Last Day of June se vás hudbou Stevena Wilsona zeptá: "Co byste udělali, abyste zachránili život milované osoby"
Každý z nás má svůj vysněný videoherní projekt nebo alespoň určitou představu o hře, kterou by si rád zahrál, ale zatím mu ji nikdo nenabídl - nevytvořil. Jen se zamyslete a určitě za chvíli přijdete s námětem, který ještě nikdo nezpracoval. Když podobně zavřu oči a zasním se, vytane mi na mysli hra, která by nějakým způsobem oživila náladově barvité příběhy písniček Stevena Wilsona – britského hudebníka a producenta, který slavil úspěch se svou kapelou Porcupine Tree, jde o vyhledávaného producenta, účastníka řady jednorázových projektů a úspěšného sólo muzikanta. A když jsem se takto zasnil naposledy a pak otevřel oči, stala se z mého snu realita. Interaktivní adventura Last Day of June by měla nabídnout nejenom Wilsonovu hudbu, ale její tvůrci ze studia Ovosonico se do hry pokusí dostat i specifickou atmosféru Wilsonovy tvorby. A to rozhodně nebude jednoduché.
Výborná izometrická akce Brigador žádá o druhou šanci – nová verze nabídne řadu úprav a čerstvý obsah
Zeptejte se desíti libovolně vybraných vývojářů, jejichž hry se po vydání dočkaly pozitivního ohlasu u hráčů i novinářů, a jsou tedy zjevně kvalitní, jak se jejich hra prodává. Devět z deseti se bude chvilenku ošívat, hledat správnou odpověď, a pak přiznají, že čekali víc. A když se jich zeptáte na důvod, zakroutí hlavou – neví, netuší, snaží se na to přijít. Podobný osud potkal po dvou letech hektického vývoje i tvůrce parádní izometrické akce Brigador ze studia Stellar Jockeys. Naštěstí se ale nevzdali, nehodili to projektu "vidle", a po roce se s ním chystají zkusit štěstí znovu.
V létě vyjde remaster klasické RTS StarCraft, původní hra bude od příštího týdne k dispozici zdarma
Lhal bych, kdybych tvrdil, že namísto remasteru prvního StarCraftu bych od Blizzardu nechtěl spíš remaster prvního Diabla, ale jsem člověk přející – mám tedy radost za Adama a všechny ostatní fanoušky StarCraftu, že se letos v létě dočkají vyleštěné podoby původní hry i datadisku Brood War s celou řadou užitečných úprav a vylepšení. Co konkrétně lze od StarCraft: Remastered čekat?
GDC 2017: Dobový rasismus v Mafia III aneb jak správně zpracovat citlivé téma
Co si budeme povídat, pro spoustu tuzemských hráčů je Mafia rodinným stříbrem. Jednička vznikla v ČR komplet, dvojka v zásadě také a dlouhou dobu to platilo i o trojce. Nakonec jde ale o hru, na které se sice čeští vývojáři podíleli, ale základy jsou takříkajíc zahraniční. Neznamená to ale, že by Mafia III na odkaz prvních dvou her kašlala, jakkoli se mnou skalní fanoušci nebudou souhlasit. Tvůrci z Hangar 13 se v řadě ohledů řídili základními pilíři série. Zvolili retrospektivní styl vyprávění příběhu. Hlavní hrdina je zločinec, kterého si hráč může oblíbit, ale pořád je to kriminálník. Maximálně vytěžili atmosféru určité doby. A to jsou jen příklady. Nakonec to sice třetí Mafii nepomohlo k tomu, aby se z ní stala skvělá hra, ale zároveň nejde o propadák. A ve spoustě věcí se tvůrci Mafia III pustili na tenký led, který se pod nimi mohl probořit, kdyby jisté prvky zpracovali špatně. Některé z nich rozebral během své GDC 2017 přednášky William Harms z Hangar 13.
GDC 2017: Oregon Trail - nejúspěšnější výuková hra všech dob
Když se řekne výukový software, zachytí uši řady hráčů sprostou nadávku nebo minimálně alespoň označení pro něco nudného, ošklivého, ale hlavně neherního. Praxe však může být, a také v některých částech světa je, poněkud jiná než u nás, kde využití her různého charakteru do skutečné výuky kulhá na všechny čtyři nohy (i když se to díky hrám typu Československo 38-39 mění). Krásným příkladem je legendární hra Oregon Trail, která všem pokusům o výuku s pomocí hraní her vyšlapala cestu.
GDC 2017: kyberpunková akce Ruiner drtí hráče obtížností, ale je férová a návyková
Čas letí. Jeden rok o hře napíšete, že podle záběrů na videu atraktivně kombinuje brutální souboje s kyberpunkem, a za dvanáct měsíčků už si můžete svá tvrzení ověřit v praxi. Jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát …jsem bídně v jedné fázi dema chcípal, protože jsem pokaždé zapomněl použít některou z moc hezky navržených herních mechanik typu štít, bleskový přesun, granát zpomalení a tak dále. Byla to ale moje chyba – tělo odvyklo brutální akční výzvě, kterou Ruiner nabízí hned po několika proběhnutých metrech úvodní lokace, kde jde vlastně ještě o tutoriál. Ani v něm se ale hra s nikým nemazlí, zatímco jej bez čekání obalí parádní brutální atmosférou, o kterou se starají efekty, ale hlavně dotažená stylizace a pulsující soundtrack. Ruiner připomíná šikovným grafikem opečovanou verzi Hotline Miami,, ale nejde o klon – ve většině prvků si tvůrci Ruiner kráčí moc hezky vlastním směrem.
GDC 2017: Tacoma vzbuzuje příjemné vzpomínky na nepříjemné zážitky ze System Shock 2
Tvůrci z Fullbright Company si díky walking simulátoru Gone Home vybudovali úspěšnou, ale kvůli tématu hry pro značnou část herní obecně i kontroverzní, reputaci. Bez ohledu na to, jestli první hru studia považujete tematicky za poplatnou době, nebo za progresivní kus videoherního umění, nelze zpochybnit jednu věc: Steve Gaynor a spol. umí vyprávět příběhy, které vzbuzují emoce. Příběhy, které mají pointu. Příběhy, které zdánlivě popírají klasickou strukturu vyprávění, ale zároveň jsou pečlivě řízené a dokáží hráče oslovit. Další projekt studia, sci-fi adventura Tacoma, pod výše uvedené nejenom přidává podpis, ale hlavně snahu studia o vyprávění osobních příběhů rozvádí a doplňuje o minimálně jednu herní rovinu. Když to zjednoduším, Tacoma je mnohem více klasická hra než Gone Home. Zároveň jde ale o stejně silný zážitek, jako Gone Home. Díky postavám. Díky prostředí. Díky nelineárnímu vyprávění. Díky atmosféře. Díky herním systémům. Díky ovládání. Díky …a tak dále.
GDC 2017: 10 let vývoje Owlboy - nejlepší akční hry roku 2016
Pro mnohé čtenáře byla redakční volba hry Owlboy za nejlepší akční hru roku 2016 překvapivá. Ať už proto, že je to "jenom" plošinovka. Nebo proto, že je to "jenom" pixel-artová plošinovka. Nebo proto, že podobné hry se přeci nemohou rovnat vysokonákladové produkci od velkých firem, týmů a studií. V redakci si to ale nemyslíme, protože rozhodující je obsah a jeho kvalita, což jsou vlastnosti, které se v případě řady her rodí velmi těžko. V případě hry Owlboy celých deset let, během nichž se hra od studia D-Pad, a hlavně Simona Andersena výrazně proměnila - vzhledem, obsahově, ale i po technologické stránce.
BioWare předvádí základy soubojového systému Mass Effect: Andromeda
Úkol zněl jasně: vyladit soubojovou složku Mass Effect: Andromeda do takové míry, aby byla robustní, využívala všechny obvyklé prvky akčních her včetně krytí a podporovala několik odlišných herních stylů. Ale hlavně, aby byla akční složka hry zábavná. Podařilo se tvůrcům úkol splnit? Jen bůh a vedení BioWare v tuto chvíli ví, jestli souboje nabízejí všechno výše zmíněné, a hráči to zjistí až po vydání hry 21. března. Soudě dle záběrů videa, které představuje zbraně a skilly, je ale zjevné, že minimálně požadavky na podporu odlišných herních stylů a solidní nabídku zbraní či schopností tvůrci splnili.
Vítězem ankety Česká hra roku 2016 je Samorost 3. Porota ocenila i Chameleon Run, Dark Train nebo American Truck Simulator
Během slavnostního večera v pražském Divadle Bez zábradlí došlo v pátek 10. února k vyhlášení výsledků ankety Česká hra roku 2016. Porota, složená ze zástupců herních novinářů a vývojářů, vybírala z více než 35 českých her v devíti kategoriích, a za absolutního vítěze označila adventuru Samorost 3. Titul od pražského studia Amanita Design zvítězil i v několika dalších kategoriích, stejně jako mobilní hra Chameleon Run od studia Hyperbolic Magnetism. Do pomyslné síně slávy českého herního průmyslu porota zařadila legendární programátorskou skupinu Golden Triangle ve složení František Fuka (Fuxoft), Miroslav Fídler (Cybexlab) a Tomáš Rylek (T. R. C.). Přehled vítězných her v jednotlivých kategoriích najdete na webu ankety Česká hra roku 2016 nebo v článku.
NBA 2K17 - recenze
Pohled na všechny hlavní sportovní hry uplynulých dvou, tří let naznačuje, že se vývojáři postupným vylepšováním svých titulů dostali do fáze, kde už toho opravdu výrazně moc změnit nemohou. Přidávají nové pohybové animace, nové zvukové i grafické efekty, laborují s herními módy, snaží se zaujmout hráče vyprávěním příběhu, úpravami komentáře, posílením atmosféry atp. FIFA 17 se snažila letošní ročník vyšperkovat přechodem na nový engine, docela povedeným. NHL 17 se hráče pokusila přesvědčit zakomponováním Světového poháru. A NBA 2K17? Tvůrci z Visual Concepts vsadili na posílení audiovizuální prezentace, úpravy MyGM, MyLeague i MyCareer módů (a obsazení Michaela B. Jordana do jedné z hlavních rolí), poměrně znatelné vylepšení obranné fáze a sjednocené zpracování střelby. Výsledkem je opět výborný, i když ne převratný, virtuální basket.
FIFA 16 - recenze
Když se hraje fotbal nahoru, dolů, čili nadoraz, bývá to pěkná podívaná. Ostatně, proto je tak oblíbená anglická Premier League, kde podobný styl hry praktikují skoro všechny týmy. Jde ale o jediný styl, jakým se kopaná na celém světě hraje? Ani omylem, stačí se podívat do Španělska, Německa, Itálie či jiných kvalitních soutěž a zaznamenáte obecně vzato dosti odlišné pojetí fotbalu. I z toho důvodu je tedy nemožné říci, jestli je čistě pojetím hry letos lepší dynamičtější a přímočařejší PES 2016 (recenze), nebo spíše na hru ve středu hřiště a v obraně zaměřená FIFA 16. Musíte si vybrat sami dle vlastních preferencí, ale jisté je, že právě FIFA připravila hráčům oproti loňsku změny, které jejich zážitek výrazně ovlivní.
Murdered: Soul Suspect - recenze
Pokud se detektivka hraje, jako když si prohlížíte dětské leporelo, není to detektivka. Vlastně ani hra. Pak už nepomůže ani hustě potetovaný detektiv s problematickou minulostí, sériový vrah v kápi, sbírání důkazů a dokonce ani atraktivní prostředí města s řádně temnou čarodějnickou minulostí. Miloš loni ve svých E3 dojmech označil Murdered: Soul Suspect za „mysteriózní detektivku, která se profiluje jako koncentrát toho nejlepšího z L.A. Noire“. Po zhruba osmi hodinách nudy & trápení musím bohužel konstatovat, že podlehl iluzi (ale to se stává, nesmutni Miloši) dobře připravené prezentace tvůrců z Airtight Games. Murdered je koncentrát zajímavých nápadů a postupů, které tvůrci naplnili triviálním příběhem a detektivními „problémy“, které zvládne vyřešit i můj pes. Stačí Julce nasadit detektivní klobouk à la Kojak (vypadá pak asi nějak takto), jaký shodou náhod nosí i hlavní hvězda hry Ronan O'Connor.
Pro Evolution Soccer 2014 - recenze
Šedivé stadióny pookřály novými tribunami, hráče ženou dopředu mnohem větší návštěvy a závěrky fotoaparátů cvakají jako o život. Atmosféra je plná adrenalinu, a sebevědomí hráčů exponenciálně roste, když fandové sborově skandují název klubu. Podívejte se na něj! Tělem naznačil pohyb vlevo, ale zhoupnul se i s míčem na druhou stranu a běží na bránu. Podařilo se mu v souboji tělo na tělo přetlačit obránce a míří sám na bránu. Chystá si kličku, ale na poslední chvíli se rozhodne pro střelu. Pálí a je to …zase vedle.
FIFA 14 - recenze
Mytický realismus fotbalových her se zdá být navzdory mnoha pokrokům v posledních letech stejně nedosažitelný, jako pohár pro vítěze Ligy mistrů v rukách kapitána některého českých klubů. Jednou jsme mu blíže, podruhé zase dále, ale pořád se motáme daleko pod vrcholem. Abychom se dostali do vyřazovacích bojů, musela by přijít radikální změna či zásah shůry, a nejlépe boží rukou. Ne ovšem tou Maradonovskou.
Metal Gear Rising: Revengeance - recenze
„Milostný dopis fanouškům“ je jedna z mnoha floskulí, jaké herní kritici často užívají k jednoduché charakterizaci hry, kterou jim šéfredaktor hodil na stůj s jasným rozkazem „zrecenzuj to“. Snaží se tím říct, že jde o hru, která je bez výhrad střižená na tělo dost specifické skupině hráčů a objektivně v řadě aspektů chybuje, ale zároveň má něco, co ze všech těch chyb dělá pozitivní atributy. Jistě, jenom pro úzkou skupinu hráčů, ale právě v této výlučnosti spočívá pro fanoušky nezanedbatelné kouzlo a přitažlivost.
The Unfinished Swan - recenze
Málokdy se stává, že název trefně vyjadřuje, jak je hra dobrá, čím se chlubí, v čem by se mohla zlepšit, zkrátka, jak vlastně dopadla. Jestli v Unfinished Swan radost ze všech těch krásných a úžasných zvukových, vizuálních, ale hlavně herních zážitků něco ve výsledku „kazí“, pak je to její nedokončenost.
FIFA 13 - recenze
Představa, že si tvůrci FIFA her po vydání každého nového dílu sednou, ťukají nervózně propiskama do stolu a horečně přemýšlí, co napsat do bločku za funkce, kterými by ospravedlnili vydání dalšího dílu za rok, je možná naivní. Byly však doby, kdy se s ohledem na formálnost a strojenost „novinek“ v nových FIFA hrách, opravdu zdálo, že tomu tak je. Na ty je však lepší zapomenout, protože už to dlouho neplatí. A pokud si mám představit, jak asi vypadal brainstorming na FIFA 13 hned po vydání FIFA 12, tak vidím místnost plnou designérů, kterak se překřikují a hádají o to, který z prvků by ve FIFA 13 rádi odladili a vypilovali.
(Retro) Decathlon 2012 - recenze
Přesně takto vypadají mé nejstarší a nejlepší vzpomínky na herní Desetiboj, a každý nový kousek s 20 let starými zážitky bezděčně srovnávám. Docela dlouho jsem k tomu ale neměl příležitost, protože klasický Decathlon už herní firmy nedělají a pouze jednou za čtyři roky vyplodí další nudný olympijský titul. Vyplývá z toho, že se Cinemax strefil do díry v nabídce her a šlo pouze o to, jak moc se jejich Retro Decathlon 2012 (na DSiWare jenom Decathlon 2012) přiblížil jednoduché, ale zabijácké, návykovosti vzorové hry v mnoha jejích variantách.
