Recenze
Werewolf: The Apocalypse – Heart of the Forest – recenze vlkodlačího příběhu
18. 11. 2020
|
Zbyněk Povolný
Gamebook v herní podobě
Formula Fusion - recenze
9. 6. 2017
|
Ondřej Švára
Futuristických závodů je v herním archivu jako šafránu. Proto díky za každou adrenalinovou soutěž jako Formula Fusion (Steam, homepage), která v moderní podobě vzpomíná na kultovní arkádu Wipeout. I přes ohromný potenciál ale zůstala za očekáváním. Ze závodů v ohromných rychlostech se sice tají dech, ale užijete si také trápení se špatnou umělou inteligencí, technickými nedodělky a mizernými akčními prvky. Dvakrát škoda u hry s takovou dynamikou a velkorysými možnostmi úprav.
Yooka-Laylee - recenze
5. 4. 2017
|
Ondřej Švára
S elánem a novými nápady se před pár lety podruhé narodily klasické plošinovky. Nyní jsou na řadě i jejich trojrozměrné verze. Třeba Yooka-Laylee, která oživuje pozapomenutou zábavu z Nintenda 64. Moderní vzhled a čerstvý obsah ji nicméně neuchrání od pověsti kopie kdysi oslavované 3D plošinovky Banjo-Kazooie. Pusťte se do akce, jen pokud od her nežádáte originalitu.
Orwell - recenze
26. 1. 2017
|
Ondřej Švára
„Soukromí je mrtvé, což lidem škodí“, sděluje hra se symbolickým názvem Orwell. Legendární Velký bratr v ní vstoupil do 21. století, kdy k nastolení společenské poslušnosti není třeba obhroublé propagandy a mučení, protože nejúčinnější je ovlivňovat lidi po internetu. A také je sledovat. Simulátor digitálního fízlování přináší nový pohled na společenskou nesvobodu, v níž se naivita ze sociálních sítí střetává s paranoidními myšlenkami George Orwella. Navíc je zabalený ve špičkové hratelnosti s originálními nápady.
House of the Dying Sun - recenze
16. 11. 2016
|
Ondřej Švára
Bláznivá nebeská show House of the Dying Sun vrací žánr vesmírných simulátorů k jeho kořenům. Soustředí se výhradně na akci a dokazuje tak, že v jednoduchosti je síla. K jednostranně zaměřené hratelnosti se však pojí i velmi skromný obsah. Krátká kampaň a málo dodatečných bonusů neslibují zábavu na dlouho. Hra je jako dietní svačina, po které se rychle vrátí hlad.
Syndrome - recenze
14. 10. 2016
|
Ondřej Švára
Kvalitních survival hororů není nikdy dost. Bohužel, zrovna Syndrome jejich řady nerozšíří. Což o to, děsit umí mistrovsky, jenomže na všech frontách. Temnou atmosféru na prokleté vesmírné lodi kazí špatné technické zpracování, odpudivý level design a mizerná AI. Hledáte-li alternativu k Dead Space, System Shock či Soma, berte dílo od studia Camel 101 s velkou opatrností.
Clash Royale - recenze
11. 7. 2016
|
Jan Hrdlička
Rodokmen. V herním průmyslu se na něj dá jako v málokterém jiném odvětví. Historie ukázala, že talentovaní tvůrci jsou schopní opakovaně vytvářet hity, které se u hráčů těší velké oblibě. Naopak rozporuplný titul zpravidla vede k zaškatulkování vývojářů jako “těch špatných”. Někdy se nicméně na rodokmeny spoléhat prostě nelze. Studio Supercell možná stojí za Clash of Clans i Hay Day, masivními mobilními stroji na peníze. S Clash Royale je to ale jinak. Propojení pravidel MOBA her se zásadami tower defense žánru je totiž trefa do černého.
No Pineapple Left Behind - recenze
16. 3. 2016
|
Ondřej Švára
Školu téměř jako z Dívky na koštěti navštívíte v nové bláznivé hříčce No Pineapple Left Behind. Nelze se nepousmát nad třídami, kde se kouzlí, létají blesky a látka se dětem doslova vlévá do hlav. Nejde ovšem o humor samoúčelný. V manažerské strategii, kde se svérázným způsobem staráte o koloběh života ve školních lavicích, je legrace nástrojem ke kritice skutečného školství. Nápaditá herní satira se ovšem neobešla bez stereotypu a krkolomného ovládání. Svůj potenciál beze zbytku nevyužila.
F1 2015 - recenze
21. 7. 2015
|
Václav Rybář
Vlastně jsem se na tu patnáctku docela těšil. A to i přesto, že jsem předchozím ročníkům spílal, jak se dostaly do klasické každoroční pasti sportovních her. Jenže i Codies nakonec přiznali, že F1 2014 byla spíš výplňovka, během níž už naplno pracovali na patnáctce, která konečně vyšla i pro konzole nové generace. A vyšla rovnou v létě, abychom si ji mohli patřičně užít. Naivně jsem doufal, že hlášky o překopání celé série od podlahy budou splněny alespoň napůl. Dokonce mě potěšilo, když jsem po spuštění dostal na výběr, jestli si chci znovu zahrát loňskou sezónu nebo tu letošní. Taková omluvenka je vcelku sympatickým rozjezdem. Tak rychle přeskočit generické intro i jednoduché menu a vzhůru na Time trials - chci co nejdřív vidět, jak to vypadá a jak se to řídí.
Trainz CZ service pack 4 - recenze
17. 4. 2003
|
Redakce Games.cz
Ode dneška si můžete jen z Tiscali Games stáhnout Service Pack 4 pro českou verzi Trainz, který měl tuto vláčkovou simulaci vyšvihnout z nudné hříčky na hru, ke které se budeme rádi vracet. Povedlo se to?
RoadCraft – recenze povedeného nástupce SnowRunnera
20. 5. 2025
|
Patrik Hajda
Hodně ubylo, hodně přibylo
Park Beyond – recenze stavění zábavních parků
21. 6. 2023
|
Michal Krupička
Šíleněji bohužel neznamená lépe
Game Over - recenze a rozhovor
21. 10. 2003
|
Redakce Games.cz
S kampaní namířenou proti domácímu násilí přišla na svět česká freeware hra Game Over. Čím se podobá a naopak liší od The Sims, co vylepšil patch 1.1 a jak se na ní tvůrcům z Centauri Production pracovalo?
New Super Mario Bros U - recenze
7. 12. 2012
|
Pavel Dobrovský
Ke konci Sodovkové džungle měl Mario dvacet životů a spokojeně hopkal po plošinkách směrem k hradu s minibossem. A pak, na jednom ošemetném precizním skoku, přišel postupně o všechny životy a vrátil se na poslední checkpoint v polovině džungle.
Dragon Age: Golems of Amgarrak - recenze RPG přídavku
24. 8. 2010
|
Petr Poláček
Krev na meči bardky Leliany ještě nezaschla a už tu máme další nášup dobrodružství v neklidné říši Ferelden. Opět formou stahovatelného obsahu za pár peněz.
Cyberpunk 2077: Phantom Liberty – recenze špionážního datadisku
20. 9. 2023
|
Šárka Tmějová
Slibuji věrnost Novým spojeným státům americkým
Let's School – recenze středoškolské budovatelské strategie
8. 8. 2023
|
Jan Slavík
Zvládnete postavit gympl snů?
The Lord of the Rings: Gollum – recenze nefalšované katastrofy
25. 5. 2023
|
Václav Pecháček
Nevytrpěl si toho Glum už dost?
Lords & Villeins – recenze ambiciózní české strategie
26. 1. 2023
|
Václav Pecháček
Simulace středověkého zemana
The Last Oricru - recenze české soulsovky
14. 10. 2022
|
Pavel Makal
Sází na kooperaci a větvený příběh
Fast & Furious Crossroads – nová hra podle Rychle a zběsile je hrozná
25. 8. 2020
|
Patrik Hajda
Když dvě a dvě nejsou čtyři
Cyanide & Happiness Freakpocalypse – recenze první epizody
15. 3. 2021
|
Pavel Makal
Tolik legrace, že budete chtít umřít
Re-Legion – recenze kyberpunkové strategie
20. 2. 2019
|
Mars Vertigo
Ellion je mladý charismatický rebel s příčinou. Nemůže už totiž déle snášet utrpení svých systémem vykořisťovaných a zombifikovaných spoluobčanů. Jako samozvaný pastýř proto s boží pomocí vystupuje z davu, aby se pokusil osvobodit své neonové město budoucnosti z područí zhýralého megakorporátu. A vy mu ve strategii Re-Legion samozřejmě pomůžete.
Shadwen - recenze
26. 5. 2016
|
Ondřej Švára
„Panovník je mrtev,“ rozneslo se podhradím. Poprask způsobila nejen královražda, ale i její pachatel. Krev na rukou prý mají žena a nezletilé děcko. Taková potupa se navždy zapíše do kronik! Naopak stealth akce Shadwen, která o činu vypráví, v herní historii nejspíš zapadne. Hra od studia Frozenbyte totiž nevyužila svůj potenciál a trpí stereotypem i technickými problémy. Sem tam ale dokáže pobavit.
Need for Speed - recenze PC verze
21. 3. 2016
|
Ondřej Švára
Čekalo se několik měsíců až Need for Speed přeparkuje z konzolí na PC. Švédští Ghost Games využili časovou prodlevu a PC verzi obohatili o drobné bonusy a technická vylepšení. Ne vším se ale předělávka může chlubit. Například se PC verze ovládá stále tak, jako by konzole vůbec neopustila, a přetrvaly u ní také problémy s umělou inteligencí.
Beyond Eyes - recenze "simulace" nevidomé dívky
22. 8. 2015
|
Ondřej Švára
Nevidět svět kolem sebe a přece žít - právě takové poselství sděluje světu adventura Beyond Eyes. Dílo pohybující se na pomezí videohry, komorního umění a sociálního projektu se snaží originální formou upozornit na věčnou tmu, ve které se ocitají nevidomí. Nikoliv však tmu životní, pouze smyslovou - hra prezentuje, že i s naprostou ztrátou zraku lze žít zajímavý, ba dokonce dobrodružný život. Jenomže zatímco nevidomí hře upřímně zatleskají, samotní hráči z ní asi nadšeni nebudou. Poučení a zábava se v ní totiž tak úplně nepotkaly.
Windward - recenze námořního dobrodružství
13. 8. 2015
|
Ondřej Švára
Ať příznivý vítr dopřeje vašim plachtám ten správný směr! Nic upřímnějšího snad na otevřeném moři ani nelze popřát. Možná tak ještě klid od pirátů, vždyť mořeplavecká arkáda Windward nabízí ze života na vlnách opravdu všechno. Smělé ambice však nenaplnila. Válčení, obchodování a objevování je v ní provázeno všudypřítomným stereotypem a od vyložené nudy zachraňuje hru jen povedený kooperativní multiplayer.
Dragon Age II - recenze
8. 3. 2011
|
Aleš Smutný
Hawke to měl od začátku těžké. Přichází s hlasem tam, kde býval němý hrdina, s osobností na místo, které zaplňovala hráčova představivost, s městem místo celého kontinentu. Vzal si velkou část stylu svého bratránka Sheparda z Mass Effectu a to dnešní staromilská společnost, stále v přítmí krčmy vzpomínající na časy, kdy existovala Baldurova brána, nemá ráda. A ještě ke všemu se Hawke prezentuje velmi nešťastným demem, které z něj ukazuje to nejhorší. Politik by z něj byl mizerný. Tedy v reálném světě, protože v Kirkwallu je poměrně... Ale to je na delší povídání. Hlavní je, že Hawke není takový přímočarý nekňuba, jak se mnozí báli a Dragon Age II není akčním znesvěcením svého tradičnějšího předchůdce.