Recenze
Carmageddon - recenze
22. 7. 2013
|
Adam Homola
V době vydání původního Carmageddonu jsem nebyl ještě ani v pubertě. Ideální věk na virtuální masakr nebohých chodců. Z jedné z nejkontroverznějších her své doby si toho už moc nepamatuju, ale některé věci mi zůstaly zaryté v mysli dodnes. Rudý Eagle, šílené bonusy z barelů, ježdění pod vodou, zvuky, hudba a samozřejmě stadión. Od té doby jsem jedničku nehrál a na Carmageddon Reincarnation jsem na Kickstarteru nepřispěl. Přesto jsem se do jedničky zase s chutí pustil, tentokrát na Androidu.
Artifact – recenze aneb kasino vždy vyhrává
11. 12. 2018
|
Aleš Smutný
Strašně bych chtěl mít rád Artifact. Jeho základní taktická myšlenka je skvělá a systém, když funguje, představuje jednu z nejtaktičtějších, nejkomplexnějších karetních her na digitálním trhu (na tom reálném nic netrumfne VtES, nechť odpočívá v pokoji). Jenže Valve se rozhodlo vydat hru v takové formě a takovém stavu, že nad tím zůstává rozum stát. A z obrovského potenciálu zbývají frustrující trosky.
Legend of Grimrock II - recenze
22. 10. 2014
|
Pavel Dobrovský
Před dvěma lety jsme poprvé slyšeli o finském studiu Almost Human. Chlapci z města Espoo totiž vydali Legend of Grimrock a přivedli tím k životu mrtvolu krokovacích dungeonů. Nejpodivnější bylo, že nešlo o zombie se zlomenou nohou, ale o napínavou hru naplněnou obsahem až po okraj. Nejen pamětníci Eye of the Beholder nebo Dungeon Master plakali dojetím. A nyní, o zmíněné dva roky později, se Almost Human vracejí s Legend of Grimrock II, aby dokázali, že umí být grimrockovatější než Grimrock.
Fallout 1.5: Resurrection - recenze
26. 11. 2013
|
Marek Fišer
Psal se rok 2003, frčely hry jako Arcanum nebo Morrowind a Black Isle (vlastněni a financováni tonoucím kolosem Interplay) srdcem i duší makali na projektu Van Buren alias Fallout 3, který měl být pomyslným zlatým hřebem dosavadního snažení. Nesmyslně vyplácané peníze za nikdy nedodělané projekty typu Torn, odchody největších herních mozků a váznoucí výplaty však dávaly tušit, že se nad Černé ostrovy víc než co jiného žene temná mlha. Na Mikuláše Black Isle klinicky umřelo a mnohé sny s ním.
Arma 3: Western Sahara – recenze nového rozšíření českého vojenského simulátoru
30. 11. 2021
|
Pavel Bier
Jedeme do Afriky!
Shutter Island - recenze
30. 3. 2010
|
Redakce Games.cz
Prokletý ostrov je rozhodně jedním z nejlepších filmů, který jsme zatím letos mohli vidět v kině a jeho scénář by šel použít i jako předloha pro atmosférickou adventuru.
Godfather II - recenze
7. 4. 2009
|
Redakce Games.cz
Vydal se vlastní cestou. Nesází na megalomanství jako GTA ani na příběh jako Mafia. Ke slovu se dostávají RTS a RPG prvky, které však nedusí souboje na férovku.
Dread Templar – recenze démonické střílečky, která nevyčnívá nad konkurencí
25. 1. 2023
|
Dominik Valášek
Zpátky do devadesátek
Grand Theft Auto V - recenze next-gen verze
28. 11. 2014
|
Lukáš Grygar
Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podstatné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?
Pinstripe - recenze
15. 5. 2017
|
Ondřej Švára
Pokud hledáte přemýšlivou plošinovku s trochou poetiky, Pinstripe je trefa do černého. Táta se v ní žene za unesenou dcerou, což má zajímavý podtext, a díky bonusovému hernímu módu vlastně i pokračování. Na druhou stranu tvůrci nezaměnitelným prvkům hry leccos obětovali. Pinstripe je především velmi krátká a její arkádové prvky průměrné. Kompromisy vyplynuly především ze skromných tvůrčích podmínek.
Tails of Iron 2: Whiskers of Winter – recenze mrazivé bajky
27. 1. 2025
|
Ondřej Partl
Zima přichází a sever volá o pomoc
Warhammer 40,000: Rogue Trader – Void Shadows – recenze skvělého rozšíření
30. 9. 2024
|
Jakub Malchárek
Kult, kam se podíváš
Driveclub - recenze
7. 10. 2014
|
Václav Rybář
Znáte Driveclub? Jistěže znáte Driveclub. Však si vzpomeňte na ty závody, které chtěla mít Sony nachystané na startovním roštu Playstation 4 loni na podzim. Jenže se to nepovedlo a kolem „revoluční“ závodní hry se začala vznášet celá řada otazníků, přímo úměrná tomu, jak rostl marketingový oblak zaručeně inovativních řešení. Dynamické menu, nejpropracovanější sociální aspekt nejen v závodních, ale vlastně ve všech videohrách, co tu kdy byly. Famózní grafika, úžasný vozový park, dosud nevídaný model mikrotransakcí. Selským rozumem uvažující hráč by byl ze vší té marketingové polívčičky minimálně ostražitý, ale je veřejným tajemstvím, že Playstation 4 letos na podzim už pořádné závodění opravdu potřebuje. Takové to exkluzivní, které prodává konkurence pod značkami Forza Motorsport a Forza Horizon. Driveclub se ale příliš nepodobá ani jedné z uvedených her.
Murdered: Soul Suspect - recenze
3. 6. 2014
|
Petr Poláček
Pokud se detektivka hraje, jako když si prohlížíte dětské leporelo, není to detektivka. Vlastně ani hra. Pak už nepomůže ani hustě potetovaný detektiv s problematickou minulostí, sériový vrah v kápi, sbírání důkazů a dokonce ani atraktivní prostředí města s řádně temnou čarodějnickou minulostí. Miloš loni ve svých E3 dojmech označil Murdered: Soul Suspect za „mysteriózní detektivku, která se profiluje jako koncentrát toho nejlepšího z L.A. Noire“. Po zhruba osmi hodinách nudy & trápení musím bohužel konstatovat, že podlehl iluzi (ale to se stává, nesmutni Miloši) dobře připravené prezentace tvůrců z Airtight Games. Murdered je koncentrát zajímavých nápadů a postupů, které tvůrci naplnili triviálním příběhem a detektivními „problémy“, které zvládne vyřešit i můj pes. Stačí Julce nasadit detektivní klobouk à la Kojak (vypadá pak asi nějak takto), jaký shodou náhod nosí i hlavní hvězda hry Ronan O'Connor.
Prototype - mega-recenze
11. 6. 2009
|
Redakce Games.cz
Jmenuje se Alex Mercer. Nemá páru, proč jeho tělo zmorfovalo do takových schopností, že dokáže dělat lepší kousky než všechny komiksové figurky dohromady.
Avatar: Frontiers of Pandora – recenze technického paskvilu
6. 12. 2023
|
Pavel Makal
Když si místo hraní trháte vlasy
Dredge – recenze idylického lovecraftovského rybaření
16. 5. 2023
|
Michal Krupička
Krásný a poklidný indie horor
Skate 2 - recenze
11. 5. 2009
|
Redakce Games.cz
Návrat do přestavěného města New San Vanelona po propuštění z lapáku zabolí. Jedna dvě modřiny asi nepolekají, ale jedenáct zlomených kostí najednou?
Total War: Pharaoh – recenze povedené starověké strategie
10. 10. 2023
|
Ondřej Rolník
Zapřahejte válečné vozy, začíná boj o faraonskou hučku
Test Drive - recenze
8. 1. 2003
|
Redakce Games.cz
Pokud máte rádi sportovní vozy doby dnešní i minulé, honičky s oponenty nebo policií v rušných velkoměstech a nevadí vám arkádovitý styl řízení, jste na správné adrese. Překoná Test Drive NFS?
7 Sins - recenze
6. 1. 2006
|
Redakce Games.cz
Sex a erotika hýbe světem, je nutné myslet jen na sebe a hřešit se vyplácí. Zhruba takové je motto hry, kde se sedmi smrtelným hříchům nemusíte vyhýbat, ale naopak je činit co nejčastěji, abyste měli slávu, moc a bohatství.
Knights of Pen and Paper + 1 Edition - recenze
18. 7. 2013
|
Jakub Kovář
„Pojďte, pane, budeme si hrát!“
Extinction - recenze
10. 4. 2018
|
Vilém Koubek
Za Extinction stojí studio Iron Galaxy, které má mimo jiné na svědomí veškerý post-launchový obsah do znovuzrozené bojovky Killer Instinct. Logicky tedy čekáte, že akční hopsačka postavená na boji zblízka vyroste z hlubokých kořenů a z lásky k žánru. Extinction nicméně selhává snad ve všech ohledech a namísto zábavné řežby nabízí neustále se opakující nudu.
Carmageddon: Reincarnation - recenze
25. 5. 2015
|
Jan Slavík
Max je zpátky! A fanoušci si to přáli, vždyť celý vývoj Reincarnation zaplatili právě oni skrze Kickstarter. Pomateně se chechtající řidič rudého Eaglu byl, společně se svou obdobně vyšinutou kamarádkou Die Annou, ústřední postavou nezřízeně krvavých závodů, které pobouřily mravokárnou společnost poprvé již v roce 1997. Jelikož na remaku pracovalo stejné studio, které mělo na svědomí originál (Stainless Games), naděje byly velké.
Kaiju-A-GoGo - recenze
13. 5. 2015
|
Jan Slavík
Stalo se vám někdy, že jste v Transport Tycoon strávili hodiny plánováním a budováním megalomanské magistrály, jenom aby vám pak bezvýznamný starosta Horní Dolní, vzdálené pět světelných let od cílové elektrárny, zakázal postavit nádraží, protože jste mu před sto lety zbourali zahradního trpaslíka? Taky jste v tu chvíli měli chuť srovnat mu tu jeho vesničku se zemí napalmem? Kaiju-A-GoGo vám to umožní!
Forza Horizon 2 Presents Fast & Furious - recenze
12. 4. 2015
|
Jan Olejník
Spojit arkádový jízdní model Forza Horizon 2 a benzínem nasáklý filmový spektákl Fast and Furious 7 zní jako logický nápad. To by ho ale musel někdo dotáhnout do konce, protože změnit logo a úvodní videoklip vážně nestačí. Do desátého dubna byl tenhle samostatně stažitelný přídavek zdarma, tudíž nebylo nutno zdlouhavě přemýšlet o tom, zda stáhnout či nestáhnout. Jenže co nyní, když stojí dvě stovky?
Lumino City - recenze
14. 12. 2014
|
Pavel Dobrovský
Doba přeje autorským hrám. Realizace nápadů, kdysi podmíněná investorem a vydavatelem, je dnes jednoduchá jako facka. Pro stovky jednočlenných nebo dvoučlenný týmů je vývoj hry jako vytrvalostní maratón. Musí věřit, že to dají a vydržet, nebo zemřít vyčerpáním. Ilustrátor Luke Whittaker naštěstí vydržel a po třech letech vývoje vydal nedávno Lumino City, zejména kvůli grafice obdivuhodnou adventuru. Na monitoru se totiž namísto počítačové grafiky objevují fotografie monumentálního a fanaticky detailního papírového modelu města, nafoceného z mnoha úhlů.
Far Cry 4 - recenze
19. 11. 2014
|
Jan Olejník
Dokázal jsem to! Úspěšně jsem se vyhnul téměř všem reklamám, trailerům, rozhovorům a dalším mediálním prostředkům, přes které se Ubisoft snažil o Far Cry 4 vyzradit první poslední. Do Kyratu jsem tedy přijel skoro stejně bezelstný a neznalý místních poměrů jako hlavní hrdina hry, mladý Ajay Ghale, jehož cílem je ve stínu majestátních hor rozprášit popel zesnulé matky. Jenže problémy na sebe nenechají dlouho čekat, přičemž ten zdaleka největší má blonďatý přeliv a růžové sako.
Always Sometimes Monsters - recenze
20. 7. 2014
|
Lucie Jiříková
Technicky vzato je Always Sometimes Monsters 2D adventura s RPG prvky, ve které se hráč snaží získat zpět srdce nedávno ztracené lásky. Jelikož se hlavní postava ocitla úplně na dně, bez peněz a bez střechy nad hlavou, nebude to vůbec nic jednoduchého. Velmi rychle ale zjistíte, že Always Sometimes Monsters je víc než jen "2D adventura s RPG prvky"...
Bound by Flame - recenze
12. 5. 2014
|
Ondřej Švára
Jestli Bound by Flame, akční RPG moderního střihu, na něco útočí skutečně bez zábran, pak je to hráčova schopnost rozlišovat klišé od originality a staré pořádky od inovací. První se týká příběhové složky hry, druhé zas akční hratelnosti. Obojí dohromady míchá nové dobrodružství od studia Spiders tak zvláštně nešikovným, ale zároveň i chytrým způsobem, že novinku lze považovat zároveň za zbytečný brak i osvěžující herní sprchu. Co si z toho ale vybrat?