Výsledky hledání pro: chariots: the first

The Pillar – recenze české The Witness

25. 6. 2020 | Patrik Hajda

Puzzle, kam se podíváš

The Church in the Darkness – recenze

16. 8. 2019 | Mars Vertigo

18. listopad 1978 se zapsal do historických análů tragédií, jež neměla v amerických dějinách obdoby. Během odpoledne této černé soboty přišlo v jihoamerické Guyaně postupně o život 918 amerických občanů včetně zhruba tří set dětí. K události došlo poté, co se drogově závislý a zlomený duchovní vůdce a sociopat, reverend Jim Jones, rozhodl skoncovat se životem nejen svým, ale i všech věrných oveček pozemského ráje zvaného noblesně Zemědělský projekt Chrámu lidu neboli Jonestown. Tenkrát zahynula nejen většina členů komunity, ale také jeden americký kongresman a několik členů jeho výpravy čítající příbuzné obětí a reportéry ústředních amerických medií, kteří byli před vlastními kamerami doslova popraveni milicemi kultu krátce před hromadnou sebevraždou členů sekty.

The Stillness of the Wind - recenze

16. 4. 2019 | Jan Hrdlička

Shrbená Talma dbá o celou menší farmu. Chová kozy a slepice, pečuje o své bylinky nebo vyrábí domácí sýr. A s tím, jak jeden den střídá druhý a jediným opěrným bodem zůstávají příliš rychle se prodlužující stíny, je nad slunce jasné, že tohle není žádný simulátor nebo nedej bože tycoon. The Stillness of the Wind je hluboce lidský příběh, který, ač místy pokulhává, dovede v člověku probudit zájem o sebe samého, a především o ty, které miluje.

The Pillars of the Earth – recenze

16. 4. 2018 | Václav Pecháček

Pilíře země od Kena Folletta jsou moje nejoblíbenější knížka o stavbě středověké katedrály ve fiktivním anglickém městečku, a celkem vysoko se nacházejí i v obecnějších kategoriích. Proto jsem The Pillars of the Earth bedlivě sledoval od chvíle, kdy jsem se o existenci téhle atypicky vypadající point-and-click adventury dozvěděl. A dobře jsem udělal, protože ačkoli je na hře studia Daedalic jasně vidět chybějící tříáčkový rozpočet, výlet za mnichy, šlechtičnami a staviteli katedrál je pro každého dějepisného someliéra jednoduše pohlcující.

Friday the 13th: The Game - recenze

18. 8. 2017 | Lucie Jiříková

Když poohlédnete po nějakém opravdu kultovním hororu, vaše oči musí spočinout na sérii Pátek 13. Krvavé řádění, ve kterém hraje prim urostlý šílenec se zakrytým obličejem a parta puberťáků myslících pouze na sex. Film se od premiéry v roce 1980 dočkal řady pokračování, televizního seriálu, knížek atd. Vzhledem k nezměrné popularitě námětu je až s podivem, že se látka nedočkala více videoherních adaptací – jenom dvou. V roce 1989 a letos v podobě Friday the 13th: The Game, kde hlavní roli dostáváte vy a další hráči. Jde totiž o third person survival hru s asymetrickým multiplayerem. Asi už tušíte, že na jedné straně stojí krvelačný Jason Voorhees, na druhé potom puberťáci, kteří se jeho běsnění pokusí přežít.

Kunitsu-Gami: Path of the Goddess – recenze velkého, příjemného a originálního překvapení letošního roku

17. 7. 2024 | Aleš Smutný

Když vesnici napadnou démoni

The Legend of Heroes: Trails in the Sky the 3rd - recenze

5. 6. 2017 | Pavel Skoták

Po deseti letech se hráči mimo Japonsko dočkali vydání závěrečného dílu JRPG trilogie Trails in the Sky z legendární série The Legend of Heroes, která si svými příběhy získává srdce fanoušků po celém světě od roku 1989. Třetí díl se oproti svému předchůdci chlubí několika drobnými úpravami soubojového systému, ale především uzavírá neuvěřitelně hutný příběh z království Liberl.

The Last of Us: Part I – recenze PC verze konzolové legendy

30. 3. 2023 | Jakub Malchárek

Konverze bez lásky a péče

Rise of the Ronin – recenze parádního japonského dobrodružství

21. 3. 2024 | Pavel Makal

Zábavnější než Ghost of Tsushima!

The Last of Us: Part II Remastered – recenze

16. 1. 2024 | Pavel Makal

Když je slovo remaster na škodu

Against the Storm – recenze perfektního mixu nesourodých žánrů

13. 12. 2023 | Patrik Hajda

Vybuduj osadu, která zas a znova zaniká

The Light Brigade – recenze roguelike střílečky pro VR

2. 4. 2023 | Jakub Malchárek

Zábavná virtuální střelnice

Bayonetta Origins: Cereza and the Lost Demon – recenze

14. 3. 2023 | Patrik Hajda

Pohádka o malé Bayonettce

Wolves on the Westwind – recenze poutavého fantasy dobrodružství

22. 2. 2023 | Václav Pecháček

Máte chuť na pořádnou vikinskou ságu?

The Callisto Protocol – recenze hry, která klamala tělem

5. 12. 2022 | Pavel Makal

Není to klon Dead Space!

New Tales from the Borderlands – recenze příběhové adventury

7. 11. 2022 | Jakub Malchárek

Téměř vtipná téměř hra

Way of the Hunter – recenze skvělého loveckého simulátoru

12. 8. 2022 | Jan Slavík

Parádní lov od Slováků

Battlefield 2042 – recenze nejhoršího Battlefieldu moderní éry

23. 11. 2021 | Pavel Makal

Když je recenzování utrpením

Quake Remastered - recenze návratu akční legendy

6. 9. 2021 | Pavel Makal

Stará láska nerezaví

Call of the Sea – recenze krásné, překvapivě pozitivní lovecraftovské adventury

15. 12. 2020 | Patrik Hajda

Kdo bádá, ten najde, co nehledá

The Turing Test - recenze

17. 9. 2016 | Ondřej Švára

Počítače jednou zvládnou komunikovat s člověkem tak, jako to předtím uměli jen lidé mezi sebou. To jednak urychlí vědecký pokrok, ale zároveň dojde na nové existenciální otazníky. Je třeba možné, aby se racionálně uvažující stroj opravdu podobal člověku s jeho morálkou a svobodnou vůlí? S pomocí mnoha puzzlů a slušně odvyprávěného příběhu se na to pokusí odpovědět sci-fi arkáda The Turing Test.

Destiny: The Taken King - recenze

30. 9. 2015 | Daniel Kremser

Před pár lety měli v Bungie představu o kříženci onlineovky a first person akce. Měla to být hra, která skloubí grind a hon se za stále lepší výbavou s příběhem a spektakulární podívanou. Nazvali ji Destiny a v roce 2014 vydali jako nedodělaný produkt plný neduhů, absentujícího vyprávění a monotónního end game obsahu. Rok na to se ale na pulty obchodů dostává datadisk The Taken King a spolu s ním se naplňuje i zmíněná představa tvůrců. Ano, Destiny konečně po roce, dvou DLC a velkém datadisku našla svou zamýšlenou podobu a povětšinou funguje tak, jak měla při vydání. To všechno díky Oryxovi a takzvaném roku 2.0, který jeho příchod provází.

Alone in the Dark – recenze nemastného, neslaného návratu slavné značky

20. 3. 2024 | Pavel Makal

Tahle hra zůstane sama v temnotě

Metal: Hellsinger – recenze porcování démonů do rytmu podladěných kytar a growlu

13. 9. 2022 | Jakub Špiřík

Doom + Crypt of the NecroDancer = ♥

The Fall Of The Dungeon Guardians - recenze

9. 2. 2016 | Ondřej Švára

Herní branže prožívá dobu plnou návratů. Probudil se dokonce žánr krokovací dungeonů, přinášející zábavu sympaticky zakopanou hluboko pod zem. Že se od dob Dungeon Master a Ultima Undrerworld hráčský vkus sice změnil, ale klasická kobkařská dobrodružství nezanikla, se snaží dokázat i The Fall of the Dungeon Guardians. Na zlaté časy vzpomíná vcelku důstojně.

The Park – recenze

28. 11. 2015 | Ladislav Loukota

Zaběhnuté dítě nikdy nevěstí nic dobrého. Pokud však uteče do lokace známé jako Atlantic Island Park, je teprve zaděláno na pořádný průšvih. Děsivé místo, známé z onlinovky The Secret World, je dějištěm krátkého hororu The Park (Steam, homepage), od kterého se obecně čekal zážitek inspirovaný dílem Stephena Kinga, a zároveň experiment ve virtuálním strašení a tak trochu návrat studia Funcom k singleplayerovému zážitku. Je toho hodně, co vývojáři chtěli vměstnat do jedné či dvou hodin hraní. Vyšel jim však jejich pokus, nebo je The Park kraťas, který si můžete nechat ujít? Cesta k rozřešení této otázky vede přes principy herních hororů.

Recenze