Recenze

Blackhole – recenze české hardcore plošinovky

Loni v dubnu oznámená a nedávno vydaná plošinovka Blackhole (homepage, Steam) od FiolaSoftu dokazuje, že i malé české studio může vytvořit kvalitní projekt na světové úrovni. Odérem komunitního projektu zahalený Blackhole svým vývojářům rozhodně ostudu nedělá, i když to s avizovaným postavením hratelnosti na řešení logických hádanek není tak žhavé, jak by se na první pohled mohlo zdát. 

Vampyr – recenze

První světová válka končí a nad londýnským obzorem bude brzy svítat. Důvodů k radosti byste však mnoho nenašli. Sluneční svit odhalí prázdné ulice neutěšeného města svíjejícího se v křečích epidemie španělské chřipky. A jako by to nestačilo, v temných stínech se plíží další, daleko horší hrozba. Na toto jeviště vstupuje Jonathan Reid, prominentní chirurg a přední britský specialista na transfúze, který se právě probudil ve zkrvavené košili na hromadě mrtvol a netuší, co se mu stalo. Vítejte v akčním RPG Vampyr od tvůrců oceňované adventury Life is Strange, studia Dontnod.

LEGO Piráti z Karibiku - recenze

Série LEGO her je tu s námi už pěkně dlouhou dobu a prozatím stihla pokrýt několik veleznámých filmů, od Hvězdných Válek přes Indiana Jonese až Harryho Pottera. Někdo si ale řekl, že by nebylo od věci splácat z kostiček i pirátské dobrodružství v čele s věčně ožralým Johnnym Deppem. Protože co jiného může být esencí pravé zábavy než toulky po oceánech? Mručet slastí by měli především fanoušci filmové série, kteří z titulu také vytáhnou to největší množství humoru. Ten je totiž postaven zejména na znalosti filmové předlohy a bez ní tak budete nad některými momenty jen kroutit hlavou. Jak už je u LEGO série zvykem, Piráti z Karibiku vás protáhnou všemi třemi filmy, od Prokletí Černé perly až po Konec světa. Jako třešničku na dortu si ale užijete i film zbrusu nový. Mluvíme samozřejmě o Vlnách podivna, který se dostane do českých kin 19. května. LEGO hříčka je tak unikátní možností podívat se za kulisy čtvrtého filmového dílu. No, kdo by to nebral?

Walking Dead - recenze první sezóny

„Může se člověk změnit v monstrum, kterého se všichni bojí? Možnosti tu jsou a může se to stát. Viděli jsme případy, které tomu byly blízko a domníváme se, že je to mnohem reálnější, než si myslíte.“ To není citát z Walking Dead, i když by tam pasoval jako kulka mezi oči zombíka. Zmíněná slova s vážnou tváří před několika dny pronesl předák domobrany státu Kansas Alfredo Carbajal směrem k překvapenému tisku. Kromě nutné smršti tweetů a odkazů tím dokázal, že jsou lidé, kterým módní představa zombie apokalypsy – neboli zompocu - rozežírá mozek víc, než by bylo zdrávo.

Darkspore - recenze

Jak by to asi dopadlo, kdyby režisér Chris Columbus natočil krvavý slasher horor? Ne moc dobře? Kdo ví, ovšem jedno je jisté. Všichni tvůrci někdy potřebují zásadní, svěžest přinášející změnu, a tak se i studio Maxis (The Sims, Spore) rozhodlo po vzoru Jásona a Argonautů vplout do cizích vod akčních hack’n’slash RPG, aby zde hledali zlaté rouno v podobě úspěchu se hrou Darkspore. Povedlo se jim to, nebo narazili na skaliska neúspěchu?

Call of Duty: Black Ops 6 – recenze nového dílu největší akční série

Když je kampaň delší a multiplayer akčnější

SteamWorld Quest: Hand of Gilgamech – recenze karetního RPG

Studio Image & Form mě dříve potěšilo výbornými kousky SteamWorld Dig 2 a SteamWorld Heist. Dvě naprosto odlišné, originální a prostě skvělé hry, které jsou zasazené do jednoho krásného, vtipem nacucaného světa. Že mě bude zajímat i SteamWorld Quest: Hand of Gilgamech, jsem věděl ještě před jejím oznámením. Cokoliv se značkou SteamWorld ve mně vyvolává absurdní touhu. Novinka ji sice uspokojila, ale po předchozích zkušenostech jsem čekal přeci jen víc.

Obduction - recenze

Když bratři Millerové vydali v roce 1993 pod hlavičkou vývojářského studia Cyan hru Myst, rozpoutali pěknou melu. Myst po několik měsíců trůnila na vrcholu žebříčků prodejnosti a z výšky shlížela na všechny ostatní, načež dala vzniknout novému subžánru logických explorativních adventur. Zkrátka a dobře, kdo ji neznal, jako by nebyl. Bratři Millerové se následně vrhli do víru přímých pokračování a mysteriózních odboček Mystu, vydávaných především prostřednictvím Ubisoftu. A když už to asi vůbec nikdo nečekal, tak z tohoto kolotoče náhle vystoupili a pustili se do vývoje her na vlastní pěst. Výsledkem je adventura Obduction, která sice rekordy netrhne, ale přesto se u ní dobře pobavíte.

Tomb Raider: Definitive Edition - recenze

Ušetřím vám práci při psaní komentářů. Tomb Raider: Definitive Edition je úplně stejná hra jako ta, která vyšla před rokem, má oproti původním konzolovým verzím silně vylepšenou grafiku a Square Enix si za to „drze“ účtuje plnou cenu. Ale za předpokladu, že jste se k poslednímu dílu slavné série zatím nedostali a potřebujete něčím nakrmit hladovou mechaniku své next-gen konzole, mohou vám být finanční praktiky Square Enix úplně ukradené. Už původní verze Tomb Raider je totiž parádní a napínavá záležitost hollywoodského střihu, a i když má své mouchy, je jedním z nejlepších příkladů, jak oživit chátrající značku.

PES 2019 – recenze

I ti nejlepší z nás by se měli někam posouvat. Nepřešlapovat na místě, nebýt spokojení s tím, co už dokázali, hledět ke vzdálenějším obzorům. PES 2019, nejnovější přírůstek do série, která se dlouhodobě chlubí tou nejrealističtější simulací dění na zeleném pažitu, ale ustrnul, zatímco konkurence pádí kupředu. Pořád se hraje skvěle – ovšem obvinění, že jde jen o předraženou aktualizaci soupisek, je o dost oprávněnější než dřív.

Moonlighter - recenze

Jak to, že když v RPG zajdete do obchodu, vždycky dostanete nabídku nových zbrojí, zbraní a lektvarů? Kde se berou? Že by si je prodavači sami vyráběli kadencí dvaceti kusů za odpoledne? Co vás nemá, po nocích prolézají kobky a bojují s monstry, aby pak přes den měli výbavychtivým hrdinům co nabídnout a tím odlehčit jejich naditým měšcům. Alespoň tedy v akčním rogue-lite lehce RPG obchodním manažeru Moonlighter od studia Digital Sun.

Game of Thrones - recenze 1. epizody

Ani bradavka! Říká si to Game of Thrones, je to plné intrik a podrazů, ale neobsahuje to ani vteřinu záběrů na lechtivé středověké mecheche. Kdo se na populární seriál HBO dívá hlavně proto, že často zabrousí do sféry soft porna, ten bude z úvodní epizody adventurní adaptace zklamán (byť pochybuji, že někdo takový se dočetl až sem). Kdo se na Hru o trůny dívá kvůli komplexnímu ději s desítkami zajímavých postav, odejde spokojenější, ačkoli do rauše bude mít pořád daleko.

Might & Magic Heroes VII - recenze

Strategická značka Might & Magic Heroes (dříve HoMaM) má notně pošramocenou pověst. Po experimentech čtvrtého a pátého dílu i nemastném, neslaném dílu šestém zůstává kultovní trojka etalonem kvality. Tím spíše, že v lednu vyšla její HD verze, která navzdory okleštění o datadisky a přehnané zálibě v neustálém klikání stále nabízí velmi příjemný zážitek. Osvědčení vývojáři z Limbic Entertaintment (Might & Magic X: Legacy, datadisky pro Might & Magic Heroes VI) však avizovali, že se s Might & Magic Heroes VII vrácí ke kořenům. Očekávání byla vysoká, mnozí si ostatně od návratu k počátkům slibovali i návrat série zpět na výslunní. Tomu odpovídá i polarizovaná reakce komunity - někteří jsou nadšeni, jiní naopak naštvaní, že titul nedostál prakticky nesplnitelným požadavkům. Jak už to ale chodí, sedmička je mnohem komplikovanější titul, který nezhodnotíte prostým "ano/ne."

Warlocks vs Shadows - recenze

Některé hry se snaží bořit hranice světů a ukázat nové a nevídané obzory. Jiné opatrně berou neotřelé koncepty a snaží se je překovat v herní formu. Někdy přichází na řadu neobvyklé kombinace žánrů a stylů, jindy vývojáři kradou srdce a duše hráčů uměním či vytříbenou poetikou. O nic z toho se ovšem nesnaží nová plošinovka říznutá RPG s názvem Pokud snad Warlocks vs Shadows. Vlastně ani nepotřebujete znát víc než název hry. Jste čaroděj. Zabíjíte stíny.

Game of Thrones - recenze 2. epizody

„Sakra, na tohle jsem úplně zapomněl. Tak já radši skočím do menu a rozjedu to znova i za cenu deseti minut nepřeskočitelných dialogů…“ Nějak obdobně jsem se cítil, když jsem v kůži Rodrika Forrestera reagoval na požadavky Lorda Whitehilla, jen aby mi bylo záhy připomenuto, že v kůži Ethana Forrestera jsem minule slíbil něco jiného. Jenže jak po mně někdo může chtít, abych si pamatoval vše z minula, když ono „minule“ bylo už před dvěma měsíci, a úvodní video připomínající děj první epizody bylo trestuhodně skoupé? Zkrátka a dobře, jedním z největších problémů videoherní Hry o trůny od Telltale není obsah, ale forma. 

Tomb Raider I-III Remastered – recenze

Když byla Lara ještě hranatá

Ratchet and Clank: Rift Apart – recenze PC verze, která dopadla skvěle!

Lombax a robot na návštěvě z domovského PlayStationu

Blacktail – recenze dechberoucí slovanské pohádky

Nezlob, nebo si tě odnese klekánice

LEGO Brawls – recenze nejhorší Lego hry všech dob

Ekvivalent šlápnutí na kostku Lega