Recenze

RIDE 4 – recenze skvělých, ale náročných závodů motorek

Krásné stroje a nesporné přednosti PS5

Serious Sam 4 – recenze střílečky ze staré školy

Střelba je parádní, zbytek celkem bída

Just Cause 4 - recenze

V Just Cause 4 budete ničit, rozmetávat, pustošit, rozbíjet, bořit, odstřelovat, rozstřelovat, přejíždět, detonovat, demolovat, odpalovat, střílet a nakonec ještě trochu likvidovat. Nic víc, nic míň. Pokud jste požehnáni sloní pamětí, všimli jste si, že krom čtyřky v názvu jsem identickými slovy otvíral recenzi předchůdce před třemi lety. Lacině jsem si tak ušetřil námahu s vymýšlením úvodu. Jenže když mohou vývojáři recyklovat svou vlastní tvorbu a předložit v podstatě to samé, jen s jiným pořadovým číslem, proč bych nemohl já?

V-Rally 4 – recenze

Nepravděpodobný návrat závodní série z přelomu tisíciletí si vzali na triko tvůrci ze studia Kylotonn Games, známí to pokračovatelé rozjetých sérií. Jejich několik posledních ročníků licencované WRC soutěže platilo za lehce nadprůměrné kousky, zatímco FlatOut 4: Total Insenity byla vyloženým zklamáním. To v plném rozsahu neplatí o nové V-Rally 4, která sice má dlouhý zástup nedostatků, ale přesto se u ní dokážete zabavit.

Valkyria Chronicles 4 - recenze

Původní Valkyria Chronicles pro mne představuje nejen jeden z nejlepších titulů, které vyšly na PS3, ale také jednu z nejoriginálnějších her, které se mi dostaly do ruky vůbec. Druhý díl na PSP měl dle mého pár mušek, trojka vyšla jen japonsky a odbočka jménem Revolution nemá s kouzlem Valkyria Chronicles nic společného. Takže oznámení čtyřky jsem bral jako skvělou zprávu a možnost vrátit se k výtečné hratelnosti na velkém monitoru.

Crash Bandicoot 4: It's About Time – recenze návratu slavného bandikuta

Hrdinný vačnatec opět zachraňuje svět. Tedy světy

Zombie Army 4: Dead War – recenze

„Hurá, Hitler je mrtvý,“ rozléhalo se po světě. Ale radost byla předčasná. Smrt jednoho tyrana je ničím ve srovnání s událostmi, které následovaly. Ikonický knír po sobě zanechal miliony mrtvých, kterým není dopřáno odpočinku: německá armáda znovu povstala a již počtvrté v řadě ohrožuje zbytek chudáků Evropanů. Kdo by si byl pomyslel, že kosit tisíce nacistických zombií bude po tolika iteracích stále skvělá zábava?

Trine 4: The Nightmare Prince - recenze

Zlá novina, hrdinové, princ se nám ztratil! Jednoduchá pohádková premisa o ztraceném princi a stínu šířícím se královstvím konečně nabrala jasné 2.5D kontury s příchodem dlouho očekávané puzzlové adventury Trine 4: The Nightmare Prince. Ta se po nepříliš radostně přijatém třetím dílu snaží vrátit ke kořenům a servíruje hráčům to, po čem tak dlouho toužili. Stačí ovšem návrat do minulosti k úspěchu?

Forza Horizon 4 – recenze, část druhá

Čtvrtá Forza Horizon sází na online složku a nekonečný příliv komunitních událostí více než předchozí díly. S finálním rozhodnutím o hodnocení (zde si přečtěte první část) jsem proto chtěl počkat až do momentu, kdy se virtuální Británie zaplní dalšími hráči, aby bylo možno v plné míře posoudit kvality i této části. Asi nebylo těžké tipnout, že je to opět trefa do černého. Podíváme se ale i na port pro PC, který v případě trojky zcela bezproblémový nebyl.

Forza Horizon 4 – recenze – část první

Už jsou to dva roky od doby, kdy jsme ve třetí Forze Horizon projížděli australský outback křížem krážem. Tehdy se tato arkádová odnož série Forza Motorsport přiblížila na dosah arkádové závodní nirváně. Nejnovější čtyřka se přestěhovala do Velké Británie a valí na nás opět novou vlnu obsahu v čele se změnou ročních období.

Call of Duty: Black Ops 4 - recenze

Call of Duty se vrací v překvapivé podobě. Série, která dosud spojovala obsah pro jednoho i více hráčů, poslala singleplayer k šípku a soustředí se na zážitky z klasické online hry, premiérového Battle Royale módu a vylepšené bitvy proti zombiím. Patnáctý díl značky, a zároveň čtvrtý v sérii Black Ops, je proto jako pytlík bonbónů, z nichž některé chutnají více, jiné méně a některé jste už ochutnali. Že značka přišla o samotářskou kampaň, nakonec příliš nevadí, problém vězí spíše v částečně recyklovaném obsahu a překvapivě špatné technické optimalizaci.

DiRT 4 - recenze

Protože tuhle recenzi budou číst závodníci, kterým jde s gamepadem nebo volantem v ruce o desetinky, a navíc už ve verdiktu hledají odpověď na jednu jedinou otázku, vezmeme to trochu zkratkou. Ne, DiRT 4 rozhodně není DiRT Rally 2. A pokud z něj zkusíte něco takového udělat, bude se vám vzpírat, a nakonec to bude mrzet obě strany. Zkráceně lze říct, že v Codemasters vyhodili kritizované kousky z DiRT 3 a postavili základ hry na tom, co publikum chválilo v DiRT Rally. Zní to jako recept na „jezdili spolu bokem šťastně až do smrti“, ale všem hráčům se zavděčit nelze. Já osobně po minutce štelování nastavení považuju jízdní model DiRT 4 za jeden z nejlepších vůbec, pokud jde o oslovení široké hráčské obce. Rozhodně není bez chyby, rozhodně vyvolá spoustu plamenných debat, ovšem motto samotných vývojářů „Hlavně se nebojte a užívejte“ naplňuje takřka beze zbytku.

Battlefield 4 - recenze

V týden staré zprávě o stavu multiplayeru v Battlefield 4 jsem vysvětloval, proč tehdy nebylo možné hru jakkoli hodnotit. Singleplayer kampaň je zde pouze (módní) doplněk na okrasu a multiplayer nebyl plně funkční. Hrát se dal, ale rozhodně ke Battlefield 4 nešlo sednout s jistotou, že zrovna teď si zahrajete a hra vám výsledky s jistotou připíše. Padesátiprocentní úspěšnost při přihlašování do her také není nic moc.

WRC 4 - recenze

Pětašedesát aut, třináct zemí a skoro osmdesátka tratí. No není ten pohled na světovou rallye nádherný? Bohužel, herní kvalitu nikdy neurčovala čísla, ale spíše pocity, a ty jsou rok od roku temnější. Onen papírový výčet patří k novému ročníku licencované série WRC, ale už fakt, že jde v současnosti o jedinou alternativu k blátivému Dirtu, a že ji opět vyrobili Italové z Milestone (studio se špatnou, nebo vůbec žádnou pověstí), nenabízí mnoho důvodů k optimismu.

Halo 4 - recenze

Master Chief a Cortana se vrací. On není napaden Floodem a nezmutoval do podivného superhybrida, ona je AI, které už prošla záruka, a hodiny nemilosrdně odtikávají do okamžiku, kdy se ponoří do naprostého šílenství a zahlcení informacemi. Oba se nachází v troskách lodi, na nichž unikli na konci trojky, oba volá znovu lidstvo do zbraně, aby riskovali své "životy" v boji za ty, kteří se o tom možná ani nedozví.

Tropico 4 - recenze

Zatáhněte rolety, vytáhněte ze skříně rákosovou sukýnku a dva kokosáky pro přítelkyni. Oprašte oblíbenou sklenku a nalijte do ní kořeněný rum, načež si ještě zapalte kubánský doutník. Tropico vás totiž krásnou grafikou a chytlavými rytmy okamžitě vtáhne do pohodové atmosféry, v níž můžete líně rozhodovat o osudu svých poddaných, a bylo by zbytečné kazit si náladu plískanicemi nebo neodpovídajícím oblečením a nevhodným alkoholem.

SOCOM 4 - recenze

Čtvrtý díl oblíbené taktické střílečky se dostavil, pokusil se nás dostat kombinací staromilství a nových prvků a... tak trochu zklamaně odešel. Anebo možná u vás v obýváků zůstal, to záleží na vašich preferencích v oblasti multiplayeru. Faktem ale je, že SOCOM 4 není ani v singleplayeru ani v multiplayeru žádný excelentní zážitek, byť se situace v druhém jmenovaném aspektu poměrně dynamicky mění a vyvíjí.

Sudden Strike 4 - recenze

Jak se ve druhé světové válce přesvědčili vojáci i generálové wehrmachtu, hezký kabátek není všechno, protože ani v nejpěkněji střižené uniformě nemusíte vyhrát válku. A ani nejkrásnější exploze, nejpřitažlivější požáry a nejvtipnější fyzika těl letících vzduchem nemusí dát dohromady dobrou hru, jak dokazuje Sudden Strike 4. Na tuhle druhoválečnou strategii se moc hezky kouká, ale pokud od ní čekáte hluboký taktický zážitek, budete zklamáni jako maršál Paulus, čekající ve Stalingradu na zásoby od Göringa.

Sniper Elite 4 - recenze

Úplněk skrývá svou bledou tvář za mračny. Tábor se halí do stínů. Strážnému na stanovišti pomalu klesá hlava, snad aby snil o manželce a dětech, co na něj čekají doma. Nadešla ta správná chvíle pro nezvaného hosta, kterého objímá houští ostružin na nedalekém vršku. Smrtící elegán metodicky pozvedá pušku k líci. Její váha je v rukách důvěrně známá, její chlad uklidňující. Hra na kočku a myš může začít.

Far Cry 4 - recenze

Dokázal jsem to! Úspěšně jsem se vyhnul téměř všem reklamám, trailerům, rozhovorům a dalším mediálním prostředkům, přes které se Ubisoft snažil o Far Cry 4 vyzradit první poslední. Do Kyratu jsem tedy přijel skoro stejně bezelstný a neznalý místních poměrů jako hlavní hrdina hry, mladý Ajay Ghale, jehož cílem je ve stínu majestátních hor rozprášit popel zesnulé matky. Jenže problémy na sebe nenechají dlouho čekat, přičemž ten zdaleka největší má blonďatý přeliv a růžové sako.

The Sims 4 - recenze

Nedávno jsem na stránkách zahraničního webu viděla titulek: „Tvůrci The Sims 4 varují, že pokud se hra nebude prodávat, pátý díl nevyjde“. K Sims 4 jsem si proto podvědomě připsala obrovský vykřičník, který tam zůstal i potom, co se hra v Anglii vydrápala na první místo v žebříčku prodejnosti. Co jiného by taky mělo prodávat miliony kopií než právě značka The Sims, která kdysi (2000) dala vzniknout úplně novému žánru simulátorů lidského života, jemuž po celých 14 let vévodí?

Forza Motorsport 4 - recenze

Podle úvodního intra nové Forzy jsou závodníci ohroženým druhem. Na cestě pro rohlíky se opravdu dá driftovat jen na kruháčích a navíc to platí jen o pokročilých nočních hodinách. O zácpách, bránících byť jen trojciferným rychlostem, ani nemluvě. Tím spíš však hrozba vymření neplatí pro virtuální závodnické zážitky. Přibývá jich raketovým tempem, lákají nás na nejrychlejší auta planety a každý z nich nás varuje, ať těžkou nohu na plynu necháme v obýváku.

FlatOut 4: Total Insanity - recenze

Série akčních závodů FlatOut znovu ožila, což se po prachbídném třetím díle zdálo téměř nemožné. Vzkříšení divoké směsi rallycrossu a destrukčního derby ovšem znovu doprovází zklamání. Čtvrtý díl kdysi populární série, tentokrát od studia Kylotonn (WRC 5 a 6), totiž parazituje na původním obsahu a hrstka nových nápadů se víceméně nepovedla. Ve spojení se špatným jízdním modelem a mizernou atmosférou to nutí k povzdechu, že pro sympatickou herní značku byla někdejší ztráta původních tvůrců ze Bugbear opravdu smrtící. 

Gears of War 4 - recenze

Popravdě řečeno jsem se Gears of War 4 bál. Kromě toho, že jsem měl po páté vstoupit do stejné řeky, mi přišlo, že je celý herní systém zastaralý. „Schovej se za bednu, všechno vystřílej, přesuň se dál, schovej se za kamenný kvádr, všechny vystřílej, přesuň se dál...“ Kdysi vlajková loď Xbox 360 s tímto systémem v současné generaci stříleček opravdu připomíná dinosaura. Ale takového, který dokázal oklamat evoluci, a nabízí kvalitní zábavu ve dvou zcela rovnocenných složkách – kampani a multiplayeru.

Fallout 4 - recenze PC verze

Nadšená očekávání herní nirvány jsou u konce, Fallout 4 je tady. Stačí se jen zavřít doma u herního zařízení, ponořit se do pustiny a hrát, dokud i naše vnoučata nebudou mít vousy. Bethesda posouvá hranice žánru, vypaluje konkurenci rybník a přibližuje se dokonalosti. Nebo ne? Ne tak docela. Fallout 4 je bohatá, kvalitní a zábavná hra, kterou ale sužuje řada chyb, nedodělků, technických problémů a nedostatků zejména v oblasti scénáře. A to je přesně pocit, který hra vzbuzuje - velký potenciál, velké ambice, a když funguje dobře, je parádní, ale co chvilku vám do cesty postaví nějakou nepříjemnost.

NBA 2K21 – recenze

Dáte 2K dvojku, nebo košem?

Uncharted 4: A Thief's End - recenze

Exotické lokace, tajemné chrámy, ztracená města, divoké přestřelky a životu nebezpečné situace. Jedním slovem: dobrodružství. Přesně toho má Nathan Drake, hlavní hrdina série Uncharted, už plné zuby. Místo toho si konečně zvolil klidný rodinný život a pohodové zaměstnání. Jenže na důchod je evidentně ještě brzy, a než se Nathan dočká skutečného odpočinku, proženou ho scénáristé v Uncharted 4 další hromadou patálií v nejrůznějších koutech světa. Zároveň ho však představí tak, jak jsme jej ještě nezažili – jako obyčejného chlapíka z masa a kostí.

Minecraft: Story Mode – recenze 4. epizody

„Vždyť redstone se přeci nedá aktivovat křesadlem… Tahle konstrukce by v Minecraftu nedržela pohromadě, písty a slime blocky se o sebe takhle neopřou… Škoda, že to prase nespadlo do ohně, by z něj byl rovnou řízek.“ Protože Minecraft: Story Mode je docela nudná záležitost (viz recenze první, druhé a třetí epizody), přizval jsem si ke hraní čtvrté epizody mladšího sourozence, který, stejně jako většina jeho vrstevníků, Minecraft pravidelně mastí. Dopadlo to přesně tak, jak byste se obávali: moc ho to nebavilo, nejvíc se bavil kritikou věcí, které Telltale ve své adaptaci „zprznili“, a těšil se, až se zase vrátí do normálního Minecraftu.

Game of Thrones – recenze 4. epizody

Zatímco se pátá řada seriálové Hry o trůny vzpamatovala a po vlažné první polovině diváky konečně donutila k úžasu, videoherní Hra o trůny se po slibné třetí epizodě vrací do poněkud mdlých kolejí. Se čtvrtou epizodou s podtitulem Sons of Winter je to trochu jako na houpačce. V jednu chvíli jako kdyby někdo příběhu o zbídačených Forresterech vlil do žil svěží krev, jindy však vyprávění regulérně nudí a ukazuje, že nápad rozdělit hru do šesti epizod namísto pěti prostě nebyl dobrý.