Desperados - recenze
9/10
zdroj: Archiv

Desperados - recenze

Datum vydání:
25. dubna 2001
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

4. 5. 2001 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Spellbound nám v Desperados ukázali, že může vzniknout lepší hra než Commandos, a to i přesto, že obě toho mají mnoho společného.


Desperados: Wanted Dead or Alive - recenze

Autor: Leon
Publikováno: 4.května 2001

 Inspirace v Commandos
Zvětšit zdroj: Archiv Přiznám se, že nemám rád, když někdo okopíruje nápad někoho druhého. Jde většinou nejen o princip, ale i na výsledku je většinou vidět původní nápad. Trochu jiná věc však je, když někdo použije cizí nápad jako základ a ten po svém výrazně rozšíří, vylepší a výsledek je ještě lepší než původní okopírovaný námět. A přesně toto je případ německé firmy Spellbound a jejich hry Desperados.

Vývojáři při vytváření Desperados čerpali z geniálního nápadu a herního principu tolik úspěšné hry Commandos. Pokud jste hru Commandos hráli (to je myslím většina z vás), pak vám ji nemá ani cenu představovat. Pro ty ostatní aspoň základní popis - jde o netradiční akční strategii viděnou z izometrického pohledu, kdy ovládáte několik svých hrdinů. Každý z nich má své dovednosti, přednosti a schopnosti, čímž se každý z nich hodí na jinou akci. Vzájemnou spoluprácí pak musíte splnit většinou dost náročné úkoly. Dodnes si pamatuji, jak jsem po prvním hraní Commandos nadával na častý save&load, ale dnes (třeba u Desperados) to beru jako samozřejmost a právě vysoká obtížnost těchto her výborně zvyšuje samotnou hratelnost. Toliko tedy k popisu hry.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Zajímavá zápletka
Asi vás nepřekvapí, že během celé recenze budu čas od času porovnávat Desperados s Commandos. Důvod je jednoduchý - jiná podobná hra (kromě nevalného Star Treku: Away Team) vlastně ani neexistuje. Začnu hned pěkně od píky, totiž příběhem. Pokud máte ještě v paměti Commandos, pak si vybavíte, že tam jednotný příběh nebyl a celá hra se skládala z jednotlivých misí v různých zemích. To u Desperados je tomu přesně naopak. Příběh se odehrává ve vyprahlém písku americko-mexických hranic a vyvíjí se celou hrou takovým způsobem, že vás nutně musí vtáhnout do hry.

Děj se odehrává v okolí města El Paso v Novém Mexiku, kudy vede železnice společnosti Railroad Company Twinnigs & Co. Její vlaky jsou v poslední době často přepadávány a tak se vedení společnosti rozhodne najmout někoho, kdo by těmto přepadům zamezil. Na scénu tak vstupuje John Cooper - lovec lidí a profík každým coulem, který práci za tučný peníz přijímá. Sám však ví, že jen on na bandy gaunerů nestačí, a tak se v první řadě začne shánět po svých dávných kamarádech (a přítelkyni). Postupně se tak přidá černoch Sam, všeuměl Doc McCoy a krásná Kate O’Hara. První mise jsou brány spíše jako seznamovací, ale pak se příběh začne odvíjet pěkně od podlahy.

Zvětšit zdroj: Archiv Celkem hra obsahuje 25 misí a dá se říci, že žádná mise není zbytečná, protože všechny jsou dobře zakomponovány pro děje. Ten má sám o sobě několik zásadních zvratů a nečekaných rozuzlení. Nerad bych ale prozrazoval příběh hry těm, kteří hru ještě nehráli. Jediné, co ještě prozradím, je to, že zhruba od třetiny hry se k vám přidá i bývalý bandita Sanchez a na pár posledních misí i mladá Číňanka Mia. A snad se tolik neprohřeším, když ještě prozradím, že za vším je tajemný bandita skrývající se pod přezdívkou El Diablo, jehož pravou totožnost podle jasných pravidel dobře napsaného scénáře poznáte až v posledním kole. Zkrátka příběh je jednou z největších deviz celé hry a oproti Commandos je v tom asi největší rozdíl.

Autoři hry ale investovali své nápady i jinde. Konkrétně mám teď na mysli dovednosti jednotlivých členů vaší party. Na první pohled se sice od těch z Commandos moc neliší, ale při hraní zjistíte, že každý člen má navíc spoustu dalších vychytávek. Vzhledem k tomu, že jde asi o nejpodstatnější věc ve hře, nebude na škodu si je přiblížit trochu podrobněji hned teď.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Šéf bandy John Cooper
Šéfem bandy a takovým tím intelektuálním typem kovboje je John Cooper. Na první pohled mi připomíná typ postav, které ztělesňoval v mnoha westernech slavný Clint Eastwood. To se odráží nejen na vzhledu, ale i na hlase (ten je mimochodem na můj vkus moc jemný). Základem každého pořádného kovboje je samozřejmě šestiranný revolver, navíc Cooper je s ním rychlý jako blesk (nebo smrt?). Další nezbytností je pořádný nůž, se kterým zachází stejně nebo lépe než populární zálesák Bowie. Umí s ním nejen výborně házet, ale také s ním v naprostém klidu zařízne kohokoliv. Často se hodí i jeho úder pěstí jako okopírovaný od Oldy Šetrnýho (anglicky Old Shatterhand), kterým pošle na dočasný spánek kohokoliv. Cooper má k dispozici i hrající hodinky, které se hodí na přilákávání nepřátel. Pokud patříte mezi znalce westernů, pak asi budete vědět, že téma hrajících hodinek je převzato z filmu Pro pár dolarů právě s Eastwoodem v hlavní roli a pod režijní taktovkou slavného Sergia Leoneho.

Zvětšit zdroj: Archiv Jako správný velitel bandy může Cooper přenášet bezvládná těla na jiné místo a jako jediný umí šplhat po skalách či jiných slézatelných stavbách. Až poteď vidíte, že jde víceméně o základní dovednosti vůdce Commandos. Cooper ale umí (podobně jako ostatní) i několik lahůdek. Tak například pokud chcete střílet za roh, stačí provést efektní kotoul, rychle vystřelit a bleskurychle se vrátit zpět. Pokud budete používat při hře tzv. quick action (povíme si o nich později), bude se vám jistě hodit rychlá ruka Coopera, který stačí pokosit tři pistolníky najednou. Cooper je prostě univerzál a chtě nechtě s ním strávíte nejvíce času.

 Specialista na výbušniny Sam
Druhým v řadě je černoch Sam, který se hodí především v pozdějších misích pro svoji dalekonosnou winchestrovku na 12 nábojů. Jinak je to specialista na dynamit a všelijaké jiné výbušniny. Hodí se i pro svazování omráčených nepřátel či civilistů a pokud se naučíte chytře využívat jeho pytle s jedovatým hadem, zjednodušíte si často téměř neřešitelnou situaci. Jen musíte brát na vědomí, že i had může být usmrcen a navíc při uštknutí nedělá rozdíly mezi přítel-nepřítel.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Pak tu je Doc McCoy, takový všeuměl, kterého zachráníte přímo ze šibenice. Jeho optický zaměřovač na revolveru dokáže zázraky a funguje pak jako odstřelovačka na dálku. Bohužel náboje do ní má jen v několika málo misích, ale ani v těch není nezbytně nutné je všechny použít. Čas od času se hodí i jako první pomoc při zranění a pro potěšení můžete vyrábět i strašáky z jeho oblečení. Přiznám se, že jsem tuhle vychytávku kromě povinnosti v jedné misi vůbec nepoužil, což ale neznamená, že není k ničemu.

Rozhodně nejúčinnější zbraní jsou ale jeho lahvičky s omamným plynem, které se hodí vhazovat do většího uskupení nepřátel. Navíc má k dispozici i balónky, na které může plyn uvazovat a pak ho sestřelit někde daleko nad nepřáteli. Při plánování podobné akce ale musíte brát v úvahu i směr větru (třeba podle třepetající se vlajky). I tahle věcička je tu spíš pro pobavení než pro seriózní akci. Na jednu věc je však skutečný mistr svého oboru - na otvírání zamčených dveří, sejfů a podobně.

 Svůdná hráčka pokeru Kate O'Hara
Zvětšit zdroj: Archiv Kate O’Hara je vášnivá hráčka pokeru a její postava mi hodně připomíná Jodie Fosterovou z westernové komedie Maverick (hraje ho Mel Gibson). Ani moc nepřekvapí, že má u sebe karty, které vzbudí zájem stráží, a zrcátko, které na chvilku oslepí. Svou krásu navíc okouzlí každého banditu a ukáže-li přitom kousek ladného stehna, stráž doslova neodtrhne zrak. To se mu nakonec může stát osudné, protože ostrá špička její boty v místech pro muže nejvíce choulostivých je opravdu zákeřná věc (to pochopí jen muži :) V některých misí se Kate dokáže převléci do jiných šatů a inkognito se pak pohybovat po městě.

Sanchez se do vaší party dostane později trochu zvláštní cestou (nechci prozrazovat), ale vedle Coopera si ho užijete nejvíce. Je sice trochu intelektuálně zaostalý (což působí vyloženě komicky), ale jinak je velice silný a schopný. Už jeho dvojka brokovnice je na krátkou vzdálenost vražedná zbraň a jeho schopnost zasáhnout kamenem do kebule stráž na velkou vzdálenost se často hodí. Méně často použijete jeho placatku tequily pro oblbnutí stráží nebo schopnost schovat se pod velké sombrero a pak pažbou brokovnice rozdat rány okolo. Zajímavé také je, že unese dvakrát více než Cooper - jak těla, tak třeba pytle s penězi.

Na závěr jsem si nechal dvě vyložené chuťovky. Pokud je někde na mapě kulomet, pak máte napůl vystaráno, protože Sanchez si ho čapne do rukou a kosí jimi bandity, dokud mu nedojdou náboje. Poslední lahůdkou je pak schopnost vymlátit místnost, pokud v ní není více jak trojice nepřátel. Tuhle věc jsem používal velice často, speciálně tak, že jsem bandity lákal do místností, kde byl připravený Sanchez.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Poslední do party je pak mladá Číňanka Mia, kterou přiberete do party až skoro v závěru hry, kdy jí je zákeřně zabit otec. Kromě píšťalky na vzbuzení pozornosti nepřátel má i foukačku s oblbujícími šípy - zasažený bandita pak střílí po všem. V předposlední misi pak využijete její opičku nalákanou na oříšky a občas se hodí třaskavina, která dočasně oslepí stráže. A protože je malá, vejde se pohodlně i do volných sudů.

 Quick Action
Tím jsme si ve stručnosti probrali schopnosti členů vaší party. Jak vidíte, jsou různorodé a jen vzájemná spolupráce všech většinou vede k úspěšnému cíli. Pro fajnšmekry je pak ve hře možnost využívat tzv. quick action. Kromě jediného okamžiku ve hře tuhle věc vůbec používat nemusíte, ale při správném používání vám velice ulehčí samotné hraní. Zvětšit zdroj: Archiv Jak na to. V první řadě si napřed musíte připravit samotnou akci. Stiskem defaultní klávesy Q si předem nahrajete, co chcete u každého udělat. Pak stačí jen vybrat postavy pro akci a stisknout mezerník, čímž se nadefinovaná rychlá akce spustí a vykoná sled vámi nastavených věcí.

Jako pozitivum musím brát i fakt, že pokud v misi vyloženě nesmíte být prozrazeni, můžete se jí klidně prostřílet. V Commandos jste v naprosté většině případů měli předem danou cestu, kdy jste věděli, že musíte sejmout toho, který kryje jiného, abyste mohli sejmout třetího atd. Pokud jste vyvolali poplach, většinou šlo o průšvih a použití střelných zbraní jako takových jste si tam mnoho neužili.

Jenže jakýpak by to byl příběh z Divokého západu bez svištících kulek? Autoři na to pamatovali, a tak se v Desperados se střelbou můžete vyblbnout až až. Nemusíte se nijak omezovat, protože do klasických revolverů a pušek máte neomezeno nábojů. To ovšem neznamená, že nemusíte dobíjet! Kromě sledování počtu nábojů ve vašich zbraních si pozor musíte dávat i na zahřátí zbraně. Při rychlé déletrvající střelbě hrozí, že se hlaveň rozžhaví do té míry, že už si ani nevystřelíte. Nechybí ale ani klasické „stealth“ mise, kdy nesmíte být objeveni. Pak vše záleží většinou na noži v ruce Johna Coopera.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Výhody noci a mapy
Velice chytré bylo i zařazení několika nočních misí, kdy se podstatně mění některé herní zákony. Předně nejste tolik vidět a v některých místech nejste dokonce vidět vůbec. Taková místa jsou na mapě vyznačena modrou barvou a rozhodně se vyplatí je používat. To pak nepřítel může stát kousek přímo před vámi a nevidí vás, pokud do vás vyloženě nevrazí nebo se sami neprozradíte střelbou. Na druhou stranu jste v noci více slyšet a porušovat třeba rychlým přeběhnutím noční klid se vám nemusí vyplatit.

Zvětšit zdroj: Archiv Když už jsem se zmínil o té mapě, je třeba konstatovat, že jejím používáním si ušetříte nejen čas, ale i nervy. Na mapě je přehledně vyznačeno, kde se nalézají členové vaší bandy (žlutě), kde se pohybují nepřátelé (červeně) a kdo je civilista (modře), kterého nikdy nesmíte zabít! Dále je na ní názorně vyznačeno, kde se nacházejí věci, které lze nějakým způsobem použít (žlutý křížek), a místa, kde může Cooper vylézt na skálu nebo na hradbu. Zkrátka používáním mapy si podobně jako natrénováním quick action můžete celou hru zjednodušit.

 Caramba!!!
Před začátkem samotného hraní jsem si dělal velké obavy o úroveň umělé inteligence nepřátel. Ještě v poměrně čerstvé paměti jsem měl debilitu hlídek v Commandos, kdy jsem jim mohl klást past do cesty na stále stejné místo a oni se do ní jeden po druhém chytli. Pokud hlídka objevila mrtvolu, většinou se zmohla jen na vyvolání poplachu, což mělo za následek buď neúspěch mise nebo další hlídky navíc. S uspokojením mohu přiznat, že i v tomto směru jsou na tom Desperados lépe.

Hlídkující bandité či vojáci se hlavně dělí na několik skupin, které se liší podle toho, zda po vás jdou nebo ne. Některou hlídku vylákáte na obyčejné hrací hodinky, ale některé nedostane z místa ani pohled na mrtvé kamarády. To však není jejich hloupost, to je naopak chytrost, a dostat takto umíněné hlídky je nejhorší. Jinak zde je klasický případ, co udělá bandita na stráži, když objeví mrtvolu. V první řadě se přepne z módu „normálně koukám kolem sebe“ na mód „něco tu nehraje, musím se bedlivě rozhlížet“. Tuto změnu poznáte podle změny barvy jeho výhledu na oranžovou.

Zvětšit zdroj: Archiv S očima na stopkách pak doběhne k mrtvole a většinou následují hlášky typu: „on se nehýbe …“, „hej, co je s tebou?“, „tady něco nehraje …“ nebo oblíbený zděšený výkřik „caramba!“. Co následuje dál také záleží na definovaných vlastnostech té které hlídky. Některá běží vyvolat poplach, jiná se dlouho rozhlíží kolem, další běží pro koně a na něm pak projíždí celou mapu atd. Nejčastější je ale případ, kdy hlídka začne nepředvídatelně šmejdit kolem a trvá jí dlouhé minuty, než se znovu zklidní a vrátí se na původní místo.

Pokud se vám podaří vyvolat poplach a z budov vybíhají další hlídky, stačí počkat a většinou se vrátí po čase zpět. Ne však pokaždé, například v misi ve stříbrném dole vyběhnuvší bandité zaujmou strategické pozice a prostřílet se přes ně je nemožné. Kapitolou samou o sobě je pak inteligence civilistů ve městech. Ani od nich nikdy nemůžete přesně vědět, co provedou, když vás uvidí nebo když najdou mrtvolu. Někdy jen se zděšeným výrazem odběhnou někam do stavení, jindy jen tak mezi řečí prohodí „Hm, tohle až uvidí šerif …“, ale jsou i případy, že vás běží rovnou nabonzovat šerifovi nebo banditům, kterým ukáže i přesné místo, kde vás zahlédli. Takovéto bonzáky je nejlepší předem omráčit (nezabít!), svázat a někam uložit za roh. Patří jim to, udavačům …

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Čerpání z námětů westernů
Na výbornou musím zhodnotit kvalitu grafického i ostatního zpracování. Grafiku je nejlepší nastavit na rozlišení 800x600, protože v nižším už nevypadá tak hezky a ve vyšším zase ty své paňáčky na obrazovce skoro ani nenajdete. Jednotlivé mise se odehrávají v různých lokacích - všelijaká města, doly, kaňony, lesy, puebla, farmy a zavítáte i do ostře střežené věznice. Všechny tyto lokace ale mají společné to, že jsou nádherně vymodelované a otexturované do nejmenších podrobností. Popisovat všechny by bylo na samostatný článek, ale při hraní například skutečně nabudete dojmu, že město žije svým životem. Kromě již zmíněných civilistů se nachází na mapách všelijaké zvířectvo, kdákající drůbež či třeba štěkající psy. V saloonech se vesele vyhrává, u táboráku probíhá znuděná konverzace, zatímco ostatní spí apod.

Zvětšit zdroj: Archiv Pokud jste viděli western Tenkrát na západě (podle mého názoru je to nejlepší western vůbec) a pamatujete si na dlouhou úvodní scénu, kdy bandité čekají na nádraží na příjezd Harmoniky (Charles Bronson), pak si možná i vybavíte, že po celou tu dlouhou dobu je kromě bzučící mouchy slyšet již jen vrzání větrem poháněné vodní pumpy. Přesně stejný zvuk vydávají i stejně vypadající pumpy v Desperados. Čerpání z námětů klasických westernů ale můžete najít na každém kroku (několik jsem jich již uvedl), vždyť i některé mise se jmenují stejně (A Fistful of Dollars) či podobně (The Magnificent Six, parafráze na Magnificent Seven, neboli Sedm statečných). Pokud navíc slušně ovládáte angličtinu, pak i ze samotných hlášek nebo rozhovorů pochytíte lecjakou zajímavou narážku na westerny. Mimochodem, jednotlivé rozpravy mezi členy vaší bandy jsou navrženy velice vtipně a dost jsem se u nich bavil.

Samotná hudba jen podtrhuje atmosféru Divokého západu a nenápadně se na pozadí mění podle vzniklé situace. Když jde do tuhého či hrozí nebezpečí, stává se hudba výraznější, burcující a i podle toho můžete snadno poznat, jestli se něco neděje. Pěkné jsou i filmečky vkládané mezi mise, které navíc pomáhají vyprávět samotný příběh a uvádí vás do mise následující. Ovládání je navrženo skoro na vlas stejně jako v Commandos, takže v tomto směru by neměl být žádný problém.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Resumé
Snad jsem již o Desperados řekl vše podstatné a mohu tak přistoupit k závěrečnému hodnocení. Neoddiskutovatelným faktem je, že hra vykrádá nápad objevený v Commandos. Buďme však rádi, že se tak stalo, protože jinak bychom přišli o tak skvělou hru, jakou Desperados bezesporu je. Hra má samá pozitiva a skutečně nevím, co hře jinak vytknout, než onu mnohokrát omílanou podobu s Commandos. S čistým svědomím však mohu prohlásit, že Desperados je lepší hra než původní Commandos (ostatně roky vydání se také dost liší) a jen s napětím můžeme očekávat, co nového a lepšího nám přinesou Commandos 2 za necelé dva měsíce. S chutí bych dal Desperados plné bodové ohodnocení nebýt právě toho, že si musím schovat nějakou rezervu pro pokračování Commandos. Ale jak už (snad naposled) říkám - Desperados je naprosto skvělá hra, která vás nezklame a navíc i docela dlouho vydrží (projít ji lze v rozmezí 30-60 hodin hrubého času).

Zvětšit zdroj: Archiv Co dodat? Snad jen přání, aby co nejdříve vyšel datadisk a určitě i pokračování Desperados. Skvělých her z prostředí Divokého západu totiž není nikdy dost tak kvalitních her jako Desperados ještě méně.

Leon
připravil: jd






Verdikt:

Naprosto skvělá hra ve stylu Commandos zasazená do krásného prostředí Divokého západu.

Nejnovější články