Recenze
Forged of Blood – recenze
4. 9. 2019
|
Jakub Šindelář
Je to tady. Poslední bitva krále Aureliana Caenicana bude brzy dobojována. Král již ví, že jeho obrana nevydrží dlouho. Byl zrazen. V hradu dohořívají poslední plameny a on se brání několikanásobné převaze. Snad ale vydrží dostatečně dlouho, aby jeho dva synové stihli utéci a pokračovali tak v královské linii. „Buďte sbohem, moji synové. Nechť vás provází odvaha a síla!“ Dobrodružství Forged of Blood začíná.
Kingdom Come: Deliverance: A Woman’s Lot – recenze
7. 6. 2019
|
Jan Slavík
České historické dobrodružství Kingdom Come: Deliverance od studia Warhorse je kompletní. Po třech rozšířeních lepší i horší kvality dorazilo to čtvrté, poslední. Jmenuje se A Woman’s Lot a zhlédnete v něm středověké strasti očima dívky, vypořádáte se s trochou mariánských zjevení a proniknete i do tajuplného světa pejskařů.
Yoshi’s Crafted World – recenze
27. 3. 2019
|
Patrik Hajda
Jedna z nejočekávanějších her Nintenda pro tento rok je konečně tady. Yoshi’s Crafted World není jako v případě mnohých dalších port z Ninteda Wii U. Tamější Yoshi se odehrával v pleteném světě, zatímco nový Yoshi je sice pořád plyšákem, ale potuluje se po dechberoucím kartonovém světě, kde se to kreativními nápady tvůrců jen hemží. A jejich objevování je tou největší radostí pod fixou načmáraným sluncem.
Hollow Knight - recenze
30. 6. 2017
|
Ondřej Švára
Temnota a roztomilost obvykle nejdou dohromady, ale akční plošinovka Hollow Knight je úctyhodná výjimka. V ruinách padlého království se odehraje melancholická pohádka plná smutku, ale i naděje, doplněná o velkolepé herní aranžmá. Arkádu z kategorie metroidvania oživují pestré RPG prvky, rozsáhlé a nelineární prostředí, špičkové výtvarné zpracování a příjemně dlouhá herní doba. Až na občasný backtracking nelze hře nic podstatného vytknout. Je to umělecký majstrštyk.
Blood Alloy: Reborn - recenze
5. 10. 2016
|
Jan Slavík
Existují hry nabité možnostmi, až oči přecházejí. Jiné projekty se zase specializují na určitý aspekt hratelnosti, který vyzdvihují, a staví na něm své mechaniky. Někdy ale narazíte na počin, který toho nabízí tak málo, že by jako sůl potřeboval ještě několik měsíců v inkubátoru a každodenní transfuze obsahu, aby ho bylo možné nazývat hrou. Bohužel je to případ Blood Alloy: Reborn od studia Suppressive Fire Games.
Mini Metro - recenze parádní logické hry
24. 11. 2015
|
Ondřej Švára
Kdo by nechtěl stanout v čele kolosálního inženýrského díla a postavit lidem třeba novou metropolitní podzemku. Šéfem dopravního projektu se můžete stát v taktické hříčce Mini Metro. Na starost ale paradoxně nedostanete téměř nic, co s takovou stavbou souvisí. Zajímat se budete jen o to, jak zefektivnit dopravu pasažérů. I přes svoji mimořádnou strohost vám ovšem Mini Metro přinese spoustu zábavy.
Heroes of Normandie - recenze
17. 10. 2015
|
Pavel Skoták
Pár Fritzů právě obklíčilo skupinku spojeneckých vojáků kdesi v oblasti Normandie. Jako záloha se po chvíli objevuje Panzer, který na Spojence namíří svoji obrovskou hlaveň. Najednou hlaveň cukne, zamíří si to kamsi do lesů, ozve se pekelná rána a Němci mají problém. Nehodili dost na kostkách a skupinku přestřelili. Nepovedený hod otočil průběh celého střetnutí a Spojenci vítězí. Takhle krutá je Heroes of Normandie.
Blues and Bullets - recenze 1. epizody
6. 9. 2015
|
Ondřej Švára
Když se hrdinovy myšlenky otisknou na obrazovku tak velkým písmem, že se za nimi zabarikádují jeho nepřátelé, je to důkaz, že originalita ve hrách ještě nezemřela. Blues and Bullets je vůbec plná zajímavých nápadů, postupů a řešení. Především vás ale tato nová epizodická adventura strhne svojí temnou atmosférou, detektivní zápletkou a filmovou výpravou. Už dlouho mě úvod do série tak dobře nenalákal na další pokračování.
Mad Max - recenze
5. 9. 2015
|
Jan Slavík
Nad dunami, kam až oko dohlédne, se tetelí rozpálený vzduch. Mrtvý písek, žár a několik vyprahlých blouznících vandráků. Jak vypadá zeleň, to už si nikdo nedokáže ani vybavit, a poslední zbytky vody jsou největším bohatstvím. Svět, ve kterém slova jako bezpečí, rodina, zázemí či radost dávno pozbyla smyslu. Do kraje bez zákonů a pravidel, ovládaného jen a pouze právem silnějšího, přijíždí muž ve zběsilém úprku před vlastními démony a duchy minulosti. Přijíždí Šílený Max.
Balatro – recenze návykové karetní hry na bázi pokeru
3. 4. 2024
|
Redakce Games.cz
Žolíci ovládli redakci
inFamous: Second Son - recenze
20. 3. 2014
|
Václav Rybář
Úspěšné série jsou základní ingrediencí každé konzolové generace. Čtvrtý Playstation těch opravdu exkluzivních zatím nabízel poskrovnu, ale s příchodem inFamous: Scond Son se to mění.
Tetris Party Deluxe - recenze
24. 9. 2010
|
Redakce Games.cz
Už je to více než 25 let, kdy Alexey Pajitnov naprogramoval první variantu světoznámého hitu Tetris. Žádný počítač nebo herní konzole od té doby nepřišli o tuhle herní značku. Ani Wii a DS není výjimkou.
FIFA 18 - recenze
12. 10. 2017
|
Václav Pecháček
Mám jeden sen. Tím snem je dokonalá fotbalová hra, kterou by vůbec nešlo rozeznat od reálného fotbalu. Pak se z toho snu probudím a uvědomím si, že je vlastně docela pitomý, protože bych ve skutečnosti vážně nechtěl u každého mače strávit hodinu a půl. V ranním světle odrážejícím se od hladinky mléka s cereáliemi pak svůj sen reformuju. Stačila by mi hra, u níž bych prakticky neměl co kritizovat, u níž by požitek ze samotného hraní a ze struktury módů okolo kulminoval v pocit blaženého naplnění. Snadné, že? Hm, jistěže ne. PES 2018 se přiblížil první polovině, ovšem ve druhé selhal. A FIFA 18? Tak ta to má přesně naopak.
NHL 18 - recenze
15. 9. 2017
|
Lucie Jiříková
Byl to naprosto jedinečný rok. Arizona Coyotes vyhráli Stanley Cup, když ve finále porazili Vervu Litvínov. Jarda Jágr hrál na farmě za 650 tisíc dolarů, ale po sezóně oznámil, že s hokejem končí. A nejproduktivnějším střelcem základní části byl Michal Řepík. Nepředvídatelné situace, ať už na ledě či mimo něj, má série NHL dávno v krvi. Přesto se můžete těšit na velkou spoustu novinek, z nichž některé jsou výrazné.
Call of Duty: Black Ops 4 - recenze
22. 10. 2018
|
Ondřej Švára
Call of Duty se vrací v překvapivé podobě. Série, která dosud spojovala obsah pro jednoho i více hráčů, poslala singleplayer k šípku a soustředí se na zážitky z klasické online hry, premiérového Battle Royale módu a vylepšené bitvy proti zombiím. Patnáctý díl značky, a zároveň čtvrtý v sérii Black Ops, je proto jako pytlík bonbónů, z nichž některé chutnají více, jiné méně a některé jste už ochutnali. Že značka přišla o samotářskou kampaň, nakonec příliš nevadí, problém vězí spíše v částečně recyklovaném obsahu a překvapivě špatné technické optimalizaci.
Concord – recenze hrdinské střílečky, které se nedaří vystoupit z řady
30. 8. 2024
|
Michal Krupička
Když neděláte nic špatně, ale ani výborně
Renoir - recenze
23. 11. 2016
|
Ondřej Švára
V kulisách filmového žánru noir dnes vznikají ledajaké hry, dokonce i logické plošinovky jako je Renoir. V přemýšlivé arkádě ožila stylová černobílá detektivka s osobitou atmosférou, silným příběhem a skvělou herní mechanikou. Umění s důvtipem se ale nepodařilo dokonale spojit po technické stránce. Hra s komplikovanou produkční historií zůstala lehce nepřehledná, její ovládání krkolomné a umělá inteligence nespolehlivá. Za trochu shovívavosti ale Renoir nakonec stojí.
Hearts of Iron III - recenze
15. 10. 2009
|
Redakce Games.cz
Třetí verze ultimátního simulátoru globálního dění během palčivého období 2. světové války je tady. Větší, komplikovanější, stále bez konkurence.
EA Sports FC 24 – recenze starého dobrého fotbalu s novým názvem
2. 10. 2023
|
Lukáš Kunce
Opatrný fotbalový rebranding
Mothergunship - recenze
23. 7. 2018
|
Pavel Skoták
Kdy naposledy jsem si zahrál jednoduchou, efektní střílečku, u níž bych se nemusel zdlouhavě učit ovládání konkrétní postavy, nebo nešlo o klon Call of Battlefield? S čistým svědomím můžu říct, že si nevzpomínám. Ale pak je tu MOTHERGUNSHIP, která vám už jen názvem ve verzálkách dává jasně najevo, že je dobrá.
Unknown 9: Awakening – recenze akční adventury, která měla skončit v zapomnění
17. 10. 2024
|
Jakub Malchárek
V propasti zapomnění
Dawn of Man – recenze
11. 3. 2019
|
Ondřej Švára
Originální, návyková a nezapomenutelná, ale místy i stereotypní a nesrozumitelná. Taková je nová strategie Dawn of Man o lidském dávnověku, aneb „neolitická revoluce hrou“. Lovce mamutů v ní proměníte v hospodáře a opravdu dobře se u toho pobavíte. Škoda jen některých nedomyšlených ekonomických mechanik, kterým hra podřizuje paradoxně veškerý svůj strategický potenciál.
Forgotten but Unbroken – recenze zapomenutelného XCOMu z druhé světové
16. 12. 2024
|
Michal Krupička
Nápad občas nestačí
Satisfactory – recenze nového krále automatizace
18. 9. 2024
|
Michal Krupička
Pět let čekání, které se vyplatilo
Spellforce: Shadow of Phoenix - recenze
17. 3. 2005
|
Redakce Games.cz
Výborný mix RPG a RTS si vloni v létě vysloužil první datadisk, i když tehdy šlo jen o příběhového levobočka. Osm měsíců poté autoři vše napravují a nabízejí nám v druhém přídavku rozuzlení obou předchůdců.
Rock Band - mega-recenze
18. 3. 2008
|
Redakce Games.cz
Ne každý, kdo by chtěl provozovat hudební skupinu, si to může dovolit. Ale snad každý takový má aspoň televizi a díky Rock Band může mít vysněnou rockovou skupinu u sebe doma. Seberte tři kámoše, rozdělte si kytaru, basu, bubny a mikrofon, a pusťte se do
White Night - recenze černobílého hororu
13. 4. 2015
|
Jan Olejník
Když jsem si před časem posteskl, že už nikdo nechce udělat hru, která by se podobala původním dílům série Alone in the Dark, ani jsem netušil, že se dočkám malého překvapení. Černobílá White Night je dílem vývojářského týmu Osome Studio a připomíná právě zašlé časy hororových adventur se statickými kamerami. Jenže netradiční vizuální stylizace a brnkání na nostalgickou notu nemusí vždy stačit.