V rubrice RetroGames se ohlížíme za legendárními hrami i opomenutými klenoty uplynulých dekád. Vzpomínáme na naše první silné herní zážitky, zkoušíme hry, které nás minuly, a hrajeme revoluční tituly, které předběhly dobu. I proto, abychom zhodnotili, jestli zestárly s grácií, nebo jde spíše o muzejní exponáty.
Na začátek malé přiznání: Nejsem kdovíjaký nostalgik. Místo ohlížení se zpět za starými dobrými časyTM mnohem raději vyhlížím krásné nové zítřky i hry a těším se na to, co přinese budoucnost. Přestože mám na spoustu starých her skvělé a silné vzpomínky, myslím si, že zkrátka technicky i designově je většina už překonána. Rozhodně to ale neplatí o Half-Life 2.
zdroj:
Valve
zdroj:
Valve
Ano, legendární střílečka od Valve už je retro, které by mohlo konzumovat alkohol i v Americe. Když ale vlakem přijíždíte do dystopického City 17, nebudete si připadat jako ve více než dvě dekády staré hře, což je svědectví o tom, jak parádně Half-Life 2 zestárl. Mimoděk si musím povzdechnout nad tím, kam se poděl všechen ten vývoj a revoluce FPS, kterou měl Half-Life 2 odstartovat? Proč takové skriptované, kreativní, a hlavně výsostně zábavné střílečky nevychází aspoň jedna za pětiletku?
Proč zažívají revoluci boomer shootery a každý rok dostaneme další recyklát Call of Duty, ale duchovní nástupce „Halfa“ pořád nikde, o třetím díle ani nemluvě (povíme si na konci článku). Už první díl z roku 1998 změnil způsob vyprávění příběhu ve střílečkách, ale druhý posunul celé odvětví ještě dál. Mnoho prvků, které dnes považujeme za běžnou součást moderních her, bylo tehdy revolučních právě díky Half-Life 2.
