Best of 2012: Nejlepší strategie
zdroj: tisková zpráva

Best of 2012: Nejlepší strategie

29. 12. 2012 19:30 | Z redakce | autor: Redakce Games.cz |

Co nejlépe poslouží jako příklad rozmanitosti strategického žánru, než letošní nejlepší hry v této sféře? Středověké politikaření se střídá s rachocením tanků z Druhé světové války. K tomu vám nad hlavami létají emzáci a vy je na tahy střílíte. No a o dům dál zase řešíte, zda bude mít vaše divize bijců Varšavské smlouvy dost munice, aby udržela Východní Německo, a to nemluvíme o tom, že vaší kocábce vynechávají štíty, protože banda rebelů vám tříská do generátoru.

Na rozdíl od loňského roku, kdy ve strategiích vládla pokračování, je letos nabídka mnohem pestřejší. Ne, že by zde nějaká ta pokračování nebyla, ale halí se do hávu remaků a dalších derivátů, zatímco jiné tituly jsou vysloveně původní. Mnohem signifikantnější je ale fakt, že v nabídce strategií panuje velká žánrová různorodost a de facto nejde o tituly, které by soupeřily v tom, kdo lépe zpracuje jednu formulku. Spíše jde o to, kdo v celkovém konceptu zaujme nejvíc. Nutně se tak dostaneme do sféry subjektivních preferencí a velkých strategických bitev, kdy se budou hádat tahovkáři s realtimovníky, středověkáři s modernisty, fantasisté s reálaři (všechny tyto termíny jsou již chráněné copyrightem) o to, čí subžánr a hra je lepší. Ve výsledku pak každý subžánr neoplývá velkým spektrem titulů, ale najdete v něm alespoň jednu perlu, která vám pozře moře času a třeba sebere i cenu pro absolutního vítěze. Kdo se jím letos stal, to vám v představení pětice nejlepších strategii uplynulého roku podle redakce Games.cz poví garant této kategorie Aleš Smutný.

XCOM: Enemy Unknown

Návrat Firaxisu do vod, kde oči vlhnou slzami nostalgie či mořskou solí je neodmyslitelně doprovázen systémovými změnami, které ale kupodivu obstály. Na jedničku. Podařilo se oživit onen koloběh správy základny a procházení misí, kdy ke svým nebohým vojclům přimknete, takže každá smrt bude významnou ztrátou a ne jen odškrtnutím statistické položky. Samozřejmě, klíčovým prvkem pro zážitek ušitý na míru je odhadnutí správné obtížnosti (veteráni musí rovnou nahoru), ale to je dnes už tak nějak standard. Pocity jako před lety, když ztratíte svého milovaného čističe, omráčíte dlouho lovený cíl nebo sundáte šťastnou ranou posledního náboje smrtícího emzáka, ty všechny tu pořád jsou.

FTL: Faster Than Light

Kapitáne, máte na lodi tři hmyzáky, v trupu dvě díry, funguje vám jeden laser a máte nula štítů. Budete ještě psát kapitánský deník, nebo to odpískáme? Nezávislé studio Subset Games nás touhle hrou hodně překvapilo. Jistě, koncept kapitánování vlastní lodi a jejího vybavování zní vždy lákavě. Ale opravdu jsme nečekali, že to bude až TAK návykové a nervydrásající. Občas se tato hra mění na kardiostimulátor nebo kurz sebeovládání, ale to patří k meritu věci. Někdy je to samozřejmě o náhodě, a pokud máte opravdu mizerný začátek, v druhé půlce hry vám dojde dech (a posádka). Také však můžete najít skrytý poklad, naflákáte si do lodi nejsilnější štíty, stealth a z outsidera se rázem stane ničitel světů... nebo alespoň lodí. K FTL se dá vracet znovu a znovu - na dvouhodinová sezení i nárazových „pár skoků“ (víme, jak to dopadá, ne?). A pořád baví.

Conflict of Heroes: Awakening the Bear!

Vezměte tahovou strategii a deskovku, sbližte je... a pak sklízejte plody úspěchu v téhle druhoválečné tahovce. Tomáš Jung ji výstižně charakterizuje následujícími větami: „Nesmíte však od téhle PC konverze čekat klasickou hru. Je to jen skvěle zvirtualizovaná deskovka, která má výborné herní mechanismy a poskytne hráči plné uspokojení z taktického boje.“ Pokud jste fandy tahových strategií, hexů a tohoto období, není moc co řešit. Probuzený medvěd disponuje spartánskou grafikou (a poskytuje tedy spoustou prostoru pro fantazii), dobrými pravidly a povedenými scénáři. A hlavně, jde o podařenou konverzi deskové hry, což nebývá vždy pravidlem. Conflict of Heroes: Awakening the Bear! je asi tím nejlepším, co hexoví stratégové letos dostali.

Wargame: European Escalation

Někdo má rád holky, jiný zase vdolky. Někdo má rád tahové drcení nepřítele pod imaginárními pásy tanků, někdo se raději v reálném čase dívá na své dunící tankové svazy, postupující pěchotu, agilní průzkumná vozidla a ničivé raketomety. Wargame: European Escalation oživila stále nedostatečně využívaný prostor Studené války ve spekulativním konfliktu a vytěžila potenciál armád NATO a Varšavské smlouvy, jak to jen šlo. Potřebujete každý typ jednotek, ale zároveň vám hra nebere možnost udělat si vlastní strategii. Když už se prokoušete kampaní, ve které vám umí chytrá AI slušně zavařit, pokocháte se českými, pardon, československými jednotkami a získáte pocit, že jste tedy dobrým stratégem i taktikem, přijde na řadu pravé bojiště téhle podařené strategie - multiplayer. A tam vám sebevědomí zase rychle klesne. Což znamená, že máte před sebou desítky hodin sebezdokonalování, taktických šachů s dalšími hráči a hlavně zábavy. Protože tady to nefunguje jako u „tradičních“ realtimových strategií „urááá houfem na nepřítele“, ale vyhrává ten chytřejší, flexibilnější a lstivější.

Crusader Kings II

Máte nějakého bratrance, který vás štve, ale hodně? Možná máte, nicméně určitě neintrikuje s vašimi sousedy, že vás zabije, případně, že má právo na kus vašeho pozemku. V Crusader Kings II jsou rodinné vztahy tím hlavním a díky tomu tenhle politický středověký simulátor s trochou bitev získává na hloubce. Je jedno, zda jste drobným šlechticem, knížetem, králem či rovnou císařem Svaté říše Římské. Vždy je tu někdo, kdo vám jde po krku a spousta lidí, které můžete využít k tomu, abyste šli po krku vy jemu. Intriky, sňatková politika, korupce i válka. Ve hře o trůny je dovoleno všechno a díky tomu má tahle strategie solidní znovuhratelnost a návykovost. Tím spíše, že dostává solidní DLC, které nabízí další možnosti kde a jak vládnout, ať už jde o muslimské vládce, byzantskou politiku, obchodnické klany nebo rovnou invazi Aztéků do Evropy. A že se hra jmenuje „Crusader“? Ale no tak, tady, celkem reálně, nejde o Svatou zemi, ale o to nejbližší korýtko... a pak to vedle něj a to další... a je jedno, za koho hrajete.

 

A strategickou hrou roku podle redakce Games.cz se stává:

Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Není to o taktické části, dokonce ani o té strategické. Není to o osobité grafice nebo systému vývoje vojáků. Je to o všem dohromady, tedy o vynikajícím mixu jednotlivých ingrediencí, které vytváří zábavný a návykový celek, ke kterému se budete zas a znovu vracet, a kvůli němuž si budete povídat o osudech svých nebohých reků, co stojí jako tenká červená linie mezi bandou mimozemšťanů a Zemí v čele s nabručenými zástupci jednotlivých států. A je to i o rozhodnutích, že prostě Fred Astair dotancoval, protože už to k němu medik nestihne, aniž by jí nekoupil taky, nebo že Čína se stane pokusnou laboratoří, protože prostě nemáte na tolik satelitů a lepší bude mít ve výbavě plazmové pušky, než nějaké brnění. Díky téhle variabilitě jde XCOM načínat opakovaně od začátku a prožívat nové příběhy, které se budou měnit náhodně i dle vašich specifických voleb. Nakonec je tedy z XCOMu hra, která dokáže učarovat tak nějak universálně všem stratégům/taktikům a nezpronevěřuje se odkazu svých předků. A to si zaslouží uznání a ocenění.

V rámci naší série Best of 2012 článků, ve které shrnujeme to nejlepší za rok 2012, doposud vyšly následující: Best of 2012: Události roku; Best of 2012: Nejlepší strategie; Best of 2012: Nejlepší indie hry; Best of 2012: Nejlepší RPGBest of 2012: Nejlepší závodní hraBest of 2012: Nejlepší plošinovkaBest of 2012: Nejlepší akční hraBest of 2012: Nejlepší DLC a datadiskBest of 2012: Nejlepší hry, které nikdo nehrál

Nejnovější články