kandidátů třeba čtrnáct a volba se začíná trošku komplikovat, protože ustupovat se nechce nikomu. Začíná kolečko vyjednávání, vyměňování, handrkování a pošťuchování, až zbude nejlepší desítka a v ní jeden vítěz. My v redakci už ho samozřejmě známe a nebojíme se vám ho po rozkliku předvést. Ještě před tím je však třeba připomenout, že rok 2011 byl na skvělé hry opravdu nesmírně bohatý. Když si vzpomeneme, jak jsme si před rokem stěžovali na obtížnou volbu, musíme se tomu jenom smát. Byl to opravdový hardcore, ale pokud by se to mělo letos opakovat, zlobit se samozřejmě nebudeme. Je lepší mít těžkou pozici při rozhodování o tom, která hra je nejlepší, než nemít pořádně co hrát. Na tom se snad shodneme. A s tímto milým konsensem už vás definitivně posíláme za naší Hrou roku 2011 - příležitostně se také můžete mrknout, které hry nás nejvíce oslovily na jednotlivých platformách.