Recenze

The Sims 2: Univerzita CZ - recenze

Z vašich Simíků se v datadisku stávají mladí dospěláci, kteří odcházejí z domova, aby studovali na univerzitě a hlavně si plnými doušky vychutnali krásy života na kolejích s divokými mejdany a dalšími druhy zábavy.

KoTOR 2: The Sith Lords - recenze

Zhruba rok po veleúspěšném sci-fi RPG Star Wars: Knights of the Old Republic příchází pokračování. Povedlo se mu ale udržet vysoko položenou laťku hratelnosti a přinést nějaká vylepšení? Zjistíte v první české recenzi...

Need for Speed: Underground 2 - recenze

Ilegální závody nablýskaných sporťáků jsou zpět a v ještě lepší formě, než jsme tajně doufali. Zásluhu na tom má možnost svobodného pohybu po rozlehlém velkoměstě, o čemž pojednává první česká recenze.

Gooka 2: Záhada Janatrisu CZ - recenze

Co takhle dát si akční 3D adventuru okořeněnou o RPG souboje? A co se stane, když se v 16. století objeví starobylá, ale vyspělá civilizace? Recenze byla doplněna o zhodnocení české verze hry včetně ukázek dabingu.

Postal 2: Share the Pain - recenze

Necelý rok po původním Postalu 2 přichází re-edice této zvrhlé akce, jejímž hlavním lákadlem měla být podpora multiplayeru. Je unášení prostitutek, likvidace nepřátel nůžkami nebo hraní za tým Talibanu něčím zábavné?

Deus Ex 2: Invisible War - recenze

Roku 2000 se zrodil nový milník v historii. Jmenoval se Deus Ex a pro řadu lidí zůstává nejlepší hrou vůbec. Napjatě očekávané pokračování je tady... Povedlo se uchovat perfektní hratelnost jedničky i za cenu mnoha zjednodušení a kompromisů kvů

Star Trek: Elite Force 2 - recenze

Svět Star Treku se ve FPS Elite Force 2 opět otevírá nejširší hráčské veřejnosti. Co vám nový příběh, zasazený do populárního prostředí s typickými sci-fi prvky, nabídne? A postačí letitý Quake 3 engine?

Metal Gear Solid 2: Substance - recenze

Série akčně-špionážních her Metal Gear z dílny geniálního Hideo Kojima je na konzolích fenoménem. Jak se povedla konverze dvojky pro PC, vyplatí se kvůli ní pořizovat DVD? A je lepší než Splinter Cell?

Project IGI 2: Covert Strike - recenze

Od druhého dílu taktické FPS Project IGI jsme si slibovali vylepšenou umělou inteligenci, rozumný systém ukládání pozic a hru po síti. Povedlo se to v prospěch hratelnosti nebo platí heslo "sliby chyby"?

No One Lives Forever 2 - multiplayer

NOLF2 se stal nejlepší singleplayerovou first-person akcí roku 2002, ale naštěstí nechybí ani kooperativní multiplayer, který je společně s přídavnými deathmatchovými mapami předmětem této recenze.

No One Lives Forever 2 - recenze

Cate Archer je momentálně nejkrásnější hrdinkou na monitoru a v této špionážní akci se opět vydává po stopách teroristické organizace H.A.R.M., aby nám předvedla, jak se dělají kvalitní a zábavné hry.

Warlords Battlecry

Warlords Battlecry - minirecenzeAutor: BergyPublikováno: 2.srpna 2000 Sérii Warlords snad...

IL-2 Sturmovik Forgotten Battles Ace Exp. - recenze

Na pulty zahraničních obchodů se právě dostává Ace Expansion Pack, oficiální datadisk k velmi úspěšnému simulátoru letadel z 2. světové války IL-2: Forgotten Battles. Co dalšího vedle nových strojů a misí nabízí?

Crusader Kings - recenze

Paradox Entertainment vychrlili další strategii, tentokrát zaměřenou na raný středověk v křesťanské Evropě, ovšem oproti Europa Universalis se vedle rozvoje říše musíte starat i o to, aby váš rod Přemyslovců nevymřel.

Final Fantasy VIII

Final Fantasy VIII - recenzeAutor: MBPublikováno: 2.března 2000 • Sága Final Fantasy ...

The Dark Pictures: Man of Medan - recenze hororu od tvůrců Until Dawn

Když se výlet na moři změní v horor, je lepší být u toho jen jako televizní divák. Anebo jako hráč. V The Dark Pictures: Man of Medan se stanete obojím. Temná adventura spojená s interaktivním filmem pouští děs a hrůzu, kterou si navíc můžete vychutnat jak o samotě, tak v multiplayeru. Velkolepé aranžmá, neortodoxní hratelnost a nepředvídatelný scénář jsou kořením dramatu, ve kterém se budete bát často a rádi, i když se Supermassive Games možná ne poprvé.

Total War: Shogun 2 - Pád samurajů - recenze

První věc, která asi člověka napadne při pohledu na Shogun 2: Pád samurajů, je Poslední samuraj, tedy snímek s Tomem Cruisem, kde se vesele nechal zmasakrovat i se svým japonským (leč anglicky mluvícím) kamarádem v rámci povstání Sacuma. Pravdou ale je, že s hrou má tenhle snímek společnou maximálně tu část, jak se tradiční feudální jednotky střetávají s moderními. Jinak ale, pokud hledáte relevantnější zdroj informací o oné době, sáhněte spíše po Pádu samurajů.

Crypt of the NecroDancer - recenze

Taková rytmická hra, nebo chcete-li titul postavený na hudbě, může být neuvěřitelně zábavná. Stačí, když jí cestu k úspěchu vydláždíte nějakou hezkou arkádovou mechanikou a najednou dostanete skvosty jako jsou Audiosurf, Beat Hazard, Bit.Trip Runner a další. Pravdou nicméně zůstává, že ne všichni mají hudební cítění a smysl pro rytmus - však zkuste si zaskákat Dance Dance Revolution a sami uvidíte. V takovém případě se pro vás naopak nekonečná zábava může stát bezbřehým utrpením. Pokud se nedokážete trefit do rytmu, jen těžko byste se na jeho základě mohli pohybovat nebo dokonce bojovat s nepřáteli. Studio Brace Yourself Games to však po vás chce!

This War of Mine - recenze

Válka je, když se namísto dveřmi vracíte domů dírou. Dokud se ale žije, naděje zůstává s vámi a This War of Mine je simulací právě takového stavu bytí. Netradiční herní dílo od 11 bit studios ukrývá pod svým šedočerným havelokem zajímavou směs zkoumání lokací, managementu zásob a především zcela nový pohled na válečný konflikt. Sledování války očima obyčejného člověka přináší zvláštní druh atmosféry, které je v herním archivu jako šafránu. 

Dungeon of the Endless - recenze

Neuplyne rok, aby herní scéna nevydala aspoň jednu pořádnou rogue zabíračku, která staromilce vyždímá dosucha a odkopne zničené, vynervované, ale spokojené. Experimentování s žánrem navíc zajišťuje, že se každou chvíli posouvá novým směrem, takže o různorodou zábavu rozhodně není nouze. Jak jde ale dohromady rogue like hra s tower defense a tahovou strategií? Není tenhle mix s názvem Dungeon of the Endless už trochu moc extrémní?

Lords of the Fallen - recenze

Už je to tu zase. Nepřítel má pět metrů na výšku a je oblečený do tolika vrstev ocele, že není vůbec vidět. Snad i spodní prádlo má z titanu. V ruce hybridní kladivo, které jakýsi šílenec překoval na kosu. Je třikrát větší než já, zatímco já jsem, ke svému vlastnímu překvapení, nahý. V ruce mám dýky a jako komár poletuji kolem a píchám do hory ocele, dokud nepadne. Scéna se odehrává na hřbitově, ani není zapotřebí kopat hrob. Tolikrát jako před tím si říkám: nebudu Lords of the Fallen srovnávat s Dark Souls. Ale není to možné.

Legend of Grimrock II - recenze

Před dvěma lety jsme poprvé slyšeli o finském studiu Almost Human. Chlapci z města Espoo totiž vydali Legend of Grimrock a přivedli tím k životu mrtvolu krokovacích dungeonů. Nejpodivnější bylo, že nešlo o zombie se zlomenou nohou, ale o napínavou hru naplněnou obsahem až po okraj. Nejen pamětníci Eye of the Beholder nebo Dungeon Master plakali dojetím. A nyní, o zmíněné dva roky později, se Almost Human vracejí s Legend of Grimrock II, aby dokázali, že umí být grimrockovatější než Grimrock.

Styx: Master of Shadows - recenze

Cyanide Games je poněkud zvláštní společnost, která vytváří hry ze všech možných žánrů, často i velmi okrajových. Pestrost s sebou ovšem přináší i roztříštěnost, proto je dopředu obtížné odhadnout, co hry od Cyanide vlastně nabídnou. Třeba RPG Of Orcs and Men (na vývoji se podílelo ještě studio Spiders) netradičně kombinovalo akčně pojaté souboje se zadáváním příkazů, což vypadalo lákavě na papíře, ale v praxi to nefungovalo a frustrovalo. Cyanide se tedy chytili za nos, vzali Styxe, jednoho z hrdinů Of Orcs and Men a postavili jej do role ústřední postavy žánrově klasické stealth akce. A do značné míry se jim sázka na klasiku vyplatila.

Age of Wonders III - recenze

Palcát nebo kouzlo? Člověk nebo ork? Age of Wonders hry ke strategickému žánru vždy přistupovaly nanejvýš velkoryse. Tak jako kdysi Santini zdobíval své kostely, i autoři pozapomenuté herní série dbali na košatost, kudrlinky a viděli věci zeširoka, řekl bych z mnoha tvůrčích perspektiv. A výsledek byl vždy ohromující.

SimCity: Cities of Tomorrow - recenze

„Welcome to the world of tomorrow!“ rozezvučel se mi v hlavě hlas profesora Farnswortha v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl o futuristickém rozšíření budovatelského SimCity. Vzápětí se mi ale v hlavě rozsvítila červená kontrolka, která upozorňovala na to, že původní hra až tak velká pecka kvůli spoustě bugů a designových klopýtnutí nebyla. Jenže co naplat, sci-fi mě vždycky lákalo a osm patchů od vydání také slibovalo nápravu alespoň těch nejpalčivějších problémů.

Ryse: Son of Rome - recenze

Bude to velké, bude to skvělé, bude to exkluzivní, bude to na Xbox One a grafické pozlátko posichruje logo Cryteku na obalu. Tak nějak zněla marketingová omáčka nového hack and slash počinu Ryse: Son of Rome, od kterého si Microsoft bezpochyby sliboval konkurenta God of War. A že novinka nevypadala vůbec špatně.

Journey of a Roach - recenze

I když se na nás většinu času valí hry typu Assasin's Creed 7, Need for Speed 10 nebo Call of Duty 25, občas herní scéna dokáže překvapit pořádnou novinkou, přestože vítr vane od poměrně konzervativního vydavatele, který sází na pár „svých“ žánrových koní.

Call of Duty: Ghosts – recenze

Jedno arabské přísloví říká, že člověk se bojí času a čas se bojí pyramid. A podobně, jako pyramidy vzdorují času, vzdoruje i Call of Duty veškeré kritice žurnalistů i samotných hráčů. Slavná herní série je, stejně jako hroby dávných faraónů, na první pohled neměnná, ale při bližším zkoumání odhalí trhliny způsobené zubem času.

Skulls of the Shogun - recenze

Tahová strategie Skulls of the Shogun má za sebou strastiplnou štreku a po letech vývoje, prázdných bankovních kont i zápolení s byrokracií Microsoftu se snad konečně dobelhala do veselého finiše. Hra nedávno vyšla i na Steamu v rozšířené Bone-A-Fide edici, která k originálnímu obsahu přihazuje několik singleplayerových i multiplayerových map, a vývojáři si oddechli. Po půl roce trápení si jejich dílo může zahrát takřka každý.