Kdo v minulém roce sledoval nezávislou herní tvorbu, tomu musela nezávislá pětice v Best of 2011: Nejlepší indie (nezávislá) hra připadat jako pokus o vtip. Pochopitelně, že jsme vybírali z toho nejlepšího – zavděčit se tím všem je však nemožné. A tak jsem si řekl: „Zkusme to… zkusme se zavděčit všem, ať už jsou to nadšenci do nezávislých her nebo jen náhodní kolemjdoucí. Zrekapitulujme si celý rok 2011 a v článku vypíchněme všechny důležité indie tituly, které by naši čtenáři buď už měli znát, nebo by si je měli nově zahrát!" „Skvělej nápad, Marku,“ povídá Petr, „napíšeš to?“

Možná jsou ta čísla zarážející, ale to není důvod o nich nenapsat. Zvlášť pokud někdo tipuje, že herní vývojářství je povolání snů na celý život. Ono není. Budete nejspíš překvapeni, ale ve skutečnosti tohle zdánlivě spektakulární zaměstnání v průměru končívá po pěti letech aktivní kariéry. A pokud se před dvaceti lety výpovědi z firem počítaly ve stovkách, dnes odchází z herního průmyslu každý rok osm tisíc vývojářů. Osm tisíc! Právě o tom, že herní vývoj již dávno není obor snů, je dnešní článek.

Na Amálii se nám sešla spousta milého a nezávislého čtení. Oproti klasickým zprávám z nezávislého světa dostali trochu větší prostor samotní nezávislí tvůrci a jejich nápady a vize. Tak se dejte na cestu – šipek na rozcestníku visí dost.