Malá, ale šikovná

Našlapujete-li v bažině deskových a karetních her častěji než běžný vzorek místní populace, těžko jste mohli přehlédnout gigantický přetlak novinek, které ziskuchtivě vycucávaly finance nás nebohých hráčů! A to jste se ani nemuseli poohlížet za hranice našeho dvorečku. Ale neurodily se pouze zahraniční tituly, které prošly překladem a lokalizací. Herní poličky se totiž začaly plnit – zejména ve druhé půlce loňského roku – hrami českých autorů. Duše patriota musí zaplesat, když zjistí, kolik původních her u nás vyšlo a do kolika různých žánrů se tvůrcům podařilo zahryznout. První část našeho trojdílného seriálu se podívá do fantasy a prostě fantazie.

Míchání deskovkového a videoherního světa je při zvolení správného žánru a adekvátním nastavení mechanik nejen funkční, ale hlavně zábavné – alespoň si to tedy myslí studio Playwood Project, jehož „tahová strategie“ Wartile dostala vlastnosti obou jmenovaných univerz. Výsledný mix nicméně potřebuje v mnoha ohledech dopilovat a spíše krátkodobě ohromí, než aby dlouhodobě bavil. 

Johohó

Už je to pár měsíců, co se banda 182 tisíc návštěvníků vypravila poctít svojí přítomností hráčskou Mekku, veletrh Spiel v Essenu. Bude to chtít nějaký hřmotný argument, abych se po takové době mohl vytasit s článkem ohlížejícím se do takhle dávné minulosti. Jenže já k tomu samozřejmě důvod mám; síly a rázu Thórova kladiva! Jedna ze zajímavých věcí, kterou se deskové hry od svých počítačových protějšků výrazně liší je setrvačnost. Videohra vyjde. Fanoušek stižený chorobnou nespavostí ji schroustá do druhého dne, ještě o to natočí video a jdeme si dát další kousek. U deskových her je to ovšem proces poněkud obtížnější.

V dnešní době se světy stolních her a těch digitálních prolínají víc než kdy dříve. Může za to především velice častá implementace karet do her, od kterých byste takový prvek možná vůbec nečekali. I Wartile obsahuje kartičky, jenže v tomto případě zašla inspirace deskovkami ještě mnohem dál. Wartile totiž vypadá jako kdejaká stolní skirmishovka.