| Autor: Nukem Publikováno: 15.dubna 2003 |
zdroj:
tisková zpráva
Některé události, ač před pěti lety možná významné, časem ztratí na lesku a chvíli na to upadnou v zapomnění. Možná je tomu stejně i v případě posledního povstání horníků na Marsu v prvním dílu Red Faction (recenze) z podzimu 2001. Najde se někdo, kdo si ještě vzpomene na onu revoluční dobu? Komu vyvstane v paměti jméno obyčejného horníka Parkera, který se souhrou náhod stal nakonec hrdinou povstání? Jenže to bylo na Marsu a my, tady na Zemi, máme svých starostí dost. Už 15 let vládne Chancellor Victor Sopot v Commonwealth tvrdou diktátorskou rukou. Utlačování a vykořisťování obyčejných občanů stále roste, města se mění v trosky, obloha tmavne a státu hrozí kolaps. A jako by to nebylo málo, obrací se Sopot i proti vlastním lidem, proti vlastním vojákům, kteří za něj dosud poslušně riskovali své životy. Vzpomínáte na Josefa Stalina? I ten, po upevnění své neomezené moci, obrátil svoji paranoiu proti svým nejbližším a začal systematicky likvidovat zdánlivě nepohodlné soudruhy ve straně, vysoké vojenské důstojníky a vůbec všechny, kteří snad jen naznačili jistou nespokojenost či nesouhlas. Obavy ze spiknutí zastínily jeho poslední zbytky rozumu. Stejně tak i Sopot z Red Faction podepsal rozsudek smrti pro dva tisíce svých věrných. V tomto případě šlo o vojáky, lidské jedince, posilněné posledními technologickými výdobytky vědy - nanotechnologí. Tato vymoženost, dávno vymyšlená, ale poměrně nedávno na Marsu sestrojená, umožnila pomocí nanoimplantátů vytvořit z obyčejného člověka kybervojáka. Pokud nechcete prozradit zápletku příběhu, přeskočte prosím následující dva odstavce. • Na okraji společnosti Hlavní hrdina Red Faction II, demoliční expert Alias, je rovněž jedním z těch na seznamu smrti. Má však oproti mnohým dalším kolegům jednu výhodu - dosud žije. Společně s dalšími pěti přeživšími vojáky tvoří zárodek odpadlíků, rebelů, kteří se postaví Sopotovi čelem. Jeho kamarády ve zbrani jsou pilot Shrike, expertka na elektroniku Tangier, ostřelovačka Quill, kulometčík Repta a velitel týmu Molov. Úctyhodné dovednosti týmu dokáží úspěšně čelit Sopotovým jednotkám a tak se brzy stane to, čeho se Sopot, vlastně oprávněně, stále obával. Skoro by se zdálo, že tady by tato hra, která má původ na konzoli PlayStation 2, mohla skončit. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Avšak následujícím událostem se dostává nečekaného zvratu. Ona je ta touha po neomezené moci patrně dost nakažlivá choroba. Zvláště pro ty, kteří cítí, že by ji mohli lehce dosáhnout. A tak jsme záhy svědky odhalení skutečného Molovova plánu o převzetí moci. Tyranie má tedy setrvat, jenom změnila pána. No a nebyl by to správný diktátor, kdyby se okamžitě nezačal zbavovat těch, kteří by jej mohli jakýmkoliv způsobem ohrozit. Váš dosud nerozdělitelný tým se tedy rozpadá na dvě poloviny. Molovovi lovci a jeho kořist. A samozřejmě, že vy musíte být opět tou kořistí. • Zase žádný převrat? 
zdroj:
tisková zpráva
Takže jsem si opět neodpustil vyžvanit celý příběh Red Faction II, ale vzhledem k následně uvedeným důvodům mi to snad odpustíte. V dnešní době se alespoň nějaký příběh cení i u čistě akčních her, neboť jeho přítomnost má nesporně pozitivní vliv. Přece jenom je lepší bojovat s nějakým globálním cílem a vidět, že vaše snaha k něčemu vede, než prostě jen tak procházet mapami a ničit jen proto, že vám to, bůhvíproč, přikazují úkoly mise. Jenže svět akčních her se nepřetržitě vyvíjí. A tak bezduché střílečky typu Doom a Quake pomalu přerostly v akční hry s jistým příběhem na pozadí. Za onu zlomovou hru by se patrně dal pokládat Half-Life. Tady se už cosi děje, na co má náš postup ve hře zdánlivě vliv. Další fází jsou pak hry, kde postup tvoří s dějem ještě užší vazbu. V průběhu hraní pomalu odhalujete kousky příběhu, které postupně utváří celkový obraz, až na samotném konci si řeknete“ „Tak takhle to tedy bylo.“ Jako příklad této kategorie bych si dovolil označit detektivní hru Max Payne a z doby nedávné jednoznačně Mafii. Red Faction II bohužel patří spíše ještě do té druhé kategorie. Příběh tu je, ale výsledky vašeho snažení jsou známy na mnoho misí dopředu. Za prvé - zabij Sopota. Za druhé - zabij Molova. Za třetí - více než jedno překvapení nečekej. Ale budiž. Podobných her stále je a nějaký čas asi ještě bude většina. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Vylepšená grafika Pochopitelně by to nebylo správné pokračovaní prvního dílu, kdyby zde chyběla vylepšení. To možná zaznamenáte okamžitě po vstupu do první mise, možná až později. Mám na mysli především grafiku, na které je nějaký ten časový odstup samozřejmě znát. Jde zejména o vyšší detailnost a to jak postav, tak pochopitelně i prostředí, vašich zbraní apod. Pozadu nezůstaly ani světelné efekty, které jsou zase o něco věrohodnější. Globální i lokální osvětlení, efekty ohně, páry či výbuchů, velmi reálné jsou pak výbuchy pod vodní hladinou. Anebo zkuste třeba vystřelit brokovnicí či jinou střelnou zbraní do vody. Uvidíte, jak krásně se nad hladinu vznesou kapky vody. Dobré jsou i animace postav - útěky, odskoky, krčení, panika. • Geo-Mod skutečnou součástí hry 
zdroj:
tisková zpráva
A jak je to s pověstným Geo-Modem, neboli s možností výbuchy „tvarovat“ velkou část povrchů, stěn či podlah? Inu vhledem k tomu, že původní Red Faction jsem hrál v srpnu roku 2001, nemohu si vybavit nějaké citelné zlepšení v technologii samotného engine. Ovšem unikátních vlastností Geo-Modu máte nyní možnost využít daleko častěji. Vlastně v mnohých případech to není jenom možnost, ale přímo nutnost. A věřte, že ani po dokončení celé hry jsem si na tuto zvláštnost úplně nezvykl.Z ostatních stříleček jsme naučeni, že cesta vede dveřmi, oknem, průlezem, nebo přes stěnu, na kterou vyskáčete přes nějaké bedny či ruiny. Teď tu je ovšem možnost si cestu vytvořit tím, že granátometem odstřelíte kus zdi, nebo časovanou náloží si uděláte díru v podlaze a jdete dál. Jenže zatím to nemáte úplně v krvi a alespoň já jsem na takových zdánlivě „slepých“ místech chvíli pobíhal a hledal průlez dál než mi došlo, že mám nástroje, kterými si mohu průlez vyrobit sám a navíc ne jen na jednom místě. Jistěže z mnoha jiných her už víme, že se dá odstřelit kryt ventilace, nebo narušená podlaha, kde trčí několik trámů. Jenže tato místa jsou takříkajíc nasnadě. Zde máte rovnou, neporušenou podlahu nebo stěnu a je na vás, ve kterých místech jí porušíte. • Nutná omezení volnosti Samozřejmě, že v rámci zachování jisté standardní cesty nelze bourat jakékoliv povrchy, navíc těchto neporušitelných povrchů je pochopitelně většina. Ale stále je tu více těch tvarovatelných, než v jakékoliv jiné hře. Vzpomínám si na Medal of Honor, kde lze třeba tankem zbořit dům, ale pro postup dál to myslím nutné nebylo nikdy. Díky Geo-Modu a jeho užšímu začlenění do hry je možné v jistých situacích volit mezi vícero postupy. Automatický kulomet můžete odstřelit granáty, prokličkovat mezi kulkami ukrývajíc se za občasnými překážkami, nebo si v klidu probourat cestu kolem a zezadu na něj posléze položit nálož. Nabídka více možnosti je sice omezená, ale přesto existuje. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Stále je ale třeba mít na paměti, že neomezeným geomorfingem byste se mohli ocitnou v situaci, ze které není návratu, či obejít mnoho míst, která byste za standardních podmínek byli nuceni procházet. Zkrátka všeho s mírou, i když v tomto případě je, dle mého názoru, tato míra o něco vyšší. Co ale zůstalo stejné, je způsob ničení například vybavení kanceláří (kopírky, lampy atd.). Po vzoru první Red Faction se tato po zásahu doslova vypaří a nezůstane po nich ani ten mastný flek. • Pestrá výbava 
zdroj:
tisková zpráva
V předchozím popisu jedinečných vlastností Geo-Modu jsem se nepřímo zmínil i o zbraních. I ty byly pozměněny, ale spíše co se týče vzhledu, než samotného principu. Avšak stejné principiální druhy zbraní se akčními hrami táhnou už hezkou řádku let. Zde máte tedy k dispozici 14 typů zbraní ve zcela novém provedení. Lehké střelné zbraně jako pistole, Uzi, brokovnice či tlumená automatické puška. Potom přichází multifunkční N.I.C.W., která je nanotechnologickou obdobou reálné O.I.C.W. Následuje granátomet, raketomet a klasická ostřelovací puška. Celý arzenál uzavírají exotické zbraně jako je precizní ostřelovačka, antipersonel - jakýsi multigranátomet a z jedničky známý Rail Driver, který pomocí elektromagnetické energie urychlí malý projektil na takovou rychlost, že je schopen prostřelit bez výrazného zpomalení leckterou překážku (že by gaus?). • Užitečné drobnosti K tomu musíme připočíst ještě několik typů granátů a časované nálože, které je možné používat současně s hlavní zbraní, aniž byste ji museli odkládat. Máte-li levou ruku volnou, tedy nedržíte-li obouruční těžký kulomet nebo dvě pistole či Uzi, můžete na nepřátele při střelbě ještě házet granáty. Samozřejmostí jsou sekundární módy některých zbraní. Jiný styl střelby, u zdvojených zbraní můžete střílet nezávisle z levé či pravé pistole. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
U snajperek je to přiblížení cíle pomocí optiky, které je sice graficky vyvedeno značně efektně, ale všemožné kroužky a podbarvení znesnadňují samotnou viditelnost objektů v zaměřovači. Podobně je na tom i optika u Rail Driveru, pomocí níž sice vidíte polohu nepřátel stojících třeba za zdí, ale díky agresivní světle modré barvě hledáčku, či spíše mini-displeje, nevidíte zhola nic. Pouze kroužky označující vzdálené postavy, maximálně lehké obrysy bližších objektů a osob. Také kurzory zbraní jsou zbytečně velké a vzdálenější cíl není přes ně téměř vidět. Kurzor lze sice vypnout úplně, ale pak nezamíříte vůbec. • Po svých i jako mech 
zdroj:
tisková zpráva
Další možností, jak se bránit proti přesile, je využít některých statických zbraní (třeba čtyřhlavňový kanón) či jiných prostředků. Především ty celkem zpestří jinak mnohdy stereotypní průchod misemi. Nejprve se proletíte ve vznášedle a pomocí kulometů a řízených raket budete ničit protivníky a jejich stroje. Potom nasednete do velkého tanku, kterým projedete skrz leckterý dům. V těchto přibližovadlech budete ovšem hrát roli výhradně střelce, pilotovat bude Shrike. Následuje miniponorka vyzbrojená torpédy, kterou budete mít již pod plnou kontrolou. A sérií strojů uzavírá bojové brnění, které z vás udělá „mecha“. Čas od času vám rovněž budou pomáhat počítačem řízení spolubojovníci.• Zase si to ukládá samo Jako nepřítel nesvobodného ukládání si nemohu nepostěžovat (to je ale pěkná řádka záporných výrazů ;-) na „konzoloidní“ systém ukládacích pozic. Hru nelze ukládat libovolně, nýbrž musíte dojít na předem dané místo, které tvoří předěl mezi částmi aktuální mise. Tam se hra uloží a tam se také ocitnete, pokud zemřete. Někdy začátek určité části tvoří ještě nějaká ta animace, kterou nelze přeskočit, takže pokud se periodicky ocitáte na začátku, protrpíte si znovu i animaci. Na druhou stranu je nutné poznamenat, že alespoň na střední úroveň není hra až tolik obtížná, takže drtivou většinu levelů projdete bez opakování. Ty nastanou spíše při boji s bossy, nebo třeba díky vaší neopatrnosti spojené s nějakým tím pádem z hodně vysoké budovy. Navíc lékárniček, jakož i munice se všude válí požehnaně. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Zdraví máme jen tři A když už mluvím o lékárničkách a potažmo o zdraví, tak to je řešeno celkem zajímavě. Má tři hlavní stupně, naznačené počtem hvězdiček, přičemž úroveň zdraví na každém stupni klesá plynule, což naznačuje horizontální ukazatel stavu. Pokud ukazatel klesne na nulu, postava použije jednu z maximálně tří lékárniček, které u sebe může mít, čímž ztrácíte hvězdičku a ukazatel se vrátí na maximu. Pokud ale ukazatel klesne na hodnotu třeba jen o málo vyšší než nula, po čase se vám zdraví doplní samo a to bez použití lékárničky. Snad jde o nějaký samoopravovací či samoléčící režim. Čili, podaří-li se vám z těžké palby utéci do bezpeční, stav zdraví na daném stupni se doplní a vy se můžete opět vrátit do boje. Díky tomuto systému je počet vlastních úmrtí výrazně omezen. • Mise hromadného ničení 
zdroj:
tisková zpráva
A kdo se vám postaví do cesty? No bude to slušná řádka nepřátel a to jak početně, tak typově. Od čistě lidských vojáků, přes vám podobné kybervojáky, až po mechanické pavouky, kulomety, vznášedla či mechy. Inteligence protivníků není nijak zvlášť výrazná, ve velké většině se na vás budou bezhlavě řítit ze všech stran. Jen někteří se snaží občas krýt a uskakovat. Jednoduše řečeno, není to inteligence, se kterou se vás snaží udolat, nýbrž jen jejich počet.V některých úsecích připomíná hra známé Slepice, kdy musíte uhájit svoji pozici tím, že střílíte nepřátele, kteří se objevují v různých oknech, na střechách, za barikádami, či na vás vybíhají zpoza rohů budov. To vše tak dlouho, dokud pro vás nepřijede odvoz nebo nedorazí posily. Za těch pár minut pak můžete vyplýtvat více munice, než během celého levelu. Ovšem díky tomu, že zásah do hlavy nepřítele je mnohonásobně účinnější než třeba do trupu, lze mnoho střeliva ušetřit. A rovněž udržet si nepřátele od těla. • Statistika na pozadí 
zdroj:
tisková zpráva
Nad celou hrou pak bdí statistika (obrázek), která zaznamenává počet výstřelů, počet zabitých vojáků a civilistů a počet „headshotů“. Z těchto údajů vyhodnocuje jednak přesnost střelby a potom míru vašeho, jak bych to nazval, heroismu. Do toho se promítá, kolik bonusů během mise nasbíráte, či ztratíte. Sbírat je můžete vícerým sestřelením nepřátelské techniky, omezením civilních obětí, při pomoci spojeneckým jednotkám apod. Naopak ztrácíte při zabití každého civilisty. Pokud vám tedy kromě samotného splnění daných úkolů záleží i na stylu, můžete si každý level kdykoliv zopakovat a vylepšit skóre. A aby byl výčet statistik úplný, nesmím zapomenout na sledování toho, s jakou zbraní jste do daného okamžiku zlikvidovali nejvíce nepřátel.• Nezbytné přídavky Ačkoliv vás čeká v singlu 11 misí, obsahujících dohromady 44 levelů, budete s nimi hotovi možná už za den, ale určitě za dva až tři večery. Naštěstí zde nechybí alespoň multiplayerový mód, kde můžete soupeřit pouze s počítačovými boty, zatímco možnost online hraní po síti/internetu proti živým protivníkům zde bohužel chybí (info). Nicméně nabízí se vám standardní módy jako deathmatch, CTF a jejich týmové variace, dále pak diktátor a bagman (kdo nese kufřík, sbírá body a je proháněn ostatními). Nechybí ani aréna, ve které se máte k dispozici pouze pistoli. Bohužel u ní se pro každý výstřel musí zmáčknout tlačítko myši, takže si dovedete představit, jak dlouho byste arénu hráli, než by se s vámi myška rozloučila. Majitelé bezdrátových optických myší tento mód s pistolí asi hrát nebudou, rozhodně ne s touto myškou. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Závěrem vzpomenu další přídavek ke hře, kterým je jedna položka v hlavním menu - Extras. Tady si v galerii můžete prohlédnout dostupné zbraně, postavy účinkující jak na vaší straně, tak i u protivníka a rovněž nestranné civilisty. Dále tam naleznete všechna videa či animace a artworky. Předposlední položka před titulky je věnována pro pohodlné vkládání cheatů. Zde vložíte jednotlivé cheaty a ty pak můžete libovolně zaškrtávat chcete-li, aby byly ve hře aktivní. Nakonec bych se zmínil o takové maličkosti. Na této adrese si můžete stáhnout Desktop Destroyer. Známý nástroj pro upuštění vysoké hladiny adrenalinu vyvztekáním se na wokenní ploše. V tomto případě si to s Windows rozdáte pomocí čtyř zbraní z Red Faction II. • Tak jaké to je? Nastal čas rychlého shrnutí. Red Faction II představuje graficky vylepšeného nástupce původní hry, kde i Geo-Mod není jen třešničkou na dortu, nýbrž se stává někdy i nutnou pomůckou k postupu. Dějově i zpracováním misí nevybočuje z řad mnohých akčních her a tak rychle dohraný singleplayer asi brzy nahradí multiplayer jen s počítačovými protivníky. K dispozici je k tomu slušná sada map, která čítá několik desítek kousků. 
zdroj:
tisková zpráva
Osobně jsem byl na začátku hodně skeptický, co se dobrého hodnocení týče, ale naštěstí se zážitek začal postupně lepšit. Osvěžující jsou rozhodně mise ve vznášedle, tanku či miniponorce. Teď jsem si uvědomil, že jsem nezmínil hudbu. Obecně nemáte na její poslech během té pařby příliš času, ale najdou se i klidné chvilky, jež jsou mnohdy podbarvené celkem vydařenými dynamickými hudebními motivy. Stáhněte si: Intro, PS2 trailer, Patch, Cheaty, Související články: Red Faction recenze (9/2001), Novinky |
| Nukem připravil: jd |
