Výsledky hledání pro: Cesta do stredu Země

The Binding of Isaac: Rebirth - recenze

2. 3. 2015 | Vilém Koubek

Patříte-li mezi masochisty, kteří mají rádi roguelike herní styl, první inkarnace The Binding of Isaac vám jistě neunikla. Zalíbení v její specifické úchylnosti našla hromada hráčů i videoherních kritiků – já nejsem výjimkou. A když na scénu vtrhly konzole se svou „novou generací,“ rozhodli se tvůrci v čele s Edmundem McMillenem, že přišel čas mučit Isaaca znovu a to v titulu nazvaném s dávkou černého humoru The Binding of Isaac: Rebirth.

New World – recenze

29. 10. 2021 | Jan Slavík

Potenciálu na rozdávání, ale trpělivost s sebou

Prince of Qin - recenze

6. 9. 2002 | Redakce Games.cz

V dávné čínské historii se inspirovalo nové isometrické RPG Prince of Qin od Strategy First, které vychází z herních principů Baldurs Gate nebo Diabla, ale naštěstí přináší i pár originálních prvků.

Rise of the Triad - recenze

3. 8. 2013 | Ondřej Švára

Pryč s rudolfínskými elixíry! Omládnout se dá jedině hrami. Často mi něco v tom smyslu tvrdí moje matka. Pokaždé, když se zeptá, jak mi jde psaní od ruky, skončí rozhovor poznámkou, že už bych si měl konečně najít slušné zaměstnání. V jejích očích zůstávám stále dítětem, neboť hraji hry. A to už mi přitom táhne na třicet. Do svých mladých let se teď ale stále častěji vracejí i vývojáři.

Monster Hunter Wilds – recenze fantastického lovu monster

24. 2. 2025 | Jakub Malchárek

Epická divočina

Pokémon Sword & Shield – recenze

28. 11. 2019 | Miloš Bohoněk

Noví Pokémoni s podtitulem Sword & Shield rozpoutali na internetu nejednu debatu. Tak například: i když celý souboj vyhrajete s jediným pokémonem, zkušenostní body získá celá vaše šestičlenná parta. Zatímco v dřevních dobách série vyžadoval trénink slabých kusů aspoň „nakouknutí“ do bitvy na jeden tah (unikátní předmět Exp. Share tak měl cenu zlata), nyní je sdílení zkušeností napříč týmem integrální mechanikou, kterou oproti minule už ani nejde vypnout. Je to dobře, nebo špatně? Kdybyste se zeptali před 20 lety, kdy smysl mého dětského života do značné míry naplňovaly právě desítky hodin repetitivního trénování pokémonů na Game Boyi, jsem všemi jedenácti prsty proti. Dnes to ale vnímám jako zásadní vylepšení série. A není jediné…

Frostpunk - recenze

27. 4. 2018 | Miloš Bohoněk

Začalo to poklidně. Venku bylo minus 20 stupňů Celsia, což není vůbec zlé, vezmete-li v potaz, že drtivá většina lidské populace již připomíná rampouchy. Nedaleko generátoru v srdci města se příhodně nacházely drobné zásoby uhlí i dřeva, stačilo pár hodin a sklad se začal plnit cennými surovinami. Jenže pak to přišlo: teplota spadla na minus 40, lidé začali mrznout, protože neměli kde bydlet. Jediným východiskem bylo zavedení dětských prací, aby se rychle stihly vybudovat chatky. Den nato jeden pracant zemřel, a než se stihl vybudovat provizorní hřbitov pro zlepšení morálky, zemřeli další tři. Do toho přišly zprávy o mrtvých koloniích. Obyvatelstvo se začalo bouřit. Poslední kapkou bylo nařízení, že se kvůli nedostatku potravin začnou do polévky přisypávat piliny…

Guardians of the Galaxy - recenze 5. epizody

28. 11. 2017 | Miloš Bohoněk

Úvod páté epizody s podtitulem Don’t Stop Believin’ je jedním slovem směšný. Začíná v baru, kam Peter Quill alias Star-Lords vyrazil s Rocketem, resp. Gamorou (záleží na tom, kdo se urazil na konci minulé epizody) zapíjet žal poté, co ho všichni ostatní parťáci opustili. Ještě, než ale do sebe vůbec stihl vyklopit první drink, vběhli do baru dvě postavy, se kterými jste se doslova před pár minuty jakože nadobro rozloučili. Prý že si to rozmyslely a je třeba zase zachránit svět. Pete souhlasně přikyvuje. Tohle musí být nejrychlejší a nejzbytečnější dějový zvrat v historii dějových zvratů.

Get Even - recenze

29. 6. 2017 | Lucie Jiříková

Lidé mají k hraní her rozdílné motivace. Když pomineme fakt, že by se nejspíše daly sjednotit do nadřazené množiny „relaxace, zábava, odreagování“, můžeme narazit na hromadu motivací specifických. Někdo ve hrách hledá hutný příběh, jiný strhující akci a napětí, pořádné dobrodružství, nebo co já vím, třeba setkání s roztomilými růžovými králíčky. Sama bych se zařadila hned do několika skupin, nejraději se však při hraní her bojím. A tak jsem po trošku zpackané Friday the 13th netrpělivě vyhlížela právě Get Even, která se v prvé řadě tvářila jako horor. Výsledek ale nabízí poněkud jiný zážitek.

Event[0] - recenze

4. 10. 2016 | Vilém Koubek

Napříč videoherními dějinami jsme se setkali s řadou charismatických umělých inteligencí, proti kterým jsme bojovali nebo jsme se jim naopak snažili pomoct, ať už byl jejich cíl jakýkoliv. Osobně jsem se nezřídka přistihl s myšlenkou, že bych si rád pokecal například s GLaDOS o jejím pohledu na lidskou rasu a případně přizval do multichatu podobně naladěnou, i když značně šílenější Shodan. Jenže interaktivní komunikace se strojem je věc značně komplikovaná a ne každý má odvahu zabudovat ji do své hry. Vývojáři z Ocelot Society v sobě však našli dostatek kuráže k tomu, aby okolo interakce s AI postavili rovnou celou adventuru Event[0] – a povedlo se.

Tales from the Borderlands – recenze 5. epizody

26. 10. 2015 | Miloš Bohoněk

Tales from the Borderlands se do historie zapíše hned z několika důvodů, ale kdybych měl vypíchnout jednu věc, která se mi na celé sérii strašně líbila a v jiných hrách chybí, řekl bych: intra. Závěrečná epizoda má fantastické intro, které se úplně liší od všech předchozích, neméně fantastických intro sekvencí. Autoři vás nechají čtvrt hodiny hrát, za tu dobu vás spolehlivě vcucnou do dění, stihnou rozjet něco velkého a to něco velkého vždy završí fantasticky natočeným minutovým filmečkem, který vás navnadí na zbývající hodinku a půl. Tales from the Borderlands ví, jak si získat pozornost hned od začátku.

Alien Breed Evolution - recenze

1. 2. 2010 | Redakce Games.cz

Od prvního Alien Breed na Amize uplynulo téměř 19 let. Měla se tato jednoduchá izometrická sci-fi střílečka vůbec vracet na scénu?

The Bards Tale - recenze

20. 6. 2005 | Redakce Games.cz

Bard, vyčůraný lump, musí zachránit princeznu, kterou zlý čaroděj zavřel do magicky chráněné věže... Parodii na pohádkové příběhy a klasická RPG je tato hra okořeněná humorem. Stane se legendou jako její slavný tvůrce?

Nebuchadnezzar – recenze české budovatelské strategie

4. 2. 2021 | Václav Pecháček

Mezopotámský Caesar

Deadlink – recenze skvělé kyberpunkové střílečky

5. 9. 2023 | Dominik Valášek

Barevné šílenství ve smyčce

Rollercoaster Tycoon 2: Wacky Worlds

27. 5. 2003 | Redakce Games.cz

Budovatelská strategie RollerCoaster Tycoon 2 od legendárního Chrise Sawyera dlouho dominovala žebříčkům prodejnosti, a tak nás v recenzi zajímalo, co nového přináší první datadisk Wacky Worlds.

Light - recenze

27. 7. 2014 | Lucie Jiříková

Grafické pozlátko vysokorozpočtových her potěší, ale velmi často se za dvěma zcela odlišně vypadajícími hrami může skrývat velmi podobný herní systém, který k vám jen hledá cestu v jiném vizuálním kabátku. Kupříkladu o Light se s trochou nadsázky se dá říci, že funguje jako kombinace Watch Dogs a Hitmana. Šmejdíte kancelářskými prostory, garážemi a soukromými domy, hackujete počítače a terminály, hledáte tajné složky a přitom se snažíte vyhnout všem nepřátelům.

Ring Fit Adventure – recenze

28. 1. 2020 | Adam Homola

S vyplazeným jazykem a celý zpocený poslušně hlásím, že Ring Fit Adventure funguje. Jestli je to spíše víc nástroj na cvičení, nebo RPGčko, je vlastně jedno. Unikátní novinka od Nintenda neselhává ani v jednom. Hra dělá co má a pokud to budete dělat i vy, výsledky se nemůžou nedostavit.

Planet of the Apes - recenze

12. 10. 2001 | Redakce Games.cz

Ještě před příchodem Planety Opic do kin tu je stejnojmenná tombraiderovka, která vychází z klasické novely od Pierra Boulle.

Crusader Kings II: Old Gods - recenze

24. 6. 2013 | Aleš Smutný

Jaké by to bylo vyrážet s drakkary na loupeživé nájezdy proti uctívačům Bílého Krista, budovat Velkomoravskou říši, obětovávat nepřátele na oltářích starých a pravých bohů? Crusader Kings II patří mezi současnou špičku historických strategií. Disponuje unikátním mixem politické, válečné a společenské strategie, což hře společně s velkou mírou detailu propůjčuje unikátní postavení. Jednoduše řečeno, hra vám dá možnost žít v kůži středověkého vládce.

Bastion - recenze

8. 8. 2011 | Pavel Válek

Supergiant Games jsou sice v herním průmyslu nováčci, ale hned jejich první hra dokázala způsobit pořádný zájem ještě před vydáním. Akční RPG Bastion dostalo na E3 2011, zejména díky nádherné grafice a unikátnímu zapojení komentátora veškerého děni, více jak patnáct ocenění v kategorii nejlepší stahovatelná hra a na nás je rozhodnout, zda tehdy nešlo o předčasné oslavy.

High on Life – recenze hry, která dření humor k smrti

19. 12. 2022 | Pavel Makal

Udolán vtípky

Just Cause 3 - recenze

7. 12. 2015 | Jan Slavík

Hrdina stojící na letící Cessně, raketomet v ruce, nalétávající helikoptéry, ocelová bouře rotačních kulometů. Krkolomný seskok padákem, honička vojenských vozidel, nájezd nepřátel na sídlo, exploze buší do činelů všude kolem. Takhle vypadá první mise v Just Cause 3. Hra naznačí hned z kraje, co od ní zhruba čekat. Rej destrukce a akrobatické kousky, ze kterých musí Isaac Newton rotovat v hrobě jak plynová turbína. Buďme ale upřímní, výše uvedený popis však sedí nejen na úvodní seznámení s šílenstvím hry, ale rovnou i na všechny ostatní mise. V Just Cause 3 budete ničit, rozmetávat, pustošit, rozbíjet, bořit, odstřelovat, rozstřelovat, přejíždět, detonovat, demolovat, odpalovat, střílet a nakonec ještě trochu likvidovat. Nic víc, nic míň.

The Legend of Zelda: Tears of the Kingdom – recenze jasného kandidáta na hru roku

11. 5. 2023 | Pavel Makal

Návrat v plné parádě

Wartales – recenze žoldáckého dobrodružství

25. 4. 2023 | Jakub Malchárek

Imaginativní příběhy bandy zbojníků

Magicka 2 - recenze

3. 6. 2015 | Jan Slavík

Čtyři roky! To je docela dlouhá doba. Z puberťačky se stane dospělá a cílevědomá žena, prezident si odkroutí celé volební období a vědátoři stihnou přijít na nových sedmdesát osm běžných potravin, jejichž konzumace vás zaručeně zabije. Stejnou dobu měli vývojáři ze studia Pieces Interactive, aby pod hlavičkou Paradox Interactive navázali na první Magicku od studia Arrowhead. Zmíněná hra se zapsala do povědomí ikonickým systémem kouzlení, který nabízel netušené možnosti a divoké kombinace různých magií, ale také mizerným technickým stavem, a po chvíli hraní ubíjejícím stereotypem. První díl však rozhodně představoval solidní základ, takže jsme byli všichni zvědaví, do jakých nebeských výšin na něm vztyčí vývojáři svou kouzelnickou věž v pokračování.

Recenze