Recenze
Destruction Simulator - recenze
17. 8. 2010
|
Petr Poláček
Asi nejsme jediní, koho baví v hrách ničit a bořit. Přesně na takovou notu hraje simulátor demolice. Domrcasíte se k hnusné zdi zralé na zboření, spustí se sbíječka a kus odpadne. Jak dlouho to zabaví?
Ratchet & Clank: Rift Apart - recenze
8. 6. 2021
|
Pavel Makal
Kterak Pavel udělil svou první desítku
Chroma Squad - recenze
14. 7. 2015
|
Lucie Jiříková
Pamatujete se na Strážce Vesmíru? Nejste sami. Na tomto obskurním seriálu (a filmech) zjevně vyrostla celá jedna generace, do které patří i autoři z brazilského studia Behold. Po originálním tahovém RPG Knights of Pen and Paper totiž hráčům nabídli další originální žánrovku, kterou si docela klidně přejmenujete právě na Strážce Vesmíru. Chybí už jenom válečný pokřik „Morfujeme!“, i když jeho napodobenina v Chroma Squad nechybí, samozřejmě.
Professor Layton and the Azran Legacy - recenze
6. 12. 2013
|
Miloš Bohoněk
Každé herní univerzum má jistou vnitřní logiku. Sadu pravidel, podle nichž hráč řeší vzniklé situace. V Call of Duty všechny postřílíte, v Devil May Cry všechny zmlátíte, v Pokémonech se nikdy nikoho nedotknete, ale vysíláte své zvířecí prostředníky. No a v sérii Professor Layton si pro změnu vždy poradíte vyřešením nějaké hádanky.
Monaco: What's Yours is Mine - recenze
25. 5. 2013
|
Ondřej Švára
O Monacu se kdysi říkalo, že je to hra, ve které „Pacman potká Hitmana“. Ovšem během strastiplných deseti let vývoje z téhle kombinace vyprchalo mnoho atraktivity. Stihla ji totiž předvést spousta jiných her a Monacu uplavala první vlna rozkvětu nezávislé herní scény. Dnes bychom tedy paradoxně řekli, že hra vysála všechnu zábavu z Hotline Miami a Mark of the Ninja, přitom autoři těchto hitů byly v době prvotního zrodu Monaca ještě děti.
Fire Emblem: Awakening - recenze
16. 5. 2013
|
Miloš Bohoněk
Desítka v hodnocení znamená, že by vám Fire Emblem: Awakening neměla uniknout i za předpokladu, že dění okolo handheldu 3DS nesledujete. Awakening není pouze nejlepším titulem v sérii a v současnosti i nejlepší hrou pro Nintendo 3DS (Ocarina je jen remake, tak si dá pohov), ale také jednou z nejparádnějších her, která se kdy vynořila z vod handheldových. Fire Emblem: Awakening patří mezi špičku produkce napříč všemi platformami.
Chivalry: Medieval Warfare - recenze
26. 11. 2012
|
Aleš Smutný
Fantasy nebo středověké multiplayerové řežby v těchto měsících zažívají boom. K osvědčenému a mohutně modovanému Mount and Blade: Warband se přidává War of the Roses (recenze vyjde brzy), ale také nezávislý a ambiciózní kousek Chivalry: Medieval Warfare. Všechny uvedené hry těží z toho, že jde o žánr, který zatím není vyplněný desítkami klonů, což s sebou přináší stálý zájem a nadšení komunity.
Warhammer 40k: DoW II - Retribution - recenze
19. 3. 2011
|
Tomáš Jung
Cílem datadisků je kromě obohacení stávající hry také oškubat nás o další peníze. Někdy však tasíme peněženku rychle a rádi, zvláště u samostatně hratelných přídavků, které nevyžadují vlastnictví původní hry. Třeba jako tomu bylo u prvního rozšíření realtime strategie Warhammer 40,000: Dawn of War II - Chaos Rising (recenze). Jenomže tenhle datadisk, přestože byl kvalitní, přišel i se vzkazem - pokud si, ty parchante, nechceš koupit původní hru, budeš moci válčit jen za zkorumpované Vesmírné mariňáky, kteří propadli silám Chaosu. Další frakce ti zpřístupním, až zaplatíš!
Lost Horizon - recenze
22. 11. 2010
|
Lukáš Grygar
Lajsnout si virtuální reinkarnaci Indiana Jonese je hodně velké sousto. A zkusit to rovnou na poli adventur je čirá sebevražda. Animation Arts totiž nejsou LucasArts v časech scénáristy Hala Barwooda nebo skladatelského tria Bajakian / Land / McConnell a Lost Horizon tím pádem není a nemůže být uctívanou Fate of Atlantis. Přesto si s gustem nabíhá proti sázkovému kurzu, který bookmakeři herní historie posadili sakra vysoko. Ale nebyl tohle vlastně jeden z Indyho charakteristických rysů, jít do situací, které se zdály být bez šance na vítězství?
LEGO Batman 3: Beyond Gotham - recenze
16. 12. 2014
|
Lucie Jiříková
„Odoláš větru, dešti i naříkání fanoušků,“ složili kdysi tvůrci z TT Games přísahu a od té doby vydávají jednu identickou hru za druhou. Věrní přívrženci jejich LEGO série sice s každým novým dílem lamentují, ale nakonec si hru stejně koupí. Navíc se vždy přidají hráči noví, co předchozí asi trilion LEGO her neznají. Mohlo by to vypadat jako ideální stav. Jenže není. Ne zcela.
Mafia: Definitive Edition – recenze remaku české klasiky
25. 9. 2020
|
Pavel Makal
Tommy a kultovní Mafia jsou zpět, krásnější než dřív
Virginia - recenze
30. 9. 2016
|
Jan Slavík
Trocha tajemna, silná atmosféra, detektivní podtón a příběh beze slov. Všechny tyto ingredience do sebe neotřelým způsobem míchá moderně střižená adventura Virginia od britského studia Variable State. Pokud vás láká umělecké ražení a nezvyklé zážitky, zpozorněte.
Detective Pikachu Returns – recenze detektivní adventury s Pokémony
5. 10. 2023
|
Adam Homola
Sympatická hra s obrovskými problémy
Star Hammer: The Vanguard Prophecy - recenze vesmírné strategie
3. 8. 2015
|
Ladislav Loukota
Zůstává smutnou skutečností, že zdaleka nejlepší vesmírnou strategií poslední dekády je HD remaster skoro 16 let starého a dodnes nepřekonaného Homeworldu. Vyšla sice celá řada 4X strategií, kde půtky mezi kosmickými loděmi tvoří značnou část zážitku (Sins of Solar Empire, StarDrive a další), ale hry zaměřené jen na taktické bitvy, ať už jednodušší RTS jako byla Star Trek Armada či komplexnější věci právě typu Homeworldu, aby jeden pohledal elektronovým mikroskopem. Změnit by to chtěla simultální tahovka Star Hammer: The Vanguard Prophecy od Black Lab Games vydávaná pod záštitou Slitherine. Zaklíná se příslibem hlubokého taktického zážitku a nelineární kampaní z pohledu malé formace lodí. Dočkali jsme se konečně, když ne nástupce, tak alespoň podařené variace vesmírné taktické strategie?
Endless Space - recenze
2. 8. 2012
|
Jan Smejkal
Taky máte dojem, že se s vesmírnými hrami poslední dobou roztrhl pytel? Tedy ne, že by se snad velcí taťkové herního průmyslu jali oprášit historické velikány, to se jen indie scéna nachází v kreativním rozpuku, přičemž hledí ke hvězdám a do šuplíků, kde se jim válí krabičky Alpha Centauri, Masters of Orion, Wing Commander a bůhvíčeho ještě. Zažehl to vedle komunitního hladu po retru úspěch Sin of a Solar Empire? Dost možná. Nevím co si řekli klucí z Amplitude Studios, ale každopádně si dali do vínku heslo, dle nějž prý chtějí dělat ty nejlepší strategické hry pod sluncem. Je načase se jejich prvotině s názvem Endless Space podívat na zoubek.
Sheltered - recenze
2. 4. 2016
|
Jan Slavík
Hry už nás nechaly přežívat kdeco. Záplavy nemyslících chodících mrtvol, města vyhubená viry, noční nájezdy burtonovských monster i prostý hlad. Mezi evergreeny patří jaderná kataklyzmata, spálené světy a hrstky přeživších v krytech. Do takové situace vás postaví i survival strategie Sheltered.
Suicide Squad: Kill the Justice League – recenze nenápaditého zklamání
1. 2. 2024
|
Jakub Malchárek
Jedna hra z mnoha
The Last Guardian - recenze
6. 12. 2016
|
Jan Olejník
Rok 2016 je plný překvapení, milých i nemilých. Kdo by to byl čekal, že s rozestupem jen pár dnů se dočkáme hned dvou her, na jejichž dokončení se čekalo téměř celou dekádu. Final Fantasy XV dopadla nadmíru dobře, o to zajímavější je podívat se i na příběh malého chlapce a jeho neobyčejného zvířecího parťáka. Jen se obávám, že The Last Guardian nebude patřit k těm milým překvapením.
Gears Tactics – recenze překvapivě skvělé strategie
27. 4. 2020
|
Miloš Bohoněk
V herní branži existuje jedno nešťastné stigma: když se studio proslaví střílečkovou sérií, všichni od něj očekávají už jen střílečky a domnívají se, že nic jiného neumí. Samotní vývojáři se neradi nechávají takto zaškatulkovávat a historie už mnohokrát ukázala, že jde o nesmyslný předsudek. Vždyť i mistři RPG umějí shootery (Blizzard), i bohové gangsterek zvládají ping-pong (Rockstar) a i notoričtí akčňáci dokážou nečekaně dobré tahovky (Coalition/Splash Damage). A právě o jedné takové tahovce bude dnes řeč.
Warhammer 40,000: Inquisitor – Martyr – recenze
25. 6. 2018
|
Vilém Koubek
Jsou tomu tři roky, co pověstný Van Helsing přestal ve svém diablovkovém dobrodružství kosit hordy zrůd, zatímco kolem něj poletovala zesnulá Katarina. Studio NeocoreGames během této doby nespalo a pilně pracovalo na další rubačce Inquisitor – Martyr, tentokrát dokonce z oblíbeného univerza futuristického Warhammeru, v němž se zařadíte do obávané inkvizice. Jak však záhy zjistíte, její práce není zrovna nejzábavnější…
Spider-Man Remastered – recenze PC verze pavoučího dobrodružství
10. 8. 2022
|
Pavel Makal
Se silným PC přichází velká zodpovědnost
Forgive Me Father 2 – recenze lovecraftovského boomer shooteru
30. 10. 2024
|
Jakub Malchárek
Odpusť Cthulhu, zhřešil jsem
The Keep - recenze českého dungeonu
3. 10. 2014
|
Aleš Smutný
Na začátek si musíme vyjasnit jednu věc. Krokovací dungeon je královský herní žánr. Co na tom, že je už nějaký ten pátek mrtvý a dnes jej nekromanticky vyvolávají jen tituly jako Legend of Grimrock nebo právě český The Keep. Zlatá éra her jako Dungeon Master, Chaos Strikes Back nebo Stonekeep je pryč. Snad právě proto tituly jako The Keep vženou nostalgickou slzu do oka sešlých starců mého ražení a mladší generaci ukáží, v čem spočívala krása a údernost tohoto žánru.
Lost Planet 3 - recenze PC verze
27. 8. 2013
|
Miloš Bohoněk
Řeka blbosti jménem Gears of War si může přetékat klidně až po okna Pražského hradu, ale faktem je, že mechanismy krycí střílečky zpracovala jako žádná jiná. Mnozí se oblíbený koncept snažili napodobit a spousta z nich se spálila. Lost Planet 3 je toho ukázkovým příkladem. V křečovité snaze držet krok s dobou se třetí Lost Planet učí krčit za překážkami, jenže jí u toho praskají klouby a zároveň zapomíná na své dědictví. Ty tam jsou velkolepá third-person klání mezi mechy a mrakodrapovým hmyzem Akrid.
Crysis 2 - recenze
25. 3. 2011
|
Dan Vávra
Po letech čekání je to tady. Dočkali jsme se nové Krize! PC hráči se těší na další technologickou exhibici a konzoloví hráči na pořádné vymakané FPS s grafikou, jakou v životě neviděli. Vývojáři jsou zase celí žhaví na to, jak se předvede CryEngine 3, a EA s Crytekem zoufale doufají, že konečně vydělají nějaké pořádné peníze, protože komerčně to i přes aureolu Cryteku jako hvězdného studia zatím nebyla žádná sláva. Budou všichni spokojení a Crysis porazí Call of Duty nebo nás čeká po všech těch velkolepých PíáR prohlášeních jenom grandiózní zklamání?
Dead Rising 2: Off the Record - recenze
18. 10. 2011
|
Vilém Koubek
Každý má rád peníze a kdo tvrdí, že ne, pravděpodobně ho netlačí jejich nedostatek. Jsou ale lidé a hlavně videoherní společnosti, které peníze doslova milují bez ohledu na to, kolik už jich nahromadily. A jednou takovou je Capcom, která svým dojením hráčů (neustále nové verze Street Fighter IV, předražená DLC, placená „dema“, minimální rozdíly ve verzích Marvel vs. Capcom atd.) začíná být pověstná. Když si vezmete, že právě čtete úvod recenze v pořadí již čtvrté Dead Rising 2 hry (počítám-li Case Zero a Case West), mluví to v podstatě za vše. A pokud tajně doufáte, že na rozdíl od ostatních dílů není Off The Record určen pouze k ždímání hráčů, doufáte špatně.
LEGO: The Hobbit - recenze
10. 5. 2014
|
Lucie Jiříková
Traveller's Tales stihli novou LEGO hru vydat pouhé dva měsíce po vydání předchozího dílu, což je i na zkušený vývojářský tým opravdu hodně rychlé tempo. Nikoho tak asi nepřekvapí, že jsme se nedočkali žádné revoluce. Ba co víc, LEGO – The Hobbit vedle nové licence nepřináší skoro žádné novinky, tedy až na jednu kosmetickou.
Sunset - recenze "revolučního" dramatu
7. 6. 2015
|
Ondřej Švára
Velmi specifický druh umění stvořili belgičtí Tale of Tales v atmosférické adventuře Sunset. Příběh z luxusního apartmánu, za jehož okny zuří lidové povstání, přináší hráčům dříve nepoznané zážitky. Nebýt drobných chyb, například rutinního opakování některých herních činností, byla by Sunset dokonalým příkladem herní originality.
GTA: San Andreas mega-recenze PC verze
12. 6. 2005
|
Redakce Games.cz
Nejočekávanější PC hra roku je konečně tady a přináší do oblíbené série Grand Theft Auto spoustu převratných novinek. Jsou ale skutečně tak skvělé a nápadité, jak se navenek zdá? I to zjistíte po přečtení 1. české recenze!
Dead Island - recenze
11. 9. 2011
|
Vilém Koubek
Ačkoliv se to na první pohled zdá zcela logické, na tupých, instinkty hnaných stvořeních, jako jsou obživlé mrtvoly, už dnes zkrátka nemůžete postavit tupou a jednoduchou hru. Právě naopak – máte v rukou neopracovaný, ale velice populární a hlavně snadno tvárný materiál, tak by bylo docela vhodné z něj vytvořit něco, co svou propracovaností přesáhne formu. Seriál Walking Dead to dokázal, komedie Shaun of the Dead či její žánrový protiklad Dawn of the Dead to dokázaly taky, Zombieland nebyl skvělý jen kvůli jednomu hvězdnému kameu a tak dále.