Square Enix toho může letos nabídnout relativně dost, a to nejen pro asijské trhy nebo milovníky japonské produkce. Shadow of the Tomb Raider se nám přestavil už před pár týdny a o Avengers vlastně také víme, jen jsme je ještě neviděli. Schovává si je Square na později, nebo je vytáhne teď, krátce poté, co Infinity War absolutně ovládla kina?

Jedenadvacet let uplynulo od vydání prvního dílu slavné série Grand Theft Auto, což se zdá být až neuvěřitelné. Ale pak se vlastně stačí podívat na obrázky a uvědomíte si, že od první hry, kde jste viděli svého hrdinu shora v ryze 2D stylu, urazila série k třem „hrdinům“ brázdícím ulice San Andreas hodně dlouhou cestu. Časem i stylem. Ale ti z nás, kteří vzpomínají na jedničku, ví, že vlastně v jádru se princip tolik nelišil. Pořád to bylo především odreagování se u nepříčetné akce a chaosu v ulicích.

Již za měsíc si osedláte hbitou vesmírnou stíhačku a vyrazíte s ní do stísněných prostor stanic stacionárně visících ve vzduchoprázdnu. Vedle tohoto projektu se sice chystá i Descent: Underground nesoucí správné jméno, ale skutečným nástupcem má být právě Overload, protože za ním stojící studio Revival Productions tvoří tvůrci původního Descentu.

Je jen málo autorů, kteří ovlivnili popkulturu 20. století tak moc jako H. P. Lovecraft. Ačkoliv by z toho zřejmě neměl velkou radost, potvory a myšlenky inspirované Cthulhu a Lovecraftovým kosmicismem na nás dnes čouhají z nepřeberného množství filmů, komiksů, knih i her. Jenže právě interaktivní žánr má ze své povahy s adaptací Lovecrafta největší trable. Ilustruje to i skutečnost, že nejlepší lovecraftovské hry jsme se po dvou desetiletích snah dočkali teprve nedávno. Pojďme se podívat na sedmičku titulů, které se nutně neodehrávají přímo v lovecraftovském univerzu, ale nejlépe vyjadřují jeho hlavní myšlenky a motivy.

Začátkem měsíce vyšel datadisk Rise and Fall pro šestou Civilizaci a jeho recenzi jste si mohli přečíst v tomto článku. Jde ovšem jen o jednu k cihel, z nichž se skládá obrovitá stavba, jíž je série Civilization. Ta je tu s námi už sedmadvacet let a za tu dobu se samozřejmě pořádně proměnila. Jak, to se už můžete podívat ve videu, které pro vás sestříhal a namluvil Honza Vondrášek.  

Lidská paměť, nebo aspoň ta moje, má zvláštní vlastnost vyhladit vzpomínky do nejasných, rozpitých útvarů, z nichž prýští určitý pocit – smutek, štěstí, nostalgie – ale u kterých je zároveň velmi složité vzpomenout si na konkrétní detaily. Pamatuju si, že jsem s tátou před dávnými lety hrál adventuru s Harrym Potterem nebo nějaký fotbal, ale že bych si přesně pamatoval, jak vypadaly nebo jak se hrály? Ani náhodou. A tu chvíli přichází vhod zázrak internetu. Protože jak lépe zabít jedno zimní odpoledne než tím, co Patrik trefně nazval youtubovou archeologií?