zavřít

Simon the Sorcerer 5 - recenze

Vychází na platformách: Windows

Verdikt: Simon the Sorcerer 5 se může zvesela zařadit do toho zástupu nikoliv špatných, ale ničím nevybočujících adventur. Jako víkendová zábava za tři stovky by hra rozhodně stála za úvahu, nic víc nečekejte.

Hodnocení redakce 5/10

Jak hodnotíme

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Svérázný rebel s talentem pro magii musí čelit invazi mimozemšťanů do pohádkové říše. Zbylo mu ale pod čepicí dost kouzel na pozvednutí umírající série?

Autor: Ondřej Prokop
Publikováno: 13. dubna 2010
Verze hry: anglická/prodávaná/PC
Doba recenzování: 3 týdny


Svérázný rebel s talentem pro magii musí ve svém pátém dobrodružství čelit invazi mimozemšťanů do pohádkové říše. Zbylo mu ale pod čepicí dost kouzel na pozvednutí umírající série na bývalou slávu?

Simone, brachu, s tebou ta puberta ale cloumá. Ještě si živě pamatuju, jak jsi se po pohádkové říši proháněl dvourozměrným prostorem. Tehdy jsi měl styl, praštěný, přesto svým způsobem inteligentní, originální a decentní humor. To už je ale skoro dvacet let a přestože vypadáš pořád stejně, s tím svým špičatým kloboukem a červeným kabátem, něco se ukrutně změnilo.

Simon the Sorcerer 5 tuhle změnu jen smutně dokládá. Simon zdechle leží ve svém oblíbeném křesle u televize, chráněn hradbou prázdných krabic od pizzy, a naštvaně odmítá rady zodpovědnější přítelkyně, aby se sebou něco začal dělat. Do pohádkové země ale přilétají zelení mimozemšťané, unášejí Simonovu přítelkyni, městská stráž bere do zaječích a invaze začíná zuřit v plném proudu. Simon se vydává na dobrodružství za záchranou světa.



 Půjde to bez příběhu?
Struktura příběhu je naprosto zoufalá. Vlastně si ani nejsem jistý, jestli hra nějaký příběh obsahuje, když nepočítám směšně triviální záplatku s invazí mimozemšťanů. Už od poloviny se mi z mysli vypařilo, kam to všechno má nebo nemá směřovat, co je vlastně Simonovým cílem. Záchrana unesené přítelkyně? V průběhu hraní jsem po pravdě zapomněl, že Simon vůbec nějakou má, neboť se toto téma znovu mihne až na úplném konci. Tak co jiného ale mělo být nosnou dějovou linkou? Záchrana světa? Možné, přesto jen stěží uvěřitelné, že Simonovo povalečské alter ego dosáhne z fleku prozření a začne konat v zájmu vyššího dobra a spravedlnosti.

Ne, smiřte se s tím, nový Simon je pouhým slepencem scének a gagů, které k sobě navzájem v podstatě nic neváže a ani na sebe příliš nenavazují. Do příběhu můžete stejně dobře naskočit na začátku jako v polovině a nemyslím si, že o něco bůhvíjak důležitého přijdete. To by jistě nebyla velká tragédie, v rámci žánru komediálních adventur není potřeba přemítat nad smyslem bytí, ovšem přiměřeně silná kostra alespoň po vzoru Jack Keane by tu kvůli základní orientaci být měla. A když už není, kapitolky by měly bujet originalitou a svěžím humorem. Bohužel ani to nám tvůrci zcela nenaservírovali. Kvalita jednotlivých pasáží je totiž značně kolísavá.

 Recyklační továrna
Vážně nechápu, proč mají vývojáři adventur nutkání všude cpát tolik vyčpělé kulisy jako tropický ostrov. Není to už ani trochu zajímavé, nudí mě to. Nudí mě i postavy jako Červená Karkulka alias emancipovaná feministka, gay pirát (se zájmem o módu a přihřátým hlasem – ha ha ha) nebo supertajní agenti krtci (se slunečními brýlemi a detektivními kabáty - he he he). Prvoplánové, ploché, často trapné.


Rozhodně mi jako dobré rozhodnutí nepřipadá ani značná fixace na minulé díly, které si už kvůli nevýraznosti trojky a čtyřky plus minus nepamatuju. Pochybuju, že u mnoha hráčů tomu bude jinak. Setkáte se tak se spoustou „známých“ postav – zlodějkou Zlatovláskou, infantilním krokodýlem Swamplingem nebo džinem, nyní ponořeným do psychiatrické praxe (a s vizáží Sigmunda Freuda – chááá).

Abych ovšem pouze nekritizoval, občas autoři vypotili něco, co mě probralo z letargie a donutilo se začít přiměřeně soustředit. Hnedle mohu zmínit támhle Simona, který i přes svoji konstantní nesympatičnost něco úsměvného plácnout dokáže. Anebo udělat - v jedné z kapitol přijde o klobouk a věci si proto musí nosit pod kabátem v batohu. Jako fanouška Star Wars mě samozřejmě těší i četné odkazy do tohoto univerza. Na mateřské lodi mimozemšťanů vás třeba překvapí fialový ušatý skřítek, který vás začne trénovat v používání Síly. Tu následně využijete k řešení dalších hádanek. Pěkné, bohužel to už dostatečně nezachrání pocit, že namísto snahy o 100 % srandy ve hře mělo být spíše dohlíženo na její kvalitu.

 Svébytný způsob logiky
Neutrální postoj musím zaujmout vůči samotným hádankám, které jsou zastoupeny takřka výhradně formou kombinací předmětů. Dle očekávání jsou tyto kombinace absurdní, přesto v sobě ukrývají jistou komixovou logiku. K jejich vyřešení se tedy musíte naladit na specifickou myšlenkovou hladinu a je to tedy přesně tak, jak už to v žánru kreslených komediálních adventur chodívá. Potřebujete se dostat skrz kamennou zeď a o dvě obrazovky dál leží tuba s extra pálivým chilli? Řešení je nabíledni.


Na druhou stranu jsem nenarazil na nic, co by mě vyloženě pobavilo nebo překvapilo. Vše tak nějak tone v čiré průměrnosti, kvůli které po odehrání těch osmi nebo desíti hodin hru odložíte do šuplíku a za dva měsíce si ani nevzpomenete, o co šlo.

Co mě na hře naopak překvapilo příjemně, je její obtížnost. Tu jednak přirozeně navyšuje absurdita řešení problémů, druhak rozhodnutí autorů neulehčovat taktiku kombinování všeho na vše. Předměty, které na sebe lze použít, tedy nijak nezvýrazňují. Méně zkušeným hráčům hru naopak zpřístupnili asi nejlepším možným způsobem. Simon si všechny aktuální úkoly svědomitě zapisuje do svého deníku. Ke každému takovému úkolu je pak přirazena třístupňová nápověda. Díky tomu se můžete nechat pouze lehce popostrčit správným směrem anebo na sebe rovnou vyklopit kompletní řešení problému. Je to zpracované perfektně a intuitivně. V tomto směru zkrátka horký kandidát do učebnice herního designu.

 Technicky poctivé
Poměrně hezky dopadlo technické zpracování, obzvláště ve světle skutečnosti, že zatím žádná trojrozměrná inkarnace Simona mě vizuálně neoslovila. Posun k lehkému cell-shadingu společně s kresleným dojmem z pozadí lokací je definitivně posunem vpřed. Tento způsob mi připadá mnohem přijemnější a živější než neosobní rendery z minulého dílu. Celkově působí grafika sympatickým, nicméně i trochu poloamatérským dojmem, zvláště kvůli nižšímu počtu polygonů modelů a na dnešní poměry ne až tak dokonalému začlenění postav do kresleného pozadí.


další obrázky v galerii

Grafiku velice vhodně doplňuje i zvuková složka. Anglický dabing je až na překvapivě profesionální úrovni, zvláště k trefně zahrané hlavní postavě nemám výhrad. Do mdlob mě dostával pouze ukvičený Swampling, ovšem vzhledem k tomu, že jej bytostně nesnáší i Simon, dá se předpokládat, že navození tohoto pocitu bylo ze strany autorů záměrné. Zbylá zvuková kulisa není nijak výrazná, ale svoji roli plní docela úspěšně a ani proti ní se toho nedá moc co namítnout. To je bohužel zároveň vlastnost, kterou je možné shrnout celou hru.

Stáhněte si: Německé demo

Související články: Návod na YouTube, Novinky, Recenze předešlých dílů Simon the Sorcerer

 
Ondřej Prokop




 
 

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.