Výsledky hledání pro: Jan

Trine 3: The Artifacts of Power - recenze

7. 9. 2015 | Jan Vrobel

Finští vývojáři z Frozenbyte mi byli odjakživa sympatičtí. Mají za sebou od svého založení v roce 2001 několik zajímavých titulů, mezi nimiž svého času notně zazářil projekt Trine. Psal se rok 2009, to, čemu se běžně a dost vágně říká "indie scéna", dosahovalo díky Steamu vrcholu a kvalitní projekty dláždily cestičku současným tunám nezávislého balastu z Greenlightu. Trine mezi ně rozhodně zapadal, a to včetně úspěšného druhého dílu.

Batman: Arkham Knight - recenze PS4 verze

29. 6. 2015 | Jan Olejník

Batman se vrací a s ním po čtyřleté pauze i studio Rocksteady, tedy původní tvůrci novodobé ságy o netopýřím muži. A zatímco si majitelé osobních počítačů musí na bezproblémový port ještě nějakou dobu počkat (info v tomto článku), konzolová verze komiksové akční adventury funguje naštěstí bezchybně. Takže nasadit helmu, obléci netopýří brnění (to bez bradavek) a nezapomeňte si na věšáku klíčky od Batmobilu. Je na čase vrátit se do Gothamu!

Resident Evil: Revelations 2 – recenze (celé hry)

24. 3. 2015 | Jan Olejník

V nekonečné sérii Resident Evil se zase jednou blýsklo na lepší časy. Krom toho, že se Capcom rozhodl vydat hru rozsekanou na epizody, rovnou zkusil přihodit i několik významných pomrknutí na fanoušky původních dílů. Při dávkování jedné epizody na týden jsem však občas měl pocit, že sedím na horské dráze. To když se nadšení z napínavé kapitoly náhle proměnilo v rozčarování – z nejrůznějších důvodů. V konečném důsledku ale naštěstí Revelations 2 dopadla dobře.

SimCity - recenze

12. 3. 2013 | Jan Horčík

Když jsme před pár týdny dostali možnost si nové SimCity na pár hodin zahrát na speciální prezentaci pro novináře ve Varšavě, odváželi jsme si pozitivní dojmy. Producenti nám namalovali líbivý příběh velkého relaunche zavedené série. Dnes je všechno jinak. Nové SimCity v pátek vyšlo také v ČR. Podobně jako za velkou louží byl i u nás v Evropě problém s připojením do hry. Ještě v neděli bylo nutné čekat i několik desítek minut, než jste vůbec mohli začít hrát.

Civilization V: Gods & Kings - recenze

2. 7. 2012 | Jan Smejkal

Blbě se recenzuje hra (v tomto případě datadisk), která se od preview verze liší jen v tom, že mě nechala sebe samu dohrát. Nicméně co platí v prvních dojmech, když se předjímá, nemusí platit v praxi. A přesně to se částečně stalo. Dlouho jsem přemýšlel, jak napsat totéž s drobnými obměnami a definitivními stanovisky, aniž bych zabředl do mnou nenáviděné formy zaníceného vyprávění příběhu mých virtuálních svěřenců. Přesto pro vás jeden kraťoulinký příběh mám.

Sonic Colours - recenze

21. 12. 2010 | Jan Vitík

Modrá renesance. Tak by se dal označit rok 2010 v podání Sonica. Ikonická postava videoherního světa patřila v poslední dekádě spíš na vzpomínkové párty retro maniaků a na výrazný zářez v moderní éře čekala marně. Jenže letos se mraky rozestoupily a modré ježaté slunce se opět ukázalo. Začalo to dvěma vcelku povedenými tituly Sonic & SEGA All-Stars Racing (recenze) a Sonic the Hedgehog 4 - Episode 1. A jako potvrzení vzestupného trendu přichází Sonic Colours na Wii, který boduje na všech úrovních.

Subject 13 - recenze

8. 7. 2015 | Jan Slavík

Jakmile se na Kickstarteru objeví nějaké zvučné jméno, bývá to záruka úspěšně zaplaceného projektu. Když se o přízeň hráčů ucházel Paul Cuisset, který má ve svém portfoliu hry jako Flashback, Moto Racer či Future Wars, zdálo se, že nic nemůže dopadnout špatně. Cuisset na svůj adventurní projekt nakonec požadovaných čtyřicet tisíc dolarů vybral a po roce dalšího vývoje nedávno vydal hru Subject 13.

I am Bread - recenze

10. 5. 2015 | Jan Slavík

V poslední době se nám roztrhl pytel s bizarními hrami. Pokud by vaším šálkem poněkud pomateného čaje nebyla simulace kozy či o nic pozadu nezůstávající simulace kamene, můžete z kredence vylovit simulaci chleba. Jeho strastiplná cesta za toustovačem je totiž tématem neotřelého počinu od Bossa Studios, tvůrců Surgeon Simulator.

Project CARS - recenze

6. 5. 2015 | Jan Olejník

Microsoft má Forzu, Sony zase Gran Turismo. Na první pohled se může zdát, že Project CARS chce být třetím do party, a byť se jedná o multiplatformní titul, měl by být něčím jako Forzou pro PC. Ale zdání klame a trailery taktéž. Project CARS míří na velmi konkrétní skupinu hráčů a za „mainstreamový simulátor“ hru skutečně považovat nelze.

Unrest - recenze

11. 8. 2014 | Jan Smejkal

Nebýt Kickstarteru, RPG Unrest bychom se zřejmě dočkali i tak, ale v jiné, mnohem skromnější podobě a dost možná by si jí nevšiml vůbec nikdo. Týmu Pyrodactyl se podařilo namísto původně plánovaných tří tisíc dolarů vybrat rovných pětatřicet. Výsledkem tohoto příběhu, jak se pět nadšenců s malými finančními zdroji pustilo do vysněného projektu, je vynikající a netradiční RPG z prostředí starověké Indie.

Company of Heroes 2 - recenze

25. 6. 2013 | Jan Olejník

V titulku recenze by klidně mohlo být uvedeno "O hře, která málem nebyla, ale nakonec byla". Studio Relic totiž pokračování strategického hitu z roku 2006 připravovalo pro dnes již neexistující THQ. Problémy zmítaný vydavatel natáhl po zoufalém boji bačkory a Company of Heroes 2 putovala společně s Relicem pod křídla firmy, od které byste zájem o strategii z 2. světové války nejspíš nečekali. Ano, řeč je o japonském vydavateli SEGA. Ale nebojte, ježka Sonica v CoH 2 jako speciální jednotku neuvidíte.

Mario Kart 7 - recenze

16. 1. 2012 | Jan Vitík

Je to jeden z charakteristický rysů Nintenda, který jedna skupina nenávidí a druhá miluje. Každé vydání nového hardwaru s sebou přináší vlnu nových dílů profláknutých sérií. Můžete si o nich myslet, co chcete, ale je těžké se ubránit faktu, že kvalitu a vysokou míru zábavy se daří udržovat v mnoha z nich. Mario Kart patří ke stálicím již od doby Super Mario Kart z devadesátého druhého. Její hratelnost se za ta léta téměř nezměnila a jistým znovuzrozením pro ni byl příchod prvního handheldu DS. Nyní by měla pomoci třetím rozměrem obdařenému 3DS, které zatím žádným extra dlouhatánským seznamem skvělých her neoplývá.

Donkey Kong Country Returns - recenze

3. 2. 2011 | Jan Vitík

Je to vlastně hrozně těžké. Zapnete si konzoli, sednete si před televizi a spustíte hru. Začít si utvářet názor o právě hraném titulu až od tohoto okamžiku je však skoro nemožné. A jedná-li se o produkt z dílen Nintenda, je to úplně nemožné. Už jenom pohled na krabičku s tupě se tvářící velkou opicí mě naplňoval lehkým odporem. Nemáme už těchto ksichtů dost? Instalatér s knírkem, růžová koule, gorila s kravatou. Stále dokola. Pln předsudků sedím před televizí a sbírám první banány. Čekám utrpení. „Plošinovky jsou mrtvé!“ píšu si do zápisníku velkými písmeny a nekorektně tak dělám pomyslný nadpis své recenzi.

Dark Souls III: The Ringed City - recenze

7. 4. 2017 | Jan Vrobel

Hned v úvodu recenze, zdá se, že posledního obsahu v celé Dark Souls sérii, je třeba uvést upozornění: původní Dark Souls považuji za jednu z nejlepších her všech dob. Ostatně, řada her právě od prvního dílu DS leccos převzala nebo rovnou okopírovala. Od některých mechanismů přes estetické prvky až po celý koncept (jako například Lords of the Fallen nebo Nioh). Třetí díl je pak podle mě ve všech ohledech dotažená "soulsborne" hra, odehrávající se ve fanouškům povědomém světě. Dark Souls III je tedy z mého úhlu pohledu prakticky bezchybný titul, akorát mu chybí ten prvotní šok a úžas. Pokud jste ovšem nikdy žádnou Souls hru nehráli, právě teď s oběma DLC, tedy Ashes of Ariandel a The Ringed City, je ideální chvíle na pot, slzy, řvaní, zen, fascinaci, a nakonec i hlubokou a bolestnou lásku. S tím vším na paměti se pojďme podívat na zoubek městu, na němž se podepsal zub času, které ale přesto, nebo právě proto, přetéká zázraky.

Paradise Cracked - recenze

13. 11. 2003 | Redakce Games.cz

Taktické RPG, které představuje ruské pojetí cyberpunku, je konečně venku. Udělali soudruzi někde chybu, nebo se jedná o propracovanou pecku s atmosférou Neuromancera nebo Blade Runnera?

Jedi Knight II: Jedi Outcast - recenze

29. 3. 2002 | Redakce Games.cz

Lucas Arts se po letech konečně vrací k populární sérii akčních her s tématikou Hvězdných válek a stejně jako s Dark Forces posunují žánr opět o kus dál díky efektnímu využití světelného meče a Síly.

Fallout 4 - recenze PC verze

15. 11. 2015 | Jan Slavík

Nadšená očekávání herní nirvány jsou u konce, Fallout 4 je tady. Stačí se jen zavřít doma u herního zařízení, ponořit se do pustiny a hrát, dokud i naše vnoučata nebudou mít vousy. Bethesda posouvá hranice žánru, vypaluje konkurenci rybník a přibližuje se dokonalosti. Nebo ne? Ne tak docela. Fallout 4 je bohatá, kvalitní a zábavná hra, kterou ale sužuje řada chyb, nedodělků, technických problémů a nedostatků zejména v oblasti scénáře. A to je přesně pocit, který hra vzbuzuje - velký potenciál, velké ambice, a když funguje dobře, je parádní, ale co chvilku vám do cesty postaví nějakou nepříjemnost.

Guitar Hero Live - recenze

5. 11. 2015 | Jan Olejník

Série Guitar Hero se během pár let své existence rozrostla na neskutečného molocha, který kromě šesti hlavních her obsáhl i nespočet různých levobočků. Jednotným prvkem pro drtivou většinu z nich však byla plastová kytara s pěti barevnými čudlíky. Nic zásadního se tedy neměnilo, pouze se obnovoval tracklist, což hráče bavilo zhruba čtyři roky, načež se celá série na dlouhých šest let odmlčela. Je to jedině dobře, protože inovace byla nutná. Dočkali jsme se tedy nové kytary i zajímavého Live režimu. A i když to po letech zase dobře šlape, některé věci umí pořádně zabrnkat na nervy.

NHL 16 - recenze

27. 9. 2015 | Jan Vitík

V zámoří se pomalu žehlí dresy na další sezónu, u nás běží Extraliga naplno a do obchodů dorazil nový díl série NHL od EA Sports. Září je jednoduše oblíbeným měsícem hokejového fanouška. Ne všichni ale mají tolik důvodů k jásání. Třeba my, fanoušci Slavie a St. Blues, musíme zkousnout druholigovou příslušnost a velmi nepřesvědčivý kádr v dresech s notou na hrudi. Proto se musíme upínat k virtuálním světům a doufat, že právě tam si splníme sny o trofejích, které jsou nyní tolik vzdálené. Přináší nám tedy nový díl sportovní ságy spíš radost, nebo jen utvrzení v nadcházející hokejové depresi?

Metal Gear Solid V: The Phantom Pain - recenze

8. 9. 2015 | Jan Olejník

Je konec. Právě se uzavřela další a zřejmě poslední kapitola ságy, kterou před 28 lety vytvořil Hideo Kodžima. Herní statistika ukazuje 82 hodin odehraného času a já tu v hrobovém tichu noci vstřebávám dojmy z díla, jaké tu snad ještě nebylo. Zpočátku jsem byl skeptický a nový Metal Gear troufale hodnotil po sotva pár hodinách. Jaká bláhovost! Všechno tu dává smysl, i ty nejmenší detaily a zdánlivě podivná designérská rozhodnutí. Kojima má totiž všechno naprosto suverénně pod kontrolou a v podobě The Phantom Pain servíruje nejlepší Metal Gear Solid všech dob.

Zombi - recenze

24. 8. 2015 | Jan Slavík

Zombie survival. Zombie akce. Kdybych se pokusil vypsat všechny existující tituly, spadající do těchto žánrů, pravděpodobně bych rozbil internet. Omezím se tak na suché prohlášení - je jich poměrně dost. ZombiU vyšla před třemi roky na Wii U a oblibu si získala (viz recenze) zejména promyšleným využitím nekonvenčního ovladače. O svou hlavní přednost tak ve verzi pro PC a nové konzole, nazvané jen krátce Zombi, logicky přichází. Dokáže však nabídnout dost zajímavé hratelnosti či herních mechanik, aby tuto ztrátu vyvážila?

Stealth Inc 2: A Game of Clones - recenze

17. 5. 2015 | Jan Slavík

Pokud jste měli tu čest se stealth plošinovkou Stealth Bastard od Curve Studios z roku 2012, tak recenzi pokračování vlastně ani nepotřebujete. Provedení i hratelnost zůstávají v podstatě stejné, byť o malinko složitější - v prostorách vědeckého ústavu ovládáte bezejmenný a (téměř) bezbranný klon, který slouží jako pokusný králík během různých zkoušek a experimentů. Přepracovaný vědec, který vás chce zabít kvůli šanci na vítězství v soutěži o zaměstnance měsíce, komentuje vaše snažení všudypřítomnými nápisy, přesvědčuje vás, abyste to vzdali a radši rovnou skočili do nejbližšího laseru a podobně. A vy se naproti tomu snažíte vědci neudělat radost.

The Order: 1886 - recenze příběhové střílečky

19. 2. 2015 | Jan Olejník

Je tomu už několik hodin, co se podzemními chodbami viktoriánského Londýna rozlehl poslední výstřel. Ale jeho dozvuk mi stále rezonuje v hlavě a vyrušuje mě od přemýšlení nad tím, jak vlastně potenciálnímu zákazníkovi přiblížit hru, od které jsem věru mnoho nečekal, ale nakonec mě příjemně překvapila. Je to úkol o to složitější, že se The Order: 1886 dostalo v posledních dnech poněkud nechtěné pozornosti díky prapodivnému "skandálu" kvůli prý nedostačující délce hry. Určitě se bude hovořit o nastavování zrcadel dnešní době, o mainstreamu, cenách her a očekávání hráčů. Já vám ale chci nejprve povědět o Řádu.

Diablo III: Reaper of Souls Ultimate Evil Edition - recenze

1. 9. 2014 | Jan Olejník

Mé první setkání s Diablo III se odehrálo teprve před několika dny a neslo se v poněkud rozpačitém duchu. Přece jen, když si představíte moloch jako Blizzard, do kterého tečou milióny dolarů každý den díky stále populárnímu World of Warcraft, očekáváte, že nástupce legendární série akčních RPG vás krátce po vložení disku do mechaniky zanechá sedět v němém úžasu s dokořán otevřenými ústy a extatickou slinou v koutku. Jenže Diablo III ne. Pořád mám v paměti slova Karla Drdy, když mi do telefonu popisoval původní PC verzi: „Jako je to fakt dobrý, ale…“

Enemy Front - recenze

23. 6. 2014 | Jan Olejník

Víte, kdo jsou největší drsňáci? Kdepak, nejsou to vesmírní supervojáci, ani severští válečníci s ryšavými copy. Ba ani soukromá očka s prázdnou flaškou od whisky a s kapsami plnými metafor. Na pozoru byste se měli mít především před investigativními novináři. Hlavní hrdina Enemy Front je jedním z nich a je přesně tím prototypem amerického hrdiny, jak si jej představují Poláci. Má echt americké jméno (Robert Hawkins), strniště a koženou bundu. A zřejmě ho na žurnalistice naučili víc než jen těsnopis, protože pod vaším velením pak zlikviduje podstatně víc nácků než celý odboj, ke kterému se přidáte.

Forza Motorsport 5 - recenze

16. 1. 2014 | Jan Olejník

Plyn až na podlahu. Vůně benzínu po ránu. Pach spálených pneumatik. Stádo koní pod kapotou. Rytmické dunění osmiválce. Nejrozšířenější závodní klišé máme z krku hned v úvodu a můžeme se bez příkras podívat na nový titul rozšiřující oblíbenou závodní sérii Forza. Pátý díl se stal zároveň i jedním z prvních titulů pro Xbox One a již od prvních chvil těšil oko hráčovo pohlednou grafikou a našince i přítomností matičky stověžaté. Naštěstí dokáže zapůsobit nejen na patrioty, ale především na pravověrné závodníky.

Pikmin 3 - recenze

14. 8. 2013 | Jan Olejník

Pamatuje si někdo herní sérii Pikmin? Snad ano. Překvapivý hit, který navzdory své poněkud infantilní prezentaci uchvátil davy hráčů bez ohledu na věk, si odbyl svoji premiéru už v roce 2001 na konzoli Nintendo Gamecube a o tři roky později ho následovalo neméně úspěšné pokračování. Rychloposunem v časoprostoru se dostáváme do roku 2013, kdy nový Pikmin s pořadovým číslem tři přistává na Nintendo Wii U. Je právě Pikmin 3 hra, kterou tahle konzole s poměrně slabým portfoliem kvalitních her potřebuje jako sůl? A nebude to sůl nasypaná do otevřené rány?

Fallout New Vegas: Lonesome Road - recenze

6. 2. 2012 | Jan Smejkal

Poslední přídavek k Fallout New Vegas pojmenovaný Lonesome Road (Cesta osamění) byl obestřen atmosférou neznáma. Před každým dosavadním DLC jsme prakticky přesně věděli, jakou kostru bude mít hlavní linka, v jakých kulisách se bude odehrávat a jakým bude prodchnuto tématem. V Dead Money jsme byli lapeni v perimetru bezpečnostního systému předválečného kasina a museli jsme spolu s ostatními postavami spolupracovat tak, abychom se přinejmenším alespoň my sami dostali ven. Ústředním tématem byla touha vlastnit, konat, znát a neschopnost nechat být.

Game Over - recenze a rozhovor

21. 10. 2003 | Redakce Games.cz

S kampaní namířenou proti domácímu násilí přišla na svět česká freeware hra Game Over. Čím se podobá a naopak liší od The Sims, co vylepšil patch 1.1 a jak se na ní tvůrcům z Centauri Production pracovalo?

The Swindle - recenze

16. 8. 2015 | Jan Slavík

Premisa stealth plošinovky The Swindle je jednoduchá. Scotland Yard plánuje spuštění velkobratrského zařízení, umožňujícího absolutní přehled nad Londýnem. To by hlavnímu hrdinovi, lupiči z povolání, samozřejmě udělalo nepříjemnou čáru přes rozpočet. A vám také, protože vašim úkolem je nasbírat dostatek peněz, abyste si mohli dovolit koupit vstupenky do různých částí města, a nakonec se pokusili ukrást ultimátní zbraň přímo z pod rukou mechanických "mužů" zákona. Máte pouhých sto dní na to, abyste se propracovali ze slumů přes skladiště, vily, kasina a banky až do policejního okrsku. Pokud se vám to nepodaří, policie spustí ďábelský projekt a vy už Londýn uvidíte jen zpoza mříží.

Recenze