Saints Row 2 - recenze
8/10
zdroj: Archiv

Saints Row 2 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

31. 10. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Když se sejdou dva kohouti na jednom smetišti, je zaděláno na pořádnou melu. Vyzyvateli GTA IV není nic svaté a oplývá neuvěřitelně pestrými možnostmi vyžití. Stačilo to k usednutí na pomyslný trůn?

Autor: Pavel Oreški
Publikováno: 31.října 2008
Verze: PS3/promo/anglická
Doba recenzování: 4 dny nonstop

Obrázek zdroj: Archiv
Když se sejdou dva kohouti na jednom smetišti, je zaděláno na pěknou melu. Už první díl městské akce Saints Row byl absolutní kopií Grand Theft Auto a nestyděl se vůbec za to. Na konci jedničky jste byli téměř zabiti nastraženou výbušninou a nyní se po dlouhých letech probouzíte z kómatu. V přísně střežené věznici vyvolá zpráva o vašem nabití vědomí pěkný rozruch. Zanedlouho se nad lůžkem sklání lékařka, aby vám sundala obvazy...

 Editor postavy
V té chvíli se spustí editor postavy a vy máte možnost vytvořit si své alter ego. Kromě detailního modelování obličeje a postavy si vyberete i jeden ze šesti hlasů, z nichž tři jsou mužské a tři ženské. Ano, můžete se stát i ženou nebo transvestitou, což byla také moje první volba. Kulhající osmdesátiletý dědek v ženském těle s vadou v obličeji, velkým panděrem, oblečený jen do žlutorůžové puntíkované podprsenky a babičkovských nohavičkových kalhotkách vytažených až k pupku. Mňam.

Když mi doktorka konečně odstranila poslední fáče, začal jsem s vězněm na vedlejším lůžku plánovat útěk. Naneštěstí mi předtím musel vysvětlit, že od výbuchu neuplynuly dva týdny, ale téměř dvacet let. A že můj gang už je dávno rozprášen. No co, musel jsem začít od píky, ale to je v podobných hrách běžné. Zavraždil jsem doktorku a následoval útěk z vězení sloužící jako tutoriál. Je dobré si jím projít, protože ovládání je zpočátku poměrně komplikované.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Jakmile jsem byl na svobodě, začal jsem shánět staré známé a obhlížet situaci. Celé město prošlo po záplavách velkou rekonstrukcí. A nezměnily se jen budovy, ale i rozložení sil. Ve StillWater je stále několik gangů a nad nimi bdí všemocná organizace Ultor s jejím vůdcem Mr. Vogelem. Jenže než se podíváte na zoubek tomuhle mizerovi, budete muset nejdříve zatočit s menšími rybami - konkrétně s gangy Brotherhood, Ronin a Sons of Samedi.

 Město StillWater
Nemohu posoudit, jak moc bylo StillWater oproti jedničce přestavěno. Nicméně je to moderní velkoměsto, kterému nechybí žádná důležitější oblast – chudinské slumy, čínská čtvrť, letiště, přístavy, dálniční síť, průmyslová zóna, mrakodrapy, parky s říčkami... A spousta obchodů, ve kterých hlavní hrdina utrácí své těžce nakradené peníze. Nemohou chybět butiky od second handů až po nejluxusnější salóny. K obleku patří brýle, šperky, řetízky nebo diamantové náušnice. Pod sako schovat výzbroj ze známé sítě obchodů Friendly Fire.

Nechybí tu prodejce aut a od něj zamíříte do dílny, kde nám vozidlo řádně vytuní. Pak si domů koupíte dvojpostel, metr a půl velkou plazmu s nabuzeným surroundem a striptérskou tyč. Ještě sehnat ohoz členům gangu, nacvičit s nimi jednotná gesta a vybrat reprezentativní auta. No a když už jste řádně vybaveni, proč si nedojít na něco k snědku? A potom pro flašku kořalky a pěkně vypasenýho jointa...

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Zpočátku samozřejmě nebudete na všechny vychytávky mít, ale jak sláva Saints stoupá, můžete si dovolit luxusnější zboží. Naštěstí nejde jen o dekorace, ale zmíněné komodity vám zvyšují styl nebo jiným způsobem pomáhají (jídlo = zdraví). A čím více máte stylu, tím více násobků bodíků za předvedené akce putuje do kolonky respekt. A respekt, ten potřebuje každý pořádný gangster! Získáváte jej za veškeré akce, které ve hře provádíte. Jde zejména o postranní mise (activities) a diversions. Že budu stříkat sračky z hovnocucu na fasády domů, abych snížil jejich hodnotu na realitním trhu, o tom jsem nesnil ani v těch nejšílenějších představách!

 Válka gangů
Základem singleplayeru Saints Row 2 je však příběhová část. Narozdíl od GTA a stejně jako minule nejde o dechberoucí záležitost - z ničeho se musíte vypracovat na kápa podsvětí. Jak už jsem řekl, cesta vede přes tři skupiny nepřátel. První jsem si vzal na paškál japonskou bandičku Ronin. Vyznačují se rychlými auty a rádi bojují katanou. Druhý, který poznal sílu Saints, byl klan Brotherhood. Klasičtí metalový vypatlanci s tím největším v čele. Jejich indiánský vůdce je opravdu tvrďák a napoprvé jsem ho nezabil ani sérií raket. Ještě se zvedl a pěkně mi rozbil hubu. A pak tu jsou ještě voodoo vyhulenci z Jamajky.

Boj proti konkurenčnímu gangu většinou začíná krátkým pohovorem s hlavou organizace. Následuje kočkování třeba ve formě přítelkyně zamknuté v kufru auta účastnícího se Destruction Derby. A končí zmařením nějakého velkého obchodu a bitvou se závěrečným bossem. Finální souboje dodávají hře šťávu a jsou takovými malým vyvrcholením jednotlivých částí. Nicméně je smutné, že k vítězství vede vždy nějaká nepříliš přesvědčivá taktika. U zmíněných Roninů je to nutnost počkat na výpad soupeře, přerušit ho a okamžitě zaútočit. Je škoda, že šermování není trochu realističtější. Když se snažíte být aktivní, brzy na to dojedete. Stejné je to u ostatních, pokaždé najdete podlý (čti jednoduchý) způsob, jak šéfa gangu porazit.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Umírání
Město je rozděleno na čtvrti, které jednotlivé gangy ovládají. Když se nacházíte na svém území, potuluje se po ulicích mnoho vašich podřízených. Podobné je to o pár bloků dál, kde vládnou ti druzí. Jak se rivalita mezi skupinami zvyšuje, dochází k eskalaci násilí. Když vás mise zavede na nepřátelské území, počítejte s tím, že se do bojů zapojí posily konkurence. A opačně, když se dostanete na vlastní území, ochotně se na vaši stranu přidávají kolemjdoucí v barvách gangu. Kdykoliv si lze na pomoc vzít takzvané homies. Stačí zastavit u chodníku, zatroubit a přisednou si k vám po zuby ozbrojení kamarádi. Potom není nic lepšího, než vyjet na lov do nepřátelské čtvrti. Z auta trčí hlavně zbraní, jako bodliny z ježka, a na zem se sypou kvanta nábojnic, jako hotovost do upadajících bank.

I když je spolupráce s homies zábavná, někdy byste je zabili. Koneckonců se to stává poměrně často. Následně máte třicet sekund na jejich oživení ohnivou vodou, ale díky jejich demenci toho občas nevyužijete. Homies mají podivné chování. Že se zasekávají za rohy budov, za plotem nebo že se vám staví těsně před hlaveň, ještě přežijete. Horší je jejich zlozvyk sbírat tu nejsilnější zbraň, kterou najdou. Pokud s vámi homies cestují dlouho, připravte se na to, že budou mít v ruce raketomet. A to je smrtelné. Nejenže málokdy trefí nepřítele, ale mnohem častěji zaměří velmi přesně vás, po čemž následuje smrt.

V podrobných statistikách jsem si právě našel, že jsem zkapal zatím asi stokrát. Smutné je, že jsem umíral často ne vlastní vinou. Nejen homies, ale i ostatní gangsteři a policie si vás často podá způsobem, kterému se nedá bránit. Zejména když se pohybujete po svých, tak vás ostatní velmi rádi přejíždějí autem a před tím není úniku. Umělá inteligence obecně je trochu problém. Na druhou stranu, když ve vašem autě není dost místa, jsou homies schopni nasednout do jiného a následovat vás třeba přes půl města.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Život
V minulém odstavci jsem Saints Row 2 trochu zkritizoval, ale popravdě nejde o nic závažného. Časté umírání je iritující, ale dočkáte se ho zejména v pozdějších fázích, kdy už obtížnost strmě stoupá. Čeho se ale nedočkáte, je stereotyp. Každá mise je jiná, jednou jako kočka honíte myš, jindy se v kůži hlodavce ocitáte vy. Neustále měníte dopravní prostředky, pokládáte bomby, odrážíte útoky na vlastní sídlo, bráníte významné osoby, vydíráte nebo vybíráte výpalné. Zkrátka děláte všechno možné a neustále jinak. Perfektní je, že si většinu akcí vyzkoušíte z obou stran. Třeba zmíněné rozstřikování fekálií jednak sami provádíte, abyste se mu v jiné misi snažili zabránit. A to je proti GTA IV velký rozdíl.

Svůj podíl na tom mají i povedené zbraně a různorodá auta (trailer). Neustále jsem nacházel nové a nové typy kulometů, samopalů, koltů a brokovnic. Navíc panuje nedostatek nábojů a jste nuceni k časté rotaci zbraní. V některých misích máte pevně určené vybavení a musíte pečlivě rozmýšlet, co kdy a kde použít.

Báječný pocit jsem měl při chránění jedoucí dodávky a měl při tom k dispozici pouze dálkově odpalované nálože. Není nic lepšího, než vyhodit balíček, počkat, až přes něj dotírající policajti přejedou a poslat je do nebes. Podobné je to s vozovým parkem. Nejenže si vyberete už na ulici, ale lepší kousky získáte v prodejně a ty nejxotičtější plněním misí. Pak stačí přijít ke své garáži a vybrat si z dlouhého seznamu aut, motorek, letadel nebo člunů.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Nuda tady fakt nehrozí
Všechny dostupné aktivity jsou vidět na mapě a společně s ikonkami obchodů, sídel a příběhových misí dělají z průvodce městem pěkný guláš, což značí, že ve StillWater se rozhodně nebudete nudit. To je právě hlavní rozdíl oproti jarnímu Grand Theft Auto IV. Rockstar se rozhodl rozmanitost obětovat na oltář promakaného příběhu a to se mu povedlo. Volition šli cestou maximálního zaplnění města vedlejšími úkoly a musím uznat, že se jim to povedlo taktéž. V Saints Row 2 bych klidně mohl hrát postranní mise déle než ty příběhové. Nejenže je to stejně jako v prvním dílu kvůli získávání respektu nutnost, ale hlavně zábava.

Jestli mělo GTA 4 nějakou větší chybu, byl to stereotyp, který se po delší době vkrádal. V Saints Row 2 příběhové mise ničím nepřekvapí, nicméně to vyvažují právě ty nepovinné. Je jich celkem dvanáct různých kousků. Číslo není veliké, ale jsou pekelně rozmanité a to i v rámci jednotlivých úkolů. A že budu stříkat sračky z hovnocucu na fasády domů, abych snížil jejich hodnotu na realitním trhu, o tom jsem nesnil ani v těch nejšílenějších představách!

Téměř každá aktivita je na mapě dvakrát. Za její úspěšné dokončení nezískáte pouze respekt a pár drobných, ale i nějakou tu specialitku. Tak například nekonečné náboje do brokovnice nebo slevy do obchodů. Trochu jiná káva jsou kdykoliv aktivovatelné tzv. diversions. Rozdělují se do čtyř kategorií, třeba sbírání předmětů nebo automobilové triky. Dohromady jich je dvacet tři. Jako příklad lze uvést surfování na střeše jedoucího auta nebo sbírání CD. A opět vám jejich splnění kromě respektu přidává jisté výhody. U CD za každých deset nalezených odemknete bonusovou skladbu. Postranní mise jsou tak zábavné, že jsme jim věnovali samostatný článek.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Zpracování
První Saints Row byl do nebes vynášen kvůli next-gen grafickému a zvukovému kabátu. Nicméně ve světle GTA IV to už tentokrát moc slavné není. Místy jsem měl dokonce pocit, že hraji Vice City nebo San Andreas. Moc se nepovedly přechody mezi dnem a nocí, sluncem a deštěm. Všechno je takové moc obyčejné, syrové, až se zdá, že to byl záměr autorů. Nedočkáte se rudých západů slunce nebo temných bouřek, které občas prořízne oslňující blesk. Mnohem horší je to s okolními objekty. Auta a chodci (aspoň v PS3 verzi) doskakují snad na dva metry. Když se otočíte, za vašimi zády málokdy zůstanou nějaká auta. Jestli vám to vadilo v GTA, v Saints Row 2 budete zhnuseni. Já s tím až takový problém nemám, přeci jen Saints Row není o realitě...

Se svým slavnějším bratříčkem se nemůže hra srovnávat ani co se rádií a muziky týče. Stanic je méně a jejich vysílání se opakuje častěji. Uvítal jsem ale exotičtější žánry jako vážnou hudbou, která zabijáckým akcím dodává filmovou atmosféru, nebo world music s báječnou dechovkou. Přitom reklamy i proslovy DJů jsou na velmi vysoké úrovni, jen je jich zkrátka málo. A ani výběr skladeb není tak hvězdný jako u slavnějšího brášky. Naopak zvuky jsou stejně jako minule na velmi vysoké úrovni.

Co mě nemile překvapilo, byla stabilita hry. Nepamatuji, kdy jsem naposled PS3 musel restartovat, protože hra zamrzla nebo přestalo reagovat ovládání. Při recenzování Saints Row 2 se mi to stalo téměř desetkrát, a to prosím byla finální PS3 verze.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky v galerii

Závěr
Kdybyste se mě na začátku roku zeptali, která z dvojice v tomto článku zmiňovaných her bude větší pecka, bez váhání bych odpověděl, že GTA IV. Teď už si nejsem tak jistý. Každá má svoje a i když nakonec Saints Row 2 dostává nižší známku, je to spíše za technické problémy a pár nevychytaných much v podobě umělé inteligence nebo nepohodlného nakupování nábojů.

Nicméně co se zábavnosti týče, je na tom minimálně stejně a naprosto boduje v rozmanitosti. A to jsem nepsal o takových věcech jako kooperativní a kompetitivní multiplayer nebo humor, kterým je hra prošpikovaná. Saints Row 2 se mi jeví jako GTA předchozí generace dopilované k dokonalosti. Otázka tedy zní: „Jsi v klanu Saints Row nebo GTA?“


Stáhněte si: Trailery, Videa...

Související články: Novinky, Recenze prvního dílu Saints Row

Pavel Oreški
autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem



 
 
Pavel Oreški

Verdikt:

Zběsilá a různorodá městská akce, která vyniká tím, že se u ní v podstatě nemůžete nudit. Když vás něco nebere, prostě si najdete jinou zábavu. Potěší i dlouhá hrací doba. Záporem jsou naopak technická nevyladěnost (právě kvůli tomu byla odložena PC verze), slabší grafika a umělá inteligence.

Nejnovější články