Game Dev Tycoon - recenze
7/10
zdroj: Archiv

Game Dev Tycoon - recenze

Datum vydání:
29. srpna 2013
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

12. 10. 2013 19:00 | Recenze | autor: Jakub Kovář |

Sníte o tom, že vyvinete vlastní hru, která bude ve všech renomovaných herních časopisech sbírat maximální hodnocení? Že z ničeho vybudujete tu nejlepší a nejskvělejší firmu, jež bude vydělávat stovky miliónů dolarů, a všichni hráči ji budou milovat? Pak je Game Dev Tycoon přesně pro vás – udělat úspěšnou hru totiž nikdy nebylo tak jednoduché.

Celé vaše vývojářské snažení začíná v sedmdesátých letech, kdy většina herních studií měla jen jednoho člena a rozhodovalo se jen mezi jednoduchou 2D grafikou a ještě jednodušší textovou formou. V této době usedáte do své garáže a klikáte na tlačítko „Vyvinout novou hru.“ V základní nabídce tohoto novorozeneckého období herního průmyslu vám mimo výběru názvu vyběhne jen pár odemčených témat her, pětice možných žánrů a ještě budete muset rozhodnout, zda hru vydáte na PC nebo na Govodore64.

Vývojář, ten tvrdý chleba má

Jakmile máte tuhle proceduru za sebou, můžete se pustit do samotného vývoje. Ten je ve hře rozdělen do celkem tří částí, v nichž dělíte čas vašeho avatara a posléze celého týmu, mezi tři aspekty hry. V první vlně tak pomocí šoupátek určujete, v jakém poměru se bude klást důraz na engine, hratelnost a příběh hry. U akční hry třeba musíte upřednostnit engine, zamakat aspoň trochu na hratelnosti a upozadit můžete právě ten příběh. V druhé etapě se rozhodujete, kolik času si vyhradéte na umělou inteligenci, level design, dialogy a v poslední, třetí, zase jde o poměr mezi grafikou, zvukem a designem herního světa.

Šoupání jednotlivých páček je potom zábavné především v úvodu hry, kdy víceméně hádáte, co je pro který žánr důležité, a ještě to z detailních rešerší nevíte. Jenže i když se objeví první indicie, pořád je v tom posouvání trocha alchymie a trefit ideální kombinaci není jen tak – takže náznak tajemna a tím pádem i zábavy zůstává. Je samozřejmě nutné dodat, že postupně odemykáte bonusové vychytávky (jako je třeba větvení příběhu), které můžete v jednotlivých krocích přidat a tím dále ovlivnit jak váhu ukazatele, tak výslednou uživatelskou spokojenost.

Mezi rozhodnutími pak pracuje váš avatar a případní další zaměstnanci na naplnění stanovené vize a vy sledujete, jak přidávají body do dvou oblastí hry: technologie a designu. Mimo to se může stát, že v rámci své činnosti vyrobí i nějaké ty bugy. Základním principem je ideálně vyvážit poměr mezi technologiemi a designem, dát tvůrcům dost času na to, aby veškeré herní breberky vychytali (to dělají až po dokončení celé hry) a teprve potom hru vydat. Vzápětí dorazí do vašeho studia první recenze, v nichž vás neúprosní herní žurnalisté buď roztrhají na cucky, nebo vynesou k nebesům.

Tak mi dej těch 11/10, sakra!

Čekání na výsledek je malým očistcem. Víte třeba, že jste všechno rozvrhli, jak jste měli, ale hra oproti vašim ostatním titulům výrazně kulhá po technologické stránce kvůli najmutí nového pracovníka? Hráčům se to zrovna líbit nemusí. Nebo jste třeba zvolili nevhodnou kombinaci žánru s konzolí a tím pádem i skvělou hru odsoudíte ke komerčnímu neúspěchu? Možností je bezpočet, nad každou výraznou chybou musíte zapřemýšlet a zeptat se sami sebe, kde asi mohl být problém.

Z vydělaných peněz totiž musíte jako správní manažeři platit nájem, platy a vývoj dalších a dalších her. Ty postupně nebudete krouhat na koleni, ale již svou třetí nebo čtvrtou hru pravděpodobně postavíte na svém vlastním enginu, který bude obsahovat některé z vámi vynalezených vychytávek: vylepšenou grafiku, ukládání pozice, prostorový zvuk, podporu virtuální reality, multiplayer, tutoriály…

...

Abyste ale mohli něco přidat do enginu, musíte to nejdříve vynaleznout. A na to budete potřebovat body výzkumu, které generují vaši zaměstnanci takřka při každé své činnosti. Jenže potom přijde dilema - vrhnout těch sto bodů raději do lepší grafiky, nebo přidat hrané filmečky a vynaleznout několik nových témat pro hry? Co dřív? Nebo se na některé věci vykašlat a rovnou počkat, až se odemknou pokročilejší? Je to vaše rozhodnutí, ale zda jste se mýlili nebo ne, rozhodují zákazníci.

Nedostatečná odezva

Jen je škoda, že z recenzí ani z vypracovávaných reportů po vydání není zřejmé, co přesně kritikům a hráčům na hře vadí. Ano, nevhodné kombinace žánru, tématu, platformy a později i cílové skupiny se dozvíte, jenže… Udělal nakonec ten větvící se příběh ve střílečce aspoň nějakou službu, nebo ji naopak poškodil? A co vylepšené dialogy v simulaci? Jsou k něčemu, nebo hře škodí, protože nikdo nechce při řízení popelářského vozidla číst erudované debaty popelářů?

Postupem času totiž z těchto otázek budete ještě nervóznější, neboť hra zdařile simuluje postupný vývoj her. Na trh tak přijdou konzole od Ninventa, Veny a Vonny, vy budete moci vyvíjet malé, střední, velké i AAA hry, kde bude třeba mít na každou oblast specialistu, přibudou starosti s marketingem, s vlastním vývojovým oddělením konzolí, se zaměstnanci jako je Warren Vector, designový mág, za jehož specializaci na gamedesign budete muset tvrdě platit…

Firma vám tak bude neustále bobtnat pod rukama a Game Dev Tycoon bude čím dál tím náročnější. Nové prvky představované vždy po několika desítkách minut však dokáží udržet vaši pozornost, a protože se nabalují postupně, rozhodně vás nezahltí. Jejich důležitost však někdy odhalíte až v pozdějších fázích – při prvním hraním jsem třeba podceňoval trénink svých zaměstnanců i svůj vlastní a při druhém zase lehce zanedbával výzkum. Problémy jsem si pak vyžral v poslední části hry, kdy moje firma přestala stíhat jak technologicky, tak po stránce lidských zdrojů.

V jednoduchosti je síla

Game Dev Tycoon je ale přes to všechno v základu jen casual strategií, která vtipně mapuje historii herního byznysu a předkládá před vás spoustu jednoduchých voleb. V jádru jde ale o velice zábavný titul, jehož hlavní přednost tkví v postupném poodhalování roušky tajemna a nabalování herních mechanismů takovým tempem, že vám ani nepřijde, že byste se něco učili. Trochu problematická je pak otázka stereotypu – časem mi začal ťukat na rameno a u vyvíjení čtyřicáté hry mě už šoupání páčkami přestávalo bavit, jenže jsem hru přesto ze záhadných důvodů rozehrál již potřetí.

Zábava je o to zrádnější, že na zvládnutí ovládání a herních principů není potřeba žádné předešlé herní zkušeností. Game Dev Tycoon si tak užije kdokoliv od vašeho mladšího sourozence po vyžilého pamětníka, který se bude pobaveně ušklíbat (a možná zamačkávat nostalgickou slzu v oku) u spousty easter eggů z herní minulosti, současnosti i budoucnosti.

Jedinou nevýhodu Game Dev Tycoon tak vidím v až příliš okaté „inspiraci“ Game Dev Story. Novější titul sice obsahuje spoustu vlastních prvků a je podstatně odladěnější, ale hlavní myšlenka i herní styl je takřka totožný. Pokud vás však nějaké kopírování nezajímá a zmíněný titul neznáte, budete se u Game Dev Tycoon i přes jeho jmenovanou jednoduchost a lehký stereotyp dobře bavit. Oddechovka je to totiž výborná.

Na závěr jen upozorním na vtipnou protipirátskou ochranu celé hry: nelegální kopie aktivují ochranný systém, který zapříčiňuje to, že virtuální hráči místo poctivého kupování hry kradou. Obtížnost díky tomu stoupá do astronomických výšin, studia jsou ve finanční tísni a... A fóra tvůrců zaplavily krátce po vydání stížnosti na přemíru pirátství přímo ve hře. Ti nejotrlejší dokonce navrhovali, aby autoři přidali možnost vynaleznout DRM a další protipirátské ochrany. Viz náš článek.

Verdikt:

Velmi zábavná oddychovka, která sice trpí lehkým stereotypem a možná až přílišnou jednoduchostí, ale ve výsledku jde o kouzelnou kombinaci casual strategie a vtipného shrnutí historie herního průmyslu.

Nejnovější články