Lukáš Grygar
Watch Dogs - videorecenze PC verze
Watch Dogs, taková malá nezávislá věcička, pamatujete? No ještě aby ne, když velmi ambiciózní a ve výsledku velmi kontroverzní městská akce vzbudila enormní vášně nejenom u nás na Games.cz (viz textová recenze PC verze), ale napříč celou hráčskou obcí.
Transistor - videorecenze
Ze Supergiant Games nám pomalu roste superstudio: jejich druhá hra po skvělém Bastionu opět vykazuje výrazný autorský rukopis a dál posouvá koncept akčního RPG s „přidanými hodnotami“. A protože mezi tyhle přidané hodnoty patří také výtvarná stránka, doplňujeme textovou recenzi Transistor také videorecenzí.
Wolfenstein: The New Order - videorecenze PC verze
Světe div se, nový Wolfenstein se povedl. V textové recenzi vychválil Wolfenstein: The New Order Aleš a pro sichr jsme do alternativní historie vyslali i našeho dvorního náckobijce Lukáše. Zpátky se vrátil kupodivu beze šrámů a hlavně s devítiminutovou videorecenzí hry, která důrazně připomíná, že i koridorové střílečky můžou být dynamické a zábavné.
Čtyři hodiny s válečnou akcí Sniper Elite 3
V útulné bavorské vísce, jejíž jméno se mi z hlavy vyvařilo kilometr za ní, stojí rodinný dům a v tom rodinném domě bydlí studio, co se patrně stará o německou lokalizaci Sniper Elite 3. V informačním e-mailu bylo uvedeno, že si hru vyzkoušíme v „milém a neformálním prostředí“, a na místě to skutečně vypadalo, jako by si někdo do obýváku natahal čtveřici PS4 a nechal drzé herní novináře, ať si s nimi dělají, co je napadne.
Dark Souls II - videorecenze PC verze
Řada z vás už se na vlastní kůži přesvědčila, že i druhý díl Dark Souls nabízí desítky, pro někoho dokonce až stovky hodin zábavy. Proto jsme se ke hře po čase vrátili prostřednictvím videorecenze PC verze.
South Park: The Stick of Truth - videorecenze
Lukáš vás na začátku videorecenze South Park: The Stick of Truth varuje, že obsahuje sprostá slova a neměl by se na ni tedy nikdo dívat, ale ve skutečnosti jsou peprnější výrazy tím posledním, co by někomu mohlo vadit.
Metal Gear Rising: Revengeance - videorecenze PC verze
„Udělám krátkou videorecenzi, když je to vlastně jen přímočará akce,“ dušoval se Lukáš, aby nakonec dodal sedmiminutový kus a sám se podivil nad tím, o čem všem je v souvislosti s Metal Gear Rising: Revengeance možné hovořit, respektive co je možné ze hry ukázat.
Thief - videorecenze PC verze od Lukáše
Thiefovi jsme se na Games věnovali důkladně. Aleš prošel PS4 verzi, aby mohl nad hrou vyřknout verdikt v textové recenzi. Pavel si pak s vámi Thiefa zahrál dvě hodinky v let’s playi z pokročilé fáze hry a ještě jsme nechali Petra Bulíře, aby hru až do nebes obhajoval ve Fight Clubu v konfrontaci s odlišnými názory Aleše a Pavla. Své však ještě na adresu Thiefa neřekl Lukáš, zřejmě největší fanoušek a svého způsobu i "znalec" série v redakci a širokém okolí.
Assassin's Creed Liberation HD - videorecenze PC verze
Řekneme vám to na rovinu. Zatímco Dan Kremser v textové recenzi setřel Assassin's Creed Liberation HD jako špinavou podlahu, od Lukáše se ve videorecenzi dočkáte mnohem shovívavějšího hodnocení.
Herní novinářka chystá reportáže z cest po světě
Hry jsou pořád ještě mladé médium a herní novinařina? Oproti té klasické je sotva v pubertě. I proto je dobré si hýčkat takové herní novináře, kteří se odváží tam, kam se ještě žádný jejich kolega nevydal. Například Caru Ellison, jejíž legendární reportáž z novinářského testu třetího Crysis patří do zlatého fondu žurnalistiky obecně. Co provedla tentokrát? Přes portál Patreon sbírá mecenáše za účelem financování svých výletů za zajímavými herními osobnostmi z celého světa.
Call of Duty: WWII - recenze
„Válka, k čemu je dobrá?“ zpíval Edwin Starr v klasice od The Temptations. K válečným hrám, můžeme si odpovědět z bezpečí monitoru, odkud nevychlístnou ani sebevětší cákance krve. Nový díl nekonečné série Call of Duty jich nabízí celé galony, ale zůstává jednou velkou válečnou fantazií, kde nepřítele kosíte po tuctech, zatímco kolem vás létají kusy budov, vlaků nebo také spolubojovníků.
Take On Mars - recenze
Potřebujete navrátit důvěru v lidstvo? Pusťte si záznam přistání sondy Curiosity na Marsu. Pět let staré video má pořád svou sílu, mimo jiné i proto, že jde stále o neuvěřitelný úspěch – úspěch, ve kterém se sbíhá tolik lidských kvalit od inženýrského důvtipu po čirou vášeň pro dobývání vesmíru a posouvání hranic možného. Přistát na Marsu s rekordně těžkým robotickým vozidlem byl úkol na hranici našich technologických možností, a když k Zemi dorazily telemetrické údaje, potvrzující jeho splnění, v řídícím středisku propukla bezbřehá radost.
Franchise Hockey Manager 3 - recenze
Dívám se na čerstvý sestřih zápasu Detroit – Montreal a končí skoro dřív, než dopíšu tuhle větu. Jedna nula pro Red Wings? No tak kde to jsme. Klidně mě nařkněte, že patřím do starého železa, ale hokejové skóre má dát v součtu dvouciferné číslo. Když jsem ve Franchise Hockey Manager 3 s Montrealem udolal Boston 7-6, srdéčko mi plesalo nejenom proto, že jsme porazili nenáviděného rivala.
Wheels of Aurelia - recenze
Už nevím, která státní instituce to byla, ale nedávno se na sociálních sítích chlubila revitalizovanou polní cestou. Rozkošná venkovská promenáda, vybízející k podzimní procházce, dostala chodník z dlažek a betonový lem. Cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly, napadlo mě okamžitě, a napadlo mě to podruhé za poslední měsíc, protože totéž jsem si říkal během cestování s Wheels of Aurelia.
Cossacks 3 - recenze
Naše schopnost romantizovat si válku je svým způsobem obdivuhodná. Mám za to, že antropologové příštích tisíciletí budou považovat člověka ozbrojeného za podobně zvířecké stvoření, za jaké v současnosti považujeme neandrtálce. Válka, ať už v libovolných uniformách, je všechno, jenom ne poetická – tak snad proto z ní tu romantiku a poezii ochotně křešeme, aby vyvážila pach na bojišti tlejících těl.
Dishonored 2 - recenze
Stojím na okraji útesu olizovaného vlnami. Moře je za rozbřesku líné, u obzoru se plouží velrybářská loď, a když otočím hlavu doleva, vidím Karnacu, přístav ve stínu hory, připomínající dvojici žraločích ploutví. Dnes jsem ale žralokem já a kořistí se má stát zpupný vévoda – jeden ze spiklenců, kteří připravili mladou císařovnu Emily Kaldwin o trůn. Dívám se k městu z ostrova, na němž se rozkládá vévodovo opulentní sídlo. Patnáct hodin nazpátek jsem od lázní Addermire pozoroval postupující bouřkovou frontu a patnáct let nazpátek to byly šedivé mraky od majáku na Markhamově ostrově z Metal Age. Jedna dlouhá, šedivá nit, natažená od druhého Thiefa k druhému Dishonored.
Dark Train - recenze
Jsou hry, které trčí. Vypadají jinak, předvádějí se jinak a nelze je snadno oblepit nálepkami, tak po nich metneme tu nejbližší možnou a řekneme prostě, že jsou divné. A protože naše opičí mozky fungují, jak fungují, divné máme automaticky za podezřelé, ba až nebezpečné. Jediným nebezpečím Dark Train je však skutečnost, že nastavuje tuzemské herní scéně laťku do výšky, kam se neodpíchnete pouhým nastudováním manuálu k Unity a naposloucháním přednášek z GDS. Je příhodné, že hra, do které nateklo ohromné množství tvůrčí lásky, začíná oživením srdce.
RIVE - recenze
Promiňte, měli byste chvilku promluvit si o našem pánu, Ježíši Kristu? Fajn, pojďme probrat rovnou celou Svatou Trojici. Co se stříleček ze žánru shoot 'em up týče, přísahám na Xenon II, R-Type a Banshee, nebo možná spíš příbuznou 1943, v jejíž automatové verzi jsem utopil kapesného, až ani na Pedra nezbylo. S vírou je vždycky mrzení! Taky se mi nikdy nelíbila Jets'n'Guns, a pokud za nejlepší shmup všech dob považujete Raptora, lze konstatovat, že vaši rodiče selhali. Dvacetkrát otčenáš, vykoupat v Ikaruze a namísto večerníčku Jamestown. Dobrý shmup, ať už pospíchá zleva doprava nebo zdola nahoru, potřebuje švih, potřebuje styl a potřebuje člověku vymáchat ústa v bahně, kam ho srazí nejpozději druhým bossem. RIVE má tenhle seznam poctivě odfajfkovaný a pod kapotou ukrývá překvapení: není to shmup.
The Banner Saga 2 - recenze
Jedno slovo: rozpolcenost! A nebojte, hned přibudou další. V Banner Saga neexistují jednoduché odpovědi, přestože se i druhý díl severskou mytologií inspirované strategie s oblibou láme vedví. Ostatně, vstupujete do něj tam, kde jednička tragicky vrcholila – smrtí jedné z ústředních postav. Od rozhodnutí, které k ní vedlo, se odvíjí další vyprávění. Tažení lidí a varlů, rohatých obrů, je i po smrti obávaného Bellowera spíše úprkem. Z východu se na západ valí hordy tzv. „dredge“, nemluvných kamenných nepřátel, které však žene něco ještě daleko děsivějšího. Jaké tajemství ukrývá náklad na povozu, vláčeném vaší karavanou, a jaké látači, kteří jeho dopravou zaúkolovali klan Havranů?