Dojmy z hraní: česká 4X strategie Children of the Galaxy je zábavná už v early accessu
zdroj: Archiv

Dojmy z hraní: česká 4X strategie Children of the Galaxy je zábavná už v early accessu

2. 7. 2017 16:30 | Dojmy z hraní | autor: Patrik Hajda |

Když se řekne česká hra, každého hned napadne první Mafia, série Arma, Vietcong nebo Hidden & Dangerous. Všechno jsou to tituly, které v době vydání šly vlastní cestou a nekopírovaly světové trendy, stejně jako simulace od Bohemky, kamiony od SCS nebo kreslené adventury z Amanita Design. A mezi podobně "tvrdohlavé" tituly se řadí i 4X strategie Children of the Galaxy od Filipa Duška z Empty Keys, která je už nějakou dobu k mání v předběžnému přístupu na Steamu. Stojí hra za pozornost fanoušků 4X strategií? Strávil jsem v ní několik hodin, abych na tuto otázku mohl odpovědět.

V poslední době je k vidění zajímavý trend – malá studia si jako svůj první projekt volí neuvěřitelně komplikované hry, jejichž vývojem ve volném čase tráví několik let života, aby pak hru poslala do předběžného přístupu, odkud už se nikdy nedostane. Částečně by se tak dala popsat i cesta Children of the Galaxy, jenže v tomto případě se není čeho bát. Empty Keys sice tvoří jenom Filip Dušek, ale je to veterán herního vývoje. Má za sebou práci na Top Spin 4, druhé a třetí Mafii a dalších titulech. Dá se tedy očekávat, že si dobře rozmyslel, zda má na to dokončit projekt takových rozměrů.

Menší obavy může vzbuzovat early access proces. Hra měla ve fázi předběžného přístupu původně pobýt šest měsíců, ale to Filip ještě nepočítal s nabídkou, která se neodmítá. Dnes už se vývoji nevěnuje na plný úvazek, protože se připojil ke Keen Software House (Space Engineers, Medieval Engineers atd.). Children of the Galaxy i tak hodlá dokončit, jen už není jasné kdy. Toliko k „historickým“ faktům a můžeme se vrhnout na hru.

Children of the Galaxy zdroj: Archiv

Vstup povolen jen hardcore publiku

4X. Magické spojení čísla a písmene, při jehož vyslovení tuhne některým hráčům krev v žilách. Respektive, jedné skupině hráčů už jen myšlenka na komplikovanost her z této kategorie způsobuje mdloby a rychle před takovými výtvory zavírají dveře. Té druhé se však okamžitě naježí chloupky na těle při fantazírování nad desítkami tabulek s tisíci položkami a hejblátky. Pokud patříte právě do druhé skupiny, připravte si energeťáky, protože Children of the Galaxy není záležitost na jeden večer.

Že se jedná o opravdu komplexní strategii, jsem zjistil ještě dříve, než jsem se vůbec pustil do tutoriálu, natož do samotné hry. Otevřel jsem totiž nastavení hry, ze kterého mi spadla brada. Na poměry early access her toho nabízí opravdu hodně. Hlavně co se zobrazování zpráv týče, které má smysl řešit až se s hrou trošku (nebo radši hodně) seznámíte.

zdroj: Archiv

Nebyl jsem bláhový a nehrnul se po hlavě do černého vzduchoprázdna. Vždycky je lepší začít tutoriálem, než se pak chytat za hlavu. Už jen přítomnost tutoriálu je těžký nadstandard předběžného přístupu. Byť mi ze všech 9 částí výuky šla hlava pěkně kolem, odhodlaně jsem se jal převzít osud galaxie do svých rukou.

Aktuálně je na výběr ze čtyř různých ras, které se liší preferovaným typem planet, speciálním vylepšením lodí a od začátku dostupnou stavbou. Nutno dodat, že mezi nimi zatím neexistují extra velké rozdíly, které by zásadně měnily hratelnost. Následně vybíráte velikost galaxie, která se odvíjí od počtů hráčů. Minimálně lze nechat vygenerovat 25 hvězd pro 2 hráče a maximálně 150 hvězd pro 8 hráčů. Když vezmete v úvahu klidně i 10 planet u jedné hvězdy, jedná se o opravdu úctyhodná čísla.

Children of the Galaxy zdroj: Archiv

Celý vesmír možností

Přechod z tutoriálu do hry představuje sám o sobě výzvu. Těšil jsem se, jak ve hře uplatním nabyté znalosti z obsáhlé výuky, ale to jsem se šeredně zmýlil. Najednou jsem měl totiž kontrolu nad vším a nikdo mě nevedl za ruku. Na začátku máte svůj vlastní solární systém, v něm planetu a na ní průzkumnou loď. Panika začíná nabírat na obrátkách a já se snažím vzpomenout si alespoň na základní prvky. Průzkumníka vysílám směrem k jiné planetě (a beru v potaz její oběžnou dráhu), na mé planetě stavím recyklační centrum pro vyšší příjem potravin, které mi zajistí více populace, a v opravdu obrovském vývojovém stromu zkoumám astronomii, která zvedne produkci na kamenných planetách, a hlavně mi umožní stavět kolonizační lodě.

Uf. To by bylo první kolo. Párkrát kliknu na tlačítko „další“, abych posunul čas kupředu a mohl zadat nový výzkum, stavbu nových budov i průzkumných lodí. Pomalu se v tom začínám orientovat. Také si začínám všímat dopadu nových budov na planetu a snažím se zachránit záporný příjem energie, který by mi během pár kol mohl vyřadit plavidla z provozu. Učím se, že kolonizace planety trvá 5 kol, doplnění paliva warpového pohonu ještě déle a obecně nabírám pocit, že čím více toho vím, tím více toho musím zvládat najednou.

zdroj: Archiv

Tabulek a hodnot ke sledování je v Children of the Galaxy opravdu požehnaně. Obří strom výzkumu, jehož možnosti vám nedají spát, navíc prohlubují šoupátka, kterými svůj výzkum rozdělujete mezi více technologií najednou. Každá loď má svou tabulku se spoustou atributů, každá planeta má svou tabulku s ještě větší spoustou atributů, je tady tabulka státní správy se všemi vašimi planetami, tabulky vaší flotily, tabulka obchodu, tabulka diplomacie, tabulka cílů… Prostě ten největší dárek pro všechny tabulkofily, kteří milují ten pocit, když po několika úmorných hodinách začíná všechno dávat smysl.

Jakmile se do toho bodu dostanete, začne mírně vystrkovat růžky rutina. Neustále vysíláte průzkumníky k novým hvězdám, abyste zjistili, zda tam jsou kolonizovatelné planety. Z počátku totiž můžete kolonizovat pouze planety svého typu, další si musíte odemknout vývojem. Pokud máte co kolonizovat, postavíte kolonizační loď a vyšlete ji na planetu. Po kolonizaci vždy následuje vystavění všech dostupných budov (které napočítáte na prstech obou rukou) na nově kolonizované planetě, průzkumníka pošlete do dalšího systému, zkolonizujete jeho planety atd. Roste vám příjem všeho, stavíte více a více těžebních a obranných stanic, rozdáváte více a více rozkazů a celkově neustále rozšiřujete své impérium.

Children of the Galaxy zdroj: Archiv

Pane, sundali nám štíty

Opakující se zážitek trochu oživí soupeři, kteří se chovají jako vy – objevují systémy, kolonizují planety a rozšiřují svou sféru vlivu. Do té můžete v klidu vletět, a když se nebudete chovat nepřátelsky, nic vám nehrozí. Diplomacie se prozatím omezuje na pouhé uzavření hranic, kdy k sobě nikoho nepustíte, a vyhlášení války, které může skončit jen dominantním vítězstvím na jedné straně. Schválně jsem zkusil kolonizovat opuštěnou planetu v systému neutrálního hráče. K mému údivu na tuto skutečnost nezareagoval násilím, ale pouze přede mnou uzavřel své hranice. Rozhodl jsem se tedy vyhlásit válku sám.

V tu ránu rutinní kolonizování oživily taktické souboje, které jsou v Children of the Galaxy tahové a mohou čítat desítky a desítky plavidel na obou stranách konfliktu. Teprve v soubojích se proto ukáže, jací jste velitelé. Typů lodí je jen pár a v jednoduchosti volíte mezi slabou obranou a silným útokem jedné lodi nebo naopak u druhé. Tyto slabiny a dispozice využíváte v boji, kde silné útoky směřujete do silných štítů, lodě se silnými štíty stavíte před lodě se slabými zbraněmi apod. Štíty zároveň využívají hexové rozhraní. Každá loď má tedy 6 štítů a záleží tedy na směru, ze kterého na ni střílíte.

Children of the Galaxy zdroj: Archiv

Nesnadné vítězství

Hra sice působí sandboxovým dojmem, ale jsou zde hned tři cesty k vítězství. Dominance docílíte kolonizováním všech domovských planet soupeřů, technologické vítězství vyžaduje vynalezení všech technologií a Dysonovy sféry na jednom z konců vývojového stromu, zatímco expanzivní vítězství nastane po kolonizování 25 % planet celé galaxie. Po zhruba 5 hodinách hry jsem při tom měl zkolonizovanou sotva jednu pětinu galaxie a stejně tolik vynalezených technologií, zatímco v souboji jsem totálně vyhořel, protože jsem nepočítal s tak obrovskou přesilou. Hra zkrátka není na pár hodin - ukousne klidně i několik desítek.

Hlavním problémem současné verze Children of the Galaxy je však jistá míra stereotypu, což je u tohoto typu her poměrně obvyklé. Jakmile se dostanete do určité fáze, omezí se hratelnost na pořád to samé objevování, kolonizování, stavění stejných budov či lodí a v neposlední řadě zběsilé klikání na tlačítko „další“. Jasně, je to výzva vyhrát jedním z výše zmíněných způsobů, ale ani ne tak v obtížnosti, jako spíše ve vytrvalosti.

Je ale potřeba přihlédnout k tomu, že je hra stále ve vývoji. Plánovaný update diplomacie by mohl slušně oživit aktuální mírové/válečné možnosti, špionáž by zásadně pomohla ve zbrojení, tvorba vlastní rasy je více než žádoucí a obrovský potenciál nabízí již teď plně dostupný Steam Workshop. Jak ale Filip Dušek připustil pro článek v aktuálním čísle magazínu LEVEL, o hře se bohužel moc neví, takže není nikdo, kdo by se o dodatečný obsah postaral. A to je škoda, protože potenciál tady rozhodně je.

Children of the Galaxy zdroj: Archiv

Hra po technické stránce šlape jako hodinky, mechanismy fungují, po pár hodinách jste v rozhraní jako doma a ztrácíte se tak jen ve množství svých planet a lodích. Jen toho obsahu prostě není tolik, kolik by bylo třeba vzhledem k délce každé hry. Ale i tak se dle slov autora najde pár jedinců, kteří ve hře strávili přes 200 hodin. Jejich směrem posílám obdivné pokynutí. Pokud máte každopádně chuť na komplexní a v řadě ohledů i unikátní 4X strategii, nemusíte se koupě Children of the Galaxy bát už v této rozpracované podobě.

Nejnovější články