Strohostí k úspěchu
Tvůrci ze stockholmského studia Landfall o sobě hrdě prohlašují, že hratelnost je jim nade vše svatá. Seznamování s jejich produkty je proto poněkud komplikované. Ať už jde o leteckou arkádu Air Brawl, chystanou bitevní simulaci Totally Accurate Battle Simulator nebo hru Square Brawl, konfrontuje vás v nich strohé grafické zpracování, nulová logika prostředí a absence příběhu či jiného uměleckého nadstandardu. Pochopitelně ale nejde o nešťastnou náhodu, hry od svérázných Švédů nemají styl záměrně proto, aby na sebe veškerou pozornost strhla jejich základní mechanika. Zajímavá, ale ničím dozdobená hratelnost se objevuje také v Clustertruck.
Z jednoduchosti motoristické skákačky asi vyraší milovníkům komplexních her kopřivka. Prostě se v ní jen hopká z jednoho jedoucího náklaďáku na druhý a sbírají arkádové body. Naštěstí je Clustertruck důkazem toho, že i když se v jednoduchosti zrovna neskrývá krása, je tam alespoň za nehet geniality.
V tomto případě byla unikátnost podpořena i dostatečně prověřenými základy. Poziční skákání si autoři vypůjčili z parádní hopsačky Skyroads a rychle ubíhající obraz i spartánskou grafiku z akrobatické arkády Race the Sun. Určitá neoriginalita hry vůbec není na závadu. Jak už jsem naznačil, Clustertruck přináší příjemně bláznivou a zároveň nervydrásající pestrou zábavu, což omlouvá veškeré náznaky plagiátorství. Spíše než něčí kopií je Clustertruck vtipnou glosou na řidičskou frustraci. Jednou se prý z dopravních zácp všichni pomátneme. Do této myšlenky zapadá šílenec na štrúdlu kamionů přímo dokonale.
Tohle doma raději nezkoušejte
Když se dá těžkotonážní kolona v každé z téměř stovky herních úrovní do pohybu, začne ta pravá arkádová zábava. Upalující masu hmoty nemůžete řídit, lze však po ní vtipně doskákat až do kýženého cíle každé úrovně. Kamiony lze přirovnat k pohyblivým balvanům v mokřadu. V ideálním případě po nich přehopkáte, kam je potřeba, ale současně mezi nimi číhá nebezpečí. Na klikatých silnicích samozřejmě není nouze o nehody a jiné nepředvídatelné situace. A to se to pak snadno padá na ústa. Každý nezdar zároveň znamená konec aktuální mise, ztrátu bonusových bodů i zdržení v herní kampani. Motivace zůstat naživu je tedy obrovská.
Dalším mocným lákadlem je zdokonalování postavy. Jak si tak jezdíte pouští, lesem, středověkou vesnicí nebo stylizovaným peklem a dalšími hezky zpracovanými lokacemi, učíte se neuvěřitelným akrobatickým kouskům. Časem budete umět skákat stovky metrů daleko i vysoko, teleportovat se, levitovat, zpomalovat čas a vrcholem všeho je režim okopírovaný z akce Superhot. V něm hra ubíhá, jen pokud se hýbe i sám hráč. Zjevnou inspiraci autoři vtipně přiznali parafrázovaným skandováním „Super...Truck!“. Mimochodem, jde o jeden z nejzábavnějších prvků ve hře.
S rostoucími schopnostmi hráče samozřejmě stoupá i náročnost akce samotné. Časem už nebude stačit, že se na střechách kamionů prostě udržíte. Budete se také muset vyhýbat čím dál důmyslnějším (či spíše absurdnějším) překážkám v podobě monstrózních kyvadel, laserů či bortících se skal, a výzvou se stanou i fatální kombinace času a prostoru. Představte si třeba situaci, kdy opouštíte původní kolonu skokem do mnohasetmetrové propasti a končíte na koloně další, která jede v úplně opačném směru, a to celé ještě několikrát rychle zopakujete. Není to moc i na klasickou bondovku?
zdroj: Archiv
„Vyladěno“ na úroveň alfa verze
Dokonalé zvládnutí všech nástrah kampaně vyžaduje extrémní souhru přesných povelů a jejich správného načasování. Jde o jakési sportovní provlékání nitě očkem jehly. Bohužel se často budete cítit, jako byste to dělali s rukama v boxerských rukavicích. Narážím na fatální chyby hry, které negativně ovlivňují celkový dojem z hraní. Clustertruck se po technické stránce vůbec nepovedla, což je strašná škoda.
Celá hra se nachází v polorozpadlém stavu. Interakce hráče s kamiony a okolním prostředím je proto velmi nedokonalá. Hra trpí na špatnou detekci kolizí a nepřesně vyhodnocuje aktuální pozici postavy. Není divu, že o úspěchu či nezdaru do značné míry rozhoduje pouhá náhoda. Úspěšně mohou skončit momenty, o kterých jste si to vůbec nemysleli, a naopak umíráte po manévrech, které se jevily nadějně. Nad takovou úrovní zpracování nejde lhostejně mávnout rukou.
Nevyladěnost projektu se podepsala také na využití speciálních dovedností. Dobrá polovina z nich se jeví neužitečně, protože mají tendenci nefungovat tak, jak zrovna potřebujete. Nikdy jsem si například nezvykl na nepředvídatelné výsledky teleportace nebo házení kotvou. Nespolehlivé je dokonce i obyčejné skákání. Občas se odrazíte doslova až k nebi, ani nevíte proč, a jindy se zas ne a ne odlepit od země. Na žádnou aktivitu ve hře není spolehnutí.
Ačkoliv měl být fyzikální model ozdobou hry, působí značně nedokončeně, a to samé lze říci také o herních pravidlech. Pokud je nedodržujete, snadno se „rozpadnou“, což hru dělá koncepčně zranitelnou. Na jedné straně tvůrci nabízí velkou volnost v řešení různých situací, ale když se rozhodnete opravdu improvizovat, jízda může dospět až k absurdní frašce. Víte, co se vám může stát, porušíte-li základní předpoklad hry a přestanete se aktivně pohybovat? Jednou vás auto pohodlně dopraví až do cíle úrovně, a jindy se třeba rozjede ke vzdálenému horizontu, kde se doslova propadne do chybějící grafiky!
Problém s děravostí mapy a přehnaně hloupým chováním vozů naštěstí řeší čím dál stísněnější jízdní koridory a rostoucí obtížnost. Pokoušet program přestanete i proto, že nejde o zrovna štědře bodovanou činnost. Neomlouvá to ale technický stav, který se podobá spíš alfa verzi. Hra je řemeslně odfláknutá až hanba.
Clustertruck dokáže být neuvěřitelně zábavná, ale zrovna tak frustrující záležitost. Užijete si v ní spoustu legrace, která však není zadarmo.
