zdroj: tisková zpráva Snad každý kdo se pustí do hraní Gobliiins 4, dřív nebo později narazí. Ne že by snad hádanky byly příliš obtížné, popřípadě ne zrovna logické, ovšem častokrát je k jejich vyřešení zapotřebí uvažovat jako goblin ;) Většinu zákysů přesto způsobí akce, při nichž je nutná vzájemná spolupráce a přesná kooperace skřetího trojlístku. Podařilo se nám získat zápisník detektiva Hejbala, hlavy celé pátrací skupiny, do nějž si během cesty dělal svoje poznámky. Nezdržoval se zbytečnými akcemi a nezaobíral se ani matoucími vzkazy, předměty a objekty, které pro úspěšné zdolání každého z levelů nejsou nezbytné… vedl zkrátka skupinu přímo k cíli. Zbývá už jen upozornit, že poznámky se vztahují k české verzi hry (jména osob, názvy předmětů…) a kromě úspěšného vypátrání hrbáče Drápka, respektive zdolání všech herních obrazovek, naleznete s jejich pomocí i všechny zlaté zuby. Jedině tak lze získat přístup do skryté bonusové úrovně, zprostředkující setkání se samotným stvořitelem. Obrázky jsou pouze ilustrační.

První díl návodu s 1.-5. levelem (detektivní agentura, želva, drak, královský hrad, král)

Druhý díl návodu s 6.-8. levelem (Drápkův pokoj, chodba, krtčí stanice)

Třetí díl návodu s 9.-12. levelem (mechanický chameleon, velký Saladini, salát mezi zuby, přístav port Červín)

Návod dnes dokončíme s řešením posledních čtyř levelů, v nichž navštívíme vesničku Hnojetín, opuštěnou vesmírnou raketovou základnu a naše trio goblinů se setká také se svým Stvořitelem. Dlouhé putování pak zakončí samotná záchrana Drápka a šťastný návrat domů.

• Hnojetínské pole (13. level)
zdroj: tisková zpráva Promluvil jsem se sedlákem a vyptal se na Drápka. Paměť mu osvěžila až fotografie – no jistě, pracoval u něj, ale potom zmizel neznámo kam. Více budou údajně vědět členové pěveckého sboru, hlavně pak jeho sólista. Ještě předtím jsem ale jako obvykle prozkoumal okolí. U skladu párků se povalovalo další semínko a díky magnetu se mi z nedaleké kupy Hnojeťanských vlasů podařilo vytáhnout cosi blyštícího se. Byly to brýle. Snad už ani nemusím psát, že díky semínku (a kouzelníkovi) mohl Troup vylézt z díry a vytvořit z prkna provizorní lávku. Já mezitím zpovídal jednotlivé mrkve, ehm členy sboru Hnojeťanů.

První se obával o svůj vzhled (flek na tváři) dostal tedy karnevalovou masku. Druhý postrádal ztracené sluneční brýle – tomu říkám náhoda, dlouho se u mne neohřály. Další v řadě si nechtěl povídat vůbec a čtvrtého jsem dokonce musel vytáhnout z hlíny rybářským prutem, jak byl hluboko. Informace vedoucí k Drápkovi přesto nějak nepřicházely, rozhodl jsem se tudíž vzbudit pátého člena sboru. Spal tak tvrdě, že ho probral až Troup, bohužel ani on nám moc neporadil – nic prý neviděl, jelikož spal. Originální výmluva. Jako správný detektiv znám spoustu fint vedoucích k tomu, aby podezřelí zazpívali. V tomhle případě to ovšem bude platit doslova.

Umístil jsem partituru na notový pultík a pokusil se přemluvit dalšího člena sboru, stojícího na okraji jámy, ke spolupráci. Neměl ale zájem vrátit se k ostatním a otočil až poté, co mu Troup uštědřil svou pěstí KO. Úder byl natolik silný, že nebožáka musel křísit Cherubín. Nalezené semínko elegantně vyřešilo přístup na strom, stačilo ho znovu zasadit a urychlit růst. V trávě mezi kořeny se mimochodem nacházel i další zlatý zub. Vyskočili jsme s Cherubínem na strom a já slušně požádal posledního člena sboru, jestli by se nepřipojil ke svým kolegům. Odmítl a nás nenapadlo nic lepšího než strčit mu pod zadek petardu (ležela v díře u mrkví) a zapálit.

zdroj: tisková zpráva Kouzelník zatím odzátkoval vykotlaný strom, v jehož útrobách přebýval elf Cedris. Sdělil mi, že rád pomůže s nalezením Drápka, stačí prý přinést něco, co mu patřilo. Takový předmět jsme ale neměli a poslední nadějí byl koncert, respektive sólista sboru. Poklepal jsem tedy holí na notový pultík a zpěvem přilákaného pěvce posléze vyzpovídal. Proč mu po Drápkovi zbyla zrovna ponožka teď nerozebírejme, stejně jako magickou tužku, kterou mi dal elf Cedris s tím, že nás k druhé hrabáčově fusekli zanese. Už takhle to celé bylo hodně bláznivé. Nepřekvapilo proto ani finální řešení, totiž použití plochého kamene co by teleportu. Stačilo ho jen označit tužkou a vydat se na cestu.

• Raketa (14. level)
Vesmírná raketová základna, místo kam dosud žádný goblin nevkročil. Přesto i tady fungovaly naše osvědčené postupy. Třeba házením oblázků (co jsem sebral pod cedulí) po úlu na protější straně řeky, bylo možno přepravit oba moje kolegy na zádech žáby na druhý břeh. Žabáka jsem k dopravě využil samozřejmě i já, jen Troup musel znovu praštit do úlu pěstí. Díky papíru se souřadnicemi, nalezenému u boudy, bylo možno poprvé pohlédnout teleskopem do hlubin vesmíru, po Drápkovi ale zatím ani stopa. A zatímco já zíral do nekonečného kosmu, Cherubínus s Troupem zpřístupnili vstup do boudy. Kouzelník prostě nadzdvihl horní bednu na rampě a silák tu spodní odtlačil.

V boudě jsem na zdi sebral hůl i pár magických kamenů z bedny, používají se jako palivo do rakety. Neopomenul jsem pochopitelně ani další dva papírky s koordináty, přestože ten druhý jsem vytáhl z pod bedny až poté, co jí Cherubínus nadzvedl. Učenec Časoprostorus, stojící u startovacího pultu, vypadal podezřele – dokonce se zdálo, že má na obličeji masku. Podařilo se mi ji v nestřežené chvíli zachytit a strhnout rybářským prutem. Z ptáčka se vyklubal preceptor Galant a kolega kouzelník z něj div nevytřásl duši. Tedy ve skutečnosti z něj vypadl jen malý klíček, ale také informace potvrzující naše podezření. To on vyštval Drápka od krále a on ho poslal raketou kdo ví kam.

zdroj: tisková zpráva Klíčem bylo konečně možno otevřít zamčenou bednu a osvobodit tak Rejnetu, snoubenku Drápka. Uklidnili jsme jí a slíbili, že Drápka přivezeme zpátky. S použitím nových souřadnic u teleskopu už dokonce víme, kde ho hledat. Já se po cestě k raketě zdržel ještě u mudrce, který blábolil cosi o Stvořiteli a okraji vesmíru. Údajně i ví jak se tam dostat, postačí k tomu pouhých třináct zlatých úlomků. Naházel jsem proto do poháru třináct zlatých zubů – stejně už nám k ničemu nebudou a co kdyby na těch povídačkách o Stvořiteli něco bylo. Zbývalo jen přesunout se k rampě s raketou (s překonáváním řeky na žábě již máme svoje zkušenosti) a odletět. Samozřejmě až poté, co jsem opravil rozbitý žebřík (holí s hlavou plameňáka) a natankoval stroj magickými kameny.

• Konec světa (15. level)
Tak mudrc opravdu nelhal a my se díky zlatým zubům mohli zastavit na slovíčko u samotného Stvořitele. Zprvu jsme ale byli uvězněni na ploše počítače a nebýt trojice semínek, zasazených do měkké půdy a urychlených kouzlem, nikdy bychom se z obrazovky nedostali. Cestu ven vlastně vytvořil Troup, který trio bambusů ohnul. Já a Cherubín jsme se pak vydali na průzkum a sebrali co se dalo. Což byla vlastně jen tužka a guma – oba předměty byly ale tak veliké, že je kouzelník nejdříve musel zmenšit.

Troup si zatím hrál s počítačem, když nejprve ukončil běžící program (stiskem klávesy Escape) a myší dostrkal kurzor až na ikonku s bonusovou úrovní. Stvořitel spal a bylo třeba ho probudit – což jsem se konec konců dozvěděl i písemně, při kliknutí obří myší na ikonu. Z kresby umístěné na stole nalevo jsem s pomocí gumy odstranil čmáranici a Cherubínus oživil kresleného panáčka. Získali jsme tak další semínko. Při podobné akci u kresby vpravo stačilo jen domalovat na obrázek tužkou ústa. Dostalo se nám rady, že pod plechovkou na stole je díra.

zdroj: tisková zpráva Troup nelenil a plechovku hned srazil. Nezahálel jsem ani já a z květináče vedle monitoru vylovil prutem trochu hlíny, která okamžitě putovala do díry pod plechovkou. V zápětí následovalo i semínko. Přidal se Cherubín, kouzlem popohnal růst květiny, čímž předal štafetu zpátky Troupovi. Ten po rostlině vyšplhal nahoru, kde vyrazil z hrnku lžičku a překlopil červenou knihu na stůl. Tím však akce ve vysokém tempu zdaleka nekončila. Vyběhnul jsem za Troupem na poličku a přitáhnul se magnetem ke klíči v horním patře. Cherubín pak očaroval eurominci, abych po ní mohl přeskočit na vršek monitoru.

Použitím mobilního telefonu se Stvořitel konečně probral a bylo možné přeptat se ho na pravý účel naší cesty. Skočil jsem přes minci zpět na poličku, po provázku sjel dolů a spěchal k ruce, kde už čekali moji kolegové. Cherubínus ruku kouzlem otočil a my společně vlezli na Stvořitelovu dlaň. Dozvěděli jsme se jeho záměry i důvod stojící za naší dlouhou poutí. Zbývalo zodpovědět poslední otázku – jak se přeneseme za Drápkem? Stvořitel na můj dotaz odpověděl, že mým magickým slovem jen CONTROL. Zeptal se také Troup a jeho heslo znělo ALT. A přesně podle očekávání, Cherubínus se na stejný dotaz dočkal odpovědi DELETE.

Zdá se, že využijeme ještě klávesnici počítače. Lehce nás ovšem znepokojilo, že klávesa Ctrl úplně chyběla. Snad by se ale dala nahradit teď již nepotřebným Escapem? Cherubínus zmenšil lžičku, já ji sebral a vcelku bez problémů s její pomocí klávesu Escape vydloubnul. Dle předpokladů se mi podařila i plánovaná záměna za Control. Potom jen stačilo aby každý z nás obsadil to správné tlačítko dle Stvořitelovy nápovědy… a cesta za Drápkem, do finálové úrovně, byla otevřená.

• Velký Gourtz (16. level)
zdroj: tisková zpráva Seběhli jsme všichni dolů po stráni a já začal sbírat co se dalo. Glonzovo prkno, kapku sladké rosy… nahoře na plošině taky plochý kámen u vrtule a vejce z nory vrtulového čmrdlíka. To ale až potom, co ho Cherubínus vylákal kouzlem z díry. Pak jsem aktivoval Drulanovu glabzu (vypadala jako nějaký terminál) načež přiběhlo Velké oko. Troup ho okamžitě inzultoval, čímž se nám podařilo dostat Vlovzňákovu ulitu do správné pozice. Kouzelník následně vytáhl plešatou Znirkovu hlavu ze země, Troup po ní vyšplhal a shodil dolů válcovitý zibduul. Položil jsem přes něj hned prkno, pro možnou budoucí katapultáž.

Bylo na čase promluvit si s Velkým Gnurtzem a přesvědčil ho, aby propustil Drápka. Bez větších námitek kupodivu souhlasil, stačí jen když mu upečeme koláč. Kolegové se mezitím při rozhovoru poněkud nudili a tak se Cherubín postavil na prkno katapultu a Troup bezprostředně po mojí domluvě udeřil Gnurtze do nohy. Oba se tak dostali na zvláštně tvarovaný útvar a společnými silami za pomoci čar a síly srazili (Troupova práce během levitace) Gnarlfolzovu pomádu. Posléze si katapult vyzkoušela i moje maličkost, musel jsem se přece také dostat nahoru, abych pohovořil s Drápkem.

Naše snaha o záchranu ho potěšila, stejně jako ujištění, že jeho snoubenka je v pořádku. Dokonce i poradil jak na koláč, při pečení se nám rozhodně bude hodit pytlík pšenice, který má bůhví proč schovaný ve své havarované raketě. K vraku jsem se proto okamžitě vydal, na žlutou plošinu se dalo přeběhnout přes vysunutou vlasatou Znirkovu hlavu. Její aktivaci pochopitelně zajistil Troup. Jak je mým zvykem, posbíral jsem vše co by se mohlo hodit – plochou kost, kovovou desku a z Drápkovy rakety inverzní polarizátor s pšenicí. Potom jsem přes hlavu přeskočil zase zpátky a vydal se pod ulitu, připravovat koláč.

zdroj: tisková zpráva Základem je těsto, nasypal jsem tedy pšenici vedle žluté koule z vluxů a pak na ní vyskočil. Výslednou mouku pak nabral do kbelíku a hurá ke kotlíku, respektive ulitě. Můj improvizovaný recept na koláč by vypadal asi „nasypte do nádoby mouku, přidejte Gnarlfolzovu pomádu, jedno vejce a navrch kapku rosy“. Pak už stačilo vše jen zamíchat a zapálit pod kotlem. S tím prvním mi rád vypomohl Gnurtz, jelikož plochá kost nahrazující vařečku byla opravdu příliš veliká. Oheň pod ulitou zas bylo možné zapálit až díky přidání bankovek do hromádky dříví. Konečně nám byly k užitku.

Chvíli na to jsem vyndal z ulity hotový koláček a předal ho Gnurtzovi. Chutnal mu a Drápek byl v mžiku volný, zbývalo už jen odletět. Plochý kámen položený na stráň znovu zafungoval jako výtah a já s Troupem jsme se na něm nechali s přispěním Cherubína a jeho magie vyvézt k raketě. A zatímco naše dvojice připravovala vztyčení žebříku k raketě (ještě že jsem našel tu kovovou desku pod něj) Cherubín zaběhl za Gnurtzem, jenž ho přepravil k nám. Vyproštění zaseknuté rakety byla vyloženě týmová práce. Kouzelník ji lehce nadzvedl a silák postrčil. Následovalo ještě jedno mocné kouzelnické popostrčení a já ji konečně mohl stáhnout dolů rybářským prutem. Nezbývalo než použít magický kámen na dobití baterie, namontovat do stroje polarizátor… a vydat se na cestu domů.

Stáhněte si: Demo (mirror, 103 MB)

Související články: Recenze, Novinka, Ostatní části návodu