Recenze
Resident Evil HD Remaster - recenze
19. 1. 2015
|
Jan Olejník
Nevstoupíte dvakrát do stejného strašidelného domu. Nebo ano? Resident Evil nastartoval v roce 1996 novou vlnu survival hororů poté, co sérii Alone in the Dark došel se třetím dílem dech. Právě s nástupem éry prvního PlayStationu se objevily nové technologické možnosti a Capcom se je rozhodl popadnout za pačesy. Japonský Biohazard se dostal na západ pod názvem Resident Evil a položil základní kámen série, která začíná být v posledních letech až nebezpečně vydojená. Remaster prvního dílu ve vysokém rozlišení tedy vypadá jako poměrně logický krok, jak si usmířit rozladěné fanoušky.
Fallout 3: Operation Anchorage - recenze
13. 2. 2009
|
Redakce Games.cz
První přídavek hráče vrhl do nové dlouhé mise ve virtuální realitě, vojenské simulaci, zachycující osvobozování Aljašky od rudých komunistů. Liší se od původní hry i jinak než grafikou?
Grand Theft Auto IV rozdílová PC recenze
8. 12. 2008
|
Redakce Games.cz
Narozdíl od konzolového originálu staví před hráče na počítačích množství překážek, které musí při snaze o těch pár vylepšení překonat, než se dočkají komfortu dobře fungující hry. Pokud tedy vůbec...
Euro Truck Simulator 2: Skandinávie - recenze
9. 6. 2015
|
Pavel Válek
Euro Truck Simulator 2 považuje velká skupina hráčů za jeden z nejlepších simulátorů na trhu. Ať už se jedná o jádro zkušených kamioňáků, kteří mají na virtuálních silnicích naježděny stovky tisíců kilometrů, nebo jen o občasné řidiče, všichni se shodli na tom, že hře k pomyslné dokonalosti chybí hře snad jen kompletní mapa Evropy. A protože si to tvůrci z pražského studia SCS uvědomují a komunitě pečlivě naslouchají, připravili v pořadí už druhé velké DLC, které má za úkol právě tyto touhy fanoušků uspokojit.
Fist Puncher - recenze
17. 2. 2014
|
Karel Drda
Pixelově obstarožní grafika, laciné situační vtípky a hrdina, který zápletku řeší raději dobře mířenou ranou, to jsou hlavní klady hry Fist Puncher. Stylovost a jednoduchost by šla s nadhledem označit za jakéhosi žánrového předchůdce Saints Row, kdyby ovšem v časové ose nešlo o novější titul.
The Raven: Legacy of a Master Thief - recenze 2. a 3. epizody
1. 10. 2013
|
Lucie Jiříková
Pustit se do tvorby epizodické adventurní série nemusí být zase tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Tvůrci sice produkci rozloží do delšího časového úseku a mohou teoreticky reagovat na podněty hráčů v průběhu vývoje, ale zároveň se vystavují nebezpečí, že jim v pozdějších dílech dojde dech. Kouzlo celé série pak může vyprchat do ztracena jako bublinky z otevřené Coca-Coly.
Luigi's Mansion 2 - recenze
26. 4. 2013
|
Jakub Kovář
Mariův brácha Luigi kdysi (psal se rok 2002) na GameCube za pomoci vysavače lovil duchy a v Nintendu si řekli, že by nebylo špatné tuhle herní mechaniku oživit. Kníratý instalatér v zeleném tričku se proto nedobrovolně vydává zachránit Evershade Valley před nájezdem jindy mírumilovných duchů, kteří vlivem zlého kouzla zešíleli a páchají neplechu.
99 Levels to Hell - recenze
18. 3. 2013
|
Ondřej Švára
Zbraně, bonusy, magie, vtipné pastičky a monstra. Spousta monster. Tak tohle mě čeká v 99 Levels to Hell na doslovné cestě do pekla. Promnu knír, narazím si do čela středostavovský cylindr a nasucho polknu. Vím, že devětadevadesát pokusů šíleného architekta smrti se na jeden pokus přežít nedá.
Mass Effect 3: Omega - recenze
2. 1. 2013
|
Jakub Kovář
Vrátit se po řadě měsíců do světa akčního RPG Mass Effect 3 (pokud nepočítám povedené DLC Leviathan) s sebou neslo poměrně velkou míru nostalgie a ještě větší nálož dat stahovaných z Originu. Ale povedlo se, nahrál jsem pozici před misí, z níž už není cesty zpět, a vydal se osvobodit vesmírnou stanici Omega, domov všech gangsterů a dalších pochybných existencí, ze spárů organizace Cerberus. Což je, jak si nejspíše vybavíte, organizace plná lidí, takže na souboje s exotickými druhy monster můžete v tomto DLC zapomenout.
Rayman Jungle Run - recenze
23. 10. 2012
|
Pavel Dobrovský
Michel Ancel se nikdy netajil náklonností k jakémukoliv přístroji, který má ovládací prvky a displej schopný zobrazovat pohyblivou grafiku, protože na takových věcích se s trochou snahy dá vždycky rozjet Rayman. Jeho věčně optimistický hrdina si tak zaskákal na Game Boy, N-Gage, Dreamcastu, Mac OS i na mobilních telefonech. Do portfolia ale něco chybělo – vydání na iPhonech, iPadech a na Androidu. Jungle Run spolehlivě zaplňuje jak tuto mezeru, tak tu mezi Rayman Origins a Legends.
The Dark Eye: Chains of Satinav - recenze
10. 8. 2012
|
Lucie Jiříková
Das Schwarze Auge je německou alternativou Dungeon & Dragons, která se hlavně v zemi svého vzniku těší velké oblibě. Logicky tedy člověk při videoherní adaptaci takového námětu očekává, že se bude pohybovat v ranku RPG her nebo přinejhorším zabrousí do strategie. Většinou tomu tak i bývá, ale tentokrát ne. Namísto šablony výživného RPG se totiž nová hra z prostředí Das Schwarze Auge navlékla do podoby klasické point and click adventury.
Ultimate Marvel vs. Capcom 3 (PSV) - recenze
22. 3. 2012
|
Petr Poláček
V našich končinách se majitelé handheldu PS Vita pravděpodobně více zajímají a těší hlavně na kapesní verzi Mortal Kombat, než že by nějak zvlášť hltali informace a videa o Ultimate Marvel vs. Capcom 3. A přitom je to velká škoda, protože tento port konzolovky z minulého roku patří aktuálně k tomu nejlepšímu, co lze vlastně na PSV hrát. Menší zájem je však logický vzhledem k tomu, že Mortal Kombat, Street Fighter či Soul Calibur hry tu mají přeci jenom delší tradici a obecně spadají mezi klasické bojovky. A klasiku, tu máme my Češi rádi, nejenom k obědu :)
Dead Space 2 multiplayer se moc nepředvedl - (ne)recenze
2. 3. 2011
|
Vilém Koubek
Rozšiřovat horor o multiplayerovou složku není úplně standardní a i v případě nadšenců z Visceral Games to až moc zavánělo marketingem. Krabička s nápisem „Multiplayerová akce nové generace“ je totiž daleko lepší jak krabička bez něj. K multiplayerové složce Dead Space 2 (recenze singleplayeru) jsme tedy přistupovali obezřetně a nenechali si zkalit úsudek přílišným očekáváním. A udělali jsme dobře. Některé hry zkrátka nejsou na multiplayer stavěné. Svým rozsahem totiž hra nemůže oslnit žádného multiplayerového nadšence a obsahem prakticky taky ne. Tvůrci se nepouštěli do žádných odvážných novot a vsadili na jednoduchou hratelnost, která je snadno proniknutelná, ale velmi rychle upadá do bahna stereotypu.
GTA: Episodes from Liberty City - recenze
18. 4. 2010
|
Redakce Games.cz
Konverze původního GTA IV na osobní počítače dopadla prachbídně. Poučil se Rockstar u datadisků o motorkáři Johnnym a teploušovi Tonym? PRVNÍ ČESKÁ RECENZE
Amazing Cultivation Simulator – recenze obrovsky návykové RPG strategie
21. 12. 2020
|
Jan Slavík
Skvělé, navzdory jménu
Assassin's Creed IV: Black Flag - recenze
29. 10. 2013
|
Aleš Smutný
Nestává se tak často, aby mi po nějaké hře zůstala v ústech stejná pachuť jako po dohrání Assassin's Creed III. Produkčně solidní hra, která ale nezvládla ukočírovat scénář a mnohé herní mechaniky, iritovala zejména tím, jak dokonale zazdila svůj potenciál. V jednu chvíli vás potěšila, v druhé profackovala. Když krátce po vydání trojky Ubisoft oznámil ryze pirátský Assassin's Creed IV: Black Flag, nemohl jsem se ubránit skepsi.
Ghost Recon 3 (X360) - recenze
26. 3. 2006
|
Redakce Games.cz
Žánr taktických akcí se rozrostl o slibný projekt od Ubisoftu, zasazený do nepříliš vzdálené budoucnosti a o poznání vzdálenějšího Mexico City. Jak si tentokráte povedou speciální jednotky Advanced Warfighter?
Metal Gear Solid 5: Ground Zeroes - recenze
4. 4. 2014
|
Aleš Smutný
Na začátek jedna dobrá zpráva. Soudě dle Ground Zeroes bude Metal Gear Solid 5: The Phantom Pain vynikající, možná až výjimečná hra. Nezbytnou špatnou zprávou ovšem je, že nečtete recenzi Phantom Pain, ale Metal Gear Solid 5: Ground Zeroes, což je poněkud krátký a rozkouskovaný náznak věcí budoucích.
Diablo III: Reaper of Souls - recenze
28. 3. 2014
|
Jakub Kovář
Tak jsme se konečně dočkali, milované i proklínané Diablo III se dočkalo prvního velkého datadisku Reaper of Souls, který by měl spoustu věcí napravit, přidává mnoho nového obsahu včetně nového aktu i módu a také novou postavu - Crusadera. Takže, podařilo se tvůrcům uchlácholit některé popuzené fanoušky?
Pillars of Eternity: The White March - recenze 1. části
11. 9. 2015
|
Václav Pecháček
Občas se stane, že vám v restauraci naservírují vynikající jídlo, na kterém si pochutnáte, až se oblizujete za ušima, a navíc je ho přesně tak akorát. Možná vám v žaludku ještě zbývá místo na jeden dva knedlíčky a sběračku omáčky, ale… spíš ne, spíš je všechno úplně tip ťop. Přibližně tak jsem se cítil po dohrání Pillars of Eternity, jehož hlavním chodem byl vynikající příběh, kvalitní dialogy a velmi dobrý soubojový systém. Chtěl jsem si po té baště dát dvacet, ale kuchtíci v Obsidianu se rozhodli, že mi přece jen ještě trošku té dobroty přidají. A tak mi na stole přistál první díl datadisku The White March.
World of WarCraft: Warlords of Draenor - recenze
26. 12. 2014
|
Radek Friedrich
Ahoj, jmenuju se Radek, a už tři roky jsem čistej. Už tři roky jsem se nedotknul žádného MMORPG, a speciálně Wowku jsem se vyhýbal širokým obloukem. (Drobná epizoda s Pandarií se nepočítá, protože mi někdo zaplatil herní dobu na měsíc, tak jsem jenom nakouknul, jestli mám pevnou vůli nehrát. Měl jsem.) Ale pak vyšel datadisk Warlords of Draenor a všechno bylo rázem jinak. Vezmu to ale popořádku.
Spintires - recenze
25. 8. 2014
|
Lukáš Grygar
Nikdy jsem si nepotrpěl na auta, protože vedle Mercury Park Lane z devětapadesátého mi máloco přijde jako auto. A řídit v 21. století Mercury Park Lane z devětapadesátého není zrovna to nejpraktičtější, co můžete se svými úsporami dělat. Rád ale vzpomínám na náš rodinný Wartburg - modrý kombík, se kterým jsme se škrábali Podkrkonoším nebo Jeseníky, a ta rezavá bestie všechno dala, ošlehaná od jedlových větví a zabahněná lesními cestami kolem Rejvízu. Proč tak obšírně? Protože na Spintires se tak musí.
Anarchy Reigns – recenze
16. 3. 2013
|
Aleš Smutný
Platinum Games je tak trochu nedoceněné studio. Dělá poctivé hry, zábavné hry, ale vydavatelům jejich titulů buď nefunguje marketing, nebo si na ně zasedl nějaký zlý herní bůh. Doopravdy uspěla jen Bayonetta a částečně MadWorld, protože přinesl na tehdy „slušné“ Wii brutálně masakrální akci, u které jste se občas pořádně zapotili – doslova.
Wonderbook: Book of Spells - recenze
4. 1. 2013
|
Martin Bach
Idylické lifestylové fotky s rozesmátými dětmi všech ras a národností před televizí v moderně zařízeném obýváku. To je obraz herního průmyslu posledních let, který by si přála po světě šířit většina velkých distributorů. Ač už to mnohým „pravověrným” hráčům může připadat jako otravné klišé, fakt je, že rodinné a dětské hry jsou odvětvím, které do značné míry drží herní byznys nad vodou. Vědí to samozřejmě i v Sony, kterému se v poslední dekádě podařilo nakopnout hned několik zlatých žil.
Halo: Combat Evolved Anniversary - recenze
18. 11. 2011
|
Aleš Smutný
Je to velký kluk. Je mu už deset let. Že je to málo? Ale vždyť je to herní postava, a na takovou, upřímně řečeno, to je už docela dost. Úctu si však nezaslouží jen kvůli věku. Tenhle chlapík (nu, spíše genetický upravený nadčlověk) se totiž stal ikonou. Zelená zbroj, zlatý průzor, vzdorný postoj, případně ještě mihotavý třpyt štítu... John-117 alias Master Chief patří mezi nejvýznamnější a nejikoničtější herní postavy. A stejně tak série Halo patří k nejvýznamnějším střílečkám, ať už z hlediska příběhové kampaně nebo multiplayeru.
The Room - recenze
21. 8. 2014
|
Daniel Kremser
"Další hloupá tabletová hra, která se prodává skoro zadarmo, a délkou nepřesáhne zábavu na jedno odpoledne. Určitě se blbě ovládá, vypadá odporně a je úplně o ničem." Podobně jste možná reagovali při zjištění, že recenzujeme konverzi původně mobilní hry. Vůbec se vám nedivím, ale stejně jde o předsudky živené špatnou pověstí mobilních her a pravdy je v nich opravdu málo. Ve skutečnosti je The Room hra s překvapivou hloubkou, která skvěle vypadá, a hravě strčí do kapsy kdejakou klasickou adventuru nebo zahloubanou nezávislou hru o smyslu života.
Recenze Babylon's Fall: Tvůrci Bayonetty si ušili z ostudy kabát
11. 3. 2022
|
Patrik Hajda
Platinum’s Fall