Best of 2012: Události roku
zdroj: tisková zpráva

Best of 2012: Události roku

28. 12. 2012 20:30 | Z redakce | autor: Redakce Games.cz |

Jestliže ve shrnutí událostí za rok 2011 jsme psali, že pocitově se toho událo mnohem více a podstatnějšího, než v roce 2010, tak za letošek je tomu zase opačně. Ale vzhledem k tomu, že jsme prakticky každý den v roce nějaký článek o aktuálních událostech vydali, nedá se říci, že by se nedělo nic. Nebyly to však ve většině případů žádné megaprůšvihy nebo cokoli, o čem jsme si jisti, že bude rozebíráno i za pár let. Pár událostí, které považujeme za důležité, jsme však nakonec vybrali a najdete je dole v článku. Tímto také oficiálně startujeme naši sérii Best of 2012 článků, v níž vám představíme naše nej hry v rozličných žánrových kategoriích, což by mělo kulminovat vyhlášením hry roku 2012. Tak jdeme na to.

Žádné báchorky, konec světa nastal …ale jen pro THQ

Netřeba žádných hlubokých analýz a úvah. Jestliže s THQ to byl vždy tanec na ostří nože, ze kterého se dalo spadnout na dobrou i špatnou stranu, letošní rok byl už pouze ve znamení urputné snahy nespadnout. A ta nakonec nevyšla. Však se podívejte na titulky článků, které v roce 2012 o THQ vycházely jenom na Games. Samá katastrofa nebo minimálně její předzvěst. A když šéf Take 2 předpovídal v dubnu, že do půl roku je s THQ amen, tak jsme to brali jako tradiční oborové rýpání…

Ano, technicky vzato THQ žije, hypoteticky firmu ochrana před okamžitým rozprodejem značek a her, plynoucí z vyhlášeného bankrotu, může zachránit a nakopnout k novému životu. Na rovinu si ale nemyslíme, že to tak dopadne, i když naše dovozování není absolutně důležité. Ve hře jsou totiž hry, potenciálně zajímavé hry. A samozřejmě jejich tvůrci, šikovní vývojáři, kteří chtě nechtě musí v této chvíli řešit, co s nimi bude za pár měsíců.

Z jejich pohledu by asi bylo nejlepší, kdyby se objevila firma, která koupí herní značky a celá studia k tomu. Ubisoftu už se tento zájem přisuzuje, ale ten rozhodně nevezme všechno. Vyplývá z toho, že některé značky prostě zaniknou, bez ohledu na to, jestli se THQ podaří zachránit, nebo ne. Současná situace THQ zkrátka není pozitivní, i když to současné vedení musí tímto způsobem prezentovat. Nedá se však nic dělat, slabší musí z kola ven. Byznys je byznys.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Evropa dohnala Ameriku, Gamescom se vysmál E3

Vlastně bychom neměli herní výstavy E3 a Gamescom porovnávat, protože ta první by měla být pouze pro novináře a lidi z „branže“, zatímco to druhá je i pro veřejnost. Ale i když se zaměříme pouze na onu profi, byznysovou, část, tak letošní Gamescom vítězí na plné čáře. Nejenom organizací, která do prostoru pro práci nepustí batůžkáře, ale i obsahem, který je mnohem pestřejší, než na největší blockbustery zaměřená E3. Už jen to, že řada menších a středních firem, nejenom z Evropy, raději E3 vynechala a vsadila na Gamescom, kde se navíc může prezentovat přímo lidem, kterých přišlo nepočítaně, leccos dokazuje.

Pokud se organizátoři E3 nebudou od Gamescomu inspirovat a neudělají z výstavy v Los Angeles smíšenou akci pro lidi z branže i pro veřejnost, tak známou herní výstavu růžová budoucnost nečeká. Většina vydavatelů už stejně hry představuje na soukromých akcích a ne na E3, což bylo jedno z největších lákadel této výstavy. V Německu už to pochopili, že výstavy už nejsou od oznamování, tak jako kdysi, ale od prezentování. Časy se holt mění a zcela na rovinu, sami přemýšlíme o tom, jestli má vůbec smysl se na E3 tahat, když jen o pár týdnů později uvidíme to samé, ale v mnohem příjemnějším prostředí a s bonusem v podobě projektů, které na E3 zvysoka kašlou...

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Všichni jsou už na Kickstarteru, já tam taky jdu…

Kickstarter není novinka, funguje několik let a už v minulém roce se díky řadě zajímavých projektů dostal do povědomí herních magazínů a samozřejmě i hráčů samotných. Až letošní rok byl ale pro celý (eko)systém crowdfundingu (příšerné slovo) a jeho využití pro herní projekty zlomový. Navíc je krásné, že lze bez problému určit, kdy a jak k tomu zlomu došlo. Tim Schafer a jeho Double Fine Adventure to byla. Skoro tři a půl milionu vybraných dolarů ukázalo, že hráči jsou schopni a ochotni dát dohromady spoustu peněz jenom na ideu či příslib hry, kterou chtějí, od někoho, komu věří. Pak už to následovalo samo. Wasteland 2, Project Eternity či Star Citizen posouvaly laťku možného dále a dále, a jak bylo využití Kickstateru ještě loni v zásadě nezvyklé, dnes už se na něj obrací i herní studia a firmy, od nichž bychom to nečekali a hlavně, u kterých nám to vlastně ani nepřijde fair. Bez ohledu na to, jak si to zainteresování lidí zdůvodňují.

Nabízí se otázka, kdy celá ta Kickstarter bublina, nafouklá z prvotního nadšení, že TO JDE I JINAK, s velkým třeskem splaskne. První příležitostí bude chvíle, až začnou ty nejprofláklejší projekty vycházet, jestli tedy vyjdou. Pokud jejich kvalita nebude tam, kde ji komunita donátorů z řad hráčů očekávala, tak to bude pro Kickstater po stránce herní špatné. Nebudeme nicméně stahovat kalhoty už teď, když brod je ještě daleko. Příští rok bude ale z pohledu Kickstarteru rozhodně zajímavý a v jistém slova smyslu i rozhodující s ohledem na jeho budoucí využití pro herní projekty.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Dramatický konec Mass Effectu ...ale jinak, než se čekalo

Nikdo v redakci si nevybavuje, že by se konec nebo vůbec příběh nějaké hry řešil s takovou dávkou emocí, jako zakončení Mass Effect trilogie. Nemá cenu tu rozvádět podstatu celé věci, ostatně jsme to už udělali v ME speciálu, na který se určitě podívejte. Stojí za to se však ještě jednou zamyslet nad tím, jaký vliv by hráči měli mít nad produkcí her - v souvislosti s aktuální popularitou Kickstarter projektů, kdy hráči vyloženě investují do vývoje her peníze a chtějí nad nimi mít hlavní slovo, se totiž bude ještě hodně řešit, co si tvůrce může ve hře dovolit, a co už ne. V případě Mass Effectu museli tvůrci na jednu stranu čelit opravdu drsným útokům bez elementární argumentace, jejich počet bohužel mnohonásobně převýšil inteligentní návrhy, jak by se konec či spíše konce daly vyřešit lépe. Nakonec sice vývojáři nepodlehli zcela, ale udělali klasický krok k tomu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, dokonce bez škrábance. A to je špatně, velmi špatně. Ne pro vývojáře, ale hlavně pro nás, pro hráče.

Pokud se chceme alespoň občas dočkat příběhově zajímavé, nerozmělněné a nezprůměrované hry, tak nám nezbude, než to nechat na vývojářích. Když by měli poslouchat všechny, dokonce i ty rozumné, rady od hráčů a snažit se je realizovat, vyjde z toho kočkopes. V tomhle má třeba Dan Vávra pravdu. Víc hlav sice víc ví, ale když něco skládají dohromady, tak to nikdy nebude něčím výjimečné, nečekané a překvapivé, ale zprůměrované, aby se vyhovělo všem. Tím se neříká, že nemáte na hry remcat a připomínkovat je – jen se tím říká, že vývojář by se tím měl nechat maximálně inspirovat, ne se tím řídit.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

PlayStation Vita pěje labutí píseň handheldů

Netroufáme si tvrdit, jestli PS Vita je úspěch, neúspěch nebo něco mezi, protože neznáme plány a cíle, které s tímto handheldem Sony pro rok 2012 měla, ale z pohledu běžného hráče to na výrazný sukces rozhodně nevypadá. Samotný hardware je přitom výborný, zásoba klasických her se po updatu, umožňujícím na Vitě hraní PSX her, také utěšeně rozšiřuje, ale hlavní problém je s hrami novými. Je jich zoufale málo a těch opravdu zásadních je…je tam vůbec nějaká?

Na launch bylo solidních her dost, ale jejich přísun později ustal a dnes jich je tolik, že by vám stačily k jejich výčtu ne obě ruce, ale jedna jediná. A pohled na seznam připravovaných titulů neukazuje, že by se na tom mělo něco zlepšit. A přes to vlak nejede.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Bez free to play už se onlineovky neobejdou

Nemá cenu řešit, jestli je free to play model prospěšný, nebo škodlivý, ale faktem je, že se bez něj až na výjimky neobejde žádná onlineovka - jedno, jestli je velká, nebo malá. A neříkejte nám tu nic o World of Warcraft, to je výjimka sama o sobě. Jaké ale máme důkazy o tom, že bez free to play to nejde, nebo si to alespoň herní firmy myslí? Tak se podívejte na Old Republic, podívejte se na Secret World, podívejte se na Age of Conan nebo LotRO, podívejte se na desítky dalších onlineovek, které začaly fungovat s klasickým modelem předplatného a během posledního roku se transformovaly na free to play projekty. Myslíte si, že by to herní firmy dělaly jen tak, z plezíru, bez pádného důvodu? Kdepak.

Tím důvodem nemusí být navíc pouze snaha o generování zisku, ale v mnoha případech i snaha udržet hru při životě, nebo ji postavit na nohy. Free to play model to zcela evidentně umožňuje, alespoň po nějakou dobu. Je tedy v pořádku se na free to play tváři kysele, ale tak jako tak se musíme smířit s tím, že tady je, hráči jej akceptovali a přijali, a je jenom na vývojářích, jak s ním ve svých titulech naloží. Podle nás totiž není free to play model vadný sám o sobě, může být jen vadně implementovaný.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Wii U zazvonilo, ale zůstalo stát za dveřmi

Prodejní čísla stranou, zanechal ve vás launch Wii U vůbec nějaký dojem? Měl by, vždyť jde o zbrusu novou konzoli, a to je vždycky velká událost. Nebo alespoň bývala, protože u Wii U to rozhodně neplatí. Těžko říci, jestli je to skladbou seznamu launchových her, z něhož trošku vystrkuje rohy jenom ZombiU, nebo jsou to rozpaky nad samotným launchem, nebo je nejasná identita samotného hardwaru, který je zajímavý, ale má spoustu much a mušek…

Samozřejmě tímto Wii U neodsuzujeme k zatracení, protože konzole je na trhu sotva pár týdnů a okamžiky, které rozhodnou o jejím úspěchu či neúspěchu teprve přijdou v průběhu prvního roku života na trhu. Přesto však jde o jistý náznak toho, co lze od Wii U čekat. Asi to nebudou zbrusu nové AAA tituly z produkce někoho jiného, než je Nintendo, takže se bude opakovat situace s prakticky všemi předchozími konzolemi od Nintenda. Normálně bychom nad tím mávli rukou, ale když zrovna tohle chce Nintendo s Wii U změnit, tak to není zrovna nejlepší výhled do budoucna. Nechme však Nintendu s Wii U šanci, že se to změní a Wii U nás v dalších měsících zaujme mnohem více, než na startu, takže bude důvod setřít z něj pomaloučku se hromadící vrstvu prachu.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Steam Greenlight zatím moc nesvítí

Oznámení Greenlightu, jako způsobu, jakým bude sama komunita rozhodovat o tom, které hry se na Steamu objeví, doprovázelo všeobecné nadšení hlavně od vývojářů. Řada z nich se totiž o zařazení hry či her na Steam opakovaně snaží už delší dobu a bez úspěchu, takže v Greenlightu viděli naději, jak by se jim to mohlo povést. Nyní, po několika měsících fungování systému už ovšem tak nadšení nejsou a i my jsme zcela upřímně z celého systému rozpačití.

Logické by bylo, kdyby výběr her k publikování na Steamu probíhal na základě počtu hlasů a vše by bylo veřejné a transparentní. Jenže způsob výběru je nejasný i samotným vývojářům, kteří jen vmnoha případech sledují, jak jejich hrám naskakují hlasy, ale výběr v některé z vln schválených her je prozatím míjí. Potenciál k tomu, aby Greenlight byl prospěšný pro komunitu hlavně těch menších vývojářů tady pořád je a veliký, ale očekávám od Valve, že k jeho naplnění udělá nějaké razantní kroky. Jinak bude výběr her k vydání na Steamu fungovat stejně jako do teďka – bez řádu, chaoticky a hlavně neprůhledně. A přitom tomu všemu měl Greenlight zabránit...

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

České herní jaro

Možná je to jenom náš subjektivní dojem, ale zpětný pohled na domácí herní scénu za rok 2012 v nás zanechává jen samé příjemné pocity. Jistě, do značné míry za to může fakt, že zde vzniklo další herní studio s velkými plány, které dle prezentací na GDS zatím úspěšně plní. Řeč je samozřejmě o Warhorse. Možná je to kapka v moři, ale kapka, co podněcuje spoustu dalších lidí k aktivitě. Také jsme letos v podcastech i mimo ně objevily spoustu malých či menších studií, která zde vznikají či už nějakou dobu fungují na profesionální úrovni, když využívají možností nabízené platformami jako je Appstore, Google Play nebo prostě jen webu.

I na základě průběhu letošní Game Developers Session máme dojem, že to v Česku i na Slovensku žije aktivitou, kterou jsme před pěti, šesti lety zkrátka neregistrovali. Možná jsme se jen špatně dívali, nebo jsme to vidět nechtěli, ale v tom případě jsme minimálně prozřeli a máme radost z toho, že nejsme pouze zemí herních konzumentů, ale i producentů. Oživení, které v naší malé kotlině registrujeme, rovněž dokládají i letošní aktivity AHP v podobě prvního ročníku herní výstavy For Games a vyhlášení her roku 2011 v rámci ankety Booom, která šla napříč tuzemskými herními médii. Zkrátka, něco se děje na všech herních frontách, což je jen a jen dobře.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

ČT zařízla Game Page, ale ještě není všechno ztracené

Zrušení Game Page nás zastihlo zrovna ve chvíli, když jsme si dávali menší relax po E3 maratónu kdesi v kasinu v Las Vegas. Snad i proto jsme z toho byli šokovaní, nehledě na to, že šlo o jednu z mála příležitostí, jak hry prezentovat na veřejnoprávní stanici. Vyjádření ČT z úst Milana Fridricha ke zrušení pořadu bylo bohužel dosti nekonkrétní a bez jasného důvodu, snaha označit hry za vyloženě marginální ve srovnání s vysokou kulturou byla zase hloupoučká.

Nikdo asi hry k divadlu, opeře či kvalitní filmové produkci ani řadit nechce, ale nic to nemění na faktu, že není důvod, aby hry na obrazovce veřejnoprávní TV jednou za čas nebyly. Obzvlášť v době, kdy s hrou v nějaké formě se potýká velká část populace ČR. Naštěstí, autorský tým Game Page se nevzdal a stále naději na vzkříšení pořadu živí, v poslední době dokonce i ukázkami nové grafiky. Zdá se tedy, že na návrat pořadu je vše připraveno, což pár desítek tisíc skalních fanoušků a bůhví kolik mlčenlivých diváků jistě ocení. Ať už byl totiž váš či náš vztah k obsahovému a formálnímu pojetí Game Page jakýkoli, přeci jenom to pro naši branži, tedy pro hry, byla jistá forma prezentace. Bylo by hezké mít ji zase zpět.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Dva čeští vývojáři z Bohemky stále trčí v Řecku

Z pohledu tuzemské herní scény je to v podstatě událost roku, bohužel velmi smutná. Velmi rádi bychom teď o zadržení Ivana Buchty a Martina Pezlara za údajnou špionáž psali v minulém čase, jako o hořké vzpomínce, která už je pryč. Bohužel je stále aktuální. Oba dva nakonec v řecké vazbě strávili Vánoce, stráví tam i konec roku a jen doufáme, že tam nebudou muset několik dalších měsíců čekat na soud a druhé odvolání proti samotnému zadržení bude vyřízeno kladně.

Nemá cenu řešit, jestli oba kluci něco, co řeckým zákonům odporuje, spáchali, nebo to na ně bylo navléknuto, jak říkají okolo kroužící konspirační teorie. Podstatné je pouze to, aby se co nejdříve vrátili ke svým rodinám, které si prožívají stejné peklo, jako oba dva kluci. Můžete mít na celou věc jakýkoli názor, ale tohle je zkrátka neoddiskutovatelné.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

2012 – rok, kdy se na to veteráni z BioWare vykašlali

Je to tak, právě končící rok se do videoherních análů zapíše jako ten, kdy Greg Zeschuk a Ray Muzyka po 17 letech opustili BioWare a na to konto i hry obecně. Rozhodli se, že už jim hry nedávají to, co potřebují. A člověk to dokáže pochopit, když byli oba dva už nějakou dobu ve funkcích, kdy sami hry nedělali, ale jen celý tento proces nějakým způsobem pomáhali provozovat. Na druhou stranu, nechali za sebou vysvědčení, za které se opravdu nemuseli stydět. Minimálně sérii Baldur’s Gate už jim nikdo neodpáře, i kdyby se snažil vyštrachat všechno, co se těm dvěma nepovedlo. Zkrátka, jsou to legendy.

To samé ale o sobě může říci i takový Cliff Bleszinski, který po 20 letech opustil Epic, aby svou kariéru posunul dál, zatím není jasné kam. Ale zřejmě jej chytla mladická míza a chce hry dělat pod menším tlakem a takříkajíc od srdíčka, stejně jako Peter Molyneux, který v březnu prchnul z Lionhead, respektive Microsoftu a zkouší to v rámci týmu 22 Cans. Bude v roce 2013 podobných odchodů známých tváří přibývat? Skoro bychom řekli, že ano. Po patnácti a více letech v byznysu, který člověka dokáže hezky vyždímat, se skoro nelze ničemu divit. Hlavně, že Warren Spector pořád hry dělá, i když Epic Mickey 2 asi nebude to, čím se do budoucna bude profesně chlubit.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Streamování her nevládne, pouze probublává

Ještě pořád věříme, že streamování her jednou bude běžný a hojně rozšířený způsob hraní, ale jak si mnozí po počátečním nadšení z nové technologie mysleli, že do roka a do dne zahodíme konzole a PC a budeme všechno jenom streamovat, tak to se rozhodně nestane. A nestane se to ani do dvou nebo tří let, protože je to sice metoda průkopnická, v zásadě i aktuálně solidně funkční, ale ne tak stabilně funkční, aby dokázala nabídnout zážitek na stejné úrovní, jaký máme při hraní na svém vlastním hardwaru doma.

Navíc je provozování byznysu se streamováním her dosti nákladná sranda, jak zjistil třeba Steve Pearlman, který svůj OnLive dovedl ke krachu a byl novým majitelem následně odejit. OnLive funguje, ale v dosti nízkém profilu a nezdá se, že by se to mělo v nejbližší době změnit. To konkurenční služba Gaikai, ta si vede o poznání lépe, ale její reálné užití je také zatím spíše minimalistické, než masové. Nyní patří Gaikai Sony, která s ním zřejmě počítá nejenom pro další generaci konzolí, ale to je hudba trošku vzdálenější budoucnosti. Budoucnosti, která je sice papírově skvělá, ale zatím nepříliš praktická.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

GAME je mrtev, ať žije JRC

Prodej mateřské společnosti české sítě herních obchodů Game se musel projevit i u nás, přestože tuzemská pobočka hospodářskými problémy netrpěla. Nakonec se o koupi celé sítě utkaly společnost Genesis Capital a firma Next Level Games, přičemž vyhrála ta první, i navzdory protestům té druhé. Tak to ale v byznysu chodí. Nedlouho poté navíc Game odkoupila i slovenskou síť obchodů Brloh a nově vzniklý celek přejmenovala zpět na JRC, jak se firma jmenovala řadu let předtím.

Pokud jste se v tom nyní ztratili, tak vás z problému vyvlékneme jednoduše: prostě budete hry chodit nakupovat do těch stejných prodejen, jako doposud, jen už to nebude Game, ale JRC. A přestože k tomu není moc co dodat, jedna z událostí roku to rozhodně je. Podobné čachry se s největší sítí prodejen s hrami u nás nedějí každý den. Rovněž to nasvědčuje tomu, že prodej her v kamenných obchodech ještě není na ústupu, jak by se snad z rétoriky propagátorů digitální distribuce mohlo zdát.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Soudní pře s vývojáři Call of Duty skončila

Dlouhé měsíce trvala soudní pře mezi Activision a vývojářským duem Vince Zampell a Jason West. Oba jmenovaní žalovali Activision za nevyplacené podíly ze zisku za Modern Warfare 2, firma je na oplátku žalovala za hrubé porušení pracovní kázně, kvůli níž byli také de facto vyhozeni. Během sporu se na veřejnost dostala celá řada pikantních informací, přičemž třeba zvěsti o špehování obou vývojářů ze strany Activision zněly docela šíleně. A s částkami, které obě strany požadovaly jako odškodné, to byly ještě šílenější.

Nakonec se obě strany dohodly mimosoudně, takže detaily jsou přísně tajné a střežené, nicméně souhlasíme se zhodnocením celého sporu z úst analytika Evana Wilsona, podle něhož šlo o nejvýznamnější legislativní bitvu v herní historii. Přímo totiž ohrožovala budoucnost megaúspěšné značky Call of Duty a tím i chod tak velké firmy jakou je Activision. A to se v podobných případech ještě nikdy nestalo.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

V rámci naší série Best of 2012 článků, ve které shrnujeme to nejlepší za rok 2012, doposud vyšly následující: Best of 2012: Události roku; Best of 2012: Nejlepší strategieBest of 2012: Nejlepší indie hry; Best of 2012: Nejlepší RPGBest of 2012: Nejlepší závodní hraBest of 2012: Nejlepší plošinovkaBest of 2012: Nejlepší akční hraBest of 2012: Nejlepší DLC a datadiskBest of 2012: Nejlepší hry, které nikdo nehrál

Nejnovější články