Ghost Recon 3 - recenze PC verze
7/10
zdroj: Archiv

Ghost Recon 3 - recenze PC verze

17. 5. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Opět nastupujete do akce s partou speciálně cvičených vojáků, kteří se tentokrát probíjí členitými uličkami Mexico City, kde oceníte jejich moderní výbavu a naopak asi budete proklínat některé prvky v designu hry.

Autor: Mickey Mouse
Publikováno: 17.května 2006
Verze hry: prodávaná/anglická/PC
Doba recenzování: 2 týdny


Obrázek zdroj: Archiv Ghost Recon je známou válečnou sérií s puncem Toma Clancyho, která si získala již řadu příznivců. Její poslední (pro PCčkáře teprve druhý; kvůli dvojce existující pouze pro konzole) díl nese přívlastek Advanced Warfighter (dále jen GRAW), který se před nedávnem objevil pro XBOX 360 (březnová recenze) a nyní přichází i jeho verze pro PC. Nejedná se však o pouhou konverzi z konzole, nýbrž byla vyvinuta od základu samostatně pro osobní počítače. I tak jde v podstatě o totožný titul, ale byla tím eliminována omezení, která rozdílnosti dané pojetím různých platforem často neblaze ovlivní. V tomto článku se zabýváme anglickou PC verzí a koncem léta bychom na něj chtěli navázat doplňujícími informacemi nejen o české lokalizaci, kterou na tu dobu plánuje Playman.

 Změna v herním stylu
Hra se nese v duchu předchozích dílů série a i zde tedy nastupujete do akcí s partou speciálně cvičených a náležitě vybavených vojáků. Vaše jednotka má včetně vás jako velitele celkem čtyři členy, mezi nimiž se bohužel už nelze během mise libovolně přepínat a měnit tak svévolně svou roli v týmu. Hrajete vždy jen za sebe a přepnutí na ostatní je omezeno pouze na digitalizovaný pohled očima vašich spolubojovníků, jehož užitečnost není až tak velká, jak by se mohlo zdát vzhledem k tomu, že nic víc než zevlovat v tomto pohledu provádět stejně nelze. Jak je už asi patrné, mise automaticky končí jako neúspěšná v okamžiku, kdy vás jako velitele zabijí, i když ostatní zůstali naživu.

 Směs taktiky a akce
GRAW nabízí již tradičně mix anebo lépe řečeno možnost hrát hru akčně nebo takticky, ideálně pak asi mixem obou. Pro manipulaci se spoluhráči máte na výběr z celkem pěti příkazů: Jdi támhle, Útoč, Kryj, Stůj a Následuj mě. Obojí lze zadávat jak přímo ve hře, kde k tomu slouží klávesové zkratky nebo menu na HUDu (nechápu jen, proč chybí zkratkovka na povel Následuj mě), případně lze tyto povely včetně tras pohybu členů mužstva zadávat do taktické 3D mapy s možností zadat i směr, kterým se má voják v daném místě dívat.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Interaktivní 3D mapa se chová tak, že jejím zobrazením zastavíte průběh hry, v klidu si naplánujete další kroky operace nebo se jen zorientujete v aktuální situaci. Pak se lze buď přepnout zpět do hry, anebo nechat příkazy běžet a operaci sledovat přímo na této mapě. V ní lze nechat hráče plnit povely buď jednotlivě, anebo spustit celý naplánovaný postup všech spoluhráčů naráz.

Ač je taktická stránka hry šikovným přínosem a vlastně i jakýmsi stavebním kamenem série Ghost Recon, mám pocit, že by jistě bylo co doplnit a hru v tomto ohledu zpříjemnit a obohatit. Povelů si dokážu představit podstatně víc a i když se vaši spoluhráči pohybují terénem ostražitě a neutíkají jak Rambo, přesto bych uvítal alespoň možnost zavelet k plížení či postupu v podřepu. Upřímně řečeno, tady jsem čekal víc.

 Umělá inteligence
Zvětšit zdroj: Archiv GRAW lze hrát ve třech obtížnostech a tipuji, že i ta nejjednodušší dá kdekomu zabrat. Inteligence nepřátel je podstatně lepší, než nač jsme byli zvyklí a málokdy se vám stane, že byste koukali nepříteli do tváře a on vás nezaregistroval. Spíš naopak, což je jen dobře. Stejně tak AI nepřátel při soubojích už dávno není tak primitivní jako v nedávno recenzovaném Rainbow Six Lockdown. Naopak potěší jejich taktizování, snaha se odběhnout skrýt, pokud je za co, vyklánění se zpoza krytu s rychle následující palbou vaším směrem, vrhání se k zemi při napadení ze zálohy, přebíhání z místa na místo apod.

Pro přežití v GRAW je třeba se mít opravdu na pozoru a to tím spíš, že hru nejde libovolně ukládat. Což konkrétně v tomto titulu nepovažuji za až tak šťastné řešení. Přeci jen jsou nepřátelé celkem tuzí a zákeřní a opakovat mnohokrát celou dílčí část mise (v níž jde o pomalý postup včetně detailního plánování postupu) se může stát frustrujícím a otravným.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

O vašich spoluhráčích jsem již psal – postupují podle velitelových příkazů, neženou se jako slepí a hluší troubové a když je pošlete všechny naráz do jednoho bodu, automaticky si vytvoří rozestupy pro případ, že někdo z nich padne do palby nebo přiletí granát. Na soupeře reagují adekvátně a když jde do tuhého, nejeví touhu stát se snadnou kořistí. Celkově tedy umělá inteligence zaslouží pochvalu a je příjemným překvapením. Zamrzí občasné zasekávání spoluhráčů v mapách, především v těch členitějších umístěných do uliček měst se spoustou překážek.

 Výbava a herní možnosti
Jakožto speciální jednotka blízké budoucnosti (která by se klidně dala nazvat současností) disponujete krom střelných zbraní a jejich modifikací i některými komunikačními udělátky, které vám pomáhají udržet přehled o dění v okolí a řádění nepřátel v něm.

Zvětšit zdroj: Archiv Někdy máte dokonce k dispozici i řiditelnou létající sondu s kamerovým systémem, která vám dokáže z ptačí perspektivy zjistit obraz o krajině a rozmístění nepřátel v místě, nad které ji vyšlete. Snadno tak třeba zjistíte počet a rozestavení nepřátel za kopcem nebo prostě tam, kam sami nevidíte, ale hodláte do těch mít zaútočit. Nepřátelé jakož i spoluhráči jsou pak indikováni přímo na HUDu a to i poté, co je zahlédne některý z vašich kompliců. Zprvu jsem měl obavu, zda tato „pomůcka“ hře neublíží, ale při hraní tento dojem zcela vymizel a beru to naopak jako plus.

Z tradičních střelných zbraní ve hře narazíte na tradiční arzenál od pistolí přes automaty a sniperky až po těžký kulomet či raketomet a samozřejmě granáty. Řada zbraní pak nabízí i několik dílčích modifikací jako optika, granátomet apod. Arzenál není co do kvantity nijak ohromující, ale myslím, že spektrum zbraní šikovně pokryje vše, co by si hráč mohl přát a přijde mi jako velmi dobrý kompromis mezi přehršlí špuntovek a jejich skutečnou užitečností ve hře.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Výbavu do každé mise můžete volit každému jednotlivému členu týmu dle libosti, omezeni jste pouze celkovou hmotností a třemi sloty. Zátěž vojáka je indikována při výběru stupnicí a hraje roli na jeho následné chování a pohyblivost. U té zmíním, že lze krom chůze, podřepu a plížení i sprintovat, při čemž se ale nedá střílet. Chybí možnost povyskočit, kterou tu ale vzhledem k struktuře map ale stejně nijak nevyužijete ani teoreticky. U granátů zmíním možnost je házet vrchním i spodním obloukem.

Zvětšit zdroj: Archiv
 Hratelnost
Celá kampaň GRAW se odehrává v hlavním městě Mexika, a to jak v zastavěných ulicích (s dosud nevídanou členitostí a dohledností do dálky), tak se dostanete i do podstatně otevřenějších prostor sestávajících především z písku a kaktusů. Mapy jsou navrhovány vcelku zajímavě a vždy se nabízí víc cest k cíli, pro něž se můžete rozhodnout. Což jistě potěší a a beru to jako velké plus. Orientaci napomáhá na HUDu ukazatel směru k místům, kde se mají plnit nejbližší úkoly včetně vzdálenosti k nim. I to beru jako šikovnou užitečnost a odpadá tak zmatené bloudění v případě, kdy se v zápalu boje trochu zamotáte.

Po odehrání několika misí však hra působila značně stereotypně. Kloubí se tu několik aspektů, kterým za to vděčí. Jednak nutnost postupovat většinou opatrně a kousek po kousku, kontrolovat každý roh a neskočit nepříteli jen tak před hlavně. A to je i v případě akčnějšího postupu a navigování spoluhráčů klávesovými zkratkami přímo ve hře celkem zdlouhavé. Navíc tím, že úspěch mise závisí především na vašem vlastním přežití, držíte se pozadu a ostatní asi budete navigovat před sebou, aby v případě střetu byli vystaveni palbě oni a ne vy jako velitel.

Hlavně ale je v kampani vcelku jednostranně pojatá náplň misí – ať je mapa jakákoli a úkoly se tváří všelijak, v podstatě je jejich plnění pořád o tom samém. No a poslední věcí je již zmiňovaná nemožnost hru kdykoli uložit, takže váš plán přichází vniveč a jedete pořádný kus mise znovu a znovu až od místa předchozího automatického uložení.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Nový engine
Hra se odklání od svých předchůdců již v samotném enginu, jež ji pohání. Vypadá moderně a zvládá nejnovější technologie, které v současnosti herní hardware dokáže nabídnout, a to jak po stránce grafických efektů a vymožeností, tak i z pohledu zvukové kulisy, třeba v podobě podpory 7+1 audiosestav. A pokud vlastníte železo, které vám je dokáže zprostředkovat, určitě audiovizuální stránku hry oceníte. Moderní engine si žádá své (HW nároky: Pentium 4 2 GHz, NVIDIA GeForce 6/7 nebo ATI Radeon 9600-9800/X, 1024 MB RAM a 5 GB volného místa na disku) a majitelé slabších počítačů to pocítí, ale dá se dojít k rozumnému kompromisu a hru i na nich vcelku rozumně rozběhat.
Zvětšit zdroj: Archiv
Krom efektů v podání odlesků, stínů, kouře, tetelení vzduchu na slunci či v okolí šlehajících plamenů stojí za zmínku výbuchy, které dokážou rozmetat i okolí místa, kde k detonaci došlo. Povedly se i animace postav, které kromě tradičních pohybů jako jsou chůze či běh v případě ohrožení skáčou, vrhají se k zemi, do úkrytů anebo se po zásahu kulkou klátí k zemi. Působivé jsou i pohledy na rozlehlé městské zástavby, ať už z vrtulníku, při výsadku, ze střechy či jen tak vystrčením nosu někde na kopci s dobrým výhledem. Jádro hry tedy považuji za dobře zpracované, což je vždy dobrý potenciál pro její ostatní součásti.

 Multiplayer
Ve více lidech si zahrajete jak přes oficiální internetové servery, tak lze vytvořit i vlastní LAN server pro maximálně 32 hráčů. K dispozici jsou pouze dva herní mody, a to Cooperative a Domination. Ten první spočívá ve společném plnění singleplayerových misí, kterého se mohou zúčastnit až čtyři hráči (zbylé automaticky doplní AI spoluhráči). I zde funguje jeden z hráčů jako velitel, který rozdává povely a na jehož životnosti stojí i padá úspěch mise.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Domination pak je hrou o zabírání jednotlivých sektorů mapy. Zde je použito pravidlo například z Unreal Tournamentu (Onslaught), kdy lze zabrat území pouze v případě, že sousedí s již vámi zabraným územím. Začíná se v domovských bázích a postupujete proti sobě, takže se zamezí nekontrolovatelnému zmatku, kdy každý bojuje kde se mu zachce a hra se tak snaží držet hlavní bitevní linii. Pro Domination existuje pouze pět map, což není mnoho a uvidíme, zda s nějakými dalšími autoři časem ještě přijdou, tak jako pro X360 verzi.

 Shrnutí
Za klady Ghost Recon 3: Advanced Warfighter považuji podstatně vylepšenou AI, která vám bude důstojným soupeřem a nepřijdete si jako na střelnici s papundeklovými panáky. Taktická část by mohla být podstatně propracovanější a osobně bych preferoval mít možnost hru libovolně ukládat, alespoň v nižších obtížnostech.

Zvětšit zdroj: Archiv Hra na velitele družstva není špatný nápad, ale zrušit možnost přímo ovládat i ostatní členy týmu beru jako hratelnostní krok zpět. Tím spíš, že si ani nejde vyměnit zbraně nebo nějaké posbírat po padlých. Sem tam se sice naskytne možnost během mise doplnit nebo vyměnit výbavu z vrtulníku, který vám velení v určité fázi hry někam přistaví, ale i to je slabá náplast a jen to přispívá ke stereotypu, o němž jsem v článku psal a který vidím jako charakteristický rys pro kampaň.

Stáhněte si: Demo, Trailery, Videa, Patch, Cheaty...

Související články: Recenze Xbox360 verze (3/2006), Novinky, Ghost Recon recenze, Ghost Recon Desert Siege recenze

 
Mickey Mouse
autorovi je 37+ let, pracuje jako grafik na volné noze, hrami se zabývá od dob osmibitů, zaměřuje se hlavně na akční a sportovní hry nebo ty s podporou multiplayeru






 
 
Mickey Mouse

Verdikt:

GRAW je dobrý titul, který fanoušky série Ghost Recon určitě osloví nejen líbivým enginem, ale i výbornou umělou inteligencí nebo designem rozlehlého města. Na druhou stranu, mohl by ve prospěch hratelnosti obsahovat více přívětivějších a promyšlenějších prvků, které by zpříjemnily hraní a zabránily v postupném zvrhnutí ke stereotypu.

Nejnovější články