Jakub Kovář
Xenonauts 2 přenesou boj s mimozemšťany do éry Studené války
Ku příležitosti zítřejšího vydání XCOM 2 oznámili autoři ze studia Goldhawk Interactive pokračování svého pohledu na válku s mimozemšťany – Xenonauts. Původní díl sice působil příjemně staromilsky a odnesl si z naší recenze sedmičku, nicméně šlo vyloženě o titul pro pamětníky, který měl spoustu chyb. Dodnes mě straší délka tahů nepřátel i neustálé opakování map. Autoři se však dušují, že v novém díle chyby opraví a přinesou do taktického tahového boje s mimozemskou hrozbou svěží vítr v podobě zasazení do éry Studené války.
Dojmy z Road Redemption – motorkářská jízda ve stylu Road Rash a Šíleného Maxe
Banda drsných motorkářů potěžkává baseballky a zlehka lechtá plyn svých strojů. Před nimi několikaproudá dálnice táhnoucí se daleko, předaleko, a na ní spousta osobních aut, podivuhodně nezabezpečených mostů a skokánků. Pak 3, 2, 1… START! A kdo dojede hůř jak třetí nebo skončí mrtvý, je máslo, jasné? Šílené předjíždění, kličkování v provozu, zkopávání z motorek a střílení z pistolí, kalašnikovů a dalších veselostí může začít! To je Road Redemption, brutální arkádové závodění, co navazuje na odkaz Road Rash, a ve kterém je stejně legitimní soupeře předjet, jako jej zabít.
Civilization: Beyond Earth – Rising Tide napraví chyby základní hry
Rising Tide je klasickým datadiskem pro sci-fi odnož Civilizace s názvem Beyond Earth. Za cíl si klade potěšit fanoušky původní hry a dále rozvinout jejich oblíbené prvky hratelnosti, ale také hodlá reagovat na kritickou reakci hráčů, která se na některé mechanismy snesla. Mezi největší novinky Rising Tide bude díky tomu patřit nejenom osidlování oceánů, ale také kompletní předělání systému diplomacie, větší možnosti týkající se výběru různých kombinací afinit a další novinky.
Dojmy z hraní: Sword Coast Legends je elektronická verze Dungeons & Dragons
RPG jako za starých časů. Tak zní kouzelné zaklínadlo, které se k uším hráčů nese v poslední době poměrně často především díky Kickstarteru. Ani tradičně financované hry však nezůstávají stranou. Sword Coast Legends nabídne podle tvůrců hratelnost inspirovanou legendami typu Baldur’s Gate nebo Icewind Dale, zasazenou do známého a oblíbeného světa Dungeons & Dragons. Silnou licencí to nicméně nekončí, neboť autoři mají odvahu i na zavádění novinek, z nichž nejvýraznější je možnost tvořit dobrodružství v roli pána jeskyně. Ten dostane k ruce komplexní editor, v němž bude moci stvořit jak jedinou jeskyni, tak dlouhou příběhovou kampaň.
Anno 2205 přináší užitečné novinky a ještě vás vezme na Měsíc
Budovatelská strategie Anno se v minulém díle s názvem Anno 2070 podívala do budoucnosti a poukázala na problematiku globálního oteplování a s ním souvisejících změn. Anno 2205 v návaznosti na to celý děj posouvá ještě o 135 let dopředu, kde je krize z roku 2070 zažehnána a lidstvo se připravuje na kolonizování Měsíce, aby z něj vytěžilo na Zemi se nevyskytující suroviny. Jádro hry nicméně zůstává stejné: pořád stavíte město, staráte se o různé potřeby jeho obyvatel a postupně stavíte nové a nové továrny, abyste uspokojili i náročnější vrstvy obyvatel, a mohli postavit pokročilejší budovy.
Alekhine's Gun je hardcore klon Hitmana a převlečený projekt Death to Spies 3 v jednom
Přiznat se, že si hrajeme na vraha v Hitmanovi, se v některých kruzích příliš nehodí. Jakmile ale slovíčko vrah vyměníte za termín tajný agent, i ty nejzapšklejší dámy začnou tát a pánové vám budou kupovat Martini. Samozřejmě, že protřepané a nemíchané. Jak jste už asi pochopili, v Alekhine's Gun využijete mechanismy známé z Hitmana, nicméně zabalené do příběhu o agentovi KGB, který se snaží zabránit, aby se ze Studené války nestala nukleárně horká. A má s tím co do činění spiknutí CIA i zavraždění Johna Fitzgeralda Kennedyho.
Mlátička Mother Russia Bleeds ohromí syrovostí a potěší dobrou zábavou
Na straně klaďasů stojí banda podivných individuí ve vytahaných teplácích, odřených džínách a nepadnoucích tričkách, zatímco na straně nepřátel hromada úchylů, gangsterů a šílených vědců. Dvě strany, které spojí praskající kosti, krev tekoucí proudem a všudypřítomná smrt. Tohle vyobrazení rozpadajícího se Sovětského svazu nabízí hra Mother Russia Bleeds, která svou vizi podporuje stylově „špinavým“ pixel artem, znázorňujícím jak potemnělé ulice, tak laboratoře, bordely pro největší úchyly, vězení apod. To vše pak podbarvuje hromadou drog, bezprizorního násilí a překvapivě zábavným mlácením všeho, co se na obrazovce pohne.
Space Hulk: Deathwing se tváří jako taktická, zběsilá a děsivá pocta Vetřelcům
Skvadra pěti věrných služebníků Císaře dusá v těžkých oblecích potemnělými chodbami vesmírné lodi. Svítí si baterkami, velitel udílí pokyny dvoučlenným družstvům, a když na to přijde, tak i jednotlivcům. Tmu prořezávají jen světla baterek a tým se zatajeným dechem postupuje vpřed. Podivné skřípání a hrůzyplné zvuky drnkají na jako struny napjaté nervy. A pak to přijde. Chodbu zalije záplava nestvůr povstalých z Chaos. „Kontakt!“ řve velitel. Rozezvučí se samopaly, kulomety a rozjedou se motorové meče.
Puzzle střílečka Superhot změní váš pohled na možnosti akčních her
Originální puzzle střílečka Superhot staví na zajímavé premise, kdy čas plyne normální rychlostí jen když se pohybujete. Když stojíte, stojí vše okolo vás. Pokaždé tak máte dost času na to, abyste jako správný superhrdina prokličkovali mezi nepřátelskými střelami, sami odpravili nepřátele pečlivě odměřenou dávkou olova a na závěr si dali skleničku Martini. Ve spojení s černobíločerveným vizuálním stylem (typickým třeba pro Londýn) tak vzniká naprosto unikátní titul, který přináší i jinde tolik omílaný „svěží vítr.“ Na rozdíl od jiných „větrů“ je však tento osvěží nejenom vizuálem, ale především se velice dobře hraje.
Atmosféra The Division je v reálu stejná jako na videích a jde o poctivé akční RPG
Po několika předváděčkách a moři trailerů jsem si The Division konečně mohl zahrát. Měl jsem zprvu strach, že po tolika odkladech a reklamní masáži nebude mít hra čím zaujmout. Naštěstí jsem se pletl a už po pár krocích v týmu s Petrem a jedním z vývojářů na mě dýchla perfektní atmosféra, kochal jsem se více než povedenou grafikou a hlavně naznal, že Division nebude generická střílečka. Model hry je totiž nejblíže Mass Effect 2 a 3, jen tentokrát nesekýrujete panáky ovládané počítačem, ale domlouváte se s živými spoluhráči.
Star Renegades – recenze tahového RPG v časové smyčce
Žijte. Bojujte. Zemřete. A žijte znovu
Fantasy General II – recenze
Vydat druhý díl k třiadvacet let staré hře je samo o sobě poměrně odvážné. Když je ale daný titul navíc tahovou strategií pro specifickou sortu hráčů, jde už o velký risk a vy si musíte být jistí, co vlastně děláte. Tvůrci ze studia Owned by Gravity na to šli od lesa: Fantasy General II staví na mechanismech původní hry (resp. všech těch slavných a výtečných Allied Generalů, Panzer Generalů a dalších), na pamětníky hustě pomrkává v příběhové části, ale hrát ho mohou i tací, kteří s původním titulem neměli tu čest.
11-11: Memories Retold – recenze
První světová válka je pořád originální zasazení, i když po Battlefieldu 1 a Valiant Hearts už to není tak hrami neprozkoumaná epocha. Příběhy, k jejichž napsání vybízí, nicméně pořád odvyprávěny nebyly. Explorační adventura 11-11: Memories Retold právě o špičkovém vyprávění osudu dvou vojáků znepřátelených stran je. A přestože nepřekvapí tím, že se osudy mladého kanadského fotografa Harryho a postaršího německého otce a šikovného mechanika Kurta protnou, jde o příběh, který v srdcích všech hráčů určitou stopu zanechá.
Octopath Traveler - recenze
Dobrodružství se dá zažít v každém věku a z jakéhokoliv popudu. Někdo chce ulehčit své sestře, jiného trošku vydírají, další jde striktně za pomstou. Životní příběhy jsou zamotané a u obyčejných lidí v nich nejde o záchranu světa, ani o jeden jediný společný cíl. Své o tom ví osmička hrdinů JRPG Octopath Traveler, exkluzivního pro Nintendo Switch, které osud a náhoda svede dohromady, aby si vzájemně vypomohli na svých cestách. Na cestách lemovaných lítými tahovými souboji, podloženými perfektním RPG systémem, nádhernými výhledy na krajinky, města i zatuchlé katakomby.
Mario + Rabbids: Kingdom Battle: Donkey Kong Adventure – recenze
Zamíchat legendárního zlo potírajícího instalatéra, šílené králíky a tahovku ve stylu XCOM vypadalo zpočátku jako pořádně šílený nápad. Jak jsme se ale dozvěděli v září loňského roku, šlo o šíleně dobrý nápad. Mario + Rabbids Kingdom Battle, přístupná strategie, která mísí taktickou hratelnost s humorem, si získala srdce nejen Adama Homoly (recenze), ale skoro všech v redakci. K původně oznámeným drobným rozšířením se po celosvětovém úspěchu přidalo rovnou celé nové dobrodružství s Donkey Kongem.
Urban Trial Playground – recenze
Chtěli jste vždycky být motorkářem, který holkám motá hlavu perfektními triky a staví motorku na zadní kolo? Nebo vám to přijde jako dobrá zábava, ale možnost (nebo spíš pravděpodobnost) fatálního držkopádu vás od podobné kratochvíle odrazuje? Tvůrci ze studia Teyon vám nabízejí virtuální možnost si to vše vyzkoušet v 2,5D arkádě Urban Trial Playground. Při pohledu z boku budete jezdit po prosluněných plážích, v husté zástavbě, kouknete na Golden Gate Bridge a vůbec sjedete na terénní motorce všechno možné i nemožné.
Battletech - recenze
Když jsem Battletech poprvé spustil, těšil jsem se na dokonalou strategicko-taktickou nirvánu. Vždyť kde lépe uplatnit různorodé taktiky než při bitvách obrovských strojů, kde by mělo záležet především na dobrém manévrování a umístění zásahů tak, abyste své nepřátele co nejvíce zničili? Se slzou v oku jsem vzpomínal na MechCommander, kde se konstantní boj proti přesile dal řešit spoustou vhodných manévrů, z každého ukořistěného mecha se člověk neuvěřitelně radoval, a hlavně každý z typů mechů měl své výhody, nevýhody a účel. Battletech sliboval být tím, kdo tuto radost opět přinese v moderních kulisách. Plnění slibu je ale mnohem těžší než letmé odkázání se na minulost.
Railway Empire - recenze
Rozvoj vlakové dopravy znamenal mnohé jak pro další rozvoj Anglie v období těsně po hlavním boomu průmyslové revoluce, tak sehrál důležitou roli především ve Spojených státech amerických, kde byl růst průmyslu a expanze dál na západní pobřeží umožněna především díky železnici. Ostatně, Vinnetou by mohl vyprávět. V Railway Empire nicméně neplníte roli Old Shatterhanda, který se s domorodci handrkuje o každou míli, aby se k nim následně přidal, ani se nesnažíte indiány kvůli vedení železnice zdecimovat. Váš úkol je mnohem méně brutální, ale o to důležitější a v mnohém složitější: zajistit, aby se zboží i lidé dostali ve správný čas na správné místo, průmysly na sebe pěkně navazovaly a města v USA se utěšeně rozrůstala.
Super Mario Odyssey - recenze
Super Mario Odyssey je typickou hrou od Nintenda. Využívá léty prověřenou a poctivě vycizelovanou herní formuli – skákání přes překážky a řešení drobných logických rébusů. Vybroušený základ je pak dále doprovázen symfonií originálních nápadů, které každých několik desítek minut přinesou něco nového a hráči se na tváři usadí lehce přihlouplý úsměv. Jeho mozkové buňky jsou totiž co chvíli stimulovány k trochu odlišné činnosti a parádně u hry relaxuje. Pokud totiž mluvíme o hraní si a o hravosti obecně, není v současné době ve videoherním průmyslu lepší příklad než Super Mario Odyssey.
XCOM 2: War of the Chosen - recenze
„Vítejte zpět, veliteli. Situace na planetě Zemi je stejná, jako když jsme vás zachránili minule: pořád ji ovládají mimozemšťané a XCOM je spíše partyzánskou organizací, která může šmejd z vesmíru vykopat jen s vámi v zádech. Hodně štěstí a užijte si to!“ S tímhle známým pocitem poprvé spustíte datadisk War of the Chosen pro XCOM 2 a chvíli vás neopustí. Zdá se, jako by se od minula nic moc nezměnilo, tutoriál je stejný, jen v jedné animaci se vyskytuje nová postava… Jenže po čase se začne ukazovat jedna novinka po druhé. Autoři toho přidali a upravili opravdu hodně a nové prvky zvládli zapracovat tak dokonale, že nic nepůsobí jako zbytečný přídavek.