Recenze

Empire Earth - recenze

Chcete na vlastní kůži prožít ty nejdůležitější epochy lidských dějin a v závěru nahlédnout do alternativní budoucnosti? Zkuste Empire Earth, unikátní real-time strategii od jednoho z tvůrců Age of Empires.

Offworld Trading Company - recenze

Kolonizace Marsu přinese nepředstavitelné obchodní příležitosti. Vypráví se o tom v ekonomické strategii Offworld Trading Company od hlavního designéra Civilization IV Sorena Johnsona. I když se hra zaměřuje hlavně na byznys, díky komplexnímu finančnímu systému a cizokrajným kulisám rudé planety pobaví hezky zeširoka. Kvůli své komplikovanosti ale není pro každého. Grafy, čísla a složité souvislosti si žádají trpělivé učení. Po zkrocení všech zákonů trhu se ale přihlásí stereotyp. Hře schází trvanlivost, kterou si musíte dokoupit ve stahovatelných balíčcích.

Doom: The Dark Ages – recenze zbytečné modernizace

Nová kapitola v temném středověku

Into the Breach - recenze

V blíže neurčité budoucnosti má Země zase pořádný malér. Jako by nestačilo, že se kvůli neustále stoupajícím hladinám oceánů drží zlomek lidstva již jen na hrstce ostrovních oblastí, ale ještě ke všemu se na scéně objevuje emzácký Vek rozhodnutý lidské utrpení završit. Naštěstí se ještě o kus dál v budoucnosti, díky časoprostorové trhlině, ještě o něco modernější lidé a jejich AI společníci vydávají lidstvo zachránit zpět v čase. Vítejte ve svérázné tahové strategii Into the Breach. 

Sudden Strike 4 - recenze

Jak se ve druhé světové válce přesvědčili vojáci i generálové wehrmachtu, hezký kabátek není všechno, protože ani v nejpěkněji střižené uniformě nemusíte vyhrát válku. A ani nejkrásnější exploze, nejpřitažlivější požáry a nejvtipnější fyzika těl letících vzduchem nemusí dát dohromady dobrou hru, jak dokazuje Sudden Strike 4. Na tuhle druhoválečnou strategii se moc hezky kouká, ale pokud od ní čekáte hluboký taktický zážitek, budete zklamáni jako maršál Paulus, čekající ve Stalingradu na zásoby od Göringa.

Eador: Imperium - recenze

Eador se objevil v roce 2009 jako výtvor Alexeje Bokuleva (teď už Snowbird Games), aby vzdal hold oblíbenému žánru tahových strategií. Hra vytáhla do popředí správu měst a provincií nebo možnosti objevování a vývoj postavy, čemuž zdatně sekundovaly taktické tahové bitvy. Tohoto schématu se hry v sérii Eador drží už osm let i navzdory často smíšeným reakcím hráčů a recenzentů. Říci proto, že mé vlastní první dojmy byly smíšené, je přinejmenším nedostačující.

Brány Skeldalu 3: Sedm mágů - recenze mobilní verze

Den třicátý. Milý deníčku, když jsem nadával, že v bažinách poletují jen komáři, kostlivci a kusy znepokojivě přitažlivých nekromantek, netušil jsem, že jde o příčetnější část putování. Kobky snesu. Led snesu. Bažiny nakonec taky snesu. Dokonce bych si zvyknul na chození po mořském dně. Ale kdo, k čertu, vymyslel, že se utábořím v útrobách mrtvého draka? Čert vem, jaké je tam pekelné horko, vždyť ten drak je veliký jak katedrála! Chci se vrátit na moře, na loď, k otrokářům...

Life is Strange – recenze páté epizody

Zápletka Life is Strange zprvu nezněla zajímavě. Příběh ze světa adolescentů říznutý sci-fi tématikou a cestování časem působil spíš podivně, ale v průběhu jednotlivých epizod se ukázal pravý opak. Life is Strange je jedno z největších překvapení letošního roku a závěrečná část první řady to naštěstí dvakrát podtrhuje.

F1 2001 - recenze

S koncem skutečné sezóny Formule 1 tu máme již třetí simulátor od EA Sports zabývající se tímto sportem. Jaké jsou změny oproti F1 2000 a jak si hra stojí ve srovnání s F1 Racing Championship?

Urban Empire - recenze

Někdy jednoduše chcete, aby hra uspěla nehledě na očividné okolnosti. Můžete mít rádi vývojáře, může jít o tuze zajímavý nápad nebo podobných her prostě není mnoho. Urban Empire je příklad takové hry. Nejenom, že zpracovává spíše okrajové téma, ale ještě navíc se nebojí pojmout budovatelskou strategii z úhlu, který hry typu Sim City nebo Cities nenabízí. Samo o sobě to však nestačí, aby se z Urban Empire stala alespoň ucházející alternativa k výše zmíněným hrám. Celý koncept se totiž tvůrcům víceméně rozpadl pod rukama, takže ve výsledku zvládá ze všeho nejlépe frustrovat a nudit.

Omerta: City of Gangsters - recenze

Amerika ve dvacátých a třicátých letech, to byla prohibice, gangy, zločin a v herní historii i velice slušná zábava (Mafia, Godfather). A taky nádherně stylová hudba, která jen krátkým zabrnkáním dokáže nostalgickou atmosféru plnou svištících projektilů z Tommy Gunů vytvořit. Omerta: City of Gangsters se rozhodla toto pohříchu herně nepříliš využívané období poměrně originálně uchopit jako kombinaci budovatelské a tahové strategie, u níž právě atmosféra měla hrát jednu z hlavních rolí.

Flashpoint Campaigns: Red Storm - recenze

Jako hráč odkojený Steel Panthers, který je tělem i duší odevzdaný poctivým válečným strategiím, jsem v posledním roce trpěl. Vypadalo to, že jsou válečné hry na ústupu a nikdo už nikdy nevydá nic, co by pohovkové generály chytlo za virtuální výložky a strhlo do víru bitev.

Combat Mission 2 - recenze

Zatímco v Čechách se teprve nyní objevil první díl Combat Mission, jinde vychází už druhé pokračování této originální válečné strategie z prostředí rusko-německé fronty se spoustou drobných vylepšení.

Whirlwind of Vietnam CZ - recenze

Ikonou války ve Vietnamu se staly bojové vrtulníky. Asi nejvýrazněji se do historie zapsal typ UH-1 a právě do něj můžete nyní usednout a zažít pocit pilota, který brázdí nebe nad Indočínou. + VIDEO Z HRANÍ

Crusader Kings II: Old Gods - recenze

Jaké by to bylo vyrážet s drakkary na loupeživé nájezdy proti uctívačům Bílého Krista, budovat Velkomoravskou říši, obětovávat nepřátele na oltářích starých a pravých bohů? Crusader Kings II patří mezi současnou špičku historických strategií. Disponuje unikátním mixem politické, válečné a společenské strategie, což hře společně s velkou mírou detailu propůjčuje unikátní postavení. Jednoduše řečeno, hra vám dá možnost žít v kůži středověkého vládce.

Unravel Two - recenze kooperativní logické hopsačky

Z Unravel si nepamatuju skoro nic. Roztomilá a povedená plošinovka s panáčkem z příze, víc ze mě nedostanete. A už teď tuším, že z dvojky mi v hlavě zůstane to stejné plus coop. Jen na ni nebudu vzpomínat tak rád jako na první díl. Unravel Two bylo jedním z těch příjemných a ihned vydaných překvapení letošní E3, jenže podobně milé zjevení jako v případě jedničky se bohužel nekoná.

F1 2016 - recenze

Formulová série od Codemasters příjemně překvapila. Místo aby tvůrci začali každoročně prodávat jen nové tabulky a statistiky, vymysleli zcela novou hru. F1 2016 je možná nejlepším formulovým simulátorem v herní historii, protože se v něm poprvé budete cítit jako opravdová závodnická hvězda. Skvěle propracovanou kariéru, parádní atmosféru a výbornou technologii kazí jen pár drobných chybek.

Skulls of the Shogun - recenze

Tahová strategie Skulls of the Shogun má za sebou strastiplnou štreku a po letech vývoje, prázdných bankovních kont i zápolení s byrokracií Microsoftu se snad konečně dobelhala do veselého finiše. Hra nedávno vyšla i na Steamu v rozšířené Bone-A-Fide edici, která k originálnímu obsahu přihazuje několik singleplayerových i multiplayerových map, a vývojáři si oddechli. Po půl roce trápení si jejich dílo může zahrát takřka každý.

GreedFall – recenze

Mám rád pavouky. Dělají záslužnou práci, ale málokdo je umí ocenit. Jakmile se mi nějaký objeví v domě, hned se ho snažím zachránit před některým z panikařících členů domácnosti a pustit nebohé stvoření ven. Pavouci si zaslouží pochopení a uznání, a přesně takhle se snažím stavět i ke studiu Spiders, autorům nepříliš povedených her jako Technomancer nebo Bound by Flame. Tentokrát se rozhodli opustit jim dobře známé prostředí Marsu a vyměnit je za viktoriánské fantasy, s nímž chtějí onoho uznání dosáhnout i u širší veřejnosti.

Disco Elysium – recenze „nového Planescape: Torment“

Pokud se studiu pod rukama rodí prvotina v podobě adventurního RPG, které je přirovnáváno k Planescape: Torment, nemůžete se coby vzdálení pozorovatelé ubránit skepsi. Že by se nějací nezkušení nováčci dokázali přiblížit klenotu z nejvzácnějších? Estonští vývojáři ZA/UM se však se svými ambicemi popasovali relativně dobře a jejich hra rozhodně stojí za vyzkoušení.

Townsmen - recenze PC verze

Navzdory krizi válečných RTS se jiným strategických žánrům evidentně daří poměrně dobře. Středověká budovatelská strategie Townsmen je toho ideálním příkladem. Původně mobilní hra od HandyGames vyšla i pro PC, čímž zaujala naši pozornost. Jde však o šťastný příklad mobilního portu pro PC, nebo je spíš cosi shnilého v království Townsmen? 

Fear Equation - recenze

Strach, nejistota ale také ohromná vůle žít charakterizují neobyčejnou jízdu vlakem ve hře Fear Equation. Cestovatelská strategie okořeněná survival hororem ohromí originalitou, komplikovaností, depresivní atmosférou a houževnatým bojem neohroženého mašinfíry proti paranormálním jevům. Takřka dokonalý strategický kus „kazí“ snad jen vysoká obtížnost.

Etherium - recenze

Cože jsem to psal před čtvrt rokem v recenzi Grey Goo? Že se žánr real-time strategií motá v kruzích recyklované nostalgie? Ačkoliv na to mnozí odpovědí "No a co?", rovněž další novinka v RTS vodách s názvem Etherium (homepage) tento trend potvrzuje se snad až přílišnou vervou. Jenže, kde Grey Goo jako "duchovní remake" StarCraftu nabízela alespoň obstojnou zábavu, Etherium bohužel svůj inspirační zdroj kopíruje podivně a vlastně zcela zbytečně. Alespoň pro ty hráče, které nebaví simulace armádního zásobování.

GTA: San Andreas mega-recenze PC verze

Nejočekávanější PC hra roku je konečně tady a přináší do oblíbené série Grand Theft Auto spoustu převratných novinek. Jsou ale skutečně tak skvělé a nápadité, jak se navenek zdá? I to zjistíte po přečtení 1. české recenze!

Battlefleet Gothic Armada 2 - recenze

Na strategickém nebi vyšla hvězda jménem Battlefleet Gothic Armada 2. Září z hlubokého vesmíru, kde se na věky věků bojuje za ideály a hlavně přežití, v 41. tisíciletí, které zná jen válku. Velkolepá podívaná a dobře vyladěná herní směs splnila očekávání, když namísto zásadních novinek zdokonalila vše podstatné z prvního dílu a podtrhla svoji kvalitu epickými kulisami. Malému studiu Tindalos Interactive se povedlo vyrobit velkou hru, která fanoušky nezklame.

Op. Flashpoint: Red Hammer - recenze

Původní hru jste si mohli užít pouze za Američany a tak Codemasters na četné žádosti hráčů připravili do Gold edice kampaň za ruskou stranu, konkrétně za příslušníka elitních SpecNaz Dimitri Lukina.

Massive Chalice - recenze

Druhým a určitě ne posledním crowdfundovaným projektem Double Fine (Broken Age) je Massive Chalice. Za hrou ovšem nestojí Tim Schafer a ani nejde o typickou hru ze stáje Double Fine, postavenou na dialozích či příběhu. Naopak, těžištěm hratelnosti je takticko-akční tahová strategie spojená neustálým a nezvratným umíráním postav, jež nahrazují jejich potomci, na které bedlivě dohlížíte. Nakonec se z téhle podivnosti vyklubala solidní, nadprůměrná hra.

Total War: Shogun 2 - Pád samurajů - recenze

První věc, která asi člověka napadne při pohledu na Shogun 2: Pád samurajů, je Poslední samuraj, tedy snímek s Tomem Cruisem, kde se vesele nechal zmasakrovat i se svým japonským (leč anglicky mluvícím) kamarádem v rámci povstání Sacuma. Pravdou ale je, že s hrou má tenhle snímek společnou maximálně tu část, jak se tradiční feudální jednotky střetávají s moderními. Jinak ale, pokud hledáte relevantnější zdroj informací o oné době, sáhněte spíše po Pádu samurajů.