zavřít

Soma - recenze

PlayStation 4

Recenzovaná verze: PS4

Vychází na platformách: PS4, Windows

Verdikt: Jádro hororového receptu Frictional Games se nezměnilo, z konceptu jen zmizelo pár složek, které nahradily jiné - stejně dobré. Soma je stále děsivá a vyčerpávající, zároveň ale nutí k hlubšímu zamyšlení a velmi tlačí na lidskost. Možná kvůli tomu nesedne každému a nezavděčí se některým milovníkům starších her studia, ale na druhou stranu otevírá brány novým hráčům, kteří už jsou unavení banálními tituly a k tomu se ještě rádi bojí.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 84/100

- Recenze autor: Vilém Koubek Komentáře: 0

Mistři moderního hororu z Frictional Games se po pěti letech vrátili, aby na vás naložili další porci děsu, chaosu a beznaděje. Antarktické základny a středověké hrady nechali v Soma za sebou a tentokrát vás vezmou na výlet do budoucnosti. Povedlo se jim opět vytvořit jedinečný mrazivý zážitek, nebo už jejich konceptu dochází dech? Odpověď na tuhle otázku není snadná.

Lidskost především

V pomyslné krabičce s logem Soma pravděpodobně nedostanete takový horor, jaký očekáváte. Jistě, stále jde o hru od Frictional Games a jejich rukopis je opět velmi zřetelný: hratelnost se i tentokrát skládá v první řadě z bezmocnosti, schopnosti plně manipulovat s okolím a z řešení jednoduchých logických hádanek. Přesto se však nedá říct, že zasazením do budoucnosti skončilo veškeré experimentování. Soma je od samého začátku ukecanější a do jisté míry i lidštější než všechny ostatní hry studia dohromady.

Hlavní hrdina Simon se nebojí otevřít pusu, mít na věci názor a ideálně i hledat svou vlastní motivaci k tomu, co ho nakonec stejně přimějete udělat. Dá se s ním docela snadno ztotožnit, což na jedné straně prohloubí vaši snahu ho z problémů dostat živého, ale na straně druhé tím hra přichází o jistou mrazivost z ticha, která byla nedílnou součástí kouzla Amnesie.

Zanedlouho po začátku hry navíc skrz komunikační kanály potkáte Catherine, s níž se sice nikdy neuvidíte, ale nezřídka se s ní budete bavit o věcech a plánovat další postup.

Přítel na telefonu

Tímhle krokem se Frictional vracejí třeba k Penumbra: Black Plague, kde máte také v hlavě nasazeného „brouka“, který vás svým velice zlým způsobem popichuje. V případě Soma ale zvolili autoři přesně opačný přístup. Vedlejší postava si s vámi na první pohled nezahrává. Je vám k dispozici, když se Simon hroutí, a velice stoicky ho dokáže dokopat k činům. Najednou jste na všechno dva. Sice ne v tom špatném provedení, kterým vás uzemnili tvůrci v Dead Space 3, ale přesto už nenesete břímě teroru sami.  

Na první pohled tedy jde Soma ve šlépějích svých starších sourozenců, pod pokličkou je ale namíchaná trochu víc jako povznášející zážitek než mrazivý boj o přežití. Budoucnost, kterou nám Frictional Games načrtli, je značně bezcitná a chladná. Lidský život v ní má smysl jen jako duševní otisk a tělo je stejně nahraditelné jako torzo kteréhokoliv stroje. Simon se v ní objevuje samozřejmě poté, co se něco stalo, a nemá nejmenší ponětí, jak se do ní vlastně dostal. A tak zatímco mu nad hlavou visí ty nejzákladnější otázky, časem se na ně začnou nabalovat také dotazy existenciální.

Existenciální mráz

Jakmile vyřeší své přízemní problémy, rozjedou se mu v mozkovně ozubená kola úvah o nesmrtelnosti, etičnosti věčného života a jeho smyslu. Není třeba ale panikařit, Sartra ani Camuse mít načtené nemusíte. Popisem tohohle myšlenkového vývoje chci říct, že jakkoliv je Soma vážná už na začátku a lije na vás ze všech stran kbelíky beznaděje, deprese a bezmoci, časem navíc začne mudrcovat: přiměje hlavního hrdinu pochybovat o základních stavebních kamenech jeho existence. Je to látka náročná, ale zároveň intelektuálně uspokojivá, a přestože už se v ní několik her hrabalo, Soma je jednou z těch, které to zvládají se vší grácií.  

Hratelnost je každopádně rozsekaná na malé ostrůvky klidu, kdy zapředete hovor s Catherine, a následnou výpravu do temnoty, v níž na vás čekají kyberpunkové noční můry. Musím se však přiznat, že místy byly zmíněné rozpravy poněkud kontraproduktivní, protože postavám chyběly adekvátní emoce. Catherine všechno nese velice klidně, a když se náhodou začne lámat Simon, řekne mu v uvozovkách, ať není sráč a kouká pohnout zadkem. A Simon jde. Hra se tím dostává do stavu, kdy vy se máte bát, ale postava ve hře se nebojí, což často nepříjemně rozbíjí zážitek.

Výpravy za hádankami

Trochu jinak je namíchané také zkoumání prostředí, které se zúžilo v podstatě na plnění úkolů. Vaše baterka na rozdíl od olejové lampy nepotřebuje doplňovat a zdraví se vám vrátí jen díky dobře viditelným statickým bodům, které jsou rozeseté po úrovních. Jakékoliv podrobnější zkoumání prostředí proto provádíte, protože v něm momentálně potřebujete najít kus nějakého vybavení, nebo plníte logickou hádanku, která vás posune zase o kus dál. Ve hře chybí to podvědomé nutkání zápasit se strachem kvůli tenčícím se zásobám lékárniček. Zároveň se ale nedá říct, že by právě kvůli tomu přišla hra o kdovíjakou porci strachu.

Jestliže Soma budí dlouho dojem, že jde spíše o experimentální projekt, nakonec vyjde najevo, že uměním vyvolat strach jsou si ve Frictional Games jistí. Můžete se tedy opět těšit na zrůdná monstra, která se toulají potemnělými chodbami a naslouchají každému nakročení. Řvou při tom, blouzní, skuhrají, bublají, pokoušejí se komunikovat.

Každá zrůda má navíc svou slabou a silnou stránku, které se musíte naučit využívat, jinak proti nim nemáte šanci. Vedle monster zápasíte i s prostředím plným různých odpadků, krabic a dalších kusů vybavení místností, které má tendence dělat příšerný virvál, když do něj kopnete. A tak je třeba pečlivě našlapovat, jednat rychle, vědět, proti čemu stojíte a hlavně se nebát. Hodně štěstí.

Raději bych umřel!

Pokud jste četli dojmy z preview verze, pravděpodobně si vzpomínáte, že vás nepřátelé nezabijí hned, ale „dávají vám víc šancí“. V případě hororu jsem podobné jednání nechtěl přijmout, ale nakonec mi ho vnutila i finální verze. Naštěstí se ale ukázalo, že každý nepřítel je zkrátka jen jinak silný - zatímco někteří vás zabijí při druhém polapení, jiným to trvá krapet déle. Nutno dodat, že s každým zraněním se dostáváte do stále větších problémů. Simon je dobitý a dolámaný, chodí pomaleji a vaše případné další polapení je daleko snadnější.

Krom toho se vám také rozostřuje obrazovka, jako byste se dívali na 3D obraz se špatně kalibrovanými brýlemi. Není to ani trochu příjemné – v tomhle případě bych se dokonce rozostření nebál označit za skutečně špatný designový krok. Buď jak buď, chyby zkrátka dělat nechcete, takže se musíte snažit a strašení nakonec opět funguje.

Vynikajícím strachotvůrcem ale je zvuková složka hry, která je takřka bezchybná. Podobně jako ve filmech (například Vetřelec), kde futuristická technologie není načančaná hromada dotykových skel, ale upocená, masivní hromada kovu, i v Soma je všechno přehnaně hlasité a živelné. Když tlačítkem otevřete dveře, můžete si být jistí, že tím na sebe „něco“ upozorníte. To samé platí o aktivaci terminálů a podobně. Nezřídka budete na zvuky objektů v okolí nadávat jak špačci a ony vám na oplátku ukáží, jak mrazivě ve skutečnosti může ve zcela ztichlém koridoru znít probouzení zářivek.

Sekundární horor

Soma zkrátka nabízí nový koncept hororovek od Frictional Games, než na jaký jste byli zvyklí. Už to není primárně hororová hra a navíc vypráví nějaký příběh. Naopak vypovídá o člověku, který je ztracený ve světě, který je shodou okolností velmi děsivý. Hluboké myšlenky spolu s lidskostí se zde bijí se strachem a nadpřirozenem. Scénář navíc končí inteligentně a adekvátně, což je vlastnost, kterou se nemůže pochlubit celá řada jinak skvělých her.

Hodnocení Soma se na konto uvedených vlastností odvíjí podle toho, jak moc každému vyhovují nové žánrové příměsi. Intelektuální přesahy i děj jsem si ale užíval a stejně tak mi s odstupem času nevadí ani absence nutnosti prohledávat okolí kvůli například bateriím do svítilny. Jedinou skutečnou výtku mám tedy k emocím hlavních hrdinů, které občas kontrastují s dojmem hráče natolik, že si občas přijde, jako by zažíval něco jiného než oni.   

Tagy: horor sci-fi

Zdroje: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.