• Skippy, Skippy...
Klokan jako hrdina počítačové hry je poněkud netradiční, ale možná si pamatujete televizní seriál Skippy. Ten vyprávěl příhody roztomilého klokana, který zažíval různá dobrodružství v některé z australských přírodních rezervací. Nicméně jeho příhody nejsou zdaleka tak náročné a zajímavé jako příhody malého klokaního škvrněte jménem Kao.

Inu, je to nebezpečné, honit motýly. Ani se nenadějete, a najednou vás lapnou ošklivé šedé pazoury a zavřou vás do klece. V jejím rohu ale najdete boxerské rukavice, a s jejich pomocí se můžete vydat na cestu za rodiči a teplou večeří. Příběh samozřejmě není příliš originální, ale boxerské rukavice rozhodně zajímavé jsou. Přeci byste nechtěli pustit do buše malého klokánka absolutně bezbranného?

• Nástrahy buše
zdroj: tisková zpráva A že se Kao bude muset pořádně ohánět svými obřími rukavičkami a silným ocasem (nemravné asociace nejsou na místě). Přeci jen, než se dostane domů, bude muset projít pěti odlišnými světy ve 25 úrovních. Pokud se vám tohle číslo zdá malé, můžete připočítat další dvacítku skrytých úrovní. No a 45 kousků už je docela slušná porce. K tomu můžete přičíst i rozmanitost nepřátel sahající od růžového prasátka s velkým lízátkem, přes eskymáka s oštěpem, až po finální monstra každého z pěti světů. U těch je potřeba trochu přemýšlet, svými minimálními silami byste je totiž opravdu přemoct nemohli.

Aby toho nebylo málo, přidává se k nástrahám i nebezpečí hlubokých pádů či mělkých dopadů do žhavé lávy, to vše s fatálními následky. Naštěstí jsou klokaní nohy opravdu silné, a tak Kaovi skoky nedělají problémy, jde jen o to, trefit se. I když to trefení se bývá občas náročné. Problém však není ve hře, ale spíše v lidské netrpělivosti.

Svou vlastní kapitolku si jistě zaslouží i způsob pohybu malého klokana. Jak jistě všichni správně předpokládáte, klokani skáčou, skáče proto i naše klokaní mládě. To ale není všechno, kromě skákání normálního můžete skákat snožmo, to pokud seberete patřičný bonus. Další způsoby pohybu jsou pak úplně odlišné. Už jste někdy viděli klokana na rogalu? A na snowboardu? A co na vesmírném skútru? A co třeba klouzání po vlastních promrzlých prackách?

• Víc než jen obyčejná hopsačka?
Klíčovou otázkou jakékoliv hry je zábava, kterou přináší. V dnešní době je stále těžší přijít s něčím novým, komu se to podaří, má úspěch. To je případ hry Deus Ex či nástup Tomb Raidera, ačkoliv ten je poněkud staršího data. Druhá možnost, jak dosíci úspěchu, je kvalitní ztvárnění již zaběhlých mechanismů. Vezměte si takový Tiberian Sun nebo Unreal. Kao the Kangaroo se pohybuje někde mezi těmito způsoby. Na jedné straně přináší osvědčenou zábavu v podobě čistokrevné arkády - hopsačky. Na straně druhé je tu nově pojatá dynamická kamera, která dodává poutavý obraz, ale občas znesnadňuje orientaci, a také systém checkpointů. Ten je z celé hry asi nejvíce inovativní, protože 3D prostředí ve skákačkách tu už několikrát bylo.

zdroj: tisková zpráva Celý fígl spočívá v tom, že kromě klasických předmětů, jako jsou zlaté mince či lepší zbraně (boxerská samonaváděcí rukavice středního doletu), můžete občas sebrat i boxerku třímající kostkovaný praporec. A praporec je vaše záchrana. Ono je to totiž tak, že pokud ve hře náhodou bídně zhynete, budete muset začínat od začátku úrovně. Pokud ale vlastníte praporek, můžete ho kdykoliv umístit v herním světě a v případě zkázy začnete od praporku. Tuhle možnost si určitě zamilujete.

• Grafické pojetí
Možná si zamilujete i grafické ztvárnění celé hry. Trojrozměrnost dnes nikoho nenadchne, občas spíše bývá na škodu, ale budiž, už je to tak, na tom hra nestaví. Důležitý je spíše grafikův styl, který v tomto případě nezklamal. Komiksové pojetí je přístupné dětem i dospělým. Ani techniky hra nezaostává, sice je poněkud překvapivá napřítomnost nastavení rozlišení, ale to, co se objevuje na monitoru prostě vypadá slušně. Hodně zajímavé jsou změny pohledu při honičkách á la Indiana Jones. Zvuky a hudba, ani, průměr. Hudba se bude líbit dětem a možná i vaší kočce (Ahoj Félie) no a pořád je tu možnost hudbu ztlumit nebo vypnout. Tak už to prostě chodí.

Zhodnotit tuhle hru je po pokusech na lidech trošku složitější. Záleží na tom, kdo jí má hrát. Pokud budeme klokana brát jako hru pro děti, budeme muset strhnout pár bodíků za občasné úlety kamery a za nutnost vyšší koncentrace na hru, než je běžné. Pokud vezmeme v potaz mládež dospívající, musíme strhnout body za to, že se ve hře nevyskytují žádná velká prsa ani svůdné zadečky. A pokud vezmeme za cílovou skupinu nás ostatní, pak zase hra trochu tratí na své lehké infantilnosti.