Combat Mission 2 - recenze
8/10
zdroj: Archiv

Combat Mission 2 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

18. 11. 2002 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Zatímco v Čechách se teprve nyní objevil první díl Combat Mission, jinde vychází už druhé pokračování této originální válečné strategie z prostředí rusko-německé fronty se spoustou drobných vylepšení.

Autor: Bergy
Publikováno: 18.listopadu 2002


Obrázek zdroj: Archiv Jsou to už více jak dva roky, co nás zčista jasna překvapila originální válečná strategie s názvem Combat Mission: Beyond Overlord. Sami autoři z Big Time Software ji nazvali hybridní RTS, což znělo na první pohled hrůzostrašně, ale skutečnost byla naštěstí zcela odlišná.

 Malé ohlédnutí
Jednalo se totiž o hru, která se hrála ve dvou režimech. Jedním z nich byl tahový mód, ve kterém hráč mohl (jak dlouho chtěl) přemýšlet a plánovat svůj další postup. V rámci jednoho tahu mohl také jednotlivě nebo po skupinách zadávat různé příkazy, zaměřit cíle či upevnit svá postavení. Nutno dodat, že právě tato část mohla v rozsáhlejších scénářích zabrat i desítky minut - vše bylo závislé na velikosti mapy a počtu jednotek. Když byly všechny rozkazy uděleny, přepnula se hra ukončením tahu do reálného času a na 60 vteřin se rozběhla bitva na plno.

Ovšem právě po dobu této jedné minuty jste neměli možnost jakkoli do hry zasáhnout a stal se z vás pouhý divák - tzn. v reálném režimu nešly jednotky ovládat. To ale nebylo nikterak na škodu, protože tím spíše jste si mohli vychutnat samotný průběh bitev a pozorovat tak veškeré dění na mapě. Navíc, pokud vám i tak něco uniklo, bylo možné přehrát si onu real-time část i několikrát po sobě, jako kdybyste sledovali třeba video, jen s tím rozdílem, že jste vždy mohli sledovat dění z jiného pohledu.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Úderem 60té vteřiny se hra opět zastavila a začal další tah. Jednotky, které nestihly splnit vaše rozkazy během jednoho kola (například pokud jste zadali přesun přes půl mapy) si své úkoly pamatují a v dalších real-time částech hry se je pokoušejí splnit. V případě, že jste zvolili špatnou strategii, mohli jste nyní přehodnotit svá rozhodnutí a změnit rozkazy, či jinak reagovat na změny, které se mezitím odehrály. Mám tím na mysli, že pokud vaše postupující jednotky třeba odhalily na svých křídlech nepřítele, je lepší zastavit vlastní postup a protivníka raději zlikvidovat, než mu vystavit svá nekrytá záda.

 Nová bojiště
Zvětšit zdroj: Archiv Scénáře jsou ve hře rozděleny na 3 druhy, což platí jak pro první i druhý díl Combat Mission, přičemž mohou mít ještě různé specifické cíle. Jedná se buď o útok, obranu nebo setkání. První dva jsou asi jasné, jedna strana buď utočí ve snaze obsadit tzv. „victory locations“ (to jsou takové ty vlaječky) a ti druzí je naopak brání. V případě setkání začínají oba soupeři na koncích mapy a snaží se co nejdříve obsadit a ubránit vítězné lokace umístěné někde uprostřed. Ony již zmiňované specifické cíle mohou znamenat, že krom obsazení strategicky důležitých bodů je třeba nutné ještě zničit veškerou obrněnou techniku soupeře nebo ho případně zlikvidovat úplně.

Combat Mission 2: Barbarossa to Berlin (dále už jen CM2BB) je oficiálním pokračováním prvního dílů, které vás zavede z bojiště západní Evropy na východní frontu. Atraktivnější je i zobrazované období (první díl umožňoval hru v časovém pásmu jen od spojeneckého vylodění v Normandii do konce války), protože první mise začínají už v roce 1941 (vpádem Němců na ruské území) a končí v roce 1945 bojem o ulice Berlína. Kromě Němců a Rusů můžete ovládat i jednotky dalších válčících stran. Jedná se například o Poláky, Finy, Italy, Maďary či Rumuny. Drtivá většina scénářů se ale pochopitelně věnuje hlavně německo-ruským bitvám.

 Podobné mise jako minule
Po instalaci, která zabere okolo 1 GB místa na disku, na vás vykoukne dost povědomé menu (změněný je v postatě jen motiv pozadí). Bohužel i výběr misí a operací je prakticky totožný s předchozím dílem. Hned v úvodu je tedy jasné, že autoři se nenamáhali s nějakými rozsáhlejšími inovacemi, což je možná trochu škoda, protože menu i výběry jsou hrozně strohé.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Po spuštění libovolného scénáře narazíte na vylepšený panel s ovládacími tlačítky. Ten asi jako jediný doznal viditelných změn. Když nyní budete chtít uložit hru nebo se podívat na přehled klávesových zkratek, stačí kliknout na patřičnou volbu. Je zde i malinká mapa východní Evropy, která ukazuje hráči, v jaké oblasti se daná bitva odehrává. Škoda jen absence nějaké minimapky scénáře, rozhodně by ulehčila celkový přehled - takhle musí hráč vždy pořádně odzoomovat pohled, aby docílil požadovaného maximálního nadhledu.

Zvětšit zdroj: Archiv Na hlavním panelu se rozšířilo i základní informační menu jednotek. Když třeba kliknete na vojáka z anti-tank teamu, uvidíte grafické ztvárnění toho, kolik má ještě v zásobě AT střel případně zápalných lahví atd. Každá jednotka má ale i svoje obsáhlé detailní informační menu, které se musí vyvolat v externím okně. Mimojiné se zde dozvíte, kolik má kdo na svém kontě zabitých nepřátel.

 Drobná vylepšení
Největší změnou oproti prvnímu dílu je změna prostředí a s tím i spousta nových jednotek a zbraní. Platí to především pro ruskou stranu, jejíž přítomnost minule chyběla. Těšit se tak můžete z krásných 3D modelů různých tanků a obrněných vozidel. S novými jednotkami úzce souvisí i jejich grafické zpracování. Samotné modely jsou potaženy detailnějšími texturami a pohyb motorizovaných jednotek je docela reálný. Horší to už je s pěchotou, pohyby jsou stále velmi nepřirozené a působí celkově strašně kostrbatě.

Zvětšit zdroj: Archiv Grafika okolního prostředí nedoznala sice převratných změn, nicméně těch pár drobností také potěší. Je ale potřeba si v nastavení zvolit maximální hodnoty, jedině pak si budete moci užít třeba pole plná obilí, do kterých může zajet se svými tanky, což vypadá velmi krásně. Na stromy je také radost pohledět, a pokud si ještě připočteme různá převýšení a kopečky, dostaneme mnohdy opravdu úžasnou scenérii.

Na hru má celkem velký vliv i proměnlivé počasí a fakt, jestli se bitva odehrává za denního světla, šera nebo tmy. Může být jasno, mlha, že by se dala krájet, deštivo a pokud hrajete zrovna zimní scénář, padá i sníh. Na hlavním panelu také naleznete informaci o aktuální teplotě na bojišti, což sice někdo může považovat za nepodstatný detail, ale jak to tak vypadá, vše má v této hře nějaký význam. Čím větší je teplo nebo čím větší je mráz, tím se zvyšuje procentuální pravděpodobnost, že dojde k selhání zbraní. Pochopitelně to není žádné pravidlo, ale stát se to prostě může a častěji k domu dochází v extrémech.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Zastralé grafické efekty
Rozhodně ale nemohu pochválit ztvárnění výbuchů, kouře a výšlehu palných zbraní. Po této stránce se od prvního dílu nezměnilo vůbec nic. Všechny tyto efekty jsou zde prezentovány pouhými bitmapovými texturami, což je vzhledem k tomu, že se píše rok 2002 skoro až neuvěřitelné. Jediné, co je pořád skvělé, je zobrazení trasírek. I z velkého nadhledu tedy jasně vidíte, které jednotky střílí nebo naopak odkud přichází nepřátelská palba.

Zvětšit zdroj: Archiv Ovládání zůstalo také v podstatě totožné. Pokud potřebujete udílet rozkazy jednotkám, stačí na ně v tahovém režimu kliknout pravým tlačítkem a z menu vybrat potřebný příkaz. Novinkou jsou například rozkazy Cover Arc a Cover Amor, s jejichž pomocí vytyčíte dané jednotce něco jako zorné pole, které si bude hlídat. Jakmile se v tomto označeném prostoru ocitne nepřítel, vaše jednotka zahájí sama palbu, aniž byste jí k tomu museli dávat další rozkaz.

Zvuková kulisa je opět naprosto dokonalá. Každá zbraň má svůj osobitý zvuk a celkově jsou tyto efekty zvládnuté na jedničku - nevzpomínám si, že bych v nějaké jiné hře slyšel lepší. Nejedná se jen o výbuchy a výstřely, patří sem i zvuky motorizovaných jednotek jako jsou obrněná vozidla či tanky. Zapomenout nesmím ani na zděšené výkřiky zoufalých vojáků mající smrt na jazyku apod.

 Dlouhodobá hratelnost
Obrovskou výhodou je (opět stejně jako v CM1), že pokud dohrajete všechny scénáře z menu, můžete si v editoru vytvořit nové. Pokud jste líní, nic se neděje. Právě vám je určen generátor misí, který udělá všechnu práci za vás. Díky editoru se ale již brzo na internetu objeví spousty nových map ke stažení, takže i CM2BB budete moci hrát prakticky do nekonečna.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

Jelikož se přeci jen jedná z větší části o tahovou strategii, je zde již tradičně řešen multiplayer jak přes síť, tak jako PBEM (play by e-mail). Síťovou hru snad netřeba vysvětlovat, ale PBEM bych připomenout určitě mohl. Funguje to tak, že jeden hráč odehraje svůj tah na lokálním počítači (ani nemusí mít jakékoli připojení na internet) a ve chvíli, kdy má přijít na řadu soupeř, uloží se daná pozice do souboru. Tento soubor se posléze pošle mailem (případně se donese na disketě k počítači, který má připojení k síti) soupeři a ten stejným způsobem v dalším kole odpoví i vám. Chápu, že někomu se může zdát trochu divné hrát jeden velký scénář třeba 3 - 4 týdny, ale věřte, že své kouzlo to pro válečné stratégy má.

Zvětšit zdroj: Archiv Celkově vzato, CM2BB je důstojným pokračováním svého předchůdce. Někdo sice může namítnout, že to je v podstatě jen vylepšený první díl s kupou malých detailů, které na první pohled nejsou vidět (a měl by pravdu), ale mám za to, že k těmto hrám bychom měli přistupovat trochu shovívavěji. Opravdu kvalitních a propracovaných válečných strategií máme jako šafránu, navíc nesmíme zapomínat, že Combat Mission zatím nemá jakoukoli konkurenci a v zásadě se pořád jedná o naprosto originální hru.

Stáhněte si: Demo (61 MB)
Související články: Combat Mission: Beyond Overlord recenze (7/2000), Novinky

 
Bergy
připravil: jd




 
 

Verdikt:

Není to sice taková převratná bomba jako první díl Combat Mission, ale pořád se jedná o skvělou strategii, nyní navíc doplněnou o východní frontu. Takže hurá na Ivany :)

Nejnovější články