Ano, to uprostřed je kojot. Asi něco podobného, jako by se v ČR uprostřed betonové džungle objevil vlk - ten pravý, co žije někde v Tatrách (a v Transylvánii, samozřejmě).

Ono by toho v Los Angeles patrně nemělo žít víc. Když se tu ale chvíli rozhlížíte, zjistíte, že ta odpudivá betonová louže, proslavená filmovými továrnami na sny a pro nás E3, je pro některá zvířata městskou džunglí. Welcome to the Jungle.

Doma máme vrabce, krysy a létající krysy, tedy holuby. To tu mají také. A nejen to.

Začalo to plíživě. Jako první byla spatřena domestikovaná a uřvaná kočka Zoë, která se stala hrdinkou několika fotek na Instagramu Games.cz. Nepřestala křičet, dokud se nedostala do našeho bytu, takže několik dní po příletu se můžeme považovat za hrdý majetek kočky. Schopnost těchto zvířat vetřít se do přízně i zavilého nepřítele (a alergika) koček hraničí s biblickými zázraky.

Pokračovalo to tchořem. Zatímco doma u baráku vám po nocích dupe ježek, nám tu smrdí tchoř. Říkáme mu Fanouš. Nějak zvlášť se neznervózňuje vaší existencí a tchoří si po okolí jako by se nechumelilo. Vypadá vždy velmi zaměstnaně, jako by plnil složitou misi. Je korektně černobílý, takže ho podezíráme, že byl neúspěšným kandidátem na castingu u Disneyho.

zdroj: tisková zpráva A tohle je pro změnu Zoë, ale není to jisté, protože editor si fotku vypůjčil od Pavla z Facebooku...

Tchoř pracuje v noci. My taky. Často se potkáváme. Libuji si takhle na nočním cigárku, Fanouš právě zmizel za něčím domem, když se přiřítí Zoë a působí víc naspeedovaně než kdykoliv jindy. Překvapivě neřve. Co se děje? Jdu se podívat za roh a … aha, před barákem máme kojoty. Kojoty. Před barákem máme kojoty. Jsme uprostřed města a před barákem máme kojoty.

Převaluji tu informaci v hlavě a netuším, jak s ní naložit. Kojoti čumí, Zoë prská a já se omylem spálím cigárem. Pak odejdou. Zmizí ve tmě, jakoby tu nikdy nebyli. „Jo, kojoti, no jo, ti tu jsou,“ informují mě druhý den lokálové. „My jim totiž lezeme do revíru.“ A v klidu posrkávají své pivo.

Amerika je divoká.