Recenze
Baldur’s Gate II: Enhanced Edition - recenze
28. 11. 2013
|
Michal Nemec
Baldur’s Gate je legendární série, která znovu dokázala na obrazovkách oživit počítačový svět Forgotten Realms. Je začátkem a zároveň i koncem. Koncem jedné éry počítačových RPG a začátkem té následující. Jde o základní stavební kámen tvorby společnosti BioWare, protože všechno, co přišlo po Baldur’s Gate hrách byla, svým způsobem, jenom variace na motivy načrtnuté v této sérii.
World of Warplanes - recenze
27. 11. 2013
|
Jan Olejník
Wargaming vzal s World of Tanks svět online hraní ztečí a jeho neúprosná marketingová kampaň se valila vpřed stejně jako tanková četa. Nyní se ale mají bitvy přenést do oblak a ve vzduchu zůstává viset otázka, zda byl úspěch World of Tanks poctivě plánovaným postupem, který lze zopakovat, nebo shodou šťastných náhod.
Battle Worlds: Kronos - recenze
25. 11. 2013
|
Daniel Kremser
O tom, že Kickstarter funguje do jisté míry jako zachránce okrajových žánrů asi nikdo nepochybuje. Plejáda povětšinou povedených adventur je toho ostatně důkazem. Široká hráčská obec ale nezůstala pouze u nich a nyní se začíná přesouvat na bitevní pole strategií, které v poslední době zažily masivní úpadek. Obzvláště ty tahové moc úspěchů nezaznamenaly, a tak je každý kousek vítán s nadšením. Obzvláště když je alespoň tak dobrý, jako Battle Worlds: Kronos.
LEGO Marvel Super Heroes - recenze
23. 11. 2013
|
Lucie Jiříková
Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že nápis LEGO na přebalu her už nějaký ten pátek plní funkci pečetě kvality. LEGO hry jsou zábavné akční 3D adventury, které nám (hlavně v posledních letech) přinášejí zábavu na motivy známých filmových a komiksových hrdinů. Po Star Wars, Batmanovi, Indiana Jonesovi a Lord of the Rings v LEGO kabátku nyní přicházejí na přetřes akční hrdinové ze stáje Marvel.
State of Play - recenze dokumentu o jihokorejské eSport scéně
21. 11. 2013
|
Daniel Kremser
„Strhující dokument o tajuplném světě jihokorejského elektronického sportu.“ Zhruba tohle hlásá o dokumentárním počinu State of Play Stevena Dhoedta oficiální synopse. Pravda je však trošku jiná a daleko lépe vystihuje nový belgický snímek promluva jednoho z hlavních aktérů: „Většina Korejců jen následuje cestu, kterou jim vytyčí rodiče. Základní škola, střední a pak vysoká. Všichni kráčejí po stejné cestě. Já si ale vybral něco jiného. Jmenuji se Lee Jae Dong a jsem profesionální hráč StarCraft II.“
Deadly Premonition: The Director's Cut - recenze
19. 11. 2013
|
Ondřej Švára
Uplynuly už skoro čtyři roky od chvíle, kdy současná generace konzolí zažila cosi jako softwarovou revoluci. Byla to chvíle, kdy se díky jedné jediné akční adventuře změnil náš pohled na moderní hraní a v duších nám zůstaly hluboké rány, ale i nevýslovné pocity štěstí. Jestliže má být každá vlna zábavního hardwaru charakterizována výjimečnou a nenapodobitelnou hrou, tak ta poslední pochází z února 2010 a hledejme ji mezi psychologickými horory. Jmenuje se Deadly Premonition...
Call of Duty: Ghosts – recenze
12. 11. 2013
|
Jan Olejník
Jedno arabské přísloví říká, že člověk se bojí času a čas se bojí pyramid. A podobně, jako pyramidy vzdorují času, vzdoruje i Call of Duty veškeré kritice žurnalistů i samotných hráčů. Slavná herní série je, stejně jako hroby dávných faraónů, na první pohled neměnná, ale při bližším zkoumání odhalí trhliny způsobené zubem času.
Battlefield 4 - recenze
12. 11. 2013
|
Aleš Smutný
V týden staré zprávě o stavu multiplayeru v Battlefield 4 jsem vysvětloval, proč tehdy nebylo možné hru jakkoli hodnotit. Singleplayer kampaň je zde pouze (módní) doplněk na okrasu a multiplayer nebyl plně funkční. Hrát se dal, ale rozhodně ke Battlefield 4 nešlo sednout s jistotou, že zrovna teď si zahrajete a hra vám výsledky s jistotou připíše. Padesátiprocentní úspěšnost při přihlašování do her také není nic moc.
Pokémon X & Y - recenze
4. 11. 2013
|
Miloš Bohoněk
„Na tomhle světě není nic jisté, vyjma smrti a daní,“ prohlásil Benjamin Franklin a skoro se trefil. Na jednu jistotu totiž zapomněl - noví Pokémoni (dovolím si skloňovat) budou dozajista skoro stejní, jako ti předešlí. Vždyť i ta Poké sestřička se nadále uklání a Snorlax na mostě zaclání! Kolegu Franklina omlouvá snad jen to, že kvůli zakládání USA či co neměl na hraní s Game Boyem tolik času, jako trenéři Pokémonů.
Rocksmith 2014 - recenze
31. 10. 2013
|
Jan Olejník
Poprvé jsem po kytaře zatoužil, když jsem objevil chlapíka jménem Gavin Dunne, který v internetových vodách vystupuje pod jménem Miracle of Sound. Tenhle týpek, co skládá originální songy na motivy známých her, mi do hlavy vetknul nenechavou myšlenku: když už mám pár kreativních koníčků, mohl bych zkusit i elektrickou kejtru. Jak těžké to může být?
Rise of Venice - recenze
25. 10. 2013
|
Ondřej Švára
Drahá Isabello, píšu ti z cest. Brázdím Jadran a definitivně jsem se rozhodl nebýt jako můj chudák dědek. Třikrát ho bába poslala na trh - jednou přitáhl domů mezka, podruhé nic a potřetí už se raději ani nevrátil. Já chci být pravý obchodník! Naše flotila se rozrůstá, už brzy budu mít své místo mezi velkými benátskými kupci a dokonce i do politiky dělám. Však bez ní to v nejbohatším městě Křesťanstva ani nejde. V dóžecím paláci jsem již obdržel čestnou funkci. Prý mám něco jako leštit kliky. Nevíš, čím pouštějí nejlépe? Tvůj Giacomo, léta Páně 1455, Benátky.
Goodbye Deponia - recenze
22. 10. 2013
|
Daniel Kremser
Třetí a zřejmě i finální Deponia konečně spatřila světlo světa a hned zkraje vám říkám, že revoluce se nekoná - Deponia je pořád Deponia. Ano, takhle rychlý spád to dneska bude mít. Ale co už, stejně svižné, nekorektní a někdy i dost neohrabané je i celé tohle srdceryvné loučení s jednou etapou adventurního dějepisu. A když říkám neohrabané, tak tím skutečně myslím místy hodně nešikovně uchopené gejzíry košilatých hlášek a nemístných vtipů.
Realms of Arkania: Blade of Destiny - recenze
17. 10. 2013
|
Michal Nemec
Někdo vnímá remake jako sprosté slovo, pro jiného jde zase o způsob, jak přiblížit starší klasiku novým generacím hráčů. Jeden bere remake jako parazitování na původním díle, druhý v tom vidí způsob, jak vydělat nějaké peníze na starém nápadu. Trošku ho oprášit, tady něco vylepšit, tam něco přidat, přizpůsobit ho moderním trendům nebo ho jen zkrátka vydat, aby to nějak slušně vypadalo, a pamětníci před tím automaticky otevřeli peněženky. A když se k nim přidá nedůvěřivá „mládež“, o to lépe. Znamená to více peněz pro všechny, hlavně pro majitele značky.
Shadow Warrior - recenze
7. 10. 2013
|
Ondřej Švára
Šestnáct let a šest gigabajtů dat. Tak hluboká propast zeje mezi dvěma hrami, které se stejně jmenují, podobně se hrají a přinášejí totožně pozitivní zážitky. Zbývá prozradit jméno - Shadow Warrior! Jak se povedl remake jedné z posledních akčních her z legendární éry doomovek? Inu, byl to kalup!
Alien Rage - recenze
6. 10. 2013
|
Ondřej Švára
Mnohé budgetové hry se tváří navenek stejně. Skoro byste řekli, že nejde snadno poznat rozdíl mezi dobrou a špatnou budgetovkou. Ale ono to jde. Řekněme, že sympatičtější projekt vypadá amatérsky jenom proto, že na víc nebylo a spousta nápadů se prostě nedočkala jemného dopilovávání (Afterfall: Insanity). A ten druhý? Ten smrdí amatéřinou, protože sami autoři byli amatéři. Projekt jim přerostl přes hlavu a vykolejil, jedna hlava nevěděla, co dělá druhá (zvlášť když se "týmuje" přes Skype). To se pak na svět velice snadno dostane paskvil, ze kterého na obrazovku létají problémy jako hrášky z lusky. Alien Rage má bohužel blíže k tomu druhému typu her. Těch, které dobývají mainstream motykou a poslepu.
The Raven: Legacy of a Master Thief - recenze 2. a 3. epizody
1. 10. 2013
|
Lucie Jiříková
Pustit se do tvorby epizodické adventurní série nemusí být zase tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Tvůrci sice produkci rozloží do delšího časového úseku a mohou teoreticky reagovat na podněty hráčů v průběhu vývoje, ale zároveň se vystavují nebezpečí, že jim v pozdějších dílech dojde dech. Kouzlo celé série pak může vyprchat do ztracena jako bublinky z otevřené Coca-Coly.
Papers, Please - recenze
20. 9. 2013
|
Pavel Dobrovský
Naposledy to bylo na hranicích s Irákem. Imigrační oficír dlouze studoval naše pasy, než nám je kvůli jedné nesrovnalosti vrátil se slovy: „Do země vás nepustím.“ Nebylo to příjemné. Nepomohly prosby, sliby, nářky ani volání na ambasády a nabízení úplatků. Dveře do Mezopotámie se skutkem jednoho úředníka zabouchly.
Brothers: A Tale of Two Sons - recenze
17. 9. 2013
|
Miloš Bohoněk
Mám mladšího bráchu. Je zhruba polovičního věku a pravidelně spolu usedáme před obrazovku, abychom si zahráli kooperativní multiplayer. Vždy se náramně bavím a dmu pýchou, jak dobře jsem sourozence vychoval k obrazu svému, nikdy však od společného hraní neodcházím dojat.
Diablo III - recenze konzolové verze
13. 9. 2013
|
Miloš Bohoněk
Mít slabost pro konspirační teorie, myslel bych si, že Blizzard to svým nejvěrnějším hack’n’slash fanouškům udělal snad schválně, jen aby je znova popíchl. Když Diablo III vypustilo studio před rokem na domácí PC platformu (viz recenze PC verze), prodalo se sice během prvního dne kolem čtyř milionů kopií, ale pověsti jedné z nejúspěšnějších PC her historie předcházela pověst jedné z nejkontroverznějších. I prostý singleplayer vyžadoval neustálé připojení k internetu, „občas“ vyskočil Error 37, zmizel LAN, přibyl požadavek registrace na Battle.net, legendární předměty padaly jednou za uherský rok a v neposlední řadě tu byla rozporuplná aukční síň s reálnými penězi.
Total War: Rome II - recenze
6. 9. 2013
|
Aleš Smutný
Na dlouhou dobu je to prý poslední velká hra v sérii Total War. Creative Assembly se v Total War: Rome II vrací ke své, z historického hlediska nejstarší, tematice a kromě toho, že se musí vyrovnat prakticky nereálným očekáváním, musí navíc zodpovědět otázku, kam dále rozvíjet systém, který z hlediska herních mechanik už není kam rozvíjet. Rozhodně ne bez toho, aby došlo k porušení či změně základní formule.
Brütal Legend – recenze PC verze
5. 9. 2013
|
Jakub Kovář
„Are You Metal?!“ Touhle otázkou, a zároveň názvem hitu německých Helloween, je nutné recenzi Brütal Legend začít. Od vaší odpovědi se totiž odvíjí, jestli budete mít zajímavý pokus o heavymetalovou verzi GTA s příměsí strategie ve stylu geniálního Sacrifice rádi, nebo jej budete nenávidět.
Memoria - recenze
4. 9. 2013
|
Lucie Jiříková
Adventury od studia Daedalic Entertainment jsou si v zásadě podobné jako vejce vejci. Ať už se jedná o komiksovou sérii Deponia nebo o temnější The Dark Eye, zaujmou vás překrásnou ručně malovanou grafikou, spoustu rozhovorů a také zajímavých puzzlů. A slabší technické zpracování, zejména neobratné animace, tyto hry úspěšně schovávají za zajímavým herním světem. Vyplývá z toho, že adventury od Daedalicu vzájemně odlišuje zejména příběh.
Lost Planet 3 - recenze PC verze
27. 8. 2013
|
Miloš Bohoněk
Řeka blbosti jménem Gears of War si může přetékat klidně až po okna Pražského hradu, ale faktem je, že mechanismy krycí střílečky zpracovala jako žádná jiná. Mnozí se oblíbený koncept snažili napodobit a spousta z nich se spálila. Lost Planet 3 je toho ukázkovým příkladem. V křečovité snaze držet krok s dobou se třetí Lost Planet učí krčit za překážkami, jenže jí u toho praskají klouby a zároveň zapomíná na své dědictví. Ty tam jsou velkolepá third-person klání mezi mechy a mrakodrapovým hmyzem Akrid.
Payday 2 - recenze
26. 8. 2013
|
Ondřej Švára
Američané jsou unikátní národ. Krom staré pravdy, že toho docela dost snědí, rádi konzumují i fenomén rozdvojování osobností. Nic prý nesmí vypadat tak, jak logika předpokládá, takže když se jde třeba krást, nesmíte vypadat jako zloděj. A protože módní policie spí asi ještě míň než ta normální, před akcí "banka" stráví Američan víc času v šatníku než nad strategickými plány. Maskování zkrátka do zámořské kultury násilného kýče patří. Je v něm kus národní historie, psychologie i tragiky a je vcelku jedno, zda se inspirujete Batmanem či Texaským masakrem a budete vypadat jak něco, co uteklo z manéže nebo chytalo puky.
Ittle Dew - recenze
22. 8. 2013
|
Jakub Kovář
Ittle Dew slibovalo roztomilou grafiku, spoustu humoru a hlavně hodně zábavy při hledání cesty dál skrz velký labyrint, což zahrnuje především mlácení potvor a řešení hádanek. A to vše v perspektivě 2D akční adventury. Sliby to jsou hezké, a proto jsem si u hry už při prvotním oznámení udělal mentální poznámku, že si ji chci zahrát. Poučení zní – občas je lepší se netěšit.
Skulls of the Shogun - recenze
17. 8. 2013
|
Miloš Bohoněk
Tahová strategie Skulls of the Shogun má za sebou strastiplnou štreku a po letech vývoje, prázdných bankovních kont i zápolení s byrokracií Microsoftu se snad konečně dobelhala do veselého finiše. Hra nedávno vyšla i na Steamu v rozšířené Bone-A-Fide edici, která k originálnímu obsahu přihazuje několik singleplayerových i multiplayerových map, a vývojáři si oddechli. Po půl roce trápení si jejich dílo může zahrát takřka každý.
Ring Runner: Flight of the Sages - recenze
12. 8. 2013
|
Lucie Jiříková
Klasických vesmírných stříleček viděných pohledem shora se v herním průmyslu vyskytuje stejně, jako se ve vesmíru vyskytuje planet vhodných k životu – hráč o ně zakopne jen velice zřídka (pokud se tak vůbec stane). Tento žánr se zkrátka moc nenosí a alespoň pro velké herní vydavatele je zcela mrtvý.
The Raven: Legacy of a Master Thief - recenze 1. epizody
11. 8. 2013
|
Lucie Jiříková
Synonymem většiny her, které stály u zrodu videoherního průmyslu, byla obtížnost. Tenkrát byly hry nemilosrdné a hráče trestaly za sebemenší chybičku. Od té doby se toho však hodně změnilo. Nejvíce právě ta obtížnost. Dnešní hry jsou často přehnaně jednoduché a hráče vodí za ručičku stejně jako matka svého neohrabaného tříletého potomka v plenkách.
Divinity: Dragon Commander - recenze
10. 8. 2013
|
Ondřej Švára
Špičková herní krmě se může od těch nechutných lišit mnoha unikátními vlastnostmi. Například tím, jak citlivě smíchá téměř nemísitelné žánry, aby strávník nežaloval, že někde něco přeteklo a jinde zas něco chybí. A přesně takové je Divinity: Dragon Commander. Je to královská bašta, která téměř nikdy nezklame chuťové pohárky, protože kuchtíci z Larian Studios přesně věděli, kde čeho ubrat a co s čím ladně spojit. Vytvořili dílo s ambicí na michelinskou hvězdičku a mají můj téměř absolutní obdiv.
Dracula 4: The Shadow of the Dragon - recenze
8. 8. 2013
|
Lucie Jiříková
Drákula se nepromenuje ve hrách, filmech a divadelních představeních s takovou pravidelností, jako námět zombie apokalypsy. Na druhou stranu ale jde o téma dlouhotrvající, které se objevuje s nevyčerpatelnou pravidelností mnoho desítek let.