Kdo v minulém roce sledoval nezávislou herní tvorbu, tomu musela nezávislá pětice v Best of 2011: Nejlepší indie (nezávislá) hra připadat jako pokus o vtip. Pochopitelně, že jsme vybírali z toho nejlepšího – zavděčit se tím všem je však nemožné. A tak jsem si řekl: „Zkusme to… zkusme se zavděčit všem, ať už jsou to nadšenci do nezávislých her nebo jen náhodní kolemjdoucí. Zrekapitulujme si celý rok 2011 a v článku vypíchněme všechny důležité indie tituly, které by naši čtenáři buď už měli znát, nebo by si je měli nově zahrát!" „Skvělej nápad, Marku,“ povídá Petr, „napíšeš to?“

Kooperativní zombie střílečky nejsou mrtvé

Pocta Kurosawovým filmům

Kdo z vás viděl přednášku Dana Vávry z GDS 2016 s názvem „Jak jsme točili Kingdom Come The Movie“, ten už asi ví, že v Kingdom Come: Deliverance se tedy příběhovými sekvencemi rozhodně nešetří. Čekají vás až 4 hodiny cutscén a desítky hodin hlášek, takže není divu, že na to bylo potřeba víc než 50 herců – mezi nimi i jedno eso, byť poněkud přestárlé, a to konkrétně legendární Brit Brian Blessed, známý třeba ze seriálu Černá zmije. Jeho samotného i zbytek osazenstva představuje nový video update.

Games Wokshop, společnost známá především díky Warhammeru, se v poslední době pustila do schvalování herních adaptací svých značek. Mimo universa Warhammerů se nyní pustili v závodním titulu Dark Future: Blood Red States. Trochu se zdá, že se chtějí svézt na vlně popularity posledního Mad Maxe, ale i kdyby, postapo her není nikdy dost. Dark Future se odehrává v roce 2023, kdy změny klimatu, znečištění a prostě civilizační výdobytky změnily Spojené státy na poušť, v níž najdete jen pár chráněných, moderních aglomerací pro nejbohatší smetánku.

Nezapomeňte si dnes (sobota) ve 13:30 naladit TV kanál Prima Cool, protože poběží premiéra 9....

S podporou 120Hz displejů a přetaktováním na víceobrazovkových systémech.

Důkazem ustupujícího trendu vydávání datadisků, které vyžadují ke spuštění původní hru (jako např.

S hodně zajímavým, leč pro některé z nás možná nepříliš pozitivním příspěvkem do diskuse o financování her a vývoji herního trhu, přišel Will Wright. V rozhovoru pro Games Industry se mimo jiné věnuje tomu, jak vidí budoucnost herního průmyslu a vlastně také současnost. „Myslím, že se všichni lidé od konzolí bojí. Ne ani tak kvůli hardwaru, ale protože obchodní modely, jako je free-to-play a jemu podobné, jim mění půdu pod nohama“, říká jasně Wright. Ano, Wright mluví o konzolích, ale když začnete v rozhovoru číst mezi řádky a vlastně i samotné řádky, zjistíte, že tady není řeč jen o konzolích, ale o celém AAA trhu s dlouhá léta osvědčenými modely financování a prodeje bez ohledu na platformu. Podle něj nezadržitelně přichází čas, kdy se prostě alternativní platební modely dostanou do čela. Proč? Prvním příznakem je pro něj zakoupení Gaikaie Sony. Považuje to za důkaz unifikace herního zařízení. „Myslím, že to je budoucnost“, vysvětluje Wright. „Lidé teď mají tolik zařízení – své tablety, smartphony, domácí PC, Xbox... myslím, že hra, která bude přístupná na všech těchto zařízeních bude mnohem úspěšnější a návykovější, než něco, co si zahrajete jen na PC nebo na iPhonu. Myslím, že to osloví větší skupinu hráčů, než hry dedikované nějakému systému“.To je myšlenka zajímavá, leč z mého pohledu poměrně nehezká. Upřímně, já nechci hrát na svém iPhonu Total War. Nechci na tabletu cvakat na display, abych si zahrál pro potřeby této platformy upravenou verzi God of War. S unifikací přichází i logické upravení titulu pro všechny platformy. Myšlenka specializovaných zařízení přece není špatná. Jsou tituly, na které si uděláte pohodlí u počítače či konzole, které si zahrajete v tramvaji, které si zahrajete v dlouhé frontě na úřadě.

„A pak mě strčili do sudu od nafty a hodili do řeky,“ popisuje Abdullah, jak se dostal přes hranici mezi Sýrií a Tureckem. V 18 letech unikl před syrským režimem, půl roku přežíval v Turecku, a pak se přes Balkán dostal do rakouského Innsbrucku, kde nyní studuje informatiku. „Prošel jsem si pořádnými sračkami,“ dodává. S traumaty přibližně roční reálné road story se vyrovnává v Path Out. Cestu z rodného domu v syrské Hamě interpretuje jako adventuru s konverzacemi s lidmi, které po cestě potkal. „Když jsem přemýšlel, proč jsem to všechno přežil, došlo mi, že tím důvodem je moje hra. Hráči skrz ni pochopí, co se nejen mně stalo. Jo, jsem Syřan. Jo, jsem muslim. No a co? Neuvažuji, do jaké teroristické skupiny vstoupit. Uvažuji, jestli hrát na konzoli nebo PC. Jsem hráč. Věřím hrám.“

Historicky první odhalená hra na Playstation 4. Tenhle primát, který si akční adventura Knack vysloužila během únorové premiéry nové konzole od Sony, jí už nikdo neodpáře. Mezi hráči to vzbudilo nemalé pozdvižení – co je na téhle zdánlivě dětské hře tak next-gen, že vyrazila do první linie? Inu, vlastně nic zásadního. Nebo aspoň takový dojem udělala čtveřice rozličných úrovní, které Sony přivezla na E3.

Nostalgické klasiky, novinky a spekulace.

Návrat mnoha velkých legend

Jednička současného nevyhlášeného závodu o nejbizarnější a zároveň nejzajímavější titul má svého černého koně. Far Cry 3: Blood Dragon vypadá, že chce opravdu vrátit vizuální i obsahovou stylizaci šílených osmdesátkových sci-fi, která smrděla papundeklem, studiem a zpocenými herci, kteří se trýznili v kostýmu androida za mzdu, která sotva stačila na půlku nájmu v nebezpečné čtvrti.

Ráj zvrhlíků

Za poslední týden se do předběžného přístupu přehoupla opravdu velká spousta her. Většina z nich má pramalou šanci zaujmout širší publikum, ať už kvůli nehezky vypadající grafice, nic neříkajícímu popisu nebo absurdně vysoké nebo naopak absurdně nízké cenovce. Ze všech těchto titulů vybíráme hry, které alespoň trochu vyčnívají. Dnes tu máme MMO simulaci válečného konfliktu, arénovou střílečku z pohodlí gauče, přímo kouzelnou karetní hru a simulátor těžkých strojů.

Wizards of the Coast a jejich „omyl“

I v Insomniacu, Guerrille a Naughty Dogu

Přežívání v poušti, pustině i v radioaktivních městech