Mars Vertigo

Vampire: The Masquerade – Coteries of New York je dobrým vstupním bodem do upírského univerza

Děti noci obestřené Maškarádou se poměrně dlouhou dobu, k naší smůle, úspěšně vyhýbaly herním monitorům. Tento torpor je naštěstí u konce a vy se hned zkraje příštího měsíce můžete těšit na první z řady chystaných titulů z univerza World of Darkness. Teď si s dovolením na chvíli vypůjčím informační štafetový kolík od redakčního vampýřího kamelota Šárky, protože silné ozvěny letošního PDXCONu ještě zdaleka neutichly.

Mafiánské Empire of Sin je splněným snem milovníků Kmotra

Brendu Romero snad není třeba příliš dlouze představovat. Její jméno je nedílně spjato s klasikami jako Jagged Alliance či Wizardry 8 od dnes již zaniklých legend Sir-Tech. Se svým slavným manželem Johnem (tvůrcem Dooma, Quaka a Wolfensteina 3D) nedávno založila studio Romero Games a jeho prvotinou, chystanou někdy na první půlku příštího roku, bude komplexní simulace mafiánského podsvětí. Empire of Sin bude zasazené do prohibičních 20. a 30. let minulého století v Chicagu a Brenda sama ho definuje jako budovatelskou strategii kriminální říše.

Star Citizen Alfa 3.7: Pán jeskyní

Trochu opožděně, ale přece se nakonec dostáváme k nejnovějšímu čtvrtletnímu alfa-přídavku ambiciózní vesmírné odysey Chrise Robertse. Tentokrát na nás Star Citizen novým obsahem skutečně nešetřil a navíc poprvé vidíme v akci tzv. „staggered development“ (střídavý vývoj). A na co přesně že se hvězdní dobrodruhové mohou těšit? Především na dungeony jako z dračáku.

Crusader Kings 3 budou větší, hlubší, pěknější, přístupnější, detailnější a svobodnější

Tramtarará! Fanfáry z cimbuří se již naplno rozléhají přeplněným nádvořím. Král je mrtev, ať žije král! I když počkat, na tak radikální oznámení je možná ještě trochu brzy. Přeci jen nový přírůstek vládnoucí dynastie ještě zdaleka nedosáhl kýženého věku a jeho předchůdce svou vrásčitou zadnicí pořád spočívá na trůně. Nicméně potomek pomalu roste, tak se společně pojďme podívat Crusader Kings 3 na jeho mléčný zoubek.

Jak probíhá Paradox Con očima herního reportéra

Letošní PDXCON byl z logistických důvodů letos přesunut ze Stockholmu do Berlína, což mi jako usedlíkovi v bývalé pruské metropoli značně nahrálo do karet. Celá akce se konala v prostorách nedávno otevřeného kulturního sálu impozantní funkcionalistické budovy bývalého východoněmeckého rozhlasu, známé prostě jako Funkhaus. Novinářský den byl mimo jiné zpřístupněn i držitelům nejdražších VIP vstupenek a až na pár výjimek se jim dostalo stejné péče jako nám se zápisníky. A péče to byla velice důkladná, o čemž vás přesvědčí následující řádky plné her, alkoholu a celebrit.

Dojmy: Iratus: Lord of the Dead není pouhá kopírka Darkest Dungeonu

„I live again!“ Pokud se vám teď vybavila úvodní hláška doprovázející ono slavnostní povstání zrovna vzkříšeného Caleba vyzbrojeného pouze vidlemi z vlastního hrobu, jste na správné adrese. Stejně jako v Blood, slavné kultovce z devadesátek zabývající se problematikou krve a krvácení, i zde hlavní postava promlouvá k hráči svým podmanivým hlasem plným arogance a škodolibosti. Vše komentující vypravěč zde spoluvytváří páteř temného dobrodružství plného šílenství a utrpení, podobně jako v Darkest Dungeon. I přesto, že se na první pohled Iratus: Lord of the Dead jeví jako jeho xeroxová kopie, nebo spíše jakýsi spin-off, není to tak úplně pravda.

Star Citizen Alpha 3.6: Právo a (ne)pořádek

Pravověrní fandové vesmírných dobrodružství, pohodlně se usaďte a na chvíli se hermeticky odstřihněte od všech rušivých vlivů okolí. Přichází totiž vaše pravidelná dávka novinek z toho zdaleka nejambicióznějšího univerza stávající herní generace. Řeč je samozřejmě o nejnovějším masivním přídavku do Star Citizenu, kontroverzemi prošpikovaného megalomanského snu Chrise Robertse, který se čím dál tím víc začíná materializovat v cosi uvěřitelného a hmatatelného.

EVE Online: Vesmír v plamenech po invazi vetřelců

Příběh, který vám dnes budu vyprávět, se v mnohém vymyká zažitým zvyklostem EVE Online a dokázal řádně zaskočit i ty, jejichž jména běžně figurují v těch nejvelkolepějších historkách z tohoto univerza. Řeč je o invazi tajemných Drifterů, NPC frakce, která si nebere servítky a svou urputností dokázala během několika dní zcela paralyzovat veškeré dění v nullsecu, tedy v hráčskými frakcemi kontrolovaném vesmíru, oné pro mnohé zapovězené a zároveň největší porci zdejšího herního světa.

Vulkan pro No Man‘s Sky potěší hlavně majitele grafických karet AMD

Zatímco hráči netrpělivě vyčkávají další z řady zásadních rozšíření pro No Man‘s Sky s názvem Beyond a příchod hry do VR, studio Hello Games jim krátce před Velikonocemi nadělilo první experimentální patch Vulkan pro stávající verzi hry. Toto nové grafické rozhraní bude hlavním motorem Beyond a VR verze hry a cílí tak především na optimalizaci enginu. Instalace v této fázi je až do vydání rozšíření samozřejmě nepovinná a určená zejména zvědavcům a testerům. Pojďme se tedy společně podívat, co má tato experimentální aktualizace konkrétně pod kapotou.

Star Citizen Alfa 3.5 přináší korporátní planetu, ženské avatary a spoustu dalších novinek

Jak už bývá u Cloud Imperium Games zvykem, ani poslední velká aktualizace alfa verze Star Citizenu s číslem 3.5 se neobešla bez zpoždění. V tomto případě několikatýdenním, a to zejména proto, že autoři nebyli spokojeni s některými nedostatky testovací verze v čele s problematickou AI nepřátelských lodí, tedy jedním s avizovaných tahounů nového patche. Ale teď se hráčům majícím přístup do živé verze Star Citizenu konečně poštěstilo a mají možnost si osahat novinky, kterých není zrovna málo.

Unity of Command II – recenze rozšíření Barbarossa

Wehrmacht, Rudá armáda a ruská zima

Broken Lines – recenze

Pokud existuje jednoslovný termín, jímž bych shrnul balíček do sebe hladce zapadajících mechanik v novém taktickém RPG Broken Lines, nenapadá mě výstižnější slovo než „svěží“. A nemyslím tím jen zasazení do alternativní druhé světové války, ale i spoustu zábavných herních prvků, které s sebou tato zdánlivě nenápadná hra přináší.

Through the Darkest of Times – recenze

Je 1. února 1933 a v ulicích německé metropole vládne vzrušená, v jistých kruzích přímo slavnostní nálada. Ten ukřičený džentlmen s patkou a komickým smetáčkem pod nosem byl totiž včera jmenován kancléřem Německa. Berlín však ani zdaleka není takovou baštou národního socialismu jako například bavorská metropole Mnichov. A zatímco se nad nic netušícím Německem začínají pomalu stahovat temná mračna, ve sklepě jednoho činžáku v berlínské čtvrti Kreuzberg se v tento chladný a chmurný den schází odhodlané trio občanských odpůrců diktátu národního socialismu.

MechWarrior 5: Mercenaries – recenze

Přátelé obřích zkázonosných pochodujících kovových monster, vítejte ve třetím tisíciletí. Napříč Vnitřní sférou galaxie zuří již třetí nástupnická válka ústředních lidských mocností rozesetých po stovkách planet. Civilisté možná válkou trpí, avšak pro šéfa žoldnéřské společnosti jde naprosté požehnání. A po bezmála dvaceti letech si toto požehnání konečně zase můžete užít i vy a vaši parťáci z masa a kostí.

Vampire: The Masquerade – Coteries of New York – recenze

Ta nejtemnější tajemství je nutné strážit přísněji než sebedražší poklad. Jak byste se například tvářili, kdyby se profláklo, že je po soumraku možné někde na ulici potkat vybledlého jedince, jemuž nebije srdce, nedýchá, ale zato nekonečně lační po vaší krvi? A aby to bylo ještě divnější, tahle podivná choroba jej dokonale konzervuje přesně v té podobě, v níž ho postihla. Ne, opravdu nechcete vědět, že existují upíři.

Unity of Command II – recenze perfektní druhoválečné strategie

Váleční stratégové se zase po čase mohou radostně tetelit, protože Unity of Command II se po právu zařazuje do síně slávy toho nejlepšího, co kdy žánr napříč svými dlouhými dějinami vyprodukoval. Tahle velice komplexní, ale přitom překvapivě přístupná strategie vás posadí do pohodlného generálského křesla, z něhož se vám nebude chtít vstát.

Close Combat: The Bloody First – recenze

Od vůbec první porce slavné válečné série Close Combat uplynulo úctyhodných 23 let. Od té doby se tato takticko-strategická značka dočkala dalších šestnácti oficiálních titulů (včetně jednoho střílečkového provedení), což ji kvantitativně řadí kamsi těsně pod nekončící řadu sportovních sérií od EA. Přesto o ní vědí nejspíše jen kovaní, především druhováleční, virtuální vojevůdci. Možná i proto, že The Bloody First, tedy Krvavá první, je vůbec prvním dílem v sérii (nepočítáme-li onu střílečku), který si zahrajete v plnohodnotném 3D.