Na návštěvě v laboratořích Logitechu
zdroj: tisková zpráva

Na návštěvě v laboratořích Logitechu

4. 6. 2013 19:26 | Hardware | autor: Miloš Bohoněk |

Logitech vám u svých myší garantuje dvacet milionů kliknutí na každém z hlavních tlačítek. V minulosti slibovali deset, teď ale prý dělají myši, které zvládnou dvojnásobný nápor. To a mnohé více jsme se dozvěděli na květnové návštěvě ve švýcarské centrále, kam při příležitosti uvedení nové série „G“ produktů sezval Logitech novináře z celého světa.

Na modelovém případu „průměrného hráče League of Legends“ zástupci společnosti demonstrovali, že myši Logitech vydrží bez problémů přes tři roky. Hráčem jsem tedy zjevně podprůměrným - svou myšku G5, průkopnici laserové technologie i drobných závaží, mačkám už dobrých šest let a doteď jí to kliká jedna báseň.

Člověk by si pomyslel, že švýcarskou spolehlivostí si Logitech kazí byznys. Nenutí lidi kupovat novinky, protože si mnoho let vystačí s jedním kouskem. „Slýcháváme to hodně často,“ přitakal Ben Starkie z PR oddělení. Vsadím se, že spousta z vás má podobnou zkušenost s kultovní myší MX 518 (nyní nahrazenou G400, resp. čerstvou G400s). Mezi hráči patří mezi historicky nejoblíbenější i nejprodávanější. Nyní, po několika letech útlumu, se Logitech snaží dostat zpět na výsluní herní scény s novou řadu G-Series.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Letem G-světem

Letošní G-Series není zásadně revoluční kolekcí a na první pohled by se dala zaměnit s předchozí. Použití nových povrchových materiálů, přesnějších senzorů nebo vylepšeného bezdrátového přenosu si však vysloužilo přídomek „s“. Redesign se dotkl šestice myších a klávesnicových produktů, a k tomu Logitech přihazuje dva nové headsety střední třídy.

Konkrétně tu mluvíme o čtveřici myší (drátová G100s, G400s, G500s a bezdrátová G700s), dvojici mechanických klávesnic s hromadou programovatelných tlačítek (G510s a G19s s LCD panelem) a o dvojici drátových headsetů (G230 a velice podobný G430 se 7.1 zvukem). Veškeré kousky už pomalu zaplňují pulty českých obchodů, a jak je u Logitechu zvykem, nebojí se vysokých cenovek, které „trumfne“ pouze pár exemplářů od Razeru a Mad Catz.

V následujícím textu nebudeme osmero nových „s“ produktů podrobně rozebírat a recenzovat, na takové testování nebyl prostor. Spíše se zaměříme na jejich vznik. Logitech neotevírá dveře do svých laboratoří každý den.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Od hráčů pro hráče

Logitech je v současnosti globální firmou, která tvoří příslušenství všeho druhu - nic jiného jí ani nezbývá, když v posledních letech zaznamenala citelné propady v PC segmentu. Společnost se tím pádem začala více zaměřovat na mainstremové produkty typu webkamery, reproduktory nebo příslušenství pro iPad. Její kořeny však vedou k PC hraní a doteď jde o oblast, ve které má nejzvučnější jméno. Sponzoruje progamingové týmy v Koreji i Číně, spoluorganizuje řadu turnajů a faktem je, že většinu příjmů generuje z oblasti PC příslušenství.

Vůbec první kus herního hardwaru s logem Logitechu přitom nebyl myší, ale joystickem Wingman. Psal se rok 1994. Na myši se zaměřili až o pár let později, když postupně udávali trendy s USB/PS2 Wingman, MX 510, G5 nebo s bezdrátovou G7. Do toho začali vyrábět úspěšné klávesnice, na něž montují plejádu extra programovatelných tlačítek, LCD panely pro dodatečné informace ze hry nebo zablokovatelnou klávesu Windows. Kolikrát člověk omylem vyskočil ze hry na plochu jenom proto, že netrefil levý Ctrl…

„Nesnažíme se inovovat jenom za cenu toho, abychom mohli na krabici napsat, že inovujeme. Hráči jsou velice konzervativní a nemají rádi změny, ledaže zjevně vedou k užitku. Snažíme se dělat produkty, které nám samotným při hraní pomáhají a maximálně vyhovují. Jsme tu samí hráči. Tuhle práci nejde dělat, pokud hry nehrajete a nebaví vás,“ tvrdil sympaťák Christopher Pate z inženýrského oddělení Logitech. Proto třeba nová myška G400s tvarově nadále připomíná MX 518, zatímco G500s očividně čerpá z G5.

...

Z toho důvodu nová série nese pouze přídomek „s“, nenese nové názvosloví - nejde totiž o zbrusu novou sérii. „G označuje typ produktu, číslo označuje řadu, a písmeno na konci značí [nyní druhou] generaci,“ líčil Chris. Za hlavní vylepšení s-kové generace myší považuje odolnější tlačítka (viz oněch 20 milionů klikanců) a přesnější senzory, zatímco třeba u headsetů a klávesnic si pochvaluje nový nepotící materiál.

Polštářky headsetů lze sundat i umýt, ale co je nejdůležitější - headsety prý můžete mít na hlavě hodiny v kuse, aniž by se vám zapařily uši. Oproti takovým Corsair Vengeance jsou z tužšího materiálu a je otázkou, zda po čase nezačnou tlačit; výborný bezdrátový headset G930 za bratru 4500 Kč značí, že tohle má Logitech zmáknuté. Ostatně, neučí se pouze z vlastních chyb, ale i chyb jiných.

Hned několikrát zaměstnanci Logitechu otevřeně uznali, že neustále monitorují konkurenci. Polský kolega s klíčenkou Razer kolem krku se v ten moment významně pousmál. Nejmenovali, ale padla zmínka o upravitelných myších a člověk si nemohl nevybavit Razer Ouroboros Elite nebo Mad Catz Cyborg, jejichž modifikovatelnost zatím Logitech žádným modelem neatakoval.

Vyprávění o poctivém čtení a vsakování feedbacku od komunity jsou samozřejmostí, mě osobně ale zajímala kooperace Logitechu s profesionálními progamingovými týmy. „Týmy, které sponzorujeme v Číně a Koreji, se účastní testování našich prototypů a dostáváme od nich zpětnou odezvu. Neberou si servítky,“ vyprávěl Chris. Dokonce ukázal jednu konkrétní výtku od hráče z Číny, který zrovna testoval bezdrátovou klávesnici s touchpadem K400 a nadával, že na místo, kam obvykle přijde pravý Shift, Logitech nastrčil šipku nahoru. Při pohledu na dotyčnou klávesnici ovšem nevypadá, že by se Logitech přizpůsobil. :-)

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Laboratoře a roboti

Centrála Logitechu sídlí nedaleko švýcarského univerzitního města Lausanne, zhruba tři čtvrtě hodiny od Ženevy. Srdce společnosti se nachází přímo na kampusu Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne (EPFL), což je taková evropská alternativa k americkému MIT. Ben Starkie zmínil, že na místním kampusu panuje ideální symbióza. „Spousta studentů EPFL jde nakonec pracovat k nám. S většinou z nich jsme v kontaktu již během jejich studia, Logitech financuje spoustu projektů na EPFL, které zkoumají kupříkladu anatomii rukou nebo monitorují způsob, jakým zákazníci naše myši používají,“ vysvětloval PR zástupce.

Vnitřek své švýcarské inženýrské budovy si Logitech upravil k obrazu svému, jak můžete vidět na okolních fotkách, a většina strojů pro navrhování a testování myší je prý původních a zcela originálních. Inu, když chcete inovovat, musíte začít v prvé řadě u sebe.

V podzemních laboratořích nám byl představen mj. stroj pro navrhování čoček, který vypadal jako několikapatrový mikroskop. „Snažili jsme se něco takového koupit, kontaktovali jsme snad každého výrobce optických zařízení, ale bezúspěšně. Tak jsme si postavili stroj vlastní,“ pochvaloval si jeden z mnoha inženýrů. Byť francouzského pokolení, všichni dobře ovládali angličtinu, což, jak známo, nebývá vůbec zvykem. Švýcarsko dělá své.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Zapálení inženýrů Logitechu bylo zjevné. Někdy se pouštěli do vysvětlování drobných technických detailů a po několikaminutovém monologu jim došlo, že tupě zírající posluchačstvo už ani neví, kde nit ztratilo. Pozvali novináře a hráče, nikoliv techniky, kteří umí půlit a čtvrtit pixely pro dosažení vyššího dpi, byť „20000 dpi je samozřejmě blbost“. Každopádně poselství bylo jasné - tvorba herních myší, kterémužto segmentu jsme se při naší návštěvě věnovali zdaleka nejvíce, není plácáním báboviček na pískovišti.

V testovacích místnostech lausannského sídla vrčí mašiny, které ze dřeva vyřezávají první prototypy, buší do klávesnic dvacet úderů za vteřinu, zkoušejí funkčnost myší na různých typech povrchů nebo se snaží posouvat limity odezvy senzorů. Posledně jmenovaný faktor se testuje na kotouči připomínajícím brusku – zařízení se pod myší roztočí a přidává na rychlosti, dokud se senzor nevzdá.

„Při normální kancelářské práci takovouto odezvu senzorů samozřejmě neoceníte, ale pro hráče je nutná, když myší rychle přejedou po podložce a okamžitě se vrátí zpátky. Naším cílem je, aby se při takovém manévru vždy vrátili na stejné místo, třeba když na ně nabíhají nepřátelé ze dvou opačných stran,“ vysvětloval jeden z našich mnoha průvodců.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Na skle i bez ocásků

Logitech se pyšní hlodavci, které spolehlivě fungují i na skle s minimální tloušťkou 4mm. „Před deseti lety fungovaly myši jen na pevných matných podložkách. Před pěti lety začaly být použitelné na lesklém povrchu. A teď naše myši umí pracovat i na průhledném, čistém skle,“ vykládal inženýr François Morier, se zvláštním důrazem na čistotu skla.

„Spousta konkurenčních myší umí jakž takž trackovat na skle, ale to protože trackují po špíně usazené na skle. Naše myši netrackují po špíně, ale skutečně po skle,“ a ukázal střeženou sadu různě průhledných testovacích sklíček.

Nakonec největší dojem ale udělala radiofrekvenční místnost, kterou si Logitech opět vybudoval z vlastní hlavy pro vlastní potřebu. Vyjde na několik set tisíc dolarů, připomíná zvukotěsné experimentální komory z Portalu a slouží ke zlepšování bezdrátového přenosu.

Jak bývá zvykem i u konkurence, herní příslušenství Logitechu nepoužívá klasický bluetooth protokol a myš komunikuje s počítačem na jiné vlnové délce skrze USB nano přijímač. Výsledkem je kvalitnější přenos na delší dálku, což už se netýká jen myší, ale i headsetů.

Náš průvodce se nešetřil: „Logitech dělal první bezdrátové myši. Způsobil jimi revoluci v kancelářském prostředí, kde už dráty nikdo nepotřebuje. A teď se snažíme přinést stejnou revoluci i do prostředí herního. Ještě tam nejsme, ale jsme blízko. Blíž, než kdokoliv jiný.“ Vlajkovou lodí na poli bezdrátových herních myší je ergonomicky tvarovaná G700s, dostupná za prémiovou cenu zhruba 2600Kč. Souhlasíte?

Kam naopak Logitech v myším segmentu nemíří, jsou myši pro leváky. Mají univerzální G100s, která zrovna pro takové League of Legends postačí (tam jsou i dvě tlačítka moc, že), ale dedikované levácké myše nejsou a ani nebudou. Inženýr Chris tvrdil, že leváckých zákazníků mají asi 10 %, ale sotva polovina z nich má o levácké myši zájem a hrají s těmi pro praváky. Z finančního hlediska je tedy tvorba speciálních zrcadlových myší nesmysl.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Made in Swiss. Stačí to?

Zástupci Logitechu předem odmítali mluvit o budoucnosti, ale otázce na další herní „ovladače“ se prostě nemohli vyhnout. Co třeba nová generace G13, populární jednoruké klávesnice, která byla hráčskou veřejností vřele přijata, ale už je to pár let a zřejmě nešlo o kdovíjaký prodejní hit? Anebo nový volant? Od dob G27 uplynuly už tři roky.

Uhýbavé odpovědi zástupců Logitechu by se daly shrnout následovně: Se stávajícím portfoliem jsou spokojeni a v nejbližší budoucnosti se tedy asi žádných dalších novinek od Logitechu nedočkáme. Momentálně se soustředí na promování s-kové herní generace a čerstvých headsetů. Osmero produktů je koneckonců velice slušnou nadílkou a jak demonstrovala exkurze po lausannských laboratořích Logitechu, šla do ní spousta práce. Dokonce vědecké práce, zdůrazňuje každý plakát.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Logitech své karty tedy vyložil a je na hráčích, zda se partie zúčastní - dnešní konkurence je početnější, dravější a mnohdy i relativně levnější, než kdy předtím (řekl tu někdo A4tech?). Přitom ani G100s, nejlacinější z nových myší Logitechu, stěží pořídíte pod tisíc korun. Jsou spolehlivé švýcarské kořeny nadále dostatečným argumentem?

Nejnovější články