Když se členové čtyřčlenného ukrajinského studia Flying Cafe for Semianimals posadili kolem stolu, aby prodiskutovali podobu své nové hry, jejich debata pravděpodobně probíhala nějak takhle: “Tu hru zasadíme do Mongolska. Doprostřed nádherných nekonečných stepí, do malé jurty s vycvičeným orlem,” říká první. “Hmm, dobrý nápad, a bude se odehrávat v roce 2070, co vy na to?,” kontruje druhý. “No jasně! V té jurtě totiž bude kromě orla taky androidí dívka, co je napůl váza,” přisadil si další “Cože?” “Jo! A bude tam obří rozpadlý zábavní park, kde budou hráči kolem sebe házet spousty virtuálních barevných kostiček!” „Ehm…“ „Počkejte, ještě tam bude robotický dědeček ve vznášedle, a bude mít takové ty srandovní brýle s nosem a knírem!“ „No tak jo, jdeme na to,“ shodli se a dali se do práce, kterou nakonec dotáhli do konce.

Na první pohled je hlavním tahákem adventury Cradle dojem senzace, vyvolaný kombinací stylizované grafiky s řadou bizarních výjevů, doprovodné hudby a kyberpunkového tajemna. Nemůžu zkrátka setřást pocit, že spíše než o klasickou hru, kde hrají prim herní mechanismy a design questů či soubojů, jde o typickou „divnost“, která se člověka snaží zahltit zdánlivě nesouvisejícími událostmi a výjevy, aby měl pocit, že hraje něco „jiného“. Něco, co se zásadně liší od klasické herní produkce. A už brzy si svůj dojem či pocit otestuju, protože po několika letech práce konečně ukrajinské studio Flying Cafe for Semianimals vydalo Cradle na Steamu za 13 babek.