Martin Bach

Od roku 2007 do roku 2009 byl šéfredaktorem časopisu Level. Podílel se na serveru Gameport.cz a více než čtyři roky byl viceprezidentem Asociace herního průmyslu ČR. Dnes pracuje jako šéf redakcí společnosti Tiscali Media.

E3 2012 dojmy: Černý kůn jménem Project P-100

V záplavě mnohokrát viděných AAA hitů a pokračování zaběhlých sérií má občas člověk odůvodněnou potřebu hledat zapomenuté perly. Na E3 jsme toho svědky každý rok a Petr už okolnosti našeho snažení vysvětloval i v tomto podcastu. Najít na výstavě typu E3 2012 nějakou zajímavou a neokoukanou hru je stále těžší, ale přesto to není nemožné. Dragon Commander, The Cave nebo právě Project P-100 jsou toho jasným důkazem.

E3 2012 dojmy: Crysis 3 jako Rambo pro nové tisíciletí

Zlaté osmdesátky jsou nenávratně pryč a hrdinové mého dětství už dávno vyměnili svalové stimulátory za botoxové injekce. Ano, Expendables jsou docela fajn, ale duch hitovek jako Komando nebo Rambo II je v nich cítit jen pomálu. O to víc mě překvapilo, že asociace na výše zmíněné filmy mi začaly v hlavě naskakovat hned od prvních minut prezentace Crysis 3 na letošní E3. A když jsem pak po zhruba půl hodině odcházel ze stánku EA obohacený i o pár minut hraní, jen těžko jsem brzdil nadšení...

Botanicula zachrání 1000 hektarů pralesa

Zajímavá akce The Humble Botanicula Debut způsobila v době svého ohlášení nadšení i určité kontroverze (obojímu jsme se věnovali v tomto článku). Nyní už je tato velkorysá nabídka několik týdnů neaktivní a my se tak můžeme podívat na její výsledky. A nebylo to špatné! Kolekci her od Amanity v čele s Botaniculou, doplněné filmem Kuky se vrací a adventurou Windosill, si za průměrnou cenu 8,88 dolaru koupilo 92 548 lidí, což je v rámci Humble Bundle výborný výsledek, ani ne tak počtem nakupujících, ale průměrnou cenou, kterou za balíček zaplatili. Vypadá to tedy, že bonusy v podobě filmu a další hry navíc pro uživatele, kteří zaplatí více než průměrnou cenu, se rozhodně vyplatily.

E3 2012 dojmy: Dead Space 3 odměňuje smrtí

V místnosti, ve které byl během E3 2012 předváděn třetí díl hororové série Dead Space, byla ukrutná zima. Američané to obvykle s klimatizací přehánějí, takže rutinéry herních výstav nemůže taková věc překvapit. Stánek Dead Space 3 byl ale mrazivý i na americké poměry. Nabízí se samozřejmě úvaha, že šlo o záměr vyvolat ve všech přítomných fyzickou účast na tom, co mezitím na plátně zažíval navrátivší se Isaac Clarke. Obrněný hrdina předchozích dvou dílů je samozřejmě ústřední postavou i ve trojce, tentokrát ale přijde s celou řadou změn, přičemž některé z nich pravověrné fanoušky asi příliš nepotěší.

E3 2012 dojmy: NfS Most Wanted jede na steroidech

Co si vybavíte, když se řekne Need for Speed? Nic? Tak to nejste sami. EA si se svou závodní sérií evidentně už pár let neví rady a bruslí od dílu k dílu způsobem, který nemá na herní scéně obdoby. Vše pomyslně vyvrcholilo minulý rok s Need for Speed: The Run. Po tomto přešlapu už si skutečně nikdo nemohl být jistý, jakou hru vlastně dostane, když si na podzim koupí nový díl NFS. Bude to arkáda? Bude to simulace? Něco mezi tím? Nebo dostanete interaktivní akční film? Série, která dokázala na počátku tisíciletí prodávat přes deset miliónů kusů, se bohužel vlnou řady špatných rozhodnutí dostala do stavu, ze kterého se těžko odráží zpět k vrcholu.

E3 2012 dojmy: Rayman Legends stráží příchod Wii U

První zkušenost s novou herní platformou je vždy speciální. Pamatuji si, když jsem na E3 poprvé hrál na PlayStationu 3, Xboxu 360, Wii, Kinectu nebo DSku, a díky Rayman Legends si nepochybně dobře zapamatuji i svou osobní premiéru s Wii U. Nová konzole od Nintenda možná nevzbuzuje u veřejnosti takové prvotní nadšení, jako její předchůdce, naše zkušenosti ale dokazují, že vysoká očekávání mohou být pro novou platformu spíše přítěží, než pozitivem. Takže v tomto ohledu se Nintendo trápit nemusí. Možná i proto zatím neoznámilo podrobné technické specifikace Wii U (spekuluje se o "last minute" přidání paměti, na jejíž nedostatek si prý stěžují devkitem vybavení vývojáři), a svou tiskovku, a následně i prezentaci, na E3 soustředilo výhradně na hry. A jak jsem se přesvědčil na vlastní kůži, Rayman Legends nehraje v jejich výčtu žádnou druhořadou roli. Naopak, vedle LEGO City Undercover, jde o zřejmě nejpůsobivější hru v současném Wii U lineupu.

BLOGY Z LA: Jak ulovit adventurního guru...

Každý rok si na E3 tak nějak přirozeně vybereme jednu herní celebritu, kterou následně s vypětím všech sil naháníme po výstavišti se žádostí o rozhovor. Letos tato významná úloha připadla Ronu Gilbertovi. S člověkem, který nás svým Monkey Islandem naučil, že máme mít rádi adventury a piráty, jsme ještě nikdy rozhovor nedělali, částečně také proto, že v posledních letech se věnoval spíše nadávání na stav herního průmyslu, než vývoji her. Pak ale přišel Deathspank a následně i pomocná ruka Tima Schafera, který Gilberta přetáhl do jeho Double Fine Studios. Tam nyní dělá plošinovkovou adventuru The Cave, a na E3 2012 ji na stánku Segy celkem ochotně předvádí.

E3 2012 dojmy: Nový začátek Tomb Raidera

V krabičce zbývá poslední sirka a navlhlé chrastí, nahrabané v rychlosti na malou hromádku, dostává poslední šanci. Ruce se neovladatelně klepou zimou, nervozitou a strachem a oči přitom neustále bezelstně sklouzávají k hluché vysílačce, která leží opodál. Ale podaří se. Oheň se rozhoří a vyděšená Lara Croft získává alespoň trochu naděje, že přežije noc. Najednou se ale z vysílačky ozve chrapot... "Conráde, jsi to ty?? Prosím tě, dostaň mě odsud!"...

BLOGY Z LA: O přejetém Pachterovi

První den na E3 bývá vždycky nejdelší. Přestože samotná výstava ještě oficiálně nezačala, blok po sobě následujících čtyř tiskovek Microsoftu, EA, Ubisoftu a Sony spolehlivě odrovná i ty největší nadšence z řad přítomných novinářů. Zatímco ještě před pár roky jsme si mohli mezi Xboxem a PlayStationem v klidu odpočinout, protože prezentace distributorů nebral na E3 nikdo příliš vážně, v posledních třech letech už se vyplatí strávit celý den v autě nebo v autobusu a jezdit od jednoho oznámení k druhému. Dá se namítnout, že všechno můžete vidět i z pohodlí hotelového pokoje nebo koneckoců i z domova, ale tiskovky nejsou jen o koukání na promítaná videa a jásající celebrity, které mimo USA nikdo nezná...

Specialista z Ghost Recon Online předvádí své hračky

Protože střílení a používání sofistikovaných udělátek k likvidaci nepřátel je...

NHL 17 - recenze

Pokud by měl kvalitu a zajímavost nového ročníku herní série NHL předznamenat první zápas, který v něm absolvujete, v mém případě by se NHL 17 zařadila mezi nejlepší díly všech dob. Napínavý duel českého nároďáku s Kanadou na úvod Světového poháru, který po dvou vydřených gólech v oslabení skončil těsnou prohrou našich v poměru 2:3, mi hned z kraje předvedl to nejlepší, co hra nabízí - rychlý hokej, drsné souboje před brankou a góly, jaké jsme v hokeji od EA Sports dlouho neviděli. Jenže určitá zdrženlivost a zdravá dávka skepse je letos namístě. NHL 16 se nadmíru povedla a vývojáři musí vytasit pořádné trumfy na to, aby hráče donutili k dalšímu každoročnímu přepřáhnutí.

PES 2016 - recenze

O fotbalových hrách jsme zvyklí mluvit jako o „sportovních simulacích“, ale všichni víme, že jde o zavádějící termín. Fotbalové hry ve skutečnosti nesimulují fotbal, ale spíše televizní přenos fotbalového utkání. Většina z nás tak podvědomě chce, aby zápasy v nich vypadaly jako ve skutečnosti. Aby se hráči chovali na hřišti přirozeně, aby rozhodčí pískali přesně a spravedlivě, aby brankáři chytali spolehlivě, ale ne zázračně. Zkrátka, aby jediným rozdílem proti skutečnosti bylo to, že na konci vždy vyhraje váš oblíbený tým. Japonská Konami se o přiblížení k tomuto ideálu pokouší už dvacet let a letos by určitě ráda potvrdila, že kvalitativní skok, který série Pro Evolution Soccer zaznamenala v loňském roce, nebyl náhodný.

PES 2015 - recenze

Je pro kvalitní fotbalovou hru podstatný počet licencovaných týmu? Nebo je důležitější fyzika míče či animace hráčů? Záleží víc na vzhledu hráčů a nabídce herních módů? Má se na základní nastavení střílet kolečkem nebo čtverečkem? Tyto a mnoho dalších otázek řeší už skoro patnáct let dvě skupiny hráčů: jedna stojí na straně EA Sports a série FIFA, druhá zase doslova kope za Konami a sérii Pro Evolution Soccer. Hádek už bylo nespočet a argumenty jsou silné na obou stranách. Když se do celé problematiky pustíte hlouběji, zjistíte, že kvalitní fotbalová hra je taková, která člověka baví i ve chvílích, kdy prohrává jeden zápas za druhým. Otázka tedy zní: umí něco podobného PES 2015?

FIFA 15 - recenze

Psal se rok 1995 a já jsem seděl jsem u své milované Amigy. Dlouho do noci jsem hrál Sensible World of Soccer a představoval si, jaké by to bylo, hrát na počítači opravdu reálný fotbal. Takový, ve kterém by fotbalistický sestřih Ivo Knoflíčka vlál podle směru větru, ve kterém bych na první pohled poznal, že se zápas hraje na Anfieldu nebo v Edenu, nebo kde bych mohl s hráči dělat kličky jako Romário. Dnes, skoro o dvacet let později, takový fotbal hraju. Sice bez Knoflíčka a Edenu, ale za to se skvělou grafikou, hromadou zajímavých módů, reálnými sestavami mnoha desítek světových týmů a dokonce i online hrou. Přesto se mi ale v souvislosti s FIFA 15 vkrádají na mysl nejčastěji slova „kontroverzní” a „rozpačitá”, a to věru nejsou termíny, které se v souvislosti s fotbalem od EA Sports skloňují příliš často.

NHL 15 - recenze

Jde o starou historku, ale dobře ilustruje důvod, proč NHL 15 vypadá tak, jak vypadá. Před zhruba osmi lety jsem navštívil sídlo EA Sports ve Vancouveru, abych se podíval a vyzkoušel nové ročníky sportovních sérií od EA. Vše se odehrávalo v jakémsi kině přímo v budově firmy. Nechybělo obrovské plátno, hlasitá hudba, velká slova a prezentace her jako FIFA, NBA nebo Madden. Jen NHL chybělo.

Rambo: The Video Game - recenze

Člověk toužící po bezvýchodné depresi, nefalšovaném utrpení a neodvratném pádu do propasti beznaděje, má aktuálně hned dvě možnosti, jak dosáhnout svého cíle. Za prvé, může vyrazit do kina na Babovřesky 2. Ty jsou sice bohužel o dvacet minut kratší než první díl, ale i tak by podle prvních ohlasů měly bez problémů splnit svůj účel a zprostředkovat peklo na zemi všem divákům. Druhou možností je koupit si právě vycházející Rambo: The Video Game. V tom, že tyto dva počiny přicházejí na trh prakticky ve stejný den, spatřuji jistou symboliku, vřele ale doporučuji jejich účinky nekombinovat. Rambo bude totiž bohatě stačit.

NHL 14 - recenze

Pokud by existoval žebříček nejvíce nevděčných zaměstnání, někde hodně vespod by se zcela jistě objevilo „vývojář série NHL v době přechodu konzolových generací”. Připravit další ročník hokejové série v situaci, kdy NHL 13 zaznamenala obrovský úspěch díky revoluční změně stylu bruslení, a vaše mateřská firma už půl roku mluví o enginu next-gen sportovním enginu Ignite, není žádná legrace. Popravdě, je to možná jen o trochu jednodušší než na výslednou hokejovou hru napsat recenzi...

LEGO City: Undercover - recenze

Čeští chlapi se odjakživa dělí na drsňáky a měkoně, optimisty a pesimisty, Sparťany a Slávisty, egoisty a altruisty, trenkaře a slipaře, ale v neposlední řadě i na ty, kteří si v mládí buď hráli se stavebnicí Merkur, nebo trávili své dětství u Lega. A přestože spousta z nás by si přála někdy zahrát hity jako Merkur: Batman nebo Merkur: Star Wars, faktem je, že v globálním měřítku je posledně jmenovaná skupina v totální převaze. V důsledku toho nese zřejmě nejlepší hra pro konzoli Wii U název LEGO City: Undercover.

Tomb Raider - recenze

„Aaaa, zase jsem mrtvá!!!” Až smích manželky z vedlejšího pokoje mě vytrhl z hraní a vrátil zpátky do sladké reality. Sladké proto, že oproti tomu, co zažívá v Tomb Raiderovi Lara Croft, je realita, i se řvoucím dítětem, patlajícím ovocnou přesnídávku po Xboxu, procházkou růžovým sadem. Že je nový Tomb Raider skutečným restartem celé slavné archeologické série naznačuje nejen Lařin věk a absence podtitulu v názvu hry, ale především způsob, jakým designéři z Crystal Dynamics s populární herní ikonou zacházejí.

Wonderbook: Book of Spells - recenze

Idylické lifestylové fotky s rozesmátými dětmi všech ras a národností před televizí v moderně zařízeném obýváku. To je obraz herního průmyslu posledních let, který by si přála po světě šířit většina velkých distributorů. Ač už to mnohým „pravověrným” hráčům může připadat jako otravné klišé, fakt je, že rodinné a dětské hry jsou odvětvím, které do značné míry drží herní byznys nad vodou. Vědí to samozřejmě i v Sony, kterému se v poslední dekádě podařilo nakopnout hned několik zlatých žil.