Recenze

MotoGP 23 – recenze krásných motorek

Všechno ostatní krom vizuálu bohužel skřípe

King's Bounty: Warriors of the North - recenze

Říká se, že Vikingové objevili Ameriku dlouho před tím, než v ní přistál Kryštof Kolumbus. Na rozdíl od udatných seveřanů z King's Bounty: Warriors of the North nebojovali s tisícovkami zombíků, rytířů ani upírů a nepoměřili síly s trpaslíky, piráty a steampunkovými mechy. Pod vedením Olafa na létajícím koni neosvobodili zotročené národy a nepomohli desítkám průměrných obyvatel s jejich životními bolístkami. Jestli ano, tak o tom historie pomlčela.

Mario + Rabbids: Kingdom Battle: Donkey Kong Adventure – recenze

Zamíchat legendárního zlo potírajícího instalatéra, šílené králíky a tahovku ve stylu XCOM vypadalo zpočátku jako pořádně šílený nápad. Jak jsme se ale dozvěděli v září loňského roku, šlo o šíleně dobrý nápad. Mario + Rabbids Kingdom Battle, přístupná strategie, která mísí taktickou hratelnost s humorem, si získala srdce nejen Adama Homoly (recenze), ale skoro všech v redakci. K původně oznámeným drobným rozšířením se po celosvětovém úspěchu přidalo rovnou celé nové dobrodružství s Donkey Kongem.

Knights of Honor - recenze

Dostat do rukou středověké království, kterému máte vládnout a zajistit mu co nejdelší existenci mezi ostatními ne zrovna přátelskými národy, tomu se říká výzva. A nejen to je náplní nové strategie podobné Strongholdu.

Reign: Conflict of Nations - recenze

Historické strategie z prostředí východní Evropy se nám rozbujely jako houby v lese. Tato dává šanci milovníkům politického pletichaření a civilizovaných metod dobývání.

Football Manager 2018 – recenze

Každý rok, když pár dní hraju nový ročník Football Manageru, mě napadá ta samá myšlenka. Jak jsem vůbec mohl hrát loňský díl? Jak jsem se dokázal obejít bez spousty drobných i větších dodatků, které prohlubují věrnost simulace a zpříjemňují každodenní manažerskou práci? Svědčí to o dobré práci studia Sports Interactive, které se vážně ze všech sil snaží nesklouznout k pouhému updatování soupisek, a ona dobrá práce naštěstí pokračuje i v nejnovějším díle originálně nazvaném Football Manager 2018.

SW: GB Clone Campaigns - recenze

Současně s uvedením filmové druhé epizody Hvězdných válek do kin se objevil i datadisk Clone Campaigns, který obohacuje real-time strategii Galactic Battlegrounds o dvě nové kampaně.

Kingdom Come: Delivarance – Band of Bastards – recenze

V dodatečném obsahu Kingdom Come už jste s Jindrou mohli pomoct se znovuvýstavbou Přibyslavic a námluvami milé dívky pro pana Ptáčka. Zatímco předchozí přídavky šlo řešit čistě mírumilovnou cestou, v Band of Bastards už se bez řinčení zbraní neobejdete. Posázaví obsadila loupeživá banda vedená rivalským šlechticem a vy je se skupinou žoldáků musíte zase vyhnat tam, kam patří.

Project Earth: Starmageddon - recenze

Pokud patříte mezi fandy vesmírných strategií, pak by vaší pozornosti neměla uniknout hra Project Earth: Starmageddon, která vzala to nejlepší z Homeworldu a navíc přináší i několik vylepšení.

Outer Wilds – recenze

Jedna z mých nejoblíbenějších epizod kultovního seriálu Stargate: SG-1 se točí kolem O'Neilla a Teal'ca, kteří jsou uvěznění v časové smyčce. Prožívají stále dokola ten stejný den, ten stejný časový úsek, a postupně si z toho udělají estrádu, která nemá obdoby. Však co byste dělali vy v případě, že vaše činy nemají reálné důsledky, protože se všechno vrátí zpátky na původní místo a vy jedete znova? A co byste dělali, kdybyste mohli odhalit tajemství vaší rasy a světa, který dělí od zániku jen dvě desítky minut, a nikdo jiný si to neuvědomuje? Zapomeňte na Jacka Bauera, jsou tu Outer Wilds!

Deadfall Adventures - recenze

Stále častěji nabývám dojmu, že opravdová filmová dobrodružství se s námi rozloučila v osmdesátých letech. Zůstala nám coby důležité historické relikvie, abychom si díky nim čas od času připomněli, že výpravný hon za pokladem nebo za záchranou světa lze natočit i bez absurdních hádanek, patetických dialogů, všudypřítomných CGI efektů a Nicolase Cage.

Gemini Rue - recenze neobyčejné adventury

Pozor na pár věcí. Gemini Rue je adventura a běží v rozlišení 640×480. Stojí za ní jeden kalifornský student a pár jeho přátel. Není zadarmo, ale za patnáct dolarů. A konečně, nenajdete v ní prakticky nic, co by se v různých podobách neobjevilo v jiných hrách už před mnoha lety.

The Surge - recenze

Hry typu Dark Souls mě vždy fascinovaly. Zatímco v jiných titulech představuje frustrace nepěknou vlastnost, která změní váš pohled na danou hru k horšímu, v případě akčních RPG je obtížnost vlastně důvod, proč je mnozí hrají. Touha zažít frustraci při neustálém prohrávání v náročných soubojích, má zkrátka něco do sebe. A byť je Dark Souls právoplatný král svého žánru, zamiloval jsem si i jeho dva roky starou „kopii“ Lords of the Fallen, kterou spoluvyvíjeli i tvůrci z německého studia Deck13 Interactive. A když se pak objevila zpráva, že stejný tým pracuje na akčním RPG se sci-fi tematikou, vítězoslavně jsem zvedl ruce a pronesl hlasité „WOW“. Teď už jen zbývá otázka, zda se The Surge povedlo naplnit má očekávání. A odpověď? Minimálně v několika bodech zní rozhodně ano. Je tu ale jedno velké ALE.

Close Combat 4

Close Combat 4 - recenzeAutor: BergyPublikováno: 15.února 2000 • Realtime...

Supreme Commander - recenze bety

Dostavil se strhující pocit z bojů stovek jednotek na scéně, kde exploduje nukleární hlavice a atomový hřib se násobí destrukcí Commandera, který odchází do věčných lovišť a vyhlazuje oblast několika kilometrů čtverečních...

Sheltered - recenze

Hry už nás nechaly přežívat kdeco. Záplavy nemyslících chodících mrtvol, města vyhubená viry, noční nájezdy burtonovských monster i prostý hlad. Mezi evergreeny patří jaderná kataklyzmata, spálené světy a hrstky přeživších v krytech. Do takové situace vás postaví i survival strategie Sheltered.

Pandora: First Contact - recenze

Život není dokonalý. Za poslední dvě dekády jsme se dočkali menšího počtu her ve strategicko-vojensko-budovatelském žánru à la Civilization než dílů Call of Duty. Naštěstí bylo jen otázkou času, než bující indie scéna deficit odstraní a pokusí se vytvořit následovníka Sid Meier’s Alpha Centauri. V tomto případě nese jméno Pandora: First Contact a vznikl bez účasti vývojářů z Firaxis. Bude mu ale k úspěchu stačit pouhé nadšení vývojářů?

SimCity - recenze

Když jsme před pár týdny dostali možnost si nové SimCity na pár hodin zahrát na speciální prezentaci pro novináře ve Varšavě, odváželi jsme si pozitivní dojmy. Producenti nám namalovali líbivý příběh velkého relaunche zavedené série. Dnes je všechno jinak. Nové SimCity v pátek vyšlo také v ČR. Podobně jako za velkou louží byl i u nás v Evropě problém s připojením do hry. Ještě v neděli bylo nutné čekat i několik desítek minut, než jste vůbec mohli začít hrát.

Wolfenstein II: The New Colossus - recenze verze pro Switch

Wolfenstein II: The New Colossus od MachineGames vyšel loni v říjnu a za necelý rok svého života stihl posbírat řadu nominací i prestižních ocenění. Na hrudi se mu blyští třeba medaile za akční hru roku z The Game Awards 2017. Možnost vzít si s sebou takhle povedený titul na cesty či do postele sice zní na papíře úžasně, ale port na Nintendo Switch ukazuje, že ne všechny hry mají na handheldu smysl a že zkrátka není každý den posvícení.

Old Man's Journey - recenze

Když vám prozradím, že Old Man's Journey vypráví příběh starce, který jednoho dne popadne svůj batoh a vydá se na cestu krajinou, v lepším případě si řeknete, co je to probůh za hru. V tom horším mi začnete spílat, co si to vymýšlím za blbé vtipy. Když ale přihodím, že tvůrci ze studia Broken Rules (Secrets of Rætikon) přivedli tuhle premisu k životu s pomocí fantastického výtvarného umění, přihodili dojemné vyprávění a celé to zabalili do výborného kapesního vydání, možná že leckdo z vás zpozorní.

The Solus Project - recenze

V poslední době mám pocit, že pokud herní komunita nějakou indie záležitost označí na Steamu mixem hodnocení za "velmi pozitivní", znamená to ve skutečnosti spíš, že se daný kousek dá tak nějak hrát, než aby představoval skutečnou kvalitu. Co se týče "survival" titulu The Solus Project (uvozovky si vysvětlíme později), neměl jsem malá očekávání. Zejména z toho důvodu, že za touto atmosférickou multižánrovkou stojí vedle českého studia Grip Digital primárně švédský tým Teotl Studios, autoři mé oblíbené mystické puzzle hříčky The Ball.

Paradise Lost – recenze zahozené příležitosti

Polské dítě v nacistickém bunkru

Red Matter 2 – recenze sci-fi pro virtuální realitu

Kdo vás uslyší křičet ve vesmíru?

Dragon Age: Leilana Song - recenze

Bardka Leliana není jen roztomilá a trochu šišlavá zrzavá slečna. Má za sebou mnohem temnější minulost, než by se mohlo zdát.

Empire Total War: Warpath - recenze

Stažitelný přídavek Válečná stezka rozšiřuje původní hru o nové tažení indiánských kmenů na území Ameriky. Nabízí za nízkou cenu adekvátně obsahu?

The Abbey (Hříšné opatství) - recenze

Zkušení španělští tvůrci rozehrávají na středověkém opatství adventurní a také dost ukecané drama. Stojí za vraždami ďábel, mnich anebo všudypřítomný zahradník?

Grey Goo - recenze RTS, co se zasekla v čase

Vzpomenete si alespoň na patero solidních real-time strategií, které vyšly v posledních pěti letech? No jasně, zaprvé StarCraft II, potom je tu nepříliš povedená Planetary Annihilation, a dále? Snad Company of Heroes 2, která se ale vymyká typickému sci-fi zasazení žánru, nebo Ultimate General: Gettysburg? Říct, že poslední roky byly pro fanoušky real-time strategií zklamáním, by bylo podhodnocením situace. Právě studio Petroglyph se však žánr snaží resuscitovat se svým nadějně vyhlíženým sci-fi RTS Grey Goo. 

Dwarf Fortress 2010 - recenze

Asi nejpropracovanější hra posledních let. A co na tom, že je celá z ASCII znaků? Budovatelská strategie na způsob Dungeon Keeperu o trpaslících a pevnosti.