Spousta her má nějaký příběh. Málokterá jich má stovky. Where the Water Tastes Like Wine je unikátní zážitek, který vás díky čarovné hudbě a skupině talentovaných scenáristů utopí ve slastné depresi, nebo možná v nepříjemném, mazlavém štěstí. Je to hra pro všechny, kdo milují vyprávění – a teď se rozrůstá o další mýty.

„Pověz mi smutný příběh,“ poprosil mě větrem ošlehaný tramp sedící naproti mně u táborového ohně. Kdyby mě požádal před deseti hodinami, nejspíš bych mu neřekl ani slovo, ale během cesty skrz naskrz Spojenými státy třicátých let minulého století jsem se lecčemus přiučil. Za chvíli se tak spolu s jiskrami k hvězdnému nebi vznášela slova popisující děsivé rolníky, kteří pracují ve dne v noci a nikdy nepřestávají zpívat. Z noční tmy jsem utkal obraz kozy s rohy ďábla polehávající vedle spáleného stavení. A to jsem ani nezmínil sám sebe – kostlivce chabě předstírajícího, že je muž. Ne, Where the Water Tastes Like Wine rozhodně není tradiční hra.