Recenze
Burnout Dominator - recenze
18. 4. 2007
|
Redakce Games.cz
PS2 se chtěla s dvorní arkádovou sérií rozloučit ve velkém stylu, ovšem původní tvůrci na poslední párty chyběli a uváděla ji sama společnost EA. Dali jsme si do nosu nebo odešli předčasně a s kručícími žaludky?
God of War II - recenze
29. 3. 2007
|
Redakce Games.cz
Brutální a nemilosrdný Kratos je zpět v ještě krvavější a velkolepější bitvě, která hravě strčí do kapsy kdejaký next-gen titul. Myslíte, že si dokážete představit, co vás čeká? Zapomeňte! Tak bujnou fantazii totiž asi nemáte.
Gothic III - exkluzivní recenze
13. 10. 2006
|
Redakce Games.cz
Některé zákonitosti světa se jen tak nezmění. Den se střídá s nocí, Tiscali mívá první recenze a Němci vydávají nedodělané hry. Přesto by bylo hříchem se do království Myrtana nevypravit a přijít tak o báječné dobrodružství.
FIFA Football 2005 - recenze
24. 11. 2004
|
Redakce Games.cz
EA Sports letos vsadili především na režim kariéry a vylepšený systém Off the Ball. O co přesně jde a jak si FIFA Football 2005 vede ve srovnání s japonskou konkurencí? Dozvíte se v nejpodrobnější české recenzi...
Celtic Kings: The Punic Wars - recenze
22. 8. 2004
|
Redakce Games.cz
Jako plnou hru u aktuálního čísla Levelu jste si mohli zahrát RTS Keltští králové a nyní k nám dorazilo její pokračování The Punic Wars, které rekonstruuje války mezi Římem a Kartágem před více než 2000 lety.
Joan of Arc - recenze
1. 3. 2004
|
Redakce Games.cz
Johanka z Arku je bezesporu jedna z nejznámějších historických postav. Je celkem jedno, kolik z jejích činů a pověstí se skutečně zakládalo na pravdě, hlavní otázka zní, jak se tato směsice akce, RPG a strategie hraje.
Stealth Combat - recenze
15. 7. 2002
|
Redakce Games.cz
Jak by se vám líbilo, kdyby se v roce 2030 svět po vojenském puči v Japonsku opět rozdělil na západ a východ a celá planeta se ocitla ve válce? Taková je zápletka tankové střílečky Stealth Combat...
Grand Theft Auto III - recenze
29. 5. 2002
|
Redakce Games.cz
Na PC doputoval třetí díl geniální série Grand Theft Auto, která simuluje život kriminálníka se vším všudy a nabízí absolutní svobodu pohybu. Proč a jak GTA3 útočí na stejný titul jako vloni na PS2 - hru roku?
The Elder Scrolls: Morrowind - recenze
15. 5. 2002
|
Redakce Games.cz
První "off-line MMORPG" The Elder Scrolls: Morrowind je konečně tady a v této hutné recenzi se dozvíte, proč si zaslouží absolutorium a jak dotáhla virtuální svět z Areny či Daggerfallu k naprosté dokonalosti.
Splatoon - recenze originální střílečky
26. 6. 2015
|
Jakub Kovář
Po zdi stéká inkoust, olihně unaveně vydechují a v končetinách křečovitě svírají tu váleček s barvou, onde paintballovou pistoli. Rozhodčí počítá, kdo vyhrál kolo, a nakonec přiřkne výhru nám. Nicméně byla těsná: opravdu šlo o každý vybarvený čtvereční centimetřík. S úsměvem od ucha k u uchu pak celý tým opět míří do akce, aby si užil další čtyřminutovou přestřelku. Přestřelku, v níž neteče krev proudem, ale na zdi se stříká barva a vůbec nejde o to, kolikrát „zabijete“ (nabarvíte) své nepřátele, ale o to, kdo na konci svým inkoustem pokryje větší plochu úrovně. Tak nějak vypadá textový přenost souboje ve Splatoon.
Assassin's Creed Unity - recenze
15. 11. 2014
|
Miloš Bohoněk
Ulice jsou plné a na náměstích se vedle sebe tísní bez nadsázky stovky lidí. Většina Pařížanů se jen tak prochází (pokud tedy zrovna neprotestují a nestávkují, jsme přeci ve Francii), ale tuhle pokřikuje obchodník, támhle fidlá houslista, občas zakopnete o nuzného žebráka a vyhlášená kavárna na břehu Seiny praská ve švech. O kousek dál huláká politický řečník, vedle si někdo přivydělává pucováním bot, sem tam se kolem vás dokonce mihne pes, popřípadě prchající kapsář. A ta architektura! Notre-Dame bere dech. Paříž na konci 18. století je úžasné prostředí a Ubisoft, ne náhodou francouzského původu, jej zpracoval neméně úžasným způsobem. Akorát do něj tvůrci zapomněli nacpat stejně úžasnou hru.
Halfway - recenze
11. 9. 2014
|
Ondřej Švára
Změna k horšímu je tradičním hybatelem sci-fi žánru. Nejeden příběh začíná tím, že se kdysi mírumilovný svět promění v rizikovou zónu a logika i bezpečnost odjedou na dovolenou. Když se všechno bláznivě otočí a svačiny začnou požírat své strávníky, tak je zle. I v taktické akci Halfway bojuje hrdina proti světu, který už není jako dřív. Není přátelský, ani normální a náš nešťastný přeživší z kolonizátorské lodi Goliáš musí bojovat nejen proti hordám zmutovaných vojáků, ale také se svou vlastní myslí, která byla nesportovně vygumována, aby nasazování světa na staré koleje bylo mnohem, mnohem obtížnější.
The Walking Dead: Season 2 - recenze 1. epizody
27. 12. 2013
|
Miloš Bohoněk
Je to rozbité? Tak to oprav. Funguje to? Tak na to nesahej. Zlaté pravidlo všech pohodlných kutilů si vývojáři z Telltale vzali k srdci a druhá sezóna The Walking Dead se hraje, inu, stejně jako první sezóna The Walking Dead. Aspoň takový závěr lze učinit po zhlédnutí dokončení první epizody s názvem All That Remains, která opět více než hru v tradičním slova smyslu připomíná interaktivní komiksový seriál.
Batman: Arkham Origins - recenze
27. 10. 2013
|
Lukáš Grygar
Jsou hry umění? Můžou být. Zcela bez debat je ale uměním soubojový systém z novodobého herního Batmana. A hráči, kteří ho zvládají vytěžit na maximum, jsou umělci. Musí na pětníku zpracovávat tolik faktorů! Například si všímat, kdo z davu nepřátel po nich zrovna jde. Kdo se napřahuje k úderu a kdo se odkryl ráně. Kdo zaútočí nožem, proti kterému se kryje jiným způsobem, než před ostatními útoky. Koho ránu nelze vykrýt a čí naopak vlastním výpadem stihnete přerušit. Kdy přehmátnout na kombo úder, nebo kdy nasadit jednu z několika vychytávek, které hrdina nosí po kapsách.
The Inner World - recenze
14. 10. 2013
|
Daniel Kremser
V poslední době rostou adventury jako houby po dešti a už dávno za to nemohou pouze němečtí vydavatelé. Tradiční point and klick kousky si zkrátka našly své publikum a hlavně menší vývojáři je chrlí jako na běžícím páse. I tak se ale většinou dočkáme pouze schematických příběhů dvojího typu. Buďto se jedná o dospělá vyprávění zabalená do klasické grafiky, nebo o hodně naivní kreslená dobrodružství, která cílí hlavně na mladší publikum. Kombinace obojího jsou hodně vzácné, a když už se objeví, zpravidla nemůžeme mluvit o povedených spojeních. The Inner World ale dokazuje, že z každého pravidla existují výjimky.
Superfrog HD - recenze
23. 9. 2013
|
Ondřej Švára
Tak už i žabáka dostali. Slavný Superfrog si po vzoru jiných klasik odskočil do vysokého rozlišení, snažíc se svůj rybníček příliš nezakalit. Jak totiž víme, s HD retrem je obvykle potíž. Kosmetické remaky jsou tak trochu hry-nehry, a kdybychom se ve verdiktech nenechávali ovlivnit nostalgií, probouraly by sklep našeho hodnocení. Proto se jim radši vyhýbáme. Většina těchto her totiž vyšší cíle nemá. Ale jak je to s obnovou milé amigácké plošinovky, která začátkem devadesátých let napodobila úspěch Sonica? Naštěstí je Superfrog HD něčím víc, než jen pastí na nostalgiky.
Wargame: AirLand Battle - recenze
1. 7. 2013
|
Jakub Kovář
Wargame: European Escalation před rokem příjemně překvapila všechny fanoušky realtimových strategií, kteří zrovna neholdují hrám typu „postav základnu - vycvič jednotky - vrhni to všechno na základnu nepřítele“. European Escalation zcela zavrhla první bod a druhý si notně upravila. Jednotky necvičíte, ale za body získané z ovládaného území jich povoláváte přesně stanovený počet z předem sestaveného balíků. A konečně třetí pilíř tradičních RTS her si první Wargame v rámci taktiky upravila zcela k nepoznání. Stejně jako ve válce není v European Escalation nutné klikat co nejrychleji myší, ale vše dopředu promyslet a neposílat osamělého pěšáka proti tanku T-80.
StarCraft II: Heart of the Swarm - recenze
17. 3. 2013
|
Adam Homola
Blizzard není schopný vydat hru včas. Většinou se dočkáme odkladu, prodloužení bety nebo jiných komplikací. Podobně tomu bylo i v případě StarCraft II: Heart of the Swarm. Zergské kampaně jsme se měli dočkat původně v druhé polovině minulého roku. Po půlroční betě hra vyšla až teď. Odkladu o pár měsíců a nezvykle dlouhé betě můžeme ale děkovat, protože díky tomu máme čest s něčím, co se v herním průmyslu nestává tak často.
DmC - Devil May Cry - recenze
28. 1. 2013
|
Aleš Smutný
Bojovky jsou velmi křehký žánr. Stačí málo a po půlce hry zjistíte, že už se nebavíte. Stačí více a ještě dříve zjistíte, že hra nenabízí dostatečnou výzvu, uspokojení z dobře poskládaného komba, nic co by vás táhlo dál. Jinými slovy, udělat opravdu dobrou bojovku, která obstojí po celou herní dobu, není zrovna snadná věc a už jsme se párkrát přesvědčili, že může být hodně povolaných, ale málo vyvolených. Jak nakonec dopadla DmC -Devil May Cry? Nu, pokud už jste otevřeli článek, víte to - vy ostatní se zatím uspokojte s konstatováním „skvěle“.
Walking Dead - recenze první sezóny
8. 1. 2013
|
Pavel Dobrovský
„Může se člověk změnit v monstrum, kterého se všichni bojí? Možnosti tu jsou a může se to stát. Viděli jsme případy, které tomu byly blízko a domníváme se, že je to mnohem reálnější, než si myslíte.“ To není citát z Walking Dead, i když by tam pasoval jako kulka mezi oči zombíka. Zmíněná slova s vážnou tváří před několika dny pronesl předák domobrany státu Kansas Alfredo Carbajal směrem k překvapenému tisku. Kromě nutné smršti tweetů a odkazů tím dokázal, že jsou lidé, kterým módní představa zombie apokalypsy – neboli zompocu - rozežírá mozek víc, než by bylo zdrávo.
Joe Danger 2: The Movie - recenze
11. 10. 2012
|
Pavel Válek
Není to ani rok, co vyšla recenze Joe Danger: Special Edition a už tu máme regulérní pokračování. Jak samotný název naznačuje, Joe Danger 2: The Movie se již neodehrává na opuštěných tratích někde na venkově, kde se Joe snaží získat zpět svoji ztracenou slávu. Tentokrát si jej právě díky všem šíleným kouskům z minulého dílu vyhlédl režisér těch nejakčnějších filmů na světě, protože potřeboval někoho, kdo si bude ochoten s úsměvem na tváři polámat všechny kosti v těle jen pro naši zábavu.
Iron Front: Liberation 1944 - recenze
27. 6. 2012
|
Tomáš Jung
ArmA 2 má svůj nenapodobitelný styl. Není to jen tím, že se snaží v co největší možné míře simulovat účinnost zbraní. Boj v ArmA 2 je specifický díky otevřené krajině i extrémně rozmanité bojové technice a významně ho také tvaruje chování AI, která ne vždy dobře dokáže otevřené prostředí využívat. Iron Front: Liberation 1944 přitom tento styl přejímá se vší jeho krásou i chybami, až si člověk říká, jestli si zaslouží postavení samostatné hry (kterou formálně je!), nebo patří spíš do škatule běžných druhoválečných módů.
Joe Danger: Special Edition - recenze
24. 1. 2012
|
Pavel Válek
Starší mezi vámi si určitě pamatují na hru Excitebike, která vyšla na konzoli NES od Nintenda. Váš úkol zde byl prostý - měli jste motorku a před vámi byla trať plná překážek. Pokud jste chtěli vyhrát a odemknout si další závody, museli jste celou trať projet a překážky překonat v časovém limitu, čímž jste porazili ostatní závodníky, kteří se po trati proháněli s vámi. Co to má ale společného s aktuálně recenzovanou hrou? Jednu docela závažnou věc: pamětníci si při hraní Joe Danger: Special Edition (upgradovaná verze hry, která vyšla již dříve na PSN) na Excitebike nejednou vzpomenou.
Battlefield 3: Back to Karkand DLC - recenze
9. 1. 2012
|
Aleš Smutný
Battlefield 3 se neoficiálně zakotvil na špičce potravinového řetězce v oblasti multiplayerových vojenských stříleček. Ne, že by sem tam nevykoukl nějaký nedodělek či připomínka, ale celková povaha negativ na této složce hry vypovídá o zatraceně dobře propracovaném a hlavně komplexním multiplayeru, kde se najde prostor pro hráče s různými preferencemi, návyky a vlastně i cíli. Dokonce, když si hráči konečně zvykli na to, že scout není sniper, od nějž se čeká celokolové zakempování na jednom místě a spokojené ostřelování, při němž jen kynete z nedostatku pohybu, dala se i tahle třída postupem času pořádně do pohybu.
PilotWings Resort - recenze
26. 3. 2011
|
Petr Poláček
Existují herní série, které nemají jiný účel, než doprovodit novou konzoli na trh. Z toho žijí a na tom zakládají svoji popularitu, která často není zanedbatelná, ačkoli by se o její oprávněnosti s ohledem na obsah her dalo diskutovat. Patří mezi ně třeba závodní série Ridge Racer, nebo právě značka PilotWings, která sice vynechala launch Gamecube i Wii, ale zahájení prodeje 3DS už si ujít nenechala. A po tak dlouhé absenci se překvapivě představuje ve slušné formě, které nechybí málo, aby překročila obvyklý stín launchových her, jež nezřídka působí jako hratelná technologická dema, respektive hratelné demonstrace výkonu a možností nového hardwaru.
Crysis 2 - recenze
25. 3. 2011
|
Dan Vávra
Po letech čekání je to tady. Dočkali jsme se nové Krize! PC hráči se těší na další technologickou exhibici a konzoloví hráči na pořádné vymakané FPS s grafikou, jakou v životě neviděli. Vývojáři jsou zase celí žhaví na to, jak se předvede CryEngine 3, a EA s Crytekem zoufale doufají, že konečně vydělají nějaké pořádné peníze, protože komerčně to i přes aureolu Cryteku jako hvězdného studia zatím nebyla žádná sláva. Budou všichni spokojení a Crysis porazí Call of Duty nebo nás čeká po všech těch velkolepých PíáR prohlášeních jenom grandiózní zklamání?
Bee Simulator – recenze
21. 11. 2019
|
Markéta Gajdošová
Na první pohled a zvlášť podle názvu může Bee Simulator svádět k představám, že jde opět o parodickou zábavu, kterou v roce 2014 načal simulátor ze života kozy, na nějž letos navázal snad ještě populárnější husí simulátor. Pohled do života včely od Varsav Games Studio se s těmito hříčkami ale srovnávat nedá. Bere se totiž poměrně vážně a spíše než úrodnou půdou pro memy je vzdělávací hrou pro celou rodinu. Přestože simulátor včelího života míří primárně na děti, aspoň chvíli se u něj pobaví i rodiče.
Tales of the Neon Sea – recenze
27. 5. 2019
|
Pavel Skoták
Pokud se u nás řekne kouzelné spojení „asijská hra“, asi si většina z nás vybaví některou z japonských herních sérií, které mají ve světě obecně dobré jméno. Asijský herní trh ovšem neobnáší ani zdaleka jen oblíbené Japonsko, ale najdete zde také Jižní Koreu, rychle rostoucí Tchaj-wan anebo Čínu. Právě z té k nám přes Kickstarter doputovala poutavá point-and-click adventura Tales of the Neon Sea.
Fade to Silence – recenze mrazivého survivalu
10. 5. 2019
|
Jan Slavík
Survivaly jsou přesycený žánr. Aby se mohl nový titul prosadit, musí zákonitě přinést něco neokoukaného, nějak ohnout koncepty, upravit mantinely nebo alespoň poskytnout neotřelý úhel pohledu. Fade to Silence od studia Black Forest Games je na to konto vcelku sympatická. Snaha nepřijít s pouhou sepranou kopírkou je zřejmá, občas probleskne i opravdu zajímavý nápad. Jenže při samotném hraní zjistíte, že si titul svými designovými chybami nepěkně šlape po vlastním potenciálu.
Nantucket - recenze velrybářského manažeru
26. 1. 2018
|
Pavel Skoták
Existují hry schopné vyvolat bouřlivou diskusi ještě před vydáním. Pak ale existují takové hry, které to zvládnou i bez převratných změn v žánru, obří marketingové kampaně nebo roky budované komunitě fanoušků značky. Stačí zvolit dostatečně ošemetné téma zvedající ze židle zástupy hráčů. Manažeru velrybářské lodi v 19. století jménem Nantucket se to povedlo. Ať už máte na lov ušlechtilých velryb jakýkoliv názor, přiznejme si, že období dobývání oceánů je pro herní zpracování prostě atraktivní téma.