Recenze
For Honor - recenze
21. 2. 2017
|
Jan Slavík
Čas od času se poštěstí. Od tvůrců, kteří sou známí spíše stavěním na již existujících základech (ačkoliv nedávné snowboardové experimenty tento předsudek lehce nahlodávají), spatří světlo světa něco opravdu neotřelého. Taková chvíle nadešla právě teď. Můžeme děkovat, že se někdo odhodlal dát vývoji středověké multiplayerové řežby For Honor zelenou, protože výsledek stojí za to. Pod slupkou technických patálií a diskutabilního zpoplatnění se skrývá, co se týče hratelnosti, skutečný briliant.
Euro Truck Simulator 2: Skandinávie - recenze
9. 6. 2015
|
Pavel Válek
Euro Truck Simulator 2 považuje velká skupina hráčů za jeden z nejlepších simulátorů na trhu. Ať už se jedná o jádro zkušených kamioňáků, kteří mají na virtuálních silnicích naježděny stovky tisíců kilometrů, nebo jen o občasné řidiče, všichni se shodli na tom, že hře k pomyslné dokonalosti chybí hře snad jen kompletní mapa Evropy. A protože si to tvůrci z pražského studia SCS uvědomují a komunitě pečlivě naslouchají, připravili v pořadí už druhé velké DLC, které má za úkol právě tyto touhy fanoušků uspokojit.
Fist Puncher - recenze
17. 2. 2014
|
Karel Drda
Pixelově obstarožní grafika, laciné situační vtípky a hrdina, který zápletku řeší raději dobře mířenou ranou, to jsou hlavní klady hry Fist Puncher. Stylovost a jednoduchost by šla s nadhledem označit za jakéhosi žánrového předchůdce Saints Row, kdyby ovšem v časové ose nešlo o novější titul.
The Raven: Legacy of a Master Thief - recenze 2. a 3. epizody
1. 10. 2013
|
Lucie Jiříková
Pustit se do tvorby epizodické adventurní série nemusí být zase tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Tvůrci sice produkci rozloží do delšího časového úseku a mohou teoreticky reagovat na podněty hráčů v průběhu vývoje, ale zároveň se vystavují nebezpečí, že jim v pozdějších dílech dojde dech. Kouzlo celé série pak může vyprchat do ztracena jako bublinky z otevřené Coca-Coly.
Luigi's Mansion 2 - recenze
26. 4. 2013
|
Jakub Kovář
Mariův brácha Luigi kdysi (psal se rok 2002) na GameCube za pomoci vysavače lovil duchy a v Nintendu si řekli, že by nebylo špatné tuhle herní mechaniku oživit. Kníratý instalatér v zeleném tričku se proto nedobrovolně vydává zachránit Evershade Valley před nájezdem jindy mírumilovných duchů, kteří vlivem zlého kouzla zešíleli a páchají neplechu.
99 Levels to Hell - recenze
18. 3. 2013
|
Ondřej Švára
Zbraně, bonusy, magie, vtipné pastičky a monstra. Spousta monster. Tak tohle mě čeká v 99 Levels to Hell na doslovné cestě do pekla. Promnu knír, narazím si do čela středostavovský cylindr a nasucho polknu. Vím, že devětadevadesát pokusů šíleného architekta smrti se na jeden pokus přežít nedá.
Mass Effect 3: Omega - recenze
2. 1. 2013
|
Jakub Kovář
Vrátit se po řadě měsíců do světa akčního RPG Mass Effect 3 (pokud nepočítám povedené DLC Leviathan) s sebou neslo poměrně velkou míru nostalgie a ještě větší nálož dat stahovaných z Originu. Ale povedlo se, nahrál jsem pozici před misí, z níž už není cesty zpět, a vydal se osvobodit vesmírnou stanici Omega, domov všech gangsterů a dalších pochybných existencí, ze spárů organizace Cerberus. Což je, jak si nejspíše vybavíte, organizace plná lidí, takže na souboje s exotickými druhy monster můžete v tomto DLC zapomenout.
Rayman Jungle Run - recenze
23. 10. 2012
|
Pavel Dobrovský
Michel Ancel se nikdy netajil náklonností k jakémukoliv přístroji, který má ovládací prvky a displej schopný zobrazovat pohyblivou grafiku, protože na takových věcích se s trochou snahy dá vždycky rozjet Rayman. Jeho věčně optimistický hrdina si tak zaskákal na Game Boy, N-Gage, Dreamcastu, Mac OS i na mobilních telefonech. Do portfolia ale něco chybělo – vydání na iPhonech, iPadech a na Androidu. Jungle Run spolehlivě zaplňuje jak tuto mezeru, tak tu mezi Rayman Origins a Legends.
The Dark Eye: Chains of Satinav - recenze
10. 8. 2012
|
Lucie Jiříková
Das Schwarze Auge je německou alternativou Dungeon & Dragons, která se hlavně v zemi svého vzniku těší velké oblibě. Logicky tedy člověk při videoherní adaptaci takového námětu očekává, že se bude pohybovat v ranku RPG her nebo přinejhorším zabrousí do strategie. Většinou tomu tak i bývá, ale tentokrát ne. Namísto šablony výživného RPG se totiž nová hra z prostředí Das Schwarze Auge navlékla do podoby klasické point and click adventury.
Ultimate Marvel vs. Capcom 3 (PSV) - recenze
22. 3. 2012
|
Petr Poláček
V našich končinách se majitelé handheldu PS Vita pravděpodobně více zajímají a těší hlavně na kapesní verzi Mortal Kombat, než že by nějak zvlášť hltali informace a videa o Ultimate Marvel vs. Capcom 3. A přitom je to velká škoda, protože tento port konzolovky z minulého roku patří aktuálně k tomu nejlepšímu, co lze vlastně na PSV hrát. Menší zájem je však logický vzhledem k tomu, že Mortal Kombat, Street Fighter či Soul Calibur hry tu mají přeci jenom delší tradici a obecně spadají mezi klasické bojovky. A klasiku, tu máme my Češi rádi, nejenom k obědu :)
Dead Space 2 multiplayer se moc nepředvedl - (ne)recenze
2. 3. 2011
|
Vilém Koubek
Rozšiřovat horor o multiplayerovou složku není úplně standardní a i v případě nadšenců z Visceral Games to až moc zavánělo marketingem. Krabička s nápisem „Multiplayerová akce nové generace“ je totiž daleko lepší jak krabička bez něj. K multiplayerové složce Dead Space 2 (recenze singleplayeru) jsme tedy přistupovali obezřetně a nenechali si zkalit úsudek přílišným očekáváním. A udělali jsme dobře. Některé hry zkrátka nejsou na multiplayer stavěné. Svým rozsahem totiž hra nemůže oslnit žádného multiplayerového nadšence a obsahem prakticky taky ne. Tvůrci se nepouštěli do žádných odvážných novot a vsadili na jednoduchou hratelnost, která je snadno proniknutelná, ale velmi rychle upadá do bahna stereotypu.
GTA: Episodes from Liberty City - recenze
18. 4. 2010
|
Redakce Games.cz
Konverze původního GTA IV na osobní počítače dopadla prachbídně. Poučil se Rockstar u datadisků o motorkáři Johnnym a teploušovi Tonym? PRVNÍ ČESKÁ RECENZE
Svoboda 1945 – recenze české vzdělávací hry
3. 8. 2021
|
Václav Pecháček
Po válce mír, po útlaku… svoboda?
Football Manager 2020 – recenze
19. 11. 2019
|
Václav Pecháček
Další rok, další Football Manager. Další várka novinek, kterých by si svátečnější hráči asi ani nevšimli, další spousta neopravených nedostatků, které už se mi za ty roky vážně začínají docela zajídat. Možná vám tahle věta bude povědomá: Opět je to nejlepší díl ze všech, ale opět mi přijde diskutabilní vám ho za těch 55 eur horlivě doporučovat. A navíc je to letos bez češtiny.
Pathologic 2 – recenze
24. 5. 2019
|
Jan Slavík
Pathologic se do srdcí, mozků a kostní dřeně těch, co vytrvali, zapsal jako hra nezapomenutelná ve své jedinečnosti, silná a podmanivá, ale také žalostně rozbitá. Čas poskočil o nějakých čtrnáct let kupředu a tvůrci z ruského studia Ice-Pick Lodge přicházejí s (ne)pokračováním. Jedná se o v podstatě tentýž příběh s novým kabátkem. A pod ním hra... ve své jedinečnosti nezapomenutelná, silná a podmanivá, ale také žalostně rozbitá.
Doom - recenze
18. 5. 2016
|
Jan Olejník
Nastartujte Škodu Favorit, do rádia nacpěte audiokazetu s Nirvanou, případně si pusťte třeba Volejte řediteli nebo Kolotoč. Proč? Abyste navodili tu správnou atmosféru! S novým Doomem se totiž vrací nejen oblíbené zbraně a démoničtí nepřátelé z prastarého originálu, ale především i pořádná dávka devadesátých let. Možná s překvapením zjistíte, že dvacet let stará hratelnost může v dnešní době působit nečekaně svěže.
Metaphor: ReFantazio – recenze opulentního fantasy JRPG se vším, co k tomu patří
18. 10. 2024
|
Aleš Smutný
Archetypální dobrodružství nejvyšší úrovně
Praetorians – HD Remaster – recenze
6. 2. 2020
|
Vilém Koubek
V roce 2003 byli Praetorians kladně hodnocenou strategií, která vsázela na ve své době méně běžnou hratelnost postavenou spíše okolo taktizování než těžby surovin a budování základen. Fanouškům se její přístup k žánru líbil a jejich láska zřejmě přetrvává dodnes, protože nedávno vyšel remaster – a bohužel nutno dodat, že ne zrovna povedený.
Forgotton Anne – recenze
22. 5. 2018
|
Šárka Tmějová
„Na světě je tolik věcí, které nepotřebuji,“ pravil kdysi Sókratés a inspiroval tím nejen Díogena, ale dost možná i dnes velmi populární minimalismus. Lidí, kteří už nechtějí být otroky svých věcí, je dnes spousta nejen mezi městskými liberály bez hypoték, zato s avokádovým toustem. Ale co když je to naopak? Co když naše věci nechtějí být našimi otroky, a ten telefon, o kterém se domníváte, že vám ho kdosi odcizil, prostě jen nehodlal nadále trpět neustálé doteky vašich nenechavých prstů?
Apocalipsis: Harry at the End of the World - recenze
25. 4. 2018
|
Pavel Skoták
Spolupráce polských herních studií s metalovými kapelami už v minulosti přinesla svoje ovoce. Nijak náročná ale o to údernější skladba Sword of the Witcher od kapely Vader doprovázela vydání prvního Zaklínače. Tentokrát ale ještě trošku přitvrdíme. Už tak znepokojující obrazy a motivy inspirované dřevoryty z 15. a 16. století v Apocalipsis totiž podkresluje důmyslně maskovaná hudba kapely Behemoth a do role vypravěče byl pasován sám frontman kapely Adam "Nergal" Darski.
Cinco Paus – recenze
9. 2. 2018
|
Pavel Dobrovský
Při hledání informací o Michaelu Broughovi jsem napůl očekával, že na mě vyskočí fotka člověka s okurkou místo nosu, chapadly v uších, a v očích že mu budou jako na orloji defilovat zástupci hmyzu, postavičky Walta Disneyho a karbanátky. To, že autor propracovaných a nadmíru nehezkých her vypadá zcela průměrně, mě nakonec překvapilo. Normální chlap. V časopise Wired to asi cítili podobně. "Ošklivé, prohnilé a brilantní hry Michaela Brougha," uvedli trefně roku 2013 článek o nezávislém novozélandském autorovi. Tehdy dělal Brough vlny hrami Vesper.5, Zaga -33 a Glitch Tank, dnes jich má na kontě pěkných pár desítek. Já se o něm dozvěděl až loni skrz tahovou strategii Imbroglio. Nyní vydal Cinco Paus. Splňuje, co se od Brougha očekává: Ošklivost a neproniknutelnost se v určitém momentu změní v jasnou a geniální vizi.
Hollow Knight - recenze
30. 6. 2017
|
Ondřej Švára
Temnota a roztomilost obvykle nejdou dohromady, ale akční plošinovka Hollow Knight je úctyhodná výjimka. V ruinách padlého království se odehraje melancholická pohádka plná smutku, ale i naděje, doplněná o velkolepé herní aranžmá. Arkádu z kategorie metroidvania oživují pestré RPG prvky, rozsáhlé a nelineární prostředí, špičkové výtvarné zpracování a příjemně dlouhá herní doba. Až na občasný backtracking nelze hře nic podstatného vytknout. Je to umělecký majstrštyk.
Pinstripe - recenze
15. 5. 2017
|
Ondřej Švára
Pokud hledáte přemýšlivou plošinovku s trochou poetiky, Pinstripe je trefa do černého. Táta se v ní žene za unesenou dcerou, což má zajímavý podtext, a díky bonusovému hernímu módu vlastně i pokračování. Na druhou stranu tvůrci nezaměnitelným prvkům hry leccos obětovali. Pinstripe je především velmi krátká a její arkádové prvky průměrné. Kompromisy vyplynuly především ze skromných tvůrčích podmínek.
Mario Party: Star Rush - recenze
20. 12. 2016
|
Pavel Skoták
Existuje na světě vůbec něco, co by nedokázal vyřešit italský instalatér? Těžko! Když je nouze nejvyšší a zábava upadá, objevuje se na scéně Mario, aby rozpoutal velkolepou party se všemi oblíbenými i nenáviděnými postavami, a zároveň zachránil spousty hvězd. Vítejte ve světě Mario Party: Star Rush.
Abzû - recenze
11. 8. 2016
|
Daniel Kremser
Podmanivá hudba Austina Wintoryho znovu rozeznívá dramatické smyčce a další němá postava se vydává na tříhodinové dobrodružství kaleidoskopem divů a barev. Po postavě oděné do magické šály se do hluboce filozofického dobrodružství pouští bezejmenný potápěč - přestože to tvůrci samozřejmě nemohou přiznat, jde o minimálně duchovního nástupce Journey. Tam kde však Journey smazala ve své době hranice mezi uměním a hrou a změnila chápání herního průmyslu, tam Abzû šlape vodu. Ačkoli se na první dobrou snaží přímo ukázkově, něco tomu tentokrát schází.
Deadlight: Director's Cut - recenze
12. 7. 2016
|
Ondřej Švára
Probíjet se hordami zombií už je ve hrách stejné klišé, jako skriptovaná akční hratelnost nebo postapokalypsa. Všechny tři fenomény se před čtyřmi lety spojily v plošinovce s hutnou atmosférou a svižným tempem pojmenované Deadlight, která vyšla znovu s podtitulem Director's Cut. Bohužel, nic výjimečného s sebou nepřináší. Vychází vlastně v takřka nezměněné podobě, tedy nejen se všemi pozitivy, ale i dosud nevyřešenými problémy. Zaujme proto jen úplné nováčky, nebo masochisty, co si hodlají za každou cenu, byť i nesmyslnou, osvěžit paměť.
Postal Redux - recenze
3. 6. 2016
|
Pavel Válek
Pokud se dnes někoho zeptáte, zda hrál nějakou hru ze série Postal, z velké části se vám dostane odpovědi, že druhý díl. Ten má však s původní hrou pramálo společného. Jestli od jedničky čekáte záplavu vtípků a narážek na každodenní život amerického občana, používání zatoulaných koček jako tlumiče, močení na hořící civilisty a odsekávání hlav s pomocí lopaty, budete hodně překvapení. První Postal nebyla satirická komedie, ale temná hra, která se snažila v hráči vyvolat zcela jiné emoce než je pobavení. Připomene vám to její Redux verze.
Downfall: Redux - recenze
15. 4. 2016
|
Jan Vrobel
Původní Downfall je adventura z roku 2009 od studia Screen 7. Její Redux verze je nejen updatem po všech stránkách včetně vylepšeného příběhu a nadabovaných postav, ale především připomínkou, že tento skvostný psychothriller existuje. Pokud jste jej ve své době minuli, nic nežehrejte nad datem vydání nebo rozplizlým rozlišením - jde o kousek, který by žádný milovník adventur neměl minout. Zajímat by ale měl mnohem širší paletu hráčů než jsou jen fanoušci žánru.
Assassin's Creed IV: Black Flag - recenze
29. 10. 2013
|
Aleš Smutný
Nestává se tak často, aby mi po nějaké hře zůstala v ústech stejná pachuť jako po dohrání Assassin's Creed III. Produkčně solidní hra, která ale nezvládla ukočírovat scénář a mnohé herní mechaniky, iritovala zejména tím, jak dokonale zazdila svůj potenciál. V jednu chvíli vás potěšila, v druhé profackovala. Když krátce po vydání trojky Ubisoft oznámil ryze pirátský Assassin's Creed IV: Black Flag, nemohl jsem se ubránit skepsi.
Ghost Recon 3 (X360) - recenze
26. 3. 2006
|
Redakce Games.cz
Žánr taktických akcí se rozrostl o slibný projekt od Ubisoftu, zasazený do nepříliš vzdálené budoucnosti a o poznání vzdálenějšího Mexico City. Jak si tentokráte povedou speciální jednotky Advanced Warfighter?