Historie série Metal Gear Solid
zdroj: Archiv

Historie série Metal Gear Solid

12. 6. 2008 0:00 | Téma | autor: Redakce Games.cz |

Tiché našlapování v temných koutech, adrenalinové přebíhání z úkrytu do úkrytu, svalnatá ruka na zátylku a tiché křupnutí vazu. Než se ponoříte do čtyřky, zavzpomínejte, čím definoval špionážní žánr.

Autor: Martin Klekner
Publikováno: 12.června 2008

Obrázek zdroj: Archiv
Mohli bychom vyjmenovat desítky stealth akcí, jakmile by však mělo padnout jen jedno jediné jméno, které definovalo žánr, nezbylo by mnoho místa pro pochyby. Tiché našlapování v temných koutech, adrenalinové přebíhání z úkrytu do úkrytu, svalnatá ruka na zátylku a tiché křupnutí vazu – Metal Gear Solid vždy byl a pro mnohé zůstane jasným favoritem na špionážním poli. Za ta léta se z pozice opomíjené gamesky na dnes již zapomenutém herním systému dokázal vypracovat v žijící legendu a ignorovat jeho důležitost pro herní historii by bylo stejně tristní, jako opomíjet Dostojevského či Hemingwaye v literatuře. A proto, ať již jste fandové nebo neználci, kteří chtějí doplnit svou mezeru ve zdělání, toto téma je zde jen pro vás. Fantastická cesta Solid Snakea právě začíná.

Metal Gear (1987)

Psal se rok 1987, když svět herních konzolí zaznamenal velký třesk – na MSX vyšla plošinovka Metal Gear. Dobře, ten třesk možná nebyl zas až tak veliký, ale to jen proto, že lidé si revolučních myšlenek zpočátku nikdy nevážili. A nejspíš i z důvodu, že MSX byla svého času populární jen v Japonsku a určitých částech Evropy. Americké hráčstvo proto dostalo svou šanci až o rok později, kdy Konami vydalo mírně vylepšenou verzi pro systém NES – až teprve tehdy se úspěch rozšířil i na Západ. A i když se to z dnešního pohledu nemusí zdát, Metal Gear přinášel něco naprosto unikátního.

Zvětšit zdroj: Archiv Zvětšit zdroj: Archiv

V době, kdy byla většina lidí zvyklá na hry, v nichž šlo pouze o prostřílení se co největším počtem nepřátel pomocí co největšího počtu zbraní, stealth postup šokoval. Najednou nešlo prostě naběhnout s paňďulákem doprostřed koridoru a sledovat, jak se nepřátelské postavičky za doprovodu roztomilé animace rozprskávají. Být spatřen znamenalo problém, intenzita průšvihu měla jen dva stupně – jeden vykřičník nad nepřátelskou hlavou na vás poštval protivníky přítomné na obrazovce, dva vykřičníky znamenaly všeobecný poplach a nutnost útěku do zcela jiné části mapy. Nezkušený hráč si velice brzy krutě naběhl a byl tak nevybíravě zaučen v základech stealth: pohybovat se v rozích, mimo nepřátelský úhel pohledu, ve stínech a za překážkami. Záviselo na tom přežití – a lidi to bavilo!

Zvětšit zdroj: Archiv A k novátorské hratelnosti se přidal ještě poměrně kvalitní příběh. Jaderná hrozba byla a je něčím, na co lidi slyší za jakékoliv situace a jde-li o námět filmu, knihy nebo hry, o to lépe. Nejinak tomu je i v Metal Gear světě, kde se psal rok 1995, když se jistých přísně utajovaných zbraní hromadného ničení zmocnila skupina žoldáků, ukrývající se na jihoafrické základně Outer Heaven. Na scénu je povolána speciální jednotka Fox Hound se svým nejlepším agentem Grey Foxem, který je však záhy prohlášen za nezvěstného. Jeho poslední zpráva obsahuje dvě slova – Metal Gear. Řada přichází na druhého agenta, nezkušeného Solid Snakea.

Co se nepodařilo zkušenějšímu kolegovi, daří se za pomoci hráčů zelenáčovi. Outer Heaven se brzy ukázala jako základna, skrývající zcela nový typ neznámé zbraně, z níž se vyklubal gigantický tank, schopný vypustit jadernou hlavici z jakéhokoliv místa planety. Snake naštěstí nalezl jeho tvůrce, objevil slabé stránky a zničil stroj dřív, než došlo ke katastrofě. Nečekaným zvratem se na samém konci ukázala být skutečná povaha hlavního šéfa Fox Hound, Big Bosse, jako vůdce Outer Heaven a skutečného hlavního padoucha. Jeho jediná smůla byla, že byl nucen zkřížit své síly se Solid Snakem – neúspěšně.

Metal Gear 2 (1990)

Druhý Metal Gear pokračoval ve šlépějích svého předchůdce, tentokrát však na systému MSX2, s lepší grafikou a několika vychytávkami (poprvé se objevil radar). Příběh hráče zavedl do roku 1999, kdy se jaderná situace začala pozvolna uklidňovat, světové mocnosti se vydaly na cestu mírového odzbrojování a vše by se možná vyvíjelo velmi dobře, nebýt jedné výjimky – Zanzibaru. Zdejší militaristický režim se několika nečekanými akcemi zmocnil jaderných hlavic a k tomu ještě velice šikovně využil horšící se energetickou situaci, způsobenou klesajícími zásobami ropy. Unesením Dr. Kio Marva, tvůrce technologie OILIX, schopné čistit surovou ropu, ovládl Zanzibar kromě jaderného arzenálu i světový energetický trh. A pro koho se pošle, když se padouši chtějí zmocnit světa...?

Zvětšit zdroj: Archiv Zvětšit zdroj: Archiv

Pro Fox Hound. Přesněji, pro nový Fox Hound, vedený velitelem Royem Campbellem. A ten neváhá ani minutu, ruší dovolenou svému nejlepšímu agentovi a vysílá ho do akce. Solid Snake má za úkol infiltrovat zanzibarský stát, nalézt hlavní základnu režimu a zlikvidovat hrozbu jakýmkoliv způsobem. Otázky nezodpovězené v minulém díle brzy vypluly na povrch. Ta nejdůležitější – kam zmizel Grey Fox? Ano, za ty čtyři roky, kdy byl považován za nezvěstného, rozhodně nelenil. Byl to právě on, kdo nastolil zdejší režim a stanul v jeho čele...tedy alespoň zdánlivě. Po Foxově likvidaci totiž Solid Snake opět natrefil na starého známého přítele, Big Bosse, který přežil zkázu Outer Heaven a s novým Metal Gearem prchl za Grey Foxem. Škoda jen, že měl i tentokrát smůlu na Snakea – i podruhé byl hlavní zloduch zneškodněn.

Zvětšit zdroj: Archiv Situace okolo Metal Gear na MSX se opakovala, fanoušci v Americe se tentokrát bohužel nedočkali své konverze na NES. Ta přišla až v podobě neoficiálního sequelu Metal Gear: Snake's Revenge, který byl vyvíjen studiem spadajícím pod Konami, ne však přímo pod Kojimu. Příběh se točil okolo zákeřného teroristy Higharolla Kockamamie (ano, tak se opravdu jmenoval :-)), který se samozřejmě zmocnil Metal Gearu, dle očekávání byl vyhledán Solid Snakem a bez většího překvapení jím byl i zneškodněn. Přímočarý příběh byl navíc doplněn hratelností, která se na hony lišila od té známé z původního Metal Gearu – stealth postup ustoupil na úkor akce. Konami dodnes staví Snake’s Revenge stranou oficiálního příběhu a nijak se o něm ve svých manuálech nezmiňuje. Hráči je obecně považován za omyl série.

Metal Gear Solid (1998)

Bylo to však až o pár let později, kdy začala hra velkých es. Jeden z nejočekávanějších Playstation titulů roku daleko předčil všechna očekávání a způsobil, že starší díly Metal Gear byly rázem zapomenuty, naprosto zastíněny svým novým bratříčkem. Pro mnohé rok nula celé série. Stealth postup a kvalitní příběh nejenže slavily svůj comeback – byly dotaženy téměř k dokonalosti. A Hideo Kojima k tomu navíc přihodil styl vyprávění známý spíše ze stříbrných pláten, čímž redefinoval pojem interaktivního filmu. Úspěch byl fenomenální, počet prodaných kopií pro PS a PC přesáhl 6 milionů celosvětově.

Plynule jsme se posunuli do roku 2010, kdy do zajetí padla americká základna na ostrově Shadow Moses. V rukou teroristů, čítající mnohé bývalé agenty Fox Hound, zde spočinuly nejmodernější ničivé zbraně, za jejichž neodpálení vyžádali jediné – DNA Big Bosse. To samozřejmě nepřipadalo v úvahu, Solid Snake tak znovu vyrazil do akce. Jaké však bylo jeho zděšení, když zjistil, že v čele teroristů stojí jeho vlastní dvojče, Liquid Snake. Pod jeho velením se nacházeli dnes již notoricky známí padouchové jako Revolver Ocelot, Psycho Mantis, Sniper Wolf, Decoy Octopus a další, k tomu všemu navíc přibyly i geneticky upravené hordy speciálních vojáků.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Vedle mnoha zajímavých setkání, z nichž mezi nezapomenutelná patřila především ta s Meryl Silverburgh a tajemným kyborgem (z něhož se vyklubal geneticky upravený Grey Fox), došlo brzy i na Metal Gear. Přesněji jeho nejnovější verzi Rex, kterou v závěru Snake zlikviduje. Při vítězné konfrontaci s bratrem Liquidem se však dozvídá šokující pravdu – oba jsou jen genetické pokusy, vzniklé z genů Big Bosse. A zde nesmírně složitou dějovou linii přerušíme, neboť kapacita našeho tématu je omezená, zato příběh MGS nejenomže se zdá nadlidsky obsáhlý – on takový skutečně je. Jeho smysl již krásně popsal Martin Zavřel ve svém tématu, my si nyní vystačíme s faktem, že Liquid Snake je zneškodněn a Solid Snake s Meryl míří vstříc happy endu.
Zvětšit zdroj: Archiv
Jádro hratelnosti zůstalo nezměněné, vše ostatní se vydalo vstříc moderní době. Trojrozměrná grafika umožňovala nový systém plížení podél stěn, tentokrát s dynamickými záběry kamer, tu z pohledu první osoby, jindy s inteligentním nahlížením za překážky. Stejně jako v předchozích dílech, i tady Snake začínal neozbrojen, nucen sehnat si vybavení až v průběhu mise. K dispozici byla poměrně široká paleta zbraní, od pověstné pistole SOCOM po raketomet, zdaleka nejpopulárnější však stále zůstávala likvidace nablízko. K nesmlouvavým pěstem, lepenkovým krabicím pro mobilní úkryt a cigaretám pro odlákání stráží navíc tentokrát přibyla možnost přiblížit se k protivníkovi zezadu a jediným pohybem mu zlomit vaz.

Metal Gear Solid 2 (2001)

Ohlasy, jež vzbudila ukázka Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty na E3 2000, byly fenomenální. Jen málokdo se odvážil zaváhat o tom, že druhý díl snad nebude naprostá bomba – a ten samozřejmě bombou i byl. Tedy alespoň na PS2, neboť konverze se úplně nepovedla. Jenže...hráči se cítili asi jako kdyby přišli do restaurace, objednali si pizzu a dostali makarony. Jistě, makarony taky nejsou k zahození, ale oni přece chtěli pizzu! O čem že to mluvím? O tom, že triumfální návrat Solid Snakea se konal pouze během první mise – poté nás Kojima nechal v domnění, že hlavní hrdina zemřel a místo něj nasadil někoho úplně jiného. Bělovlasého manekýna Raidena, kterého právě z důvodu nemožnosti ovládat Snakea začali všichni svorně nenávidět.

Ale vezměme to pěkně od začátku. Píše se rok 2005 a Solid Snake, zklamaný zrádnými praktikami vládních organizací, je členem zcela nové skupiny Philantropy, určené k vyhledávání a zneškodňování nových typů Metal Gear. A je to zatraceně potřeba – Ocelot Revolver, který unikl zkáze Shadow Moses, poskytl plány na tuto ultimátní zbraň armádám celého světa, takže se jich rázem všude vyrojilo jako hub po dešti. Americká vláda naštěstí vyvíjí systém, jenž má být účinnou zbraní proti všem Metal Gearům...Ten naneštěstí padne do rukou ruských teroristů poté, co obsadí loď USS Discovery, jež prototyp převáží. Solid Snake je vyslán do akce – a po konfrontaci s posedlým Ocelotem umírá uvnitř potápějící se lodi.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Děj se posouvá o dva roky dopředu, kdy na místě zkázy USS Discovery vznikla velká ekologická stanice Big Shell, likvidující přírodní škody po havárii. Tak to alespoň má vypadat. Není však náhoda, že právě tu obsadí teroristická skupina Dead Cell, vedená zákeřným (a nesmrtelným) Vampem. Zajmou amerického prezidenta, vyžádají si 30 milionů dolarů a jediné, co dostanou v odpověď, je příchod speciálního agenta Raidena ze staré známé jednotky Fox Hound. Zachránit prezidenta je cíl číslo jedna, odhalit, proč podle všeho stojí za vším Solid Snake, cíl druhý. A cíl třetí, tentokrát přímo pro hráče – nějak se v tom pokusit zorientovat.

Zvětšit zdroj: Archiv Na tomto místě mohu vřele doporučit článek o dějové linii Metal Gear od K@chlolukija na fansite sony-playstation.cz. Důvod je prostý – Hideo Kojima to se složitostí a vrstevnatostí děje přepískl do takové míry, že dodnes se lidé nemohou shodnout, je-li blázen nebo génius. Desítky zvratů se střídaly jako na běžícím páse, tu šokující, tu zneklidňující, tu za vlasy přitažené a po chvíli se i ti největší znalci začali pomalu ztrácet. Jisté je jedno – Solid Snake nezemřel, přežil a dál pátral po všech padouších, kteří by rádi Metal Gear zneužili. A konečně také zjistil, kdo stojí v čele celého padoušstva – tajemní Patriots, kterážto skupina se ukázala jako ta, jež stála víceméně za vším od samého začátku. A nehodlal se samozřejmě vzdát ani poté, když odhalil, že vše, co zatím prožil, byl jen tréninkový počítačový program, vytvořený pro otestování jeho schopností.

Samotná hra doznala mnohá zlepšení. To první a největší byl samozřejmě vylepšený grafický engine, který na PS2 vyrážel dech každému, kdo ho poprvé spatřil. Interaktivní prostředí bylo možné aktivně využívat ve svůj prospěch – rozbíjení světel pro menší viditelnost, rozstřelení hasícího přístroje a únik v oblaku jeho kouře, to vše přebylo i oblíbenou lepenkovou kraibici, která tentokrát mohla v dešti namoknout. Stealth postup zintenzívněl, výbornou umělou inteligenci se nevyplatilo dráždit, pro lépe mířené výstřely (nejčastěji do hlavy) přibyl plně podporovaný pohled z první osoby, na prozkoumání se těšilo množství alternativních cest a skrytých překvápek. Výsledek tak nakonec kazily jen tři zápory: zmíněná přehnaná komplexnost příběhu (což je ovšem pro mnohé spíš plus), velká část hry bez Snakea a nepovedená PC konverze Substance, která v roce 2003 znamenala značné zklamání pro všechny uživatele klávesnic a myší.

Není remake jako remake. Některé jsou srovnatelné, některé svému předchůdci dělají ostudu – a jiné ho z uměleckého díla povýší na ryzí dokonalost. A přesně to je případ Metal Gear Solid: Twin Snakes, předělávce původního MGS na konzoli Gamecube. Tvůrci ze Silicon Knights odvedli v roce 2004 znamenitou práci, když vzali původní hru a postavili ji na enginu Sons of Liberty. Tou největší výhrou se ale nakonec ukázal být výkon Ryuheie Kitamury, slavného japonského režiséra, který se ujal příběhových sekvencí a přetavil je do podoby, za kterou by se nemuseli stydět ani v Hollywoodu. Jen si je sami prohlédněte – berte to jako povinnost.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Rok Snaka (2004)

Konami prohlásilo, že rok 2004 bude rokem Snakea a svůj slib hodlalo dodržet. Po báječném Twin Snakes tak přišel na řadu i regulérní třetí díl MGS, s podtitulem Snake Eater (recenze). Množství otázek, které zůstaly nezodpovězené na konci druhého dílu, však ještě chvíli muselo vydržet u ledu, neboť tentokrát jsme se vydali do období studené války, a to v kůži nikoho menšího než Big Bosse, biologického otce Solida Snakea. Po překombinovaném druhém díle se tak Kojima rozhodl zavést hráče zpět, před děj původních Metal Gear her a osvětlit záhadu prokletých genů jednotky Fox Hound.

V roce 1964 se, ještě jako nezkušený agent s krycím jménem Naked Snake, vydává do asijské džungle, kde v zájmu světového míru pátrá po ruské odpadlické skupině vedené ďábelským Volginem. Ten má co do činění s tajemnou skupinou The Philosophers, po jejímž rozpadu zbyla obrovská finanční konta, která si Volgin ilegálně přivlastnil a nyní s nimi hodlá ovládnout svět. To ale USA nemůže dopustit a hlavní Naked Snakeův úkol je tak na světě – zastavit padoucha za každou cenu. To ovšem ještě netuší, že se nakonec bude muset střetnout nejen s ním, ale i s vlastním mentorem - agentkou The Boss. Po jejím zneškodnění přijímá čestné přízvisko Big Boss...

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Jestliže předchozí hry byly po stránce hratelnosti naprosto vytříbené, pak Snake Eater překonal nejdivočejší představy. Nejenže byla stealth akce vymazlená do nejmenších detailů a umělá inteligence daleko předčila většinu ostatní her v žánru. Třetí díl MGS ještě přihodil i originální systém přežití v džungli. Při bojích jste si museli hlídat nejen stav života, ale přibyla i stupnice staminy, pro jejíž uživení bylo nutné pravidelně jíst, lovit divoká zvířata a připravovat z nich zásoby. Po delší době se jídlo v batohu zkazilo a při požití způsobilo zdravotní problémy, nehledě na různé zlomeniny, které bylo nutné opečovávat pěkně s bandáží v ruce. Nezbytností se stalo i shánění vhodné kamufláže, bez níž byste nedali ani ránu.

Jediným skutečným záporem se tak ukázala být poměrně nešikovná kamera, což ovšem již v roce 2005 napravilo vydání MGS3: Subsistence, který navazoval na tradici rozšiřujících mezinárodních verzí. Přidával množství drobných změn, ale především PS2 Metal Gear Online mod a opravené verze starých Metal Gear her.

Zvětšit zdroj: Archiv A v roce Snakea se konala ještě jedna oslava – příchod MGS: Portable Ops. Po akčních odbočkách Metal Gear Ac!d na PSP se vlastníci tohoto handheldu dočkali právoplatného pokračovaní MGS série, které se zase vracelo k osudům Big Bosse a sledovalo založení jednotky Fox Hound. Ta vznikla za účelem zneškodnění zběhlé jednotky Fox, zřízené rovněž pod Big Bossovým velením. Objevil se i mladý Roy Campbell, hra odhalila hlubší informace o vzájemném vztahu těchto dvou hrdinů a zároveň narážela na události v Outer Heaven. Hratelnost pak odhalovala zatím neznámý prvek v MG historii – týmovou hru s možností volně přepínat mezi naverbovanými vojáky. A k dispozici byl i multiplayer, který však sloužil spíše jako záplata na dlouhé čekání na Metal Gear Online.

Rok návratu (2008)

Překrásný na celé sérii je fakt, že i když se příběh, grafické zpracování i kvanta doplňujících detailů okolo Metal Gear her neustále měnily a vyvíjely, základ zůstal stejný. Taktická špionážní hra, která definovala pojem stealth v akčních hrách zůstala tou samou hrou, kterou jsme před mnoha lety poprvé zkusili a od té doby neopustili. Strhující příběh sice občas sklouzával až k laciné inspiraci telenovelami, sám Kojima však mnohokrát podotkl, že ho fanoušci přece nemůžou brát pořád jenom vážně. To ale nic nemění na tom, že novátorský filmový přístup, který série představila, pravděpodobně dodnes nemá skutečnou konkurenci.

Zvětšit zdroj: Archiv

Otázky typu „Nevyplatí se raději kouknout na film, než vysedávat u nějaké interaktivní pitomosti na konzoli?“ bych nechal stranou. Metal Gear je tak specifickým druhem umění, že jediné, co pro něj objektivně platí, je, že neuvěříte, dokud neokusíte. A troufám si tvrdit, že ta pravá éra Snakea teprve přijde – právě dnes, při dlouho očekávaném vydání Metal Gear Solid 4: Guns of Patriots pro PS3. Recenzi zveřejníme příští týden...

KDO ZA TÍM STOJÍ?
Zvětšit zdroj: Archiv Letos pětačtyřicetiletý Hideo Kojima, rodák z Tokia, nikdy nechtěl dělat hry. Jeho velkým snem byla práce ve filmovém průmyslu, který ho uchvacoval svou schopností vyprávět silné a velkolepé příběhy. Nakonec ale vše dopadlo úplně jinak. V roce 1986 usednul na místo designéra v Konami a přes počáteční neúspěchy vytrval ve svém úsilí stvořit revoluční hru, jakou do té doby nikdo neměl možnost spatřit. Do značné míry se mu to povedlo již v roce 1987 s prvním Metal Gearem, který zaznamenal obrovský úspěch, vizi interaktivního filmu však Kojima naplno realizoval až v roce 1998 s Metal Gear Solid. Po rozporuplných reakcích na zdánlivou absenci Solid Snakea v Sons of Liberty přišel návrat v čase se Snake Eaterem.

Metal Gear šílenství tak v roce 2004 znovu zachvátilo Japonsko a s ním i celý svět. A právě tento úspěch Kojimovi umožnil založit si vlastní firmu Kojima Productions, pod níž vzniká mimo jiné i nejnovější díl série, Guns of Patriots, s nímž chce vývojář uzavřít svou velkolepou ságu jednou provždy. A nakonec se i zdá, že si splní svůj dětský sen – je totiž možné, že na post režiséra v připravovaném Metal Gear Solid filmu zasedne právě on. Kdo jiný by se tak této úlohy mohl zhostit?


Související články: historie série Command & Conquer 1.díl a 2.díl, Rodokmen GTA očima hrdiny, Poselství série Metal Gear Solid

Martin Klekner
autorovi je 19 let a studuje gymnázium; hrami se zabývá od útlého dětství a dříve psal pro GameZone; nejraději má RTS, FPS a RPG; ve volném čase rád točí filmy, sportuje a píše povídky

 
 
Martin Klekner

Nejnovější články