Sešněrování pravidly a suchopárná rozhodnutí komisařů lámou sportu páteř především v očích jeho největších fanoušků. Za taxikaření dostal Webber pokutu a penalizaci. Můžeme spekulovat o tom, jak moc byl tenhle manévr nebezpečný, ale šlo o záblesk emocí, na které byli fanoušci královny motorsportu ještě před nějakými deseti lety zvyklí. Teď se nám jich nedostává a pilot je pilotu vlkem minimálně před kamerami. Běžte se schválně do kina podívat na Rivaly, ve kterých spolu soupeří James Hunt a Niki Lauda. Tehdy rivalita znamenala i respekt a vzájemnou komunikaci - takovou tu hospodskou, nikoliv skrz naučené fráze v týmovém rádiu.
Polovičatá klasika
Je smutným paradoxem, že F1 2013 krkolomně kombinuje obě zmíněné tváře sportu, aby částečně zakryla, že třináctkový ročník není oním sirotkem na rozhraní konzolových generací. Tím nedochůdčetem, kterému se nikdo nemohl pořádně věnovat, a také dílem, kde se zdánlivě nenápadně řadí neutrál, protože svoje renomé už přece máme a můžeme si jeden slabší díl dovolit.
Osobně bych tedy jízdou na neutrál počastoval i loňský ročník, ale neustálé změny pravidel přece jenom trochu ospravedlňovaly vydání nové verze a Codies se podařilo hmatatelně přepisovat modely počasí, pneumatik a vlastně i jemně vylepšit vizuální stránku. Třináctka ve všech těchto disciplínách přináší nemilou stagnaci, což je patrné ve chvíli, kdy zkonzumujete marketingový nášup v podobě klasického módu, který vás posadí do monopostů z osmdesátých a devadesátých let a nabídne čtyři nové tratě. Tedy pardon, posadí vás do monopostů z osmdesátých let a nabídne dvě nové tratě. Druhou půlku téhle klasiky si totiž musíte zaplatit ve formě dražší krabicové verze nebo volitelného DLC.
Je to trochu podraz na zákazníka, protože klasický mód, ač v záměru neuvěřitelně sympatický a slibný, byl slátán skutečně hodně rychlou jehlou. Staré tratě působí vedle těch nových jako holátka (absence dobových billboardů a vůbec komplexnějšího okolí okruhů jistě sehrály svou roli), rozdíl v jízdních vlastnostech oproti aktuálním monopostům není příliš čitelný, i když v reálu je obrovský. Znamenalo by to ale předělat všechno od nuly a ne jen rozhodit jízdnímu modelu sandál. Starší monoposty jsou nervóznější, připravené vám kdykoliv ukousnout hlavu, ale tenhle dojem bohužel není konzistentní. Je z něj cítit, že někdo v pozadí jen "rozladil nastavení".
A ten zlatý kamerový filtr? Není všechno zlato, co se třpytí! Klasickému módu prostě chybí koncepce. Povrchní populismus v podobě volby oblíbených monopostů a pilotů rychle vyprchá, protože tu spousta slavných jmen i vozů chybí a celé to působí jako laciný (neberte mě doslova) přílepek na poslední chvíli. Kdyby letos neměli premiéru právě Rivalové, bůhví jestli by něco podobného Codemasters vůbec napadlo.
Přes všechnu kritiku se jedná alespoň o krok správným směrem, který by mohl být v následujících ročnících rozpracován. Materiálu nabízí historie víc než dost a vzhledem k současnému stavu ve Formula 1 není ohlížení se zpět úplně špatným nápadem. Těžištěm hry ale logicky zůstane aktuální formulový kolotoč. Řeč peněz totiž brblání několika tisíc hardcore fanoušků nepřehluší a fenomén typu Grand Prix Legends, v jistých ohledech dodnes nepřekonaná simulace, jednoznačně odvál čas.
Je to barevné a hýbe se to... hodně rychle
Nevyhnutelně se tedy musíme přesunout k simulaci aktuální sezóny. Ladně přeskočím věci, které jsou už od prvního (resp. mírně pozměněného ročníku 2011) identické - tedy povinné tutoriálové kolečko, vyjednávání se stájemi, nutnost odjet pětiletou kariéru a přítomnost safety car až od čtvrtinové délky závodů. Na první, druhý i desátý pohled zkrátka F1 2013 příliš inovací nepobrala, ale z toho můžeme vinit i její předlohu. A abychom byli féroví, ta pneumatika vám občas praskne, i když zdaleka ne tak často, jak se to letos dělo v reálu.
Codies samozřejmě slíbili kompletně přepracované modely všeho, ale v reálu si snad všimnete jen toho, že obrubníky jsou rok od roku zrádnější a déšť je opět o něco lépe zpracovaný. Ale možná to bylo jenom placebo, protože změny jsou opravdu spíše kosmetické. O střídavém zapínání a vypínání módů (Grand Prix) díl od dílu bych raději ani nemluvil.
Je to vyložená podpásovka, která spoléhá na to, že většina hráčů trpí Alzheimerem a bude tedy potěšena nálezem módu, který loni tiše zmizel. Mnohem radši bych byl kdyby zmizíkovací zaklínadlo (ať už z Arabely nebo Harryho Pottera) někdo aplikoval na umělou inteligenci protivníků a traťových komisařů. Protože to už je fakt lepší žádná než tahle!
Když máte u zadku soupeře i pravidla
Zejména traťoví komisaři jako by s oblibou napodobovali natvrdlost těch opravdových. Špatná rozhodnutí jsou to, co vysálo z Formule 1 nadšení, radost a vášeň. A její virtuální adaptace teď kráčí ve stejných stopách, když si nedokáže ani po dvou letech nářků srovnat do latě systém penalizací, případně vyměnit brzdové destičky zbytku závodního pole.
Fenomén zoufale špatného odhadu brzdných drah samozřejmě prorůstá závodními hrami jako takovými. Umělá inteligence se buď křečovitě drží instrukcí a uzurpuje si pro sebe ideální stopu a brzdné zóny bez ohledu na to, co se děje kolem ní. Nebo naopak vystrašeně brzdí příliš brzy a je schopná zastavit na poloviční dráze, než je fyzikálně možné.
V pozemském světě se za vybržďování chodí k soudu, a když někomu proletíte čumákem do interiéru, sežere vás pojišťovna zaživa. V F1 2013 dostanete jako nabouraný nejen penalizaci, ale prapodivný model poškození vás v devíti z deseti případů zařadí mezi invalidy.
Nic než základ
Frustrace je o to větší, že všechno ostatní šlape jako hodinky. Série se vždycky mohla pochlubit robustním jízdním modelem a především úžasným pocitem z rychlosti, který dokonale "prodal" fakt, že sedíte v jednom z nejrychlejších přibližovadel na planetě. Když všechno funguje, jde opět o extrémně pohlcující zážitek. Sluchátka na uších, volant v zaťatých kloubech a pedál na podlaze. Ještě dotáhnout práci komentátora a je vlastně vymalováno.
Idylka bohužel trvá jen do chvíle, než se ocitnete v chumlu a přijde nějaká pomalejší zatáčka. Adrenalin střídá strach, nadšení nahrazuje modlení, a jestli náhodou má F1 2013 nějakého motoristického boha, pak je hluchý jako poleno, protože dřív nebo později ťukanec stejně přijde. Je to jen otázka času.
Tahle věčná bolest série bohužel zasahuje i do jinak atraktivního Scenario módu, ve kterém opět můžete prožít nejslavnější a nejnapínavější okamžiky uplynulých sezón. Je to krátkodobé rozptýlení, ale díky za něj. Účinky takové fan service se nesmí podceňovat. Právě tyhle bonusy nad rámec standardní kariéry hře trochu vylepšují renomé, stejně jako se to pravděpodobně povede online módům, které jsme bohužel na review verzi neměli šanci vyzkoušet.
Jde to, ale dře to
F1 2013 je solidním základem, o tom není sebemenšího sporu, jenže se jedná o základ tři roky starý, který se místo oprav dočkal krátkozrakých zlepšováků, co ustrnou na půli cesty. Můžeme jen doufat, že příští ročník bude profitovat nejen z přechodu na novou generaci konzolí, ale také z velkých změn v pravidlech Formule 1, s nimiž souvisí též přechod na novou generaci, tentokrát ovšem motorů.
Bude to pro Codies velká výzva. Nejde totiž jen o lepší grafiku a adopci nových pravidel. Je potřeba se vymanit z pověsti hry, která jen aktualizuje soupisky a přidává zbytečnosti. To se nevyřeší novou konzolí nebo formulemi. Vyžaduje to především odlišný přístup už od zahřívacího kola. Jinak totiž dnešní šestka napřesrok přes všechny třpytky spadne do nižších otáček.
