Recenze
Postal 4: No Regerts – recenze návratu, k němuž nikdy nemělo dojít
10. 5. 2022
|
Zbyněk Povolný
Radši lopatou do krku
RICO: London – recenze velmi špatné střílečky
3. 3. 2022
|
Zbyněk Povolný
Nudný, rozbitý pokus o návrat do osmdesátek
Radio Commander – recenze
5. 11. 2019
|
Zbyněk Povolný
Her zabývajících se válečnou vřavou je nespočet. Jednou v roli řadového vojáka střílíte hordy nepřátel hlava nehlava, jindy zase z pozice velitele vedete mnohačetná vojska do nelítostných bitev, kde úspěch zaručí pouze vaše strategické schopnosti. Do druhé kategorie se dá zařadit i Radio Commander od studia Serious Sim, nicméně způsob, jakým je hra zpracována, objevuje zcela nové, originální a zajímavé principy, jakými lze strategické hry vést. A to je přesně ta neotřelost, kterou v herních vodách leckdy marně hledám.
Onimusha: Warlords – recenze
31. 1. 2019
|
Pavel Skoták
Nadpřirozenem propletená historická fikce Onimusha letos slaví osmnácté narozeniny. Čerstvě plnoletý titul Onimusha: Warlords stál na začátku pěti her vydaných ve čtyřech letech, po nichž následovalo ještě jedno pokračování v roce 2006. Po roce 2012, v němž vyšla prohlížečová hříčka Onimusha Soul, se pak po celé sérii definitivně slehla zem. Až do letoška, kdy se na PS4 objevil HD remaster prvního dobrodružství samuraje Samanosuke Akečiho.
Pokémon GO - recenze
10. 8. 2016
|
Jan Hrdlička
Hned ze začátku je třeba si vyjasnit jednu věc – Pokémon GO není revoluce. Tedy, odmyslíme-li si menší převrat, který tento fenomén způsobil na sociálních sítích, a v pokrytí v masmédiích. Po stránce herní se nicméně jedná o hodně standardní titul. Možnosti rozšířené reality tvůrci hry ze studia Niantic nevyužívají žádným zázračným způsobem, a pokud jde o hratelnost, ta oproti klasickým Pokémonům nabízí značně omezené vyžití. Kouzlo aplikace, které propadly miliony uživatelů, spočívá v něčem jiném. Konkrétně ve způsobu, jakým vám Pokémon GO umožňuje prožít všechna ta úžasná minidobrodružství pokémoních trenérů na vlastní kůži.
Umbrella Corps - recenze
15. 7. 2016
|
Lucie Jiříková
Umbrella Corps je third-person multiplayer akce z Resident Evil univerza, která se odehrává dva roky po událostech Resident Evil 6, kdy už sice Umbrella neexistuje, ale světové korporace posílají žoldnéře, aby z laboratoří dostali vzácná data. A právě okolo střetu dvou skupin žoldáků uprostřed lokací, zamořených zombiemi, se točí multiplayer souboje této hry.
Superhot - recenze
25. 2. 2016
|
Miloš Bohoněk
Svět se hýbe, jen když se hýbete také. Pokud stojíte na místě, stojí i nepřátelé. Když vystřelíte, projektil zasáhne cíl až v momentě, kdy ukročíte o kus vedle. A pokud někdo pošle olovo vaším směrem, můžete se mu vyhnout natolik elegantně, že by i Neo z Matrixu závistí padal na záda. Zní to skvěle? Je to skvělé. Superhot je střílečka, ale hraje se úplně jinak než ostatní střílečky. Rychlý pohyb, reflexy a dynamickou akci nechte doma. Naopak se připravte na šnečí tempo a pečlivé plánování každého pohybu.
The Westport Independent - recenze
6. 2. 2016
|
Pavel Skoták
The Westport Independent patří k týdeníkům, na které má za tři měsíce tvrdě dopadnout kladivo nového tiskového zákona. Totalitní vláda by totiž ráda potlačila svobodu slova a zarazila šíření informací, které se jí zrovna nehodí do krámu. V roli šéfredaktora zmíněného periodika máte k dispozici čtyřčlennou redakci a vaším hlavním cílem je jednak se dožít vydání nového zákona a dle svého nejlepšího vědomí a svědomí informovat o veškerém dění během oněch dvanácti týdnů. Boj se se systémem i sebou samým může začít.
PlayStation All-Stars Battle Royale - recenze
4. 12. 2012
|
Jiří Škrampal
Jednou to přijít muselo a je vlastně s podivem, že to Sony trvalo tak dlouho. Uplácat si vlastní Super Smash Bros., lehce oprášit kdysi slavná jména, na která teď sedá prach, naházet je do arény, a nechat je dělat to, co umějí nejlépe - střílet, sekat, mlátit a kopat. Ač koncept tohoto bojovkového subžánru vypadá jednoduše, dostat se na úroveň blockbusteru od Nintenda vyžaduje o stupínek víc umu i píle, než do hry bylo studio SuperBot Entertainment (pod taktovkou Santa Monica) schopné a ochotné investovat.
Guitar Hero IV: World Tour - recenze
12. 2. 2009
|
Redakce Games.cz
Jedna z nejúspěšnějších her loňského roku obohacuje vesměs tradiční prvky série o nové hudební nástroje a koncerty celé kapely najednou, což přemění váš obývák v koncertní síň až do pozdních nočních hodin. + FOTKY
Tetris Party Deluxe - recenze
24. 9. 2010
|
Redakce Games.cz
Už je to více než 25 let, kdy Alexey Pajitnov naprogramoval první variantu světoznámého hitu Tetris. Žádný počítač nebo herní konzole od té doby nepřišli o tuhle herní značku. Ani Wii a DS není výjimkou.
A Game of Dwarves – recenze
10. 4. 2013
|
Jakub Kovář
Typická budovatelská strategie vypadá tak, že stavíte nějaký ten zábavní park (Theme Park), budujete tropický ráj (Tropico) nebo si hrajete s vláčky a autíčky (Transport Tycoon). To vše s cílem neprodělat své virtuální kalhoty, splnit v poklidném tempu několik stanovených cílů a během pár hodin strávených u jedné mapy především dostatečně relaxovat a vypiplat dané místo či společnost k obrazu svému.
Confrontation - recenze
13. 5. 2012
|
Karel Drda
Další fantasy říše se utápí v krvi. Temné síly povstaly a je na skupině hrdinů, aby dali věci do pořádku. Ach jo, kolikrát ještě budeme nuceni sledovat tuhle nudnou stafáž k obyčejnému klikání myší, kterému svorně říkáme akční RPG. Francouzská hra Confrontation se na to ale snaží jít od lesa. Tvůrci si řekli, že nepůjdou s davem a udělají RPG mlátičku trochu jinak. A po hodině hraní člověk nabude dojmu, že jim to málem vyšlo. Málem…
Captain Speaking 2002 - recenze
6. 7. 2002
|
Redakce Games.cz
Rádiová komunikace mezi piloty a dispečery byla až donedávna ve Flight Simulatoru opomíjena, což napravuje tento přídavek, v němž možná odhalíte i příčiny srážky letadel nad Bodhamským jezerem.
Cities in Motion 2 - recenze
15. 4. 2013
|
Lucie Jiříková
Tvrdíte, že doprava ve městě se dá vyřešit ku všeobecné spokojenosti? Že MHD může jezdit často a tudíž nepřeplněné, a že se ceny lístků vůbec nemusí zvyšovat? Nechápete změny, kterými nás zaměstnanci magistrátu každoročně zásobují? Tak to jste pravděpodobně ještě nehráli Cities in Motion 2.
Nintendo Land - recenze
25. 12. 2012
|
Pavel Dobrovský
Když jsem byl malý, existoval v pražských Holešovicích Park kultury a oddechu Julia Fučíka, socialistická verze amerického Disneylandu. Bylo tam všechno, co si malý kluk mohl přát. Střelnice. Strašidelné zámky. Řetízkáče. Horská dráha. Stánky s cukrovou vatou. Maringotky s videohrami. A spousta podivných lidí v prodřených džínsách opřených se znechuceným výrazem o kolotoče, na rtech jim visela skoro dokouřená startka a v ruce drželi lahvové pivo. Kolotočáři. Byl to jiný svět, vzrušující, tajemný a také slizký a umouněný. Návštěvy „juldy fuldy“ byly nezapomenutelné.
Yakuza Kiwami 3 & Dark Ties – recenze nejodvážnějšího remaku v sérii
9. 2. 2026
|
Šárka Tmějová
Když si mafián otevře sirotčinec...
Citadelum – recenze budovatelské strategie, která by chtěla být Caesarem
15. 10. 2024
|
Jakub Malchárek
Řím nebyl postavený za den
Mercenaries (PS2) - recenze
15. 2. 2005
|
Redakce Games.cz
Drsný válečný konflikt, v němž se točí velké peníze, se stává předmětem zvýšeného zájmu několika světových stran. Chcete se také zúčastnit téhle nesmlouvavé akce do jisté míry kráčející ve šlépějích Grand Theft Auto?
Act of Aggression - recenze RTS, která chtěla napodobit staré klasiky
2. 9. 2015
|
Ladislav Loukota
Jenom máloco značí vyprázdněnost současných real-time strategií jako fakt, že za poslední rok vychází už druhý titul, o kterém tvůrci tvrdí, že má oživit zašlou slávu žánru. Po Grey Goo, která se inspirovala hlavně u prvního StarCraftu, nyní zkouší revoluci zažehnout i strategie Act of Aggression (homepage, Steam). I když navazuje na dekádu starý titul Act of War, nejvíce se s ní budou identifikovat fanoušci série Command & Conquer. Stejně jako Grey Goo ale i Act of Aggression v prvé řadě dokazuje, že starou slávu nelze oprášit jen bezmyšlenkovitým opakováním toho samého.
SWAT 4: Stetchkov Syndicate - recenze
6. 6. 2006
|
Redakce Games.cz
Poslední rukojmí zachráněn a poslední bandita spoután nebo odstřelen. Odkládáme přilbu i neprůstřelnou vestu a jdeme se s vámi podělit o poznatky z boje proti chlápkům s ruským přízvukem v tomto datadisku.
Sonic & All-Stars Racing Transformed - recenze
17. 1. 2013
|
Jakub Kovář
Modrý ježek Sonic je synonymum rychlosti. Možná i proto mu na první pohled sluší posadit se do závodního auta, sezvat kamarády ze všech možných her od Segy a dát si závod o to, kdo první protne cílovou pásku. Tak nějak by se totiž dala shrnout hlavní myšlenka Sonic & All-Stars Racing Transformed (dále jen Transformed), hry, ke které jsem zprvu přistupoval s lehkou nedůvěrou, aby mě během několika málo minut pohltila a ukousla si z mého volného času spoustu hodin.
The Unfinished Swan - recenze
6. 12. 2012
|
Petr Poláček
Málokdy se stává, že název trefně vyjadřuje, jak je hra dobrá, čím se chlubí, v čem by se mohla zlepšit, zkrátka, jak vlastně dopadla. Jestli v Unfinished Swan radost ze všech těch krásných a úžasných zvukových, vizuálních, ale hlavně herních zážitků něco ve výsledku „kazí“, pak je to její nedokončenost.
Fez - recenze
30. 4. 2012
|
Pavel Dobrovský
Už ani přesně nevím, kdy jsem o Fez slyšel poprvé. Rozhodně to bylo dávno. Po konzultaci s internetovou wiki-paměti jsem moudřejší: Phil Fish oznámil Fez v červenci 2007. Následující roky dával neustále najevo, že až hra vyjde, tak bude tou nejlepší hrou vůbec. Rošádami s datem vydání zajistil Fezu přezdívku „nezávislý Duke Nukem Forever“ a nakonec to dotáhl až do dokumentu Indie Game: The Movie a na řadu konferencí, přestože Fez stále nevycházel.
King Arthur: Legion IX – recenze tahovky se zombie Římany
7. 5. 2024
|
Jakub Malchárek
Veni, vidi, vici
Coffee Talk Episode 2: Hibiscus & Butterfly – recenze návratu do noční kavárny
21. 5. 2023
|
Kateřina Anna Hurtová
Staří známí, nové tváře